Před napsáním příspěvku nepřehlédněte
pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.
Názory, které větší část čtenářů považuje za kvalitní:
Souhlasím,termín zvýšená ostraha Mírov je dostatečná k tomu,aby reakce obyčejného člověka byla negativní.V 90% je oprávněná,protože opravdu zůstávají hroby a kytky.Já nejsem ale jedním z nich,ale pochopil jsem jednu věc,že systém dokáže měnit zorný úhel pohledu v mnoha případech tak jak zrovna potřebuje a nebo na objednávku.Příklad....váš syn se dostane do rvačky,zbije syna vlivného člověka a jejda,rvačka je překvalifikována na pokus vraždy.Poškozený odchází z nemocnice po dvou dnech s úsměvem,jak ten jeho tatínek je šikovný :).Víte,máte pravdu,o těch lidech co píšete,mnoho z nich bych tam nechal umřít,při nějaké těžké manuální práci.Jenže systém je nastolený tak jak je a společnost musí za těchto podmínek počítat s tím,že se vrátí.Nejsem tady proto abych obhajoval své jméno,své činy,nemám to zapotřebí.Vinnen jsem byl,ale né za scénař,který málem zničil můj život.A ještě malá zmíňka...byl jsem prvotrestaný a přesto jsem byl zařazen do zvýšené,tedy maximální ostrahy.Takže do této nápravné skupiny se nedostávají pouze recidivisté,ale z 1/3 i prvotrestaní.A na závěr?Poškozeného i jeho tatínka pravidelně potkávám .Tatínek je politik a syn pokračuje v omamných látkách :)Mějte se všichni a tobě Láďo díky!!!
Hodnocení: +3
LUC ..že nikdy nebudu vstupovat do diskuse u komentářů, které sám napíšu. Ale v tomto případě bych rád udělal vyjímku, protože si myslím, že bude vhodné dodat pár vět pro pochopení.
Neřekl bych, že šlo o pomoc někomu, protože tak nebyla věc tehdy míněna. To, že někdo z těch lidí v tom spatřil směr, který je určitě správný pro jeho život, to bylo tím, co mne zaujalo na tomto příběhu a myslím si, že je skutečně dobře, že se tak stalo.
Jedním dechem ale dodávám, že naprosto ruzumím posledním dvěma komentářům a respektuji je, protože ani to nalezení správné cesty neomluví závažný čin, který se stal. A ani dotyční, kteří tu cestu najdou, nemají právo se dožadovat, aby jim bylo odpuštěno jen proto, že se změnili. Mohou jen doufat a každý další den dokazovat, že jsou jiní. I tak není nic jisté a je to tak správně.
Zodpovědnost a následky za své činy musejí nést celý život a mohou jen doufat v neskutečnou velkorysost těch, kdož jsou v takovém příběhu obětmi.
Já nevím, co se přesně tehdy stalo a za co konkrétně tam člověk, o němž píšu, byl, ale vím, že si všechny toto okolnosti dobře uvědomuje.
na jednu stranu pěknej příběh, je určitě pěkný vidět, že někdo někomu pomohl...na druhou stranu zrovna lidem, kteří jsou tam jak padlo v článku za `velký věci`, u kterých někdo přišel o život nebo o zdraví přeju všechno, jen ne, aby se měli dobře...
Na jednu stranu by bylo uzasny, kdyby tech, co uz se do vezeni nikdy nevrati bylo vic .. na druhou stranu pribuzny obeti musi uplne hrat u srdce, ze se uz ma pachatel dobre, ze ma deti, kdyz oni tomu svymu diteti nesou novou varku kytek na hrob.
Byt to nejaky lehci napravny zarizeni, clovek by mohl mit i radost, radost z napravy. Bohuzel aspon ja mam u tezkyho `napravnyho` zarizeni pocit, ze je skoda, ze se z takovyho zarizeni da jeste dostat ven na svobodu.
takové čtení potěší
silný!!! krásnej článek
