Výhercem naší soutěže na Facebooku se stal Kuba Oliva, který odpověděl u obou snímků správně a jako první získal také oba body za pojmenování závodníků. Gratulujeme! Zúčastněte se příště i Vy! :)
Pan Ján Slovinec oslovil naši redakci a poskytl exkluzivně Ronnie.cz unikátní fotografie z doby, kdy české kulturistice dominovali např.
Peter Uríček, Anton Holič,
Libor Minařík, nebo
Jiří Hovorka. K tomu připojuje také vzpomínky a zážitky z kulturistických soutěží, kterých se jako divák a fotograf zúčastnil. My mu za to velice děkujeme a těmito články tak rozšiřujeme unikátní kolekci vzpomínek na počátky československé kulturistiky, které publikujeme formou rozhovorů s osobnostmi, jakými jsou
Juraj Višný,
Alexander Bačinský,
Milan Jablonský, nebo
Ľudovít Major, ale také
ohlédnutím za tehdejší dobou např. Jaroslava Kulovaného, či
videozáznamy.
Vzpomínky Jána Slovince nejen na kulturistiku, ale především na období emigrace, místy drsné, jindy úsměvné, nebo i velice pikantní a hodně čtivé naleznete na webových stránkách majgemer.sk. Pokud máte rádi čtení o životních osudech, které vrhají člověka jednou tím a podruhé zas oním směrem, zatímco on se snaží veškerým svým úsilím kormidlovat, chvílemi plavat proti proudu a hlavně se vydrápat na břeh, pak si zde přijdete na své a budete se dobře bavit.
V předešlém díle jste si s Jánem Slovincem mohli zavzpomínat na rok 1974 a mistrovství dorostenců z Trnavy, důležitou osobností pro ně byl zcela jistě i Ing. arch. Peter Uríček, který byl duší celého oddílu.
Zakončení minulého dílu, na který plynule navazuje díl dnešní:
Při setkání s vedením klubu mě seznámili právě s Petrem a od tehdy se datovalo i naše spojení. Myslím si, že to mohlo být někdy v létě 1974, ale přesně to již nevím. V každém případě jsem se zúčastnil prvního fotografování na jaře v již zmiňovaném roce 1974. Peter byl dost opatrný, ale všechno se rázem změnilo a začal mi i dost pomáhat, jak vše prakticky fotit, aby daný atlet co nejlépe na fotografii vyzněl.
[Vzpomíná Ján Slovinec, fotograf, USA] V roce 1975 jsem na mistrovství západoslovenského kraje v Myjavě fotil všechno zleva, tedy z boku, což není zrovna ono. Peter mi pak řekl, že musím stát přímo před atlety-kulturisty, aby jejich tělesné partie proporcionálně co nejlépe vynikly, a navíc aby byly co nejblíže skutečnosti. Za to mu dosud velmi děkuji!
Anton Holič
Tam jsem se také seznámil s jeho starším bratrem Ivanem, který přivedl Petra k tomuto sportu. Oba to měli v genech, neboť byli oba urostlí, a Peter byl navíc i výborným atletem, což mi vždy velice imponovalo. Kulturista by měl být v první řadě atletem, aby měl v sobě určitou atletičnost, a ne jen pomalý svalovec. Právě atletikou si utužuje všechny svaly a spálí běháním některé tuky, které nechtějí odejít dobrovolně z jejich oblíbených místeček... :)
S Petrem jsme se stali celkem dobrými přáteli a byl to právě on, kdo mi pootevřel dvířka, abych mohl nahlédnout do života kulturistiky.
Dalším panem kulturistou byl Anton Holič, který je mým vrstevníkem a navíc jsme pracovali u stejné firmy, aspoň jsem si to tehdy myslel. Ale už jsem jaksi zapomněl. No, zkrátka jsme se spřátelili, stejně tak i s dalšími kluky tehdy.
Další, kdo u nás také pracoval tehdy na Pozemních stavbách, n. p. Trnava, byl i můj dobrý kamarád Štefan Just, který se věnoval kulturistice. Mám na tyto pány jen ty nejhezčí vzpomínky, když jsem žil v Trnavě mezi lety 1973 a 1978...
S pozdravem Ján Slovinec, Sr.
P. S.: Na fotografiích z Myjavy, které jsem Vám zaslal, je Ing. arch. Peter Uríček, Anton Holič a Jozef Ferkodič, kteří tehdy závodili za Fortunu Trnava.
I když jsem se až nyní z Googlu dozvěděl, že Ivan Uríček před pěti lety zemřel, přikládám ač nevydařené záběry z Myjavy, kde závodil společně s mladším bratrem Petrem...
V dalším článku se můžete těšit na fotografie téhož roku, ale z mistrovství západoslovenského kraje v silovém trojboji v Levicích.
Máte i Vy v archivu unikátní fotografie z dob dávno minulých z oblasti našich sportů
a v hlavě jedinečné vzpomínky, o které byste se mohli podělit?
Budeme rádi, pokud se nám ozvete do redakce na
redakce@ronnie.cz!
Mistrovství západoslovenského kraje, Myjava - duben 1975
Ján Slovinec roku 1979 a se synem v červenci 2012
Ján Slovinec roku 1979
Chci se vrátit k mému trénování, protože jsem v Rakousku chodíval se dvěma chlapy do činkárny, kterou vlastnil Arnold Schwarzenegger, a dokonce tam i údajně jednu dobu trénoval. Tehdy ale už byl v Hollywoodu a točil filmy. :)
Dlouho jsem se v Rakousku neohřál, 27. června 1979 jsem odlétal do Ameriky - byl jsem tam nový a chvíli jsem nevydělával, takže jsem přístup k činkám neměl a nemohl jsem pokračovat v tom, co jsem začal v Rakousku.
Na fotografii je dobře vidět, že tu jsou nekonečné lesy a prostory pro seberealizaci, takže jsem toho plně využíval, dokud jsem si nemohl z toho mizerného platu za 4 měsíce koupit lavičku a olympijskou činku s 300 kg různě vážících kotoučů.
Využíval jsem nedalekého stromu v blízkém lese a na jeho větvi jsem dělal shyby - nadhmatem a podhmatem, nebo jednoruč. Na trávě jsem je kombinoval s kliky (ramena) a tréninkem břišních svalů. Push ups, sit ups a pull ups. Potom dřepy s těžkou starou pneumatikou, která se tam povalovala a nikomu nechyběla. Vážila asi 80 kg. Občas jsem měl kamarády na ramenou a trénoval, jak se dalo.
Tady píši své série, postupně jsem je přidával, zvyšoval jsem je každé dva týdny po jedné.
- shyby - 3 série po 20 op. s nadhmatem a 3 série po 20 op. s podhmatem
- kliky - 6 sérií po 50 op.
- břišní svaly - 6 sérií po 100 op.
Potom jsem si zaběhl od 5 až po 10 kilometrů, podle toho, jak jsem se v daný den cítil. Někdy jsem to zabalil a jen lehce vyklusával. Každý den jsem potom zakončoval sprintem posledních 100 metrů.
Takto jsem trénoval 6 dní v týdnu. V neděli jsem měl odpočinek a jen jsem 2 až 3 kilometry vyklusával.
Po 2,5 měsících, kdy jsem měl už konečně nářadí, vypadal můj trénink takto (vše jsem dělal po 10 sériích):
- shyby na větvi - okolo 60, jednou rukou cca 20
- kliky - na jeden zátah jsem udělal 300 opakování
- břišní svaly - na jeden zátah jsem udělal 500 opakování
Moje hmotnost před cvičením byla okolo 70 kg a bench-press jsem zvládl 258 liber (117 kg).
Po dalších 6 měsících jsem měl hmotnost 85 kg a denně jsem nazdvíhal v průměru okolo 15 až 20 tun. Vše jsem dělal v pyramidách (5 - 7 cviků).
Své snažení jsem pak otestoval v powerliftingu:
- bench-press - 333 liber - 151,04 kg
- dřep - 400 liber - 181,44 kg
- mrtvý tah - 475 liber - 215,46 kg
Ján Slovinec
Na této fotce je mi 15 let, zatlačil jsem tehdy na lavičce kolem 90 kilogramů. Kulturistice jsem se nevěnoval, jen jsem kondičně trénoval. Jak o tom přemýšlím, napadá mě, že jsem se věnoval spíše powerliftingu.
