Arnold vs. Sergio - největší
rivalita kulturistiky (III.)

1972 - bitva v Essenu

[Text: John Hansen] Arnold Schwarzenegger proti Sergiovi Olivovi. To byla skutečně válka gigantů ve světě kulturistiky. I když na Arnolda potom čekal ještě větší oponent v osobě Loua Ferrigna, jeho bitvy proti genetickému supertalentu Olivovi ho donutily být lepším, než si on sám myslel, že může být. Když porovnáme postavu Arnolda ze šedesátých let s tou z raných sedmdesátých, kde byl skvěle vyrýsovanou a tvarovanou sochou, tak uvidíme, jak velký vliv na Arnolda soupeření s Olivou mělo.

Po porážce v roce 1969 se Arnold dramaticky zlepšil ve velikosti a hustotě, aby porazil Mýtus o rok později. Sergio udělal chybu a na AAU Mr. World a IFBB Mr. Olympia v roce 1970 závodil větší a zalitější a Arnold ho tak dokázal porazit.

Arnold byl dost chytrý na to, aby věděl, že Oliva se v roce 1971 vrátí daleko lepší než kdy předtím, a tak i on trénoval jako šílenec v kalifornském Gold's Gymu, aby přišel na soutěž Mr. Olympia vážící plných 110 kg a s lepší separací. Chtěl všem dokázat, že rok 1970 nebyla náhoda a že koruna kulturistického krále opravdu patřila na jeho hlavu.

Bohužel se vlivem různých okolností bitva gigantů v roce 1971 neuskutečnila, když byl Oliva suspendován IFBB za svou účast na NABBA Mr. Universe týden před Olympií. Nejenže bylo Sergiovi odepřeno se poprat o titul s Arnoldem, ale byl také poražen Billem Pearlem v Londýně. Dá se říct, že rok 1971 opravdu nebyl pro Sergia dobrý.

Sergio plánoval soutěžit na Mr. Olympia 1972 ve své nejlepší formě. Už dlouho měl na sobě daleko více svalů než jakýkoliv kulturista planety a v roce 1972 se zaměřil striktněji na dietu, aby se mu nestalo, že s Arnoldem opět prohraje.

Jak se soutěž blížila, Arnold naopak postrádal perfektní připravenost. 16. září 1972 měl Arnold spolu s Francem Columbem exhibici na IFBB Mr. America. Mnozí v publiku si mnuli bradu a říkali si, jak se Arnold dostane do odpovídající formy, když soutěž Mr. Olympia je již příští víkend.

Mr. Olympia 1972 se konala v Essenu v Německu (jak podotkl Frank Zane, v "Arnoldově zemi"). O titul Mr. Olympia se ten rok pokusilo více kulturistů než kdy předtím. K Arnoldovi a Sergiovi se přidal i viceprezident IFBB Serge Nubret z Francie, Frank Zane a Franco Columbu.

Tento ročník Mr. Olympia měl speciální význam pro Arnolda. Bylo to poprvé, co se na závody měl přijet podívat jeho otec, který tak měl šanci vidět svého slavného syna závodit. Arnold neměl se svým otcem vždy dobrý vztah a dychtil po jeho uznání.

Schwarzenegger později připustil, že cítil, že jeho otec vždy preferoval jeho staršího bratra Meinharda (který tragicky zahynul při autonehodě o rok dříve). Striktní, přísná výchova jeho otce způsobila, že jeho vztah s Arnoldem byl chladný. Toto byla jediná Arnoldova šance, jak ukázat otci, co vše dokázal. Později toho roku, 11. prosince 1972, Gustav Schwarzenegger zemřel v Rakousku na infarkt.

V pořadí osmá soutěž Mr. Olympia nebyla tak skvěle organizovanou parádou, jakou se stala o několik desetiletí později. V roce 1972 pořadatelé ani neměli jasno, v jaké místnosti se bude konat semifinále. Schwarzenegger ukázal své vůdčí kvality a navrhl, aby se semifinále konalo v rozcvičovně.

Měsíce po soutěži se Arnold přiznal, že si tuto místnost vybral z určitého důvodu. "Daleko více jsem se zajímal o barvu místnosti," tvrdil prý Arnold. "Sergia ani nenapadlo, že moje bílé tělo bude hezky vystupovat z tmavě nabarvené zdi za námi a jeho černé tělo se slije s pozadím. Myslím, že mi to dost pomohlo a rozhodčí mě viděli lepšího, než jsem ve skutečnosti ten den v Německu byl. Sergia poškodilo to, že to neviděl."

Arnold při semifinále stál mezi Sergiem a Sergem Nubretem. Věděl že to bude těsné a musí do toho dát vše. Sergio byl ve špičkové formě. Jeho často zalitá forma z předchozích soutěží byla nahrazena tvrdou, vyřezanou muskulaturou, která ještě podtrhovala jeho perfektní proporce. Když Sergio provedl dvojitý biceps zepředu, jeho paže vypadaly větší než jeho hlava. Jeho miniaturní pas kontrastoval s jeho masivními stehny a širokými rameny.

Po dvou letech frustrací a porážek byl Mýtus zpět a daleko lepší než kdy předtím. Před večerním finále se Arnold se Sergiem rozpumpovávali a pomáhali jeden druhému. Toto skutečně měla být bitva gigantů. Oba měli zraky upřené k největšímu kulturistickému titulu. Arnold dle svých slov závodil o dvě kila těžší, než měl, ale stále byl šampión a jeden z nejlepších kulturistů historie. Sergio na druhou stranu byl v životní formě a byl si toho vědom.

Legendární fotky z této soutěže stále ohromují, i o 40 let později. Neskutečné proporce Mýtu se plně ukazují. Sergio vypadal sebevědomý, téměř jistý svojí dominancí. Na konci své volné sestavy zvedl Sergio paže přímo ke stropu a provedl pózu, která byla později pojmenovaná jako "Mytická" či "Victory". Sergio se jen usmál, protože věděl, že je nejlepší.

Fotka této Sergiovy pózy je jedna z nejznámějších fotek kulturistické historie. Německé publikum hnalo Sergia dopředu a on si aplaus velmi užíval. Jak se připravoval opustit pódium a publikum řvalo o přídavek, tak si s nimi pohrával, když gesty naznačoval, že už by to stačilo a přídavek nebude, aby v příští vteřině explodoval do další sekvence úžasných póz.

Pokud byl Arnold zaskočený reakcí publika na Sergiovu sestavu, tak to rozhodně nedal najevo. Jeho první póza byla dvojitý biceps zepředu, aby ukázal své fenomenální paže a široká záda. Ladně se přetočil do svojí 3/4 zádové přetočené pózy, kde předvedl svoje hustá záda a vrcholky bicepsů. Arnold byl daleko ladnější pózér než Sergio a jeho svaly pod reflektory na pódiu vypadaly stejně definovaně. Sebevědomě ukazoval všem, proč je zrovna on králem kulturistického světa.

Posedown mezi závodníky o titul Mr. Olympia čítal Sergia, Arnolda, Serge Nubreta, Franka Zanea, Franca Columba a Kardewizce z Francie. Na pódiu bylo pohromadě více svalů než kdykoliv předtím a německé publikum hlasitě aplaudovalo těmto gigantům a hnalo je kupředu.

Sergio a Arnold stáli při posedownu vedle sebe. Arnold využíval svoji výšku a hmotu proti Sergiovi a zaměřoval se ve svých pózách na paže, záda a hrudník. Nemohl dominovat nad Olivou tak jako v roce 1970, kdy měl na své straně výhru z Mr. World a více dominantní postavu. V Essenu byl tím dominantním Sergio a i při posedownu dostával lidi na svou stranu, když se párkrát sebevědomě otočil na Arnolda a přímo proti němu zapózoval svoji most muscular.

Jak závodníci opouštěli pódium, zůstal Oliva jako poslední na pódiu a ještě jednou se otočil a vyhodil ruce k nebi do své Victory pózy s velkým úsměvem, za což mu publikum poděkovalo bouřlivým potleskem. Tentokrát Sergio věděl, že byl připraven, a byl přesvědčen, že vítězství ho nemine.

Jak byli závodníci v zákulisí řazeni pro vyhlašování výsledků, byl Oliva postaven na první místo v řadě. Sergio se sám pro sebe usmál, protože to znamenalo, že je téměř jistě vítězem. Ovšem jak v jednom rozhovoru později přiznal, tak ho jeden z pořadatelů před vstupem na pódium odsunul v řadě až na druhé místo za Arnolda a v ten moment Oliva hned věděl, že může být zle.

Jak se vyhlašovaly jednotlivé výsledky, tak Franco Columbu odešel s pátým místem, následovaný Frankem Zanem na čtvrtém místě. Masivní a estetický Serge Nubret byl vyhlášen na bronzové příčce. Zbyli pouze dva a publikum napjatě očekávalo výsledek.

Sergio Oliva byl ohlášen na místě druhém. Na jeho výrazu bylo patrné zklamání. Arnold vyhrál svůj třetí titul Mr. Olympia, ale věděl, že vítězství muselo být velmi těsné.

Když se podíváme na bodování jednotlivých rozhodčích, tak se dobereme několika zajímavých faktů. Na této soutěži bylo sedm rozhodčích a žádný z nich nepocházel ze Spojených států. Všech sedm výsledků bylo použito pro finální skóre jednotlivých závodníků. Dnes se praktikuje škrtání nejvyšší a nejnižší známky, aby se zamezilo počítání skóre rozhodčího, který by rozhodoval chybně.

Rozhodčí Salassa byl z Francie, země dvou závodníků - Serge Nubreta a méně známého kulturisty Kardewizce. Prokázal evidentně národní preference, když dal Nubreta na první místo. Sergio podle něj měl být druhý a Arnold až třetí.

Rozhodčí Bondarzuk z Polska byl také mimo. Vybral Arnolda jako vítěze, ale umístil Sergia až na čtvrté místo za Nubreta a Columba, který nakonec skončil pátý.

Rozhodčí Van Velden byl jediným rozhodčím z Holandska. Byl jedním z rozhodčích, co umístili všechny závodníky tak, jak to nakonec celkově dopadlo. Arnold první, Sergio druhý, Nubret třetí, Zane čtvrtý a Columbu pátý.

Rozhodčí Dennis Stallard z Anglie měl stejné výsledky.

Rozhodčí Alexander Bačinský z tehdejší ČSSR umístil Arnolda na první místo, Sergia na druhé, ale na třetím měl Franka Zanea následovaného Nubretem na čtvrtém.

Z domácího Německa byli v Essenu dva rozhodčí. Zane nazval místo soutěže "Arnoldova země", protože si myslel, že zde bude mít Arnold jistou výhodu. Ovšem rozhodčí Weimer umístil Arnolda až na třetím místě za Olivu a Nubreta, které měl nerozhodně první.

Rozhodčí Dr. Garbe umístil všechny tak, jak nakonec dopadli.

Nakonec Arnold nasbíral většinu prvních míst, celkem pět, a dvě třetí místa. Sergio nasbíral pouze jedno první místo, pět druhých a jedno čtvrté. Serge Nubret nakonec nasbíral více prvních míst (dvě) než Sergio, jedno druhé místo, tři třetí místa a jedno čtvrté. Rozhodčí zřejmě nevěděli, co si s Nubretem počít. Arnold vyhrál s celkovým skóre 11 bodů. Sergio měl 15 bodů a Serge Nubret 17.

V té době se nevědělo, že tato bitva mezi Sergiem a Arnoldem měla být jejich poslední. Sergio opustil Essen zahořklý, když cítil, že byl o titul Mr. Olympia okraden. Na druhou stranu tak těsný výsledek motivoval Arnolda, který věděl, že vyhrál jen tak tak. Arnold se v příštích letech představil s daleko lepší postavou, motivován "essenským Sergiem".

Měl Sergio v roce 1972 vyhrát titul Mr. Olympia? To je jedna ze stále propíraných otázek i dnes, po čtyřiceti letech. Sergio byl mnohými považován za člověka s perfektní kulturistickou postavou bez genetické vady. Ovšem Schwarzenegger byl stejně impresivní se svým svalovým rozvojem, tvary a separací. Kulturistický svět tehdy mohl zhlédnout skutečnou bitvu titánů.