Tento článek je velmi starý, informace v něm tedy už nemusí být zdaleka aktuální.
Poslední dobou se nechávám při hledání námětů na články inspirovat především vámi, čtenáři, a to tak, že sleduji nejčastěji vyhledávaná slova a fráze na těchto stránkách (formulář ve sloupci vpravo) a pokud se něco objevuje příliš často, zkoumám, zda-li vaše hledání bylo úspěšné. V minulém týdnu vévodilo ve vyhledávači slovo placebo… A když jsem ho tam zadal já, dočkal jsem se překvapení - žádná uspokojivá odpověď nenalezena.
Vím, že mnoho z vás nyní mávne rukou, vždyť na výraz placebo narážíte na každém kroku… Ale pokud by jen pro desetinu z vás měl tento miničlánek přínos, splní svůj účel více než na 100%. Tak tedy, co je placebo?
Nedávno jsem se díval na jeden díl seriálu M.A.S.H. Lékařům došlo morfium a trpících pacientů s těžkými bolestmi na pooperačním přibývalo. Co ale v tuto chvíli s nimi, když zásoby dorazí až ráno? Řešením se ukázaly být kapsle naplněné obyčejným cukrem. Se slovy "Je to velmi silný lék" je lékaři podali všem pacientům… Výsledek? Po pár desítkách minut byly bolesti pryč…
A přesně toto je placebo (čti: placebo). Jedná se o neškodnou látku, např. již zmiňovaný cukr či mouku, která se aplikuje pacientům stejným způsobem, jako účinná látka. A i přesto, že toto placebo nemá ani minimální obsah účinné látky, pacienti, věřící v pravý opak, na ní mohou pozitivně reagovat.
Největší pozornost je v současné době placebu věnována ve farmakologii, kde se před uvedením daného léku na trh musí projít mnoha složitými testy. Skupina dobrovolníků, na nichž je v závěrečných fázích látka testována, je rozdělena do dvou skupin. Jedné z nich je podávána účinná látka (skupina experimentální), druhé z nich placebo (skupina kontrolní). Vtip je však v tom, že nikdo neví, ve které je skupině, tzn. zda-li užívá lék či jen pouhou náhražku. Po skončení experimentu jsou výsledky porovnány a teprve v tuto chvíli získáváme objektivní informace.
Kde je cukr a kde gelatina?
V našem oboru se tímto způsobem testují nejrůznější suplementy, např. pro nabírání svalové hmoty. Pokud máme dvě skupiny, kontrolní a experimentální a obě mají naprosto stejné tréninkové, stravovací i ostatní podmínky, pak po skončení můžeme jasně říci, zda-li studovaný suplement podporuje nárůst hmoty či nikoli. Pokud kontrolní skupina nabere během 8-mi týdnů 1,5kg a skupina experimentální 5kg, jedná se jednoznačně o látku, která má na nárůst svalové hmoty pozitivní efekt.
Konkrétní případ? Dostala se mi třeba do rukou tato studie o účincích efedrinu, provedená na univerzitě v Kodani v Dánsku. Vědci zde podávali obézním ženám 20mg efedrinu spolu s 200mg kofeinu třikrát denně. Všechny účastnice testu museli držet nízkokalorickou dietu s omezeným obsahem tuků. Výsledky? Skupina, která držela pouze dietu, zhubla o 4kg svalové hmoty a o 4,5kg tuku. "Efedrinová" skupina o 1kg svalové hmoty a o celých 9kg tuku.
Nyní tedy můžete říci, že tyto experimenty mají 100% vypovídací hodnotu o daném suplementu. Ano, studie sami o sobě jistě, ovšem někdy je jejich cesta od vědců k prostým lidem velmi dlouhá a pravda se může mírně pozměnit. Jako příklad zde uvedu studie s argininem, s aminokyselinou, která se počátkem osmdesátých let stala hitem jako svaly budující látka. Mediální reklamy v té době vycházely ze studie provedené v Evropě a na první pohled se zdálo, že podle ní musí tato látka skutečně fantasticky účinkovat. Jenže pokud byste nahlédli do nezaujaté, nekomerční literatury (např. lékařské časopisy), pak byla pravda někde jinde. Dvě skupiny dobrovolníků? Ano. Výrazný nárůst hmoty experimentální skupiny vůči skupině kontrolní? Ano. Ovšem na jedno výrobci suplemtnů "zapomněli" a to na dosti důležitou zmínku: dané látky nebyly podávány zdravým sportujícím jedincům, ale lidem s degenerativními chorobami… A reklamní experti převzali logicky pouze ty části studie, které se jim hodily…
