Minianketa (VIII.)

Martin Komárek
vicemistr Čech 2005 do 90 kg, 4. místo na MČR 2005 nad 90kg

1) Jak jsi spokojen s letošní sezónou a dosaženou formou?

S formou jsem byl za daných podmínek pro přípravu spokojený téměř na 100 % (vždycky je co zlepšit). A se sezónou? Pokud myslíš má umístění, pokusím se je komentovat diplomaticky: kraj dobrý, Čechy také, na MČR jsem doufal v lepší umístění, nicméně od hodnocení jsou rozhodčí, že jo :-(. Chtěl bych se touto cestou omluvit za své nespokojené reakce na Čechách, tehdy jsem vše viděl jinak, ale spletl jsem se, Lukáš Osladil byl lepší...

2) Proč ses rozhodl startovat v kategorii nad 90 kg, když jsi o týden dříve měl pod devadesát?

Prostě jsme nechali tělo reagovat na vyšší příjem sacharidů a stravy. Váha vyletěla za týden až ke 100 kg, forma vypadala solidně, tak jsme si řekli, že to nebudeme "znásilňovat" a zůstanu nad 90 kg. Při mé postavě by však bylo vhodnější vážit super kvalitních 100 kg, bohužel na tolik hmoty zatím nejsou peníze :-(.

3) Z mého pohledu jsi nejlepší formy dosáhl na šampionátu. Je těžké dosáhnout a udržet výbornou formu během všech závodů?

Díky za uznání, pro mě opravdu není problém udělat "fazónu" a udržet ji, spíše mi dělá problém nabrat. Základ byl samozřejmě ve výživě. Připravoval jsem se půl roku a za tu dobu jsem porušil dietu jen třikrát - tehdy, když mi to Tomáš "předepsal". Tím se dostávám ke člověku, který mi hrozně pomohl a bez něhož si přípravu nedovedu představit. Chtěl bych moc poděkovat skvělému kulturistovi, ale i perfektnímu klukovi Tomáši Burešovi. Během přípravy mi skvěle radil a vždycky si na mě udělal čas, i když je velmi zaměstnaným člověkem.

4) Často slýchám, že jsi jeden z nejtvrději trénujících kulturistů u nás, jak se na podobné tvrzení díváš ty?

To jsi mě pobavil, ale když se to říká... :-) Teď vážně - nedovedu to posoudit, mnoho kulturistů jsem cvičit neviděl. Faktem zůstává, že trénuji dlouho (nikdy necvičím pod dvě hodiny, spíše hodně nad). Prostě při tréninku nezkoumám hodinky, ale jedu tak, jak je třeba a dokud sval nemá dost. Před závody jsem například běžně prováděl 60 sérií na záda a většina byla na doraz. Co se týká intenzity, snažím se makat a dost používám dopomoc. Zkrátka, v tréninku uznávám model "Schwarzenegger" - hodně sérií. Myslím, že tělo snese dost a nemá smysl se s ním moc "mazat". Nejvíc mě rozčilují lidé, kteří se bojí udělat pár sérií navíc, aby se nepřetrénovali...

5) Jak vzpomínáš na svou dorosteneckou sezónu?

Jo, v roce 1997 to bylo veselé, skoro nic jsme tenkrát nevěděli. Svalů jsem měl tak za nehet, ale kvalita a tvary tam byly. Všechno jsme brali hrozně vážně... aspoň si člověk zkusil, co je dieta. Tlustý bych totiž na pódium nevylezl! Hanba by mě fackovala. Lidé se přece přišli dívat na svaly a ne na vodu a tuk!

6) Prozradíš nám, co plánuješ dále?

Závodní budoucnost vidím černě. Důvodů je víc: nesmírná fyzická, psychická a finanční náročnost kulturistiky, také moje umístění na republice mě opravdu hodně naštvalo. Během diety je člověk na čtvrt roku nepoužitelný a okolí to těžko snáší. Dáš do přípravy kus života, všechny peníze, co máš a pak na soutěži vyhraješ kyblík sachariďáku. Navíc mi také dost vadí poměry, které u nás panují kolem kulturistiky. Nevím, snad s nějakým sponzorem by to šlo... Abych nezapomněl, na závěr bych chtěl poděkovat lidem, kteří se mnou vydrželi při mé dietě (a nebylo to lehké :-)) - mojí Terezce, sparingovi Jirkovi a samozřejmě Tomášovi.

Milan Suchý
vicemistr ČR 2005 nad 90 kg a mistr Čech 2005 nad 90 kg

1) Pomýšlel jsi před začátkem sezóny na takový úspěch?

Rozhodně ne, chtěl jsem se v kategorii nad 90 kg umístit ve finále MČR.

2) Tvé loňské finále si dobře pamatuji, připomeneš své další výsledky?

soutěž - kategorie - umístění

GP Německo 2004 - do 90 kg - 1. místo
Mistrovství oblasti 2004 (Hrádek nad Nisou) - do 90 kg - 2. místo
Mistrovství Čech 2004 (Prachatice) - do 90 kg - 4. místo
Mistrovství ČR 2004 (Praha) - do 90 kg - 4. místo
Mistrovství oblasti 2005 (Benešov u Prahy) - nad 90 kg - 1. místo
Mistrovství Čech 2005 (Hořice) - nad 90 kg - 1. místo
Mistrovství ČR 2005 (Frýdek-Místek) - nad 90 kg - 2. místo

3) Má pro tebe nějaký mimořádný význam, žes porazil Martina Drába?

Martinovi se verdikt nezamlouval, ale rozhodčích bylo sedm a výsledek určili oni. Pokud by situace byla opačná, nesnížil bych se k tomu, abych rozhodnutí zpochybňoval. Stejně, jako mi nyní spousta lidí gratuluje k titulu po diskvalifikaci Dalibora, říkám ne! Nedokázal jsem ho porazit na pódiu, tak je titul jeho! A pokud Martin o to stříbro tolik stojí, rád mu medaili pošlu poštou.

4) Jak jsi striktní v dodržování stravovacích návyků?

V objemové přípravě si klidně "zahřeším", ale v dietě nic podobného neexistuje. Na pódiu musím stát s pocitem, že jsem udělal, co šlo a vědomě nechyboval.

5) Jaký je tvůj názor na pořádání oblastních soutěží?

Kvůli nedostatku závodníků pomalu ztrácejí smysl, podle mě by byl postupový klíč lépe řešen zavedením systému výkonnostních tříd (VT), který by eliminoval také propastné rozdíly mezi jednotlivými závodníky.

Mohl bys svou myšlenku rozvést?

Začalo by se, dejme tomu, už na kondičácích. Finalisté by dostali za 1. místo kupříkladu 6 bodů, poslední finalista 1 bod. Při zisku cca 15 bodů by závodník dostal přidělenu III. VT a již by nesměl na této úrovni soutěžit. Dále by mohl na oblastní soutěže, kde by se podobným systémem eliminovali závodníci na Mistrovství Čech a poté na republiku. Bylo by pak zcela vyloučeno, aby vedle sebe na pódiu stáli závodníci oblastní výkonnosti spolu s medailisty republiky nebo ME či MS, čímž je nováček předem určen do role komparzu. Nové kluky to pochopitelně od soutěžení odrazuje.
Pro první přidělení by se mohlo vycházet třeba z výsledků 2 - 3 roky nazad, aby stávající závodníci obdrželi příslušné VT a noví by se již rekrutovali dle pravidel. Byla by pak zcela jasná nominace třeba na republiku. Máš I. VT, tak startuj...
Neříkám, že uvedený systém je dokonalý. Jen jsem se pokusil nastínit, co by mohlo přinést zvýšení úrovně závodů a počtu soutěžících.

6) Představíš nám své další ambice a plány?

Po závodní sezóně začínám pomalu cvičit a koncem léta zahájím plnou přípravu na jaro 2006, rád bych na pódium vystoupil s kvalitními soutěžními 98 - 99 kg.

Jaroslav Cink
4. místo na Mistrovství ČR 2005 do 75 kg

1) V poslední sezóně jsi dosáhl svého nejlepšího výsledku, přesto jsi v nejvyrovnanější kategorii šampionátu mohl pomýšlet i na titul. Jak jsi prožíval souboj a jak jsi s výsledkem spokojen?

Pravdou je, že jsem se snažil nic nepodcenit a připravit se na své nynější maximum. Stále doháním starý "rest" – nohy, dalším cílem bylo být kvalitní. Zvolil jsem větší disciplínu - jak v tréninku, tak v dietě. Mým cílem byla republika. Snažil jsem se časovat formu přímo na ni, aby mi nevyšla před nebo po. Intenzivní tréninky spojené s tvrdou dietou (téměř nic jsem nejedl) jsou, alespoň pro mě, tou nejhorší kombinací. Myslím, že se však vyplatila, samotné závody jsem si již jen užíval. Byl jsem spokojený s formou a snažil se o co nejlepší umístění. Souboj byl parádní! Namotivoval mě i do budoucna. Snad jsem mohl být i třetí.

2) Jak bys rozhodl o pořadí ve své kategorii ty sám?

Po semifinále jsem doufal v bronz. Malinko mi ta představa svázala nohy. Také myslím, že jsem nezvolil správnou sestavu. Vím, že ji musím zlepšit, už na ní pracuji.

3) Přechod do nižší kategorie na republice byl předem plánovaný? Jak hodnotíš učiněný krok s odstupem času?

Nebyl dlouhodobým plánem, tím byla pouze skutečnost být již pár týdnů před prvními závody ve formě a časovat ji na Frýdek. O předchozí umístění jsem samozřejmě bojoval, ale finále na republice bylo hlavním cílem. Před Hořicemi jsem si však nebyl úplně jist. Po nich jsem věděl, že jestli mám šanci, tak v kategorii do 75 kg. Vím, že jsem na ni vysoký, musím stále "lepit" svaly, hlavně na nohy. Zpětně se domnívám, že jsem se rozhodl správně, v kategorii do 80 kg bych dopadl hůře.

4) Pravděpodobně v tobě dřímá daleko větší potenciál, než jaký ukazuješ, prý se věnuješ přípravě jen menší část roku...

Po závodech bývám velmi unavený a motivaci někdy utloukají běžné životní problémy. Myslím, že jsem letos udělal v přípravě slušný skok a rád bych na něj navázal. Žádná pauza se nekoná - do jara budu makat, na slabinách dvakrát tolik, abych se příští rok prezentoval v přesvědčivější formě. Možná jsem hřešil na to, že nikdy zbytečně netloustnu a připravit se dokážu celkem rychle.

5) Kdo stojí za tvým úspěchem?

S kulturistikou jsem se potkal v Novém městě pod Smrkem díky Milanovi Pauchovi, cvičili jsme v jeho činkárně ve sklepě paneláku. Do té doby jsem jen pročítal časopisy. S ním jsem poprvé poznal tvrdý trénink. Dával mi zabrat, ale vyplatilo se to hned na mých prvních závodech mezi juniory. Teď už šest let žiji v Liberci a cvičím ve fitness U Pešků Jardy Sokola, s nímž cvičím a je zároveň mým trenérem. Letošní příprava však pro mě byla krutá. Během okamžiku jsem ztratil oba rodiče, svět jako by se zastavil. Po dvou týdnech jsem se do fitka vrátil a připravoval se i pro ně. "Mami a tati, díky." Velký dík patří i mé rodině - ženě Ivě a dceři Nikolce.

6) Seznámíš nás se svými dalšími ambicemi a plány?

Přál bych si medaili z republiky a také bych rád srovnal nohy i lýtka na úroveň vršku. Budu-li zdravý, budu žít kulturistikou stále, je to láska na celý život - jako má rodina.