Reklama:
1000 g proteinu Prom-in ZDARMA!
Protein Essential CFM Evolution nyní v akční nabídce 2250 g + 1000 g zadarmo! Více zde.

Iva Mračková & Ant Parkour
Deadly Team Říčany

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Osobnosti

Tělocvična Gymnázia Říčany, úterý, 5 hodin odpoledne. Venku už se stmívá, vnitřek tělocvičny osvětluje teplé žluté světlo. Vybavení je tu stejné jako v každé jiné školní tělocvičně - typické hnědé kožené žíněnky, kozy, švédské bedny, kruhy... a mezi tím vším běhá, poskakuje a pošťuchuje se dětská drobotina, poněkud rozvážněji se pak chová několik již odrostlejších "kousků". Neorganizované hemžení se ale rázem změní, když trenérka Iva zavelí začátek tréninku. To se děti disciplinovaně postaví před klučinu, který vede rozcvičku, a snaživě, i když občas trochu neohrabaně se snaží protáhnout a rozhýbat tělo před zátěží. Poté se už všichni rozdělí do skupin a trénink nabírá na obrátkách. A to natolik, že za chvíli už to tu vypadá, jako kdyby všichni někde za švédskou bednou tajně usrkávali hopsinkovou šťávu. A co usrkávali, jako by se jí přímo nalévali. Jenže jelikož každý soudný člověk ví, že nic takového jako hopsinková šťáva neexistuje, nezbývá než si přiznat, že tohle je prostě přirozená živelnost mládí. A i s tou se musí poprat hlava téhle skvadry, Iva Mračková.

Ivo, jak dlouho funguje vaše sdružení Ant Parkour Deadly Team Říčany?

Pod tímto názvem se scházíme už pátým rokem, ale oficiálně jako sdružení fungujeme teprve první rok. A zjistila jsem, že jsme se svým zaměřením prvním oficiálním sdružením v České republice i ve střední Evropě.

Jak už název vašeho týmu napovídá, věnujete se parkouru, ale také freerunu. Jak ty sama ses k těmto disciplínám dostala?

Dostala jsem se k nim přes kluky, kteří se v parkouru a freerunningu zhlédli, a stalo se to víceméně náhodou. Když jsem chodila se svým malým synem v kočárku na procházky do parku, vídala jsem tam kluky, kteří se snažili technicky špatně skákat salta, vruty a jiné gymnastické prvky, a mně, coby bývalé vrcholové sportovní gymnastce, to nedalo, abych se jim nesnažila trochu poradit. Oni proti tomu nic neměli, tak jsme se začali de facto v tom parku scházet.

Takže ty jsi coby mamina jezdila s děckem do parku kibicovat mlaďasy a našla ses v tom. (smích)

(smích) Tak nějak. Bylo mi jich líto, když jsem viděla, jak se snažili a moc jim to nešlo.

Co tě vedlo k tomu, že jsi těm klukům věnovala svůj volný čas, místo abys ho trávila po svém?

Já jsem nad tím dvakrát nepřemýšlela. Volného času jsem měla dost, protože jsem byla doma se synem, a tak mi nevadilo se trochu věnovat klukům. A občas to bylo i zajímavé. To když je někdo z něčeho obvinil a já pak chodila vysvětlovat věci na policii nebo na úřady, kde se na mě dívali jako na "tu ženskou, co vychovává gaunery".

V tu dobu jsi ale za kluky žádnou odpovědnost neměla, ne?

Neměla, ale i kdyby ano, bylo by to stejné, jako kdyby někdo osočil učitele výtvarné výchovy, že učí děti tagovat.

Jasně, to je nesmysl.

No, takže jsme trénovali v parku, jenže časem jsme dospěli do bodu, kdy jsem měla pocit, že bychom se měli pohnout někam dál. S kluky jsme se tedy sešli a z toho setkání vzešel název týmu a rozhodnutí, že si pronajmeme nějaké prostory k tréninku. I když je hlavním prostorem pro parkour a freerun ulice, je přece jen bezpečnější a příjemnější natrénovat akrobatické prvky v tělocvičně se žíněnkami. V té době také vzniklo jakési naše desatero pravidel, kterým se řídíme, abychom mohli v pohodě fungovat.

Můžeš nám prozradit znění vašeho desatera?

1. Ke svému majetku se chováme slušně, proto tak činíme i k majetku druhých.
2. Nebudeme svými triky ničit společné majetky nebo přírodu a učiníme vše, aby se i osoby druhé - nespadající do Ant Parkour Deadly Team - takové činnosti zdržely.
3. Komunikaci nebudeme považovat za sportovní dráhu, kde bychom ohrožovali ostatní spoluobčany. Budeme ji užívat jen s dostatečnou opatrností.
4. Pokud na trase někoho míjíme, je v našem zájmu brát ohledy a ukončit aktivitu, která by ohrožovala kolemjdoucí.
5. Respektujeme rodiny s kočárky, jezdce na koni, venčící se psy a jiná zvířata.
6. Jsme ohleduplní k přírodě a respektujeme přírodní rezervace.
7. Nechováme se hrubě k ostatním spoluobčanům a nebudeme vyvolávat konflikty. Vše budeme řešit diplomatickou cestou a s chladnou hlavou. Jakémukoli střetu se vždy snažíme vyhnout.
8. Neobtěžujeme své okolí hlukem ani jinými hlučnými projevy.
9. Jakou míru respektu od nás ostatní vyžadují, takovou míru respektu jsme schopni dát i my.
10. Toto desatero budeme šířit mezi laickou veřejnost, neboť je cestou k naplnění oboustranné tolerance. 

Co se změnilo od dob, kdy jste se scházeli v parku?

Změnilo se to, že nyní trénujeme v tělocvičně Gymnázia Říčany, za což strašně moc děkujeme paní ředitelce Martínkové, která chápe naše potřeby a vychází nám maximálně vstříc. Díky ní můžeme používat i část pozemku gymnázia, kde stojí naše venkovní parkourové a freerunningové hřiště. To nám pro změnu věnovali studenti pražské stavební fakulty, kteří na něj dostali dotaci.

Další změnou určitě je, že vás už je dnes mnohem víc.

To je pravda. My jsme totiž chtěli dát prostor i mladším dětem, jelikož s freerunningem a parkourem u nás začali teenageři a dospělí, kteří děti mezi sebe nepustí. Takže my se snažíme tuto filosofii zprostředkovat i dětem mladším, a to dokonce už od tří let. Kluci, se kterými jsme začínali, nyní fungují jako jejich trenéři a já se je snažím posílat na různé certifikace na fakultu tělesné výchovy a sportu, aby věděli, jak děti vést a jak se k nim chovat.

Což jim jde hezky. Byla jsem až překvapená, jak hezky se k mladším dětem chovají. Většině jejich vrstevníků by šlo jen o vlastní zlepšování a na malé děti by shlíželi s despektem shora. Jak jsi kluky k trénování dětí přiměla?

Já jsem je ani nijak nutit nemusela, spíš jsme se demokraticky dohodli. Nic jiného nám ani nezbývalo. Museli jsme se rozhodnout. Buď budeme fungovat, nebo nebudeme. A pokud máme fungovat, musíme fungovat jako tým a není možné, aby si tu někdo snažil dělat stát ve státě. To prostě nejde.

Freerunning a parkour pochází z ulice a už z jeho podstaty s ním tedy souvisí jakási nepoddajnost a rebelantství... Nehlásí se vám právě proto děti, které bývají brány jako "problémové"?

Takhle na to nekoukám. Když má někdo zájem o freerunning nebo parkour a přijde k nám, má u nás dveře otevřené, pokud tedy máme volnou kapacitu. Všichni ale musí dodržovat nastavená pravidla, o kterých jsem mluvila.

Některé děti jsou pohybově nadanější, některé méně, některé jsou kurážnější, jiné méně... Jsou všechny schopné se naučit tomu, co je při trénincích učíte?

Tak předně musím říct, že u nás nikoho do ničeho nenutíme. Pokud se někdo chce věnovat jen běhání a skákání a nechce se mu do akrobacie, nemusí ji dělat. Nikoho nenutíme, aby dělal všechno, necháme každého, ať si řekne, v čem se cítí dobře. To je důležité, protože to, co děláme, nebereme jako sport, ale spíš jako určitou filosofii.

Děti různých úrovní trénují spolu. Nestává se, že když přijde nováček, ostatní - pokročilejší - se mu smějí, když není právě šikovný?

Ne, jen při náznaku něčeho takového jsme já i kluci hodně přísní. Každý jsme nějaký a na to si musíme zvyknout, jinak bychom opět nemohli fungovat. Musím ale zaťukat, že máme skvělou partu, a když se náhodou vyskytne nějaký klížitel, skupina si ho srovná.

Chodí k vám také děti různých věkových kategorií. Jak se s tím srovnáváte?

Že tu máme starší a mladší děti dohromady, není vůbec problém. Spíš naopak, protože se vzájemně motivují. Navíc při tréninku se dělíme do skupin, každá skupina má jednoho trenéra a stanoviště a po určitém čase se točíme. Je to tedy takový kruhový trénink, během kterého trénujeme nejen gymnastické prvky a skoky, ale také posilujeme.

Takže rozvíjíte různé pohybové dispozice.

Ano a to, že člověk zvládne nové věci a je fyzicky zdatnější a mrštnější, mu také posiluje sebevědomí. Kluci, kteří se tedy třeba dřív necítili dobře mezi svými vrstevníky, protože se tam něco dělo, jsou teď nad věcí, umí být asertivní, ale zároveň jsou velice vstřícní.

Jak tohle víš? Děti se ti svěřují?

Tak my se bavíme nejen o tréninku, ale i normálně o životě a já myslím, že je to dobře.

Ono je také fakt, že ty mezi dětmi ani nepůsobíš jako klasická "učitelka", ale spíš jako jedna z nich.

Já jsem na jednu stranu jejich kámoška a někdy možná i tak trochu rádce, vzhledem k tomu, že jsem o generaci a víc starší než oni. Také s nimi umím držet basu. Ale tu umím držet i s rodiči. A umím také zařvat, když je třeba. Nechci být někdo, kdo je sekýruje, ale určitá autorita tam přeci jen být musí.

Tak určitě, už kvůli bezpečnosti. Co budoucnost týmu? Máte nějaké vize do budoucnosti?

Chystáme se i nadále čas od času zajet společně k moři, abychom se poznali i mimo trénink, budeme stále pořádat příměstské tábory, z kterých se často rekrutují naši členové, a jelikož jsem zaznamenala zájem i od dospělých, chystám semináře i pro "odrostence" mého věku, nebo trochu mladší.

Co se týče týmu, říkám klukům, že ještě pět let jim budu stát za zadkem a pak už jim nechám volnou ruku a budu z kanceláře vyřizovat, kde by se mohli prezentovat. Jinak ale cíle příliš nejsou. Nejsou totiž žádné soutěže ani daná pravidla, která by určila, kdo je lepší a kdo nejlepší... Pořádáme nám tedy alespoň pro radost takové jamy, na které dnes jezdí už i zahraniční účastníci. Letos jsme měli čtvrtý ročník a už chystáme pátý.

Jak si takový jam mohu představit?

To nám kamarád navozí na místo konání jamu balíky slámy a postaví z nich různé pyramidy, které nám slouží jako překážky. Dalšími překážkami jsou pak vyřazená auta. Kolem překážek se vytvoří zábory, které udržují diváky vně hřiště, vnitřní prostor pak dostanou k dispozici účastníci, aby předvedli, co umí.

Takže vždy tým, nebo jednotlivci dostanou určitý čas, během kterého se prezentují?

Ne. Tihle lidé nejsou rádi nějak organizovaní, nebo k něčemu tlačení, takže jim dáme prostor, ať si dělají, co chtějí, jen jim do toho s naším moderátorem Pepou "Dělem" Petráskem vstupujeme a trochu jim tak kazíme ten jejich klid. Chceme ale, aby to bylo zajímavé i pro diváky, takže se snažíme, aby se všechny týmy představily, a také je tak trochu hecujeme, na což oni slyší. Takže takhle nám to už funguje čtyři roky, lidí jezdí čím dál víc, máme i zahraniční účastníky, takže z toho máme radost.

Navíc pro Ant Parkour Deadly Team to musí být dobrá motivace.

Přesně. Motivace a také inspirace, protože vidí, co zas umí jinde, a učí se.

Učí se, zlepšují se a z toho mají radost. To je jejich motor. Jaký je ten tvůj?

Práce s dětmi mi přinesla úplně jiný pohled na svět a na život. Dříve jsem měla práci, která byla hodně deadlinová a nalajnovaná, tohle je také akční, ale v tak trochu pomalejším módu, takže jsem se díky tomu tak trochu zastavila. Tahle práce je tedy takový můj relax, balzám, zároveň něco, co mě naplňuje, takže v tom budu pokračovat.

A tvoje slovo na závěr?

Ráda bych poděkovala pánům trenérům. Patrik Šticha, Martin Vácha a Petr "Fegi" Urban jsou neuvěřitelnými náboji mého života. Díky nim jsem měla možnost vstoupit do tajů parkouru a freerunu a zůstat ve svých čtyřiceti alespoň v duši stále mladá.


APDT - Ant Parkour Deadly Team 2013


Trénink Ant Parkour Deadly Teamu v tělocvičně Gymnázia Říčany



Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

20.01.08:23Dřívko - Super! Děti se hýbou a nesedí u počítatčů!
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
Víte, že...
...poslední objednávka v obchodě
Ronnie.cz byla před 46 sekundami?
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínTréninkový videolog: Petr Šidlo (02/2...
senmut (17:55) • cviky jednoruc su dobre,..prepali,..to sval,..ale pozor mozu ak je ich viac sposobit za...
magazínHassan Mostafa v Rumunsku závodit neb...
70mMyW!53 (13:56) • ten na tech fotkach vypada doslova jak kdyby ho necim prifoukli XD
magazínJapan Pro Qualifier 2018: do profi tá...
70mMyW!53 (17:15) • konecne nekdo s vysokou a relativne dobre stavenou kostrou, jen aby se s DCM nerozesli
magazínVrátí se Kai Greene v roce 2019 na Mr...
The.FleX (12:05) • Pokud se mu povede forma, tak všechny porazí. Je tedy pravda, že už jsem ho dlouho nevi...
magazínKahan Cup 2018 - fotogalerie
Arnold Strong (00:09) • Zdravim chci se zeptat da se úroveň kondičních zavodniku mens physique porovnávat např...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2018 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2018 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra