Paula Novotná: "Žiju si svůj sen."

Jméno:	Paula Novotná
Datum narození:	26. 12. 1992
Znamení:	kozoroh
Bydliště:	Hradec Králové a pláže celého světa
Sport:	kiteboarding
Úspěchy:	1. m. - ČP v kiteboardingu 2012, freestyle
	1. m. - evrop. junior. šampiónka 2012, freestyle, Francie
	1. m. - pohár JAR 2013, freestyle
	4. m. - SP Maroko 2013, freestyle
	5. m. - SP Itálie 2013, freestyle
	4. m. - SP Německo 2013, freestyle
	3. m. - SP Fuerteventura 2013, freestyle
	2. m. - SP Fuerteventura 2013, slalom
	4. m. - SP Čína 2013, freestyle
	1. m. - SP Čína 2013, slalom
	4. m. - SP Čína 2013, freestyle
	3. m. - SP Argentina 2013, freestyle
	4. m. - celkové umístění SP PKRA rok 2013, freestyle
	2. m. - celkové umístění SP PKRA rok 2013, slalom

Paula Novotná je dvacetiletá blondýnka s usměvavýma očima, která srší pozitivní energií navzdory tomu, že jí právě dělají stálou společnost dvě francouzské hole. Čím to, že si Paula udržuje dobrou náladu i přes nepříjemné zranění kolene? Zřejmě si do pošmourných Čech přivezla dostatek naakumulované energie ze slunce, větru, slané mořské vody i ze zážitků, které v průběhu minulých let sbírala na plážích celého světa. Pauliným povoláním, láskou i životním stylem je totiž kiteboarding.

Paulo, věnujete se sportu, který se nazývá kiteboarding. Můžete jej trochu víc přiblížit čtenářům, kteří se s ním třeba ještě nesetkali?

Kiteboarding je vodní adrenalinový sport, který se provozuje buď na jezerech, nebo na moři. Potřebujeme k němu prkno, draka a vítr, díky kterému nás drak (kite) po vodě táhne.

Moře nemáme, s jezery a podmínkami pro kiteboarding to u nás také není růžové, takže jak se to stane, že se holka z Čech stane profesionální kiterkou?

Za to vděčím rodičům. Oni začali kitovat asi před 10 lety a my je s bratrem po nějaké době přesvědčili, aby nás to naučili také.

V kolika letech jste začínala s kiteboardingem a jak vypadaly vaše první krůčky?

Začínala jsem asi ve 14 letech a nejdřív jsem si jen zkoušela vodit draka na pláži, pak jsem se jím nechávala tahat ve vodě a učila se ho řídit, teprve pak přišly na řadu pokusy na prkně.

Jak dlouho trvalo, než jste začala jezdit?

Vzhledem k tomu, že na začátku mě rodiče učili, jen když jsme společně odjeli k moři na prázdniny, nebo k nějakému jezeru na víkend, vždy jsem od jedné dovolené k druhé trochu něco pozapomněla a musela se to znovu učit. Proto mi trvalo rok, než jsem se do toho opravdu dostala a začala pořádně jezdit.

Ježdění jako takové je jedna věc, ale skoky a triky věc druhá. Když už rodiče jako učitelé nestačili, kdo vám radil, nebo kde jste čerpala informace, jak dál?

Tohle je v kiteboardingu těžké. Jedná se o mladý a ne tak velký sport, takže tam to nefunguje tak, že máte trenéra, který vás vede, jako je tomu v jiných sportech. V kiteboardingu si musí každý poradit sám. Buď se zeptá někoho zkušenějšího, nebo kouká na videa, ze kterých se učí. Já osobně většinou zajdu za kluky, kteří jsou lepší než já, a ti mi vysvětlí, co potřebuji. Nebo si najdu někoho, kdo ten trik, který se chci naučit, dělá nejlépe a za ním pak jdu.

Když se člověk intenzivně něčemu věnuje a dotáhne to na určitou úroveň, chce se obvykle porovnat s ostatními. Od toho jsou závody. Kdy jste vy závodila v kiteboardingu poprvé?

Poprvé jsem závodila před třemi lety v Polsku v rámci Evropského poháru. Byl tam ale hrozně poryvový vítr a mně se vůbec nedařilo. Později jsem ale byla pozvaná na exhibiční závod v Číně, kde jsem skončila druhá. V následující sezóně jsem jezdila Evropský pohár, vždy jsem skončila do první desítky, ale spokojená jsem nebyla, protože jsem si myslela, že mám na víc. Chodila jsem ale na střední školu, takže víc trénovat nešlo. I tak jsem ve škole hodně chyběla, a jelikož to učitelům vadilo, přestože jsem všechno zvládala, musela jsem na poslední rok přejít z prestižního gymnázia na soukromé jazykové gymnázium, kde mi byli ochotni víc vyjít vstříc. Po maturitě jsem se rozhodla posunout se dál, a tak jsem odjela na celou zimu trénovat do Kapského Města s ambicí zkusit následující rok světový pohár (SP).

Rodiče se nebáli nechat vás odjet samotnou tak daleko a na tak dlouhou dobu?

Nebyla jsem sama. Jela jsem tam s přáteli ze závodů, takže nás byla velká parta.

To spolu dokážete bez problémů fungovat, přestože s některými jste možná v soutěži rivalové?

Tak nemohu říct, že mezi některými soutěžícími, kteří jezdí na podobné úrovni, neexistuje určitá rivalita, ale rozhodně to není takové jako v tenisu, nebo ve fotbale. Lidé kolem kitingu jsou přátelští, takže většinou jsme kamarádi.

Jak vám prospělo tříměsíční kitingové soustředění v Kapském Městě?

Určitě hodně, protože hned při svém prvním závodu světového poháru, který se konal v Maroku, jsem skončila čtvrtá. To byl velký úspěch vzhledem k tomu, že na prvních třech místech se vždy střídají tři zkušené závodnice, které jezdí světový pohár už čtyři roky. Díky svému umístění jsem získala sponzory, s jejichž podporou jsem mohla objet celý světový pohár.

Je pro kiteboardingového závodníka těžké sehnat sponzora?

Dá se to, ale člověk už musí mít nějaké výsledky. Začátky si musí každý financovat sám, obvykle tedy s pomocí rodičů.

Jasně. Ale zpátky k závodům. Jak se vám dařilo ve SP po Maroku?

Po Maroku jsem odjela trénovat do Španělska, kde jsem si zlomila ruku...

A jéje. Na jak dlouho vás to vyřadilo z provozu?

Musela jsem vynechat jeden závod ve Francii, ale na další do Itálie už jsem se vrátila.

Neměla jste po úraze větší strach, nebyla jste opatrnější? A nemáte obecně někdy při kitování strach? Přece jen úrazy evidentně hrozí...

Mám strach, když zkouším něco nového, nebo když fouká silný, nebo poryvový vítr. Jinak ale už kite ovládám automaticky a nepřemýšlím o tom. Co se týče strachu po zlomenině ruky, chvíli jsem se bála ji zatěžovat, to se naštěstí ale rychle srovnalo.

Takže v Itálii jste už byla zase zcela fit?

Dalo by se říct, že ano, skončila jsem tam pátá. V následujícím závodu v Německu jsem byla dokonce čtvrtá, což byl opravdu velký úspěch vzhledem k silné konkurenci i situaci. Jelikož jsem vynechala závod ve Francii, startovala jsem z posledního místa a ke čtvrté pozici jsem se musela probojovat přes dvacet holek. Takže tohoto čtvrtého místa si opravdu vážím.

Není divu. Jak se vám dařilo ve zbývajících závodech světového poháru?

Další zastávkou SP byla Fuerteventura, kde jsem byla druhá ve slalomu a třetí ve freestylu - to bylo do té doby mé nejlepší umístění. Po Fuerteventuře jsem odjela trénovat do Řecka a pak ještě do Brazílie, kde jsem se připravovala na dva podzimní závody v Číně.

Podle čeho si vybíráte destinaci, kam právě pojedete trénovat?

Podle větrných podmínek. V každé části světa fouká nejvíc právě jen v určitém období a podle toho se řídíme.

Jasně, bez větru byste toho moc nenajezdili. Takže jak dobře jste natrénovala v Brazílii pro závody v Číně?

Na obou závodech v Číně jsem skončila ve freestylu čtvrtá, ale získala jsem zlato ve slalomu. Z toho jsem měla obrovskou radost, protože to bylo moje první vítězství ve světovém poháru. Poslední závod celé šňůry SP se konal v Argentině, kde jsem skončila třetí ve freestylu a druhá ve slalomu, takže opět úspěch.

Dala jste si po skončení SP nějaký odpočinek?

Odjela jsem opět do Brazílie, kde jsem chtěla absolvovat zimní trénink, ale bohužel jsem se tam při tréninku opět zranila. Když mi doktor řekl, že mám přetržený přední křížový vaz v koleně, byl to pro mě šok a málem jsem se zhroutila. Jednou už jsem totiž tohle zranění prodělala, takže jsem dobře věděla, co to obnáší.

A co to tedy obnáší?

Šest týdnů o berlích a následná rehabilitace. Poté, co nohu rozhýbu, bude následovat intenzivní posilovna, abych posílila svalstvo. No a k tomu budu dodělávat školu.

Školu?

Ano. Studuji vysokou školu ekonomie a managementu.

Jak stíháte při tom všem cestování a závodech studovat?

Chodím na soukromou vysokou školu, kde mohu dělat zkoušky, kdykoli chci, a materiály včetně přednášek mám na internetu. I tak ale když kituji, moc nestíhám. Mezi závody a výlety jsem obvykle vždy tak týden doma, a tak si vždy naplánuji nějakou zkoušku, nejvíce toho ale stihnu, když jsem třeba dva měsíce doma kvůli zranění.

Takže úrazy jsou vlastně pro vaše úspěšné studium nezbytné. (úsměv) Jak vidíte svou účast na SP v nové sezóně vzhledem ke zranění?

Mám v plánu na sobě makat a vrátit se na 100 % do pěti měsíců. Jde to, jsem bojovník, ale je to velká dřina. Pevně doufám, že vše půjde dobře a já budu v druhé půlce sezóny zase zářit.

Tak moc přeji, ať to vyjde. Paulo, vy máte teď za sebou vzrušující rok, plný cestování, úspěchů a zážitků. Vybavíte si některou chvíli z uplynulého roku, kdy jste byla díky kiteboardingu obzvlášť šťastná?

Jeden z nejšťastnějších okamžiků jsem zažila na závodech v Německu, kde jsem jela proti své rivalce a porazila ji. Na břehu přitom stáli všichni mí kamarádi a fandili mi. Tak to byl úžasný pocit. Jinak jsem ale šťastná vždycky, když kituji. Kiteboarding je můj životní styl, koníček i práce a díky němu si žiju svůj sen.

Pro případnou spolupráci či podporu můžete Paulu kontaktovat na jejím e-mailu: paula.novotna@gmail.com, více o ní se dozvíte na jejích FB fan page.

Sponzoři:
NORTH KITEBOARDING, 69 SLAM, LIFEFOOD, SNOWBOARDEL, ION

Z fotoarchivu Pauly Novotné

Paula Novotná - Brazílie 2013

Paula Novotná - Řecko 2013