Velký přehled: čeští a českoslovenští
profesionálové IFBB (III.)

Po předcházejících dvou částech článku, v němž Vás postupně provázíme historií i současností české a československé profesionální kulturistiky, tu pro Vás máme jeho další pokračování. Prostor tentokrát dostanou Jan Kubík, Petra Měrtl, Barbora Mrázková a Lukáš Osladil.

První část článku věnovanou například Tomáši Burešovi, Daliboru Hájkovi nebo bratrům Grolmusovým naleznete zde. Pro přechod ke druhému pokračování, v němž se zaměřujeme třeba na Jitku Harazímovou nebo Pavola Jablonického klikněte zde.

Jan Kubík se na rodil 2. července 1973. První záznamy o jeho soutěžní minulosti spadají ještě do roku 1993, kdy si připsal starty na mistrovství Moravy i na mistrovství České republiky. Na první ze zmíněných soutěží v kulturistice mužů do 70 kg dosáhl na třetí místo, mistrovství republiky však znamenalo větší konkurenci a na začínajícího závodníka tak zbyla dvanáctá příčka.

O rok později využil příležitosti, jíž mu jeho věk ještě nabízel, a zúčastnil se mistrovství České republiky v kulturistice juniorů. Soutěž měla výbornou úroveň, když na ní kromě Jana ve svých kategoriích startovali i další budoucí profesionálové Jitka Harazímová a Michal Kindred. Kubíkovi se na závodech dařilo skvěle a z kategorie do 70 kg si odnesl juniorský mistrovský titul.

V nadcházejících letech Jan nastupoval již výhradně v kulturistice mužů a ve výsledkových listinách mistrovství republiky se dral nahoru. V sezóně 1995 v sedmdesátce už skončil osmý, o dva roky později již závodil v kategorii do 75 kg a připsal si páté místo. Ve stejném roce se spolu se Stanislavou Hřivnovou stal také mistrem republiky v kulturistice párů. Páté místo Janovi vynesl také start na mistrovství ČR 1998. Na stejnou příčku v pětasedmdesátce dosáhl i o rok později, kdy se mistrem republiky v této váze stal Dan Pechánek.

Koncem devadesátých let ostravský závodník začínal postupně nastupovat v kategorii do 80 kg. V ní závodil i začátkem nového tisíciletí. Při startu na Grand Prix PEPA Opava 2002 v osmdesátce například dosáhl na výborné druhé místo, když nestačil pouze na Hynka Neužila, a tímto úspěchem odstartoval sérii výborných výsledků, která s několika drobnými výjimkami trvá až dodnes. V sezóně 2003 se Jan stal vítězem mistrovství Moravy a Slezska, o čtrnáct dnů později potom vybojoval druhé místo na mistrovství republiky. V osmdesátce nestačil pouze na Miroslava Pastyříka, s nímž následně odcestoval do Petrohradu na mistrovství Evropy. Opakování vzájemného souboje se zde ale nekonalo. Zatímco Pastyřík zůstal v osmdesátce, Jan srazil svou hmotnost pod limit kategorie do 75 kg a vybojoval výborné páté místo!

Na evropském šampionátu Kubík startoval i v roce 2004, tehdy se však v silně obsazené kategorii musel spokojit se sedmou příčkou. Jeho velký úspěch měl přijít až o sezónu později. To nejprve v kategorii do 80 kg vybojoval titul mistra republiky a na následném evropském šampionátu byl ve stejné váze vyhlášen na druhém místě. Po dodatečné diskvalifikaci zlatého Španěla Juana Gimeneze se posunul na první příčku a stal se mistrem Evropy. Sezónu 2005 Jan uzavřel startem na Světových hrách v Duisburgu, odkud si odvezl čtvrtou příčku.

V roce 2006 si český závodník připsal vítězství na několika pohárových soutěžích (Velká cena Dubnice, Aminostar Cup, ATP GP Eskap a ATP Sport Life GP) a startoval i na pražské soutěži série Euro Elite Tour nebo na mistrovství světa mužů v Ostravě.

Další důležitou přípravu Jan Kubík absolvoval až v roce 2009, kdy se opět chystal na Světové hry. Zde byl nakonec v pětaosmdesátce opět vyhlášen na čtvrtém místě. Později se výsledky soutěže měnily, když došlo k diskvalifikaci druhého Brazilce Luize Carlose Sarmenta. V kategorii do 85 kg pak Kubík o rok později za Českou republiku startoval i na prestižním zámořském Arnold Classic Amateur. Ve dvacetičlenném startovním poli se však do finálové pětice neprobojoval. Totéž se mu nepodařilo ani v sezóně 2011, kdy ve své váze podlehl například budoucím profíkům Peteru Foucauxovi, Marcu Cardonovi a Andremu Regesteinovi a musel se spokojit s desátou příčkou. Zhruba dva měsíce po startu na zámořské soutěži Jan dosáhl fantastického úspěchu na národním šampionátu, když suverénně zvítězil nejenom v kategorii do 90 kg, ale uspěl i v souboji o celkový titul.

Začátkem roku 2013 se zástupcům SKFČR podařilo úspěšnému závodníkovi vyjednat možnost zamířit mezi profesionály.

Jan Kubík se na svou první profesionální sezónu připravuje pod vedením trenéra a kolegy z profesionální divize IFBB Tomáše Bureše. Podrobnosti o svých soutěžních plánech pro letošní sezónu prozradil koncem ledna ve videorozhovoru pro Ronnie.cz. Další aktuální informace ze své přípravy pak upřesnil o několik dnů později. My již pouze připomeňme, že profesionální debut by si Jan mohl odbýt na některé z říjnových profesionálních soutěží v kategorii do 212 liber. Předpokládá zejména, že by neměl chybět na domácím EVL´s Prague Pro.

Vybrané úspěchy:

Petra Měrtl se narodila 6. května 1974. O kariéře v bodybuildingu začala snít již jako teenager a její touhu postavit se na soutěžní pódium ještě umocnil časopis se snímky Cory Everson a Anjy Langer, který se jí dostal do rukou v šestnácti letech. O pět let později se stala I. vicemiss na Miss Aerobik České republiky. Ve slibně rozjeté sportovní kariéře se však v tu dobu rozhodla prozatím nepokračovat a odstěhovala se do USA. Když se po letech vrátila do České republiky a začala uvažovat i o návratu k soutěžení, objevily se problémy s částí klíční kosti, kterou poškodil vzácný typ zánětu. Petra tehdy musela podstoupit operaci, při níž jí lékaři kost nahradili speciální náhradou.

Přestože pro ni měl zákrok podle lékařů znamenat konec s tréninkem, Měrtl se nevzdala a brzy poté byla schopna nastoupit ke své první soutěži v nové kategorii bodyfitness. Na jarní Grand Prix fitness Nutrend 2003 tehdy v sedmnáctičlenném startovním poli vybojovala výborné šesté místo.

Soutěžní plavky znovu pak navlékla již na podzim a začala sbírat své první úspěchy. Na Laguna fitness Cupu porazila všechny soupeřky, včetně absolutní vítězky zmíněné Grand Prix fitness Nutrend Michaely Špičkové, a připsala si svůj první triumf v bodyfitness. Na následné Grand Prix PEPA Opava vybojovala bronz. V roce 2004 potom Petra začala nastupovat na mistrovských soutěžích. Hned svůj první start na mistrovství České republiky proměnila v absolutní vítězství. Celkem pochopitelně tak následovala její účast na mistrovství Evropy (3. místo) a na mistrovství světa (6. místo). V roce 2005 Petra obhájila titul mistryně republiky v kategorii do 164 cm. V souboji o celkové vítězství však tentokrát našla přemožitelku v osobě Barbory Benešové. Následně obhájila třetí místo na evropském šampionátu a dosáhla na výbornou pátou příčku z mistrovství světa.

V roce 2006 Měrtl zamířila mezi profesionálky. To již opět několik let žila v USA, a tak pro ni nebylo větším problémem v zámoří absolvovat již v první sezóně hned několik soutěží. Nejlépe se jí dařilo na New York Pro Championships, kde obsadila dobré desáté místo. Umístění v první desítce dokázala Petra urvat i v roce 2007, a to na dallaské Europa Supershow. Na další výraznější postup vpřed ve výsledkových listinách čekala do Europa Show of Champions 2010, odkud si odnášela sedmou příčku. O rok později na stejné soutěži skončila již šestá a na následném Jacksonville Pro vybojovala dokonce fantastické páté místo.

V sezóně 2012 využila příležitosti a začala zkoušet štěstí v nové kategorii physique, která pro ni podle jejích slov znamená nový impuls, když jí díky jiným kritériím posuzování postavy umožňuje více jíst, tvrději trénovat a dále se zlepšovat. První starty v kategorii physique Petře již vynesly i první zajímavější úspěchy. Za všechny zmiňme šesté místo z dubnové Europa Show of Champions.

Vybrané úspěchy:

F. - start v kategorii figure
P. - start v kategorii physique

Barbora Mrázková se narodila 31. ledna 1977. Se závoděním v kulturistice začala již v sezóně 1992, kdy zvítězila na mistrovství Čech dorostu a při pozdějším startu na mistrovství Čech žen mezi výrazně staršími a zkušenějšími soupeřkami dosáhla na sedmé místo.

Po první soutěžní sezóně následovala dlouhá soutěžní odmlka, kterou Barbora ukončila až v roce 1999, kdy startovala na mistrovství České republiky v kulturistice žen (2. místo) a poprvé také na mistrovství Evropy (7. místo). Svých největších amatérských úspěchů se pak dočkala v letech 2000 a 2001. V první sezóně nového tisíciletí si Mrázková připsala jak celkové vítězství z mistrovství České republiky žen, tak i titul mistryně Evropy v kategorii do 57 kg. V roce 2001 pak Barbora amatérskou část své kariéry završila absolutním vítězstvím na mistrovství světa v Riu de Janeiru a získala tak možnost zamířit k profesionálkám.

S profesionálním debutem počkala až do roku 2003, kdy jej společně s další českou reprezentantkou Zdenou Razýmovou absolvovala na Night Of Champions, a to ve velkém stylu! Barbora při své premiéře mezi profesionálkami vybojovala fantastické třetí místo, když nestačila právě pouze na druhou Razýmovou a vítěznou Betty Vianu. Obě české závodnice se na prestižní soutěži svým vydařeným profesionálním debutem postaraly o pořádný rozruch a jejich vstup mezi elitu nenechal bez povšimnutí například ani magazín Flex, který jim věnoval krátký článek. Znovu Barbora soutěžní plavky již nenavlékla.

Vybrané úspěchy:

Lukáš Osladil se narodil 4. června 1980. Své první kulturistické krůčky udělal na mistrovství České republiky mladšího dorostu 1996, kde v kategorii do 60 kg se soutěžní hmotností pouhých 47,5 kg obsadil druhé místo. Celkově mezi mladšími dorostenci skončil čtvrtý.

V letech 1997 a 1998 nastupoval na mistrovských soutěžích staršího dorostu. V sezóně 2001 pak začal závodit mezi juniory. Na mistrovství Moravy a Slezska v kategorii do 80 kg vybojoval druhé místo, když nestačil pouze na vítězného Marka Jílka. Start na mistrovství republiky pak 173 cm vysokému Lukášovi vynesl čtvrté místo. Národním šampiónem se v osmdesátce tehdy stal fantastický Slavoj Bednář, který navíc přidal i titul pro absolutního vítěze.

V roce 2004 Lukáš vstoupil do dospělé kulturistiky a začal válcovat téměř všechny soupeře, kteří se mu postavili do cesty. V osmdesátce postupně zvítězil na mistrovství severních Čech, na mistrovství Čech i na mistrovství České republiky a nechal za sebou přitom takové soupeře, jakými jsou Jan Kubík nebo Jozef Furin. Celkové vítězství mu však ve všech případech po souboji s masivnějšími borci z vyšších hmotnostních kategorií uniklo.

To přišlo až o sezónu později, kdy se Lukáš přesunul o kategorii výše a na mistrovství republiky zdolal všechny soupeře, včetně supermohutného Dalibora Hájka. Když něco podobného dokázal i o dva týdny později na následném mistrovství Evropy, kde získal skalp Petera Tatarky i Štefana Havlíka, zařadil se mezi největší hvězdy české kulturistiky a bylo jasné, že to nejlepší v jeho podání má při jeho mládí teprve přijít!

V sezóně 2006 si Osladil pochopitelně nenechal ujít start na domácím mistrovství světa v Ostravě. V devadesátce nakonec vybojoval stříbro, když sice porazil budoucí profíky Darona Lytla a Antonia Moralese, ale nestačil na vítězného Aliho Tabriziho, jenž si ze soutěže odnesl i absolutní vítězství. Ve stejném roce si Lukáš vyzkoušel také soutěže seriálu Euro Elite Tour. Ačkoliv to v kategorii bez rozdílů vah neměl na těchto kláních snadné, dokázal se proti mohutnějším soupeřům prosazovat. V Portsmouthu skončil šestý, z Moskvy a Tallinnu odvážel pátou příčku a doma v Praze dokonce vybojoval bronz, když s 89 kg porazil i o 11 kg masivnějšího Poláka Roberta Piotrkowicze nebo 120 kg vážícího Dalibora Hájka.

Piotrkowicz porážku z roku 2006 však dokázal Lukášovi v další sezóně dokonale oplatit, když jej na Euro Elite Tour dvakrát nejtěsnějším možným způsobem připravil o vítězství. V roce 2008 český reprezentant absolvoval dnes již poněkud zapomenutou cestu do Litvy, kde nastoupil k tamnímu Elite Petrotrans Cupu. Na soutěži nakonec obsadil sporné šesté místo a z vítězství se opět radoval Robert Piotrkowicz. Sezóna 2009 pro Osladila znamenala návrat na domácí pódium. Na Grand Prix Pepa Opava nastoupil v kategorii nad 90 kg a odnesl si čtvrtou příčku. O několik dnů později se podruhé v kariéře představil na mistrovství světa, kde skončil sedmý.

V roce 2010 Lukáš absolvoval svůj první start na Arnold Classic Amateur. Štěstí zde zkusil v kategorii do 100 kg a dosáhl na čtvrté místo. O sezónu později na stejné soutěži svou hmotnost vtěsnal pod limit 90 kg, získal skalp estetického Samiho al Haddada a vybojoval stříbro. Kov stejné hodnoty si pak odvezl i z následného prvního ročníku Amateur Mr. Olympia. Jediným borcem, který jej na závodech dokázal porazit, byl právě zmíněný al Haddad.

Již před vstupem do sezóny 2011 si Lukáš byl jistý, že se jedná o jeho poslední rok mezi amatéry. V roce 2012 tak podle předpokladů již přišel jeho profesionální debut, při němž český závodník dosáhl fantastického úspěchu. Na Toronto Pro Supershow v kategorii do 212 liber porazil všechny soupeře, včetně Masooma Butta nebo Guye Cisternina, a i přes zpřísněná pravidla profesionální divize IFBB si zajistil přímý postup na Olympia 212 Showdown. Ačkoliv na Olympia Weekend Lukáš cestoval s nemalými ambicemi, když říkal, že pouhá účast ve finále by pro něj byla zklamáním, nakonec přišlo vystřízlivění. V obrovské konkurenci nejlepších profíků lehčí váhy našemu závodníkovi bohužel chyběl potřebný objem a plnost svalů a přes dobré vyrýsování se musel spokojit až s jedenáctým místem.

Po Olympia 212 Showdown Lukáš odcestoval do Indie, kde na tamním Sheru Classic obsadil páté místo, jež mu vyneslo tři cenné body do žebříčku seriálu o kvalifikaci na Olympia Weekend 2013. V něm začínající profík aktuálně figuruje na postupovém čtvrtém místě. Sezónu 2012 Osladil uzavřel startem na domácím EVL’s Prague Pro. Bohužel na to, aby mohl pomýšlet na lepší umístění, postrádal potřebnou ostrost, tvrdost i detaily a musel se tak spokojit až s devátým místem.

O plánech pro letošní sezónu:

Lukáše a jeho manažera Pavla Šniagera jsme poprosili o odpovědi na několik otázek týkajících se soutěžních plánů pro letošní sezónu:

• Na jakých soutěžích a v jaké kategorii plánujete letos závodit?
• S jakými ambicemi na soutěže pocestujete?
• V jaké fázi přípravy se v současnosti nacházíte a jak jste s ní dosud spokojen?

Pavel Šniager, který kromě jiného působí také na pozici předsedy klubu SK Powerbulls Třeboň, nám na ně koncem ledna odpověděl:

Původně jsme zvažovali některou ze dvou soutěží v srpnu nebo jednu v září, které by byly poslední možností se nominovat na letošní Olympii do 212 liber, ale všechny tři soutěže byly zrušeny. Další možností byla červencová soutěž v Chicagu, ale přípravu na tuto soutěž by Lukáš musel začít již v lednu, aby se stihl připravit. Přípravu v lednu nezahájil z důvodu nedostatku financí. Ty bohužel přijdou až v únoru. Z minulého roku má nasbírané nějaké nominační body, které by pomohly při umístění na předních místech na letních soutěžích. Bodové pořadí jednotlivých závodníků se totiž mění s každou další soutěží. Další možností jsou dvě soutěže, které se konají v říjnu v Evropě - British Grand Prix a EVL's Prague Pro, na které se rozhodně chystáme.

Minulý rok byl pro náš klub velmi finančně náročný a je třeba vzít v potaz, že jsme jako klub začínali. Díky sponzorům, které máme pro tento rok, je vše na velmi dobré cestě.

Samotný Lukáš k tomu dodává:

Pokud se letos na některé z těchto soutěží připravím, tak na ně pocestuji jako vždy s vysokými ambicemi. S malými ambicemi by to asi nemělo smysl.

V současnosti se nacházím v udržovací fázi. Měl jsem asi šestnáct měsíců dlouhou přípravu a po tak dlouhé a náročné přípravě je potřeba dát tělu odpočinek a očistnou kúru různými antioxidanty. Také jsem snížil příjem bílkovin na minimum. Takže jediné, co v této fázi dodržuji, je trénink třikrát až čtyřikrát týdně a spánek. Stravu od poslední soutěže nedodržuji.

Za poskytnuté odpovědi Lukášovi i jeho manažerovi ještě jednou děkujeme a do nové sezóny přejeme hodně štěstí!

Vybrané úspěchy: