Velký přehled: čeští a českoslovenští profesionálové IFBB (II.)

V první části článku věnovaného profesionálním závodníkům, kteří se jakýmkoliv způsobem pojí k České republice nebo bývalému Československu, jsme se věnovali Tomáši Burešovi, Jozefu a Pavolu Grolmusovi, Vlastě Gruberové a Daliboru Hájkovi. Dnes se zaměříme na kariéry dalších šesti osobností ze současnosti i minulosti naší kulturistické scény.

Jitka Harazímová (za svobodna Červenková) se narodila 23. května 1975. Před kulturistikou se věnovala moderní gymnastice, k tréninku s činkami se dostala přibližně v sedmnácti letech a o rok později, na podzim roku 1993, již závodila! Na Krušnohorském poháru, jenž hostil Ostrov nad Ohří, tehdy v kulturistice žen nad 57 kg nastoupila pouze s jedinou soupeřkou, jíž však nakonec podlehla. O rok později se začínající kulturistce dařilo již o poznání lépe, když vybojovala titul juniorské mistryně republiky a na mistrovství České republiky v kulturistice žen dosáhla ve své kategorii na stříbro.

Další soutěžní start 175 cm vysoké závodnice se datuje až do roku 1997 a stále pouze jednadvacetiletá Harazímová jej absolvovala rovnou mezi profesionálkami na devátém ročníku prestižního Ms. International. V patnáctičlenném startovním poli se v průběhu soutěže stala z neznámé závodnice hvězdou, když vybojovala fantastické čtvrté místo a stala se jednou z kulturistek, s nimiž se muselo počítat i pro podzimní Ms. Olympia.

Jitčin první start na nejvýznamnější soutěži ženského profesionální bodybuildingu přišel 22. listopadu. K jejím soupeřkám na klání, jež ten rok hostil New York, patřily také další české závodnice Eva Sukupová a Zdena Tvrdá. Obě se tentokrát neprobojovaly do první patnáctky, což však pro Harazímovou ani zdaleka neplatilo. Do výsledkové listiny Ms. Olympia 1997 se zapsala šestým místem, když nestačila pouze na Kim Chizevsky, Lendu Murray, Yolandu Hughes, Lauru Creavalle a Vicky Gates.

Svůj start na obou profesionálních soutěžích si Harazímová zopakovala i o rok později. Ačkoliv se Ms. Olympia konala tentokrát v Praze, o jedno místo si tentokrát v obrovské konkurenci nakonec pohoršila. Osmou příčku za Jitkou tehdy obsadila Eva Sukupová, až za ní skončily také Yaxeni Oriquen nebo Dayana Cadeau.

Třetí start v řadě na Ms. International pro Harazímovou znamenal desáté místo. Po účasti na jarní soutěži se znovu připravovala na podzimní Ms. Olympia, měsíc před závody si však zranila rameno a nastoupit tak nemohla. Nezbytná soutěžní odmlka spojená se zraněním se nakonec protáhla na šest let, během nichž Jitka stihla dvě těhotenství.

Na profesionální scénu se vrátila až v roce 2005, a to hned vítězstvím na Charlotte Pro. Následoval další start na Ms. Olympia, kde se Jitka fantastickým čtvrtým místem postarala o největší úspěch českých profesionálních závodníků v historii napříč všemi mužskými a ženskými kategoriemi!

Poslední soutěžní sezónu Harazímová absolvovala v roce 2006, kdy obsadila čtvrté místo na Ms. International a desátou příčku na Ms. Olympia.

Vybrané úspěchy:

O legendě české a slovenské profesionální kulturistiky Pavolu Jablonickém toho již bylo napsáno mnoho. Přesto si i my při této příležitosti pojďme jeho obdivuhodnou a dlouhou kariéru znovu připomenout. Pavol se narodil 24. ledna 1963 ve slovenském Borském Mikuláši. Jako jeho první soutěžní zkušenost bývá nejčastěji uváděn start na osmnáctém ročníku kulturistické soutěže o Putovní pohár časopisu Tréner, kde Jablonický v roce 1983 v kulturistice mužů do 174 cm vybojoval šesté místo.

Další soutěžní starty přišly o rok později. Za všechny zmiňme Pavolovu první účast na mistrovství Československa, kde mladý závodník v neuvěřitelně nabitém startovním poli ve své kategorii opět dosáhl na šestou příčku. První místo tehdy vybojoval Libor Minařík, stříbro bral Miroslav Jastrzebski a na bronz dosáhl Anton Holič. V sezóně 1985 Jablonický na stejné soutěži již dosáhl na místo čtvrté, v roce 1986 si pak polepšil o další dvě příčky, když vybojoval stříbro.

Zlomová sezóna v Pavolově kariéře přišla v roce 1987. Jablonický ve čtyřiadvaceti letech vybojoval titul mistra Československa, Evropy i světa a již tehdy mohl zamířit mezi profesionály. Povolení přestoupit mezi elitu však v naší zemi tehdy ještě nezískal, a tak na amatérském světovém šampionátu IFBB o rok později závodil znovu, tentokrát poprvé v kategorii nad 90 kg. S hmotností kolem 92,5 kg si nakonec poradil se všemi mohutnějšími soupeři a záhy se mu otevřela i cesta do profesionální divize IFBB. První soutěže zde absolvoval již v roce 1989. Na Mr. Olympia v italském Rimini se setkal se zcela novou konkurencí a ve startovním poli nabitém jmény, jakými byli Lee Haney, Lee Labrada, Samir Bannout nebo Rich Gaspari, se musel spokojit s umístěním mimo nejlepší patnáctku.

Od té doby se 173 cm vysoký Pavol Mr. Olympia zúčastnil ještě pětkrát a v sezóně 2004, tentokrát již mezi zcela jinými soupeři než v roce 1989, na ní dokonce vybojoval jedenácté místo. Kromě cenných startů na Mr. Olympia si Jablonický v profesionální divizi IFBB připsal i tři vítězství. První přišlo na Toronto Pro Invitational 1999, druhé a třetí následovalo na Hungarian Pro v letech 2003 a 2004. Zatím poslední Pavolův soutěžní start se datuje do konce roku 2011, kdy nastoupil na pódium IFBB Pro World Masters, tedy na soutěži, která byla určena pořadateli vybraným borcům starším čtyřiceti let. V současnosti padesátiletý závodník, který se po letech strávených studiem v Prešově a Hadci Králové usídlil v Olomouci, kde provozuje vlastní posilovnu, na klání v konkurenci převážně mladších borců skončil devátý.

Vybrané úspěchy:

* Na soutěži závodil po zranění.

Michal Kindred (dříve Michal Menšík) se narodil 18. března 1975 v Novém Městě na Moravě. Do kontaktu s kulturistikou přišel již jako malý kluk, kdy jej k ní přivedl jeho otec. Za jeden z jeho prvních kulturistických úspěchů lze považovat třetí místo z mistrovství Moravy staršího dorostu v roce 1992, kde v šestnáctičlenném startovní poli kategorie do 65 kg vybojoval bronz. Následnou účast na mistrovství Československa dorostu ve stejné váze proměnil v páté místo.

V sezóně 1993 si Kindred na obou soutěžích polepšil. Z mistrovství Moravy si odnesl druhé místo, na národním šampionátu staršího dorostu pak vybojoval bronz, když porazil například i Radka Suchomela. O rok později 164 cm vysoký Michal závodil již mezi juniory, a to s fantastickými úspěchy. V pětašedesátce vybojoval zlato na mistrovství Moravy i na mistrovství České republiky a vyzkoušel si také start na mistrovství světa, kde v kategorii juniorů do 70 kg dosáhl na stříbro!

Tři měsíce před startem na mistrovství světa 1995 měl nehodu na motorce, z níž si odnesl zranění páteře, a prognózy lékařů nebyly příznivé. Michal podle nich již neměl být schopný aktivně dělat jakýkoliv sport. O dva roky později Kindred s tréninkem nakonec ale opět začal a i přes bolesti, kterými procházel, postupně získával ztracené objemy zpět. Jeho snahu uťalo až onemocnění salmonelózou a Michal po následné ztrátě pracně vybudovaných kilogramů přestal s tréninkem zdánlivě nadobro.

V roce 1998 odcestoval do USA, kde žije dodnes. Přibližně po dvou letech od příjezdu do zámoří začal opět s tréninkem a třináct měsíců po tom, co začínal vlastně opět úplně od začátku, vybojoval s hmotností kolem 82 kg absolutní vítězství na NPC Northwest Bodybuilding Championships 2001. Na svůj pravděpodobně největší amatérský úspěch Michal dosáhl v sezóně 2003, kdy si jako šampión devadesátky připsal celkové vítězství na prestižním NPC Emerald Cupu. V přípravě na obě zmíněné zámořské soutěže mu pomáhal krajan a další úspěšný český kulturista Richard Čada.

Ještě v sezóně Michal pak dostal nabídku zamířit mezi profesionály, kterou samozřejmě přijal. Profesionální debut si při tehdejší neexistenci lehčí váhy chtě nechtě musel odbýt mezi převážně vyššími borci v jediné otevřené kategorii. Stalo se tak na New York Pro 2005, kde se však v konkurenci Darrema Charlese, Victora Martineze nebo Ahmada Haidara mezi nejlepších patnáct neprobojoval. Totéž platilo i na následném Toronto Pro Invitational.

Pozornost zámořských médií i fanoušků Kindred získal až v roce 2007, kdy na Europa Supershow vybojoval v kategorii open třinácté místo a v nově zavedené kategorii do 210 liber si připsal dokonce jedenáctou příčku! Ze známějších jmen, jež Michal na soutěži dokázal porazit, zmiňme Michaela Ergase, Nathana Wonsleyho, Jeffa Longa nebo Eryka Buie. Po závodech se v rozhovoru pro Ronnie.cz Michal svěřil, že posledních několik týdnů přípravy pro něj bylo opravdu těžkých, protože se sníženým množstvím tělesného tuku se vždy zhoršují problémy, jež se pojí k jeho onemocnění Crohnovu chorobou.

Přesto pokračoval v závodění i v roce 2008, a to opět na Europa Supershow. Mezi těžkotonážníky se do první patnáctky tentokrát neprobojoval, v kategorii do 202 liber se mu dařilo lépe, když porazil Derika Farnsworthe, Ahmada Ahmada i Khalida Almohsinawiho a obsadil dvanácté místo.

Vybrané úspěchy:

Zuzana Kořínková se narodila 25. ledna 1963 v Žilině. Jako její první velký soutěžní úspěch lze brát absolutní vítězství na Grand Prix PEPA Opava 1985. Stejného výsledku Kořínková dosáhla i v roce 1987, kdy v kategorii do 52 kg navíc přidala i titul mistryně Československa. Zlato na národním šampionátu vybojovala i v letech 1988 a 1989. V devětaosmdesátém roce přidala také titul mistryně Evropy, v sezóně 1990 pak dosáhla na zlato z mistrovství světa a mohla zamířit mezi profesionálky.

V roce 1991 tak již závodila na Ms. Olympia. V konkurenci Lendy Murray nebo Laury Creavalle však tehdy příliš vysoko mířit nemohla a nakonec se musela spokojit s umístěním mimo nejlepší patnáctku. První zajímavý úspěch v profesionální divizi IFBB pro Kořínkovou přišel v sezóně 1992, kdy vybojovala šesté místo na Jan Tana Pro Classic a za zády nechala hned patnáct soupeřek. O rok později absolvovala hned tři profesionální starty. Na Ms. International získala skalp Carly Dunlap, Ms. Olympia z roku 1983 vracející se na scénu po delší odmlce, a obsadila osmou příčku. Stejného umístění dosáhla i na Jan Tana Pro Classic. Z Ms. Olympia si pak spolu s dalšími čtrnácti závodnice odnášela dělené osmnácté místo. Na oficiálních webových stránkách profesionální divize IFBB ve výsledkové listině Ms. Olympia jako země, jíž Zuzana na soutěži reprezentovala, figuruje Česká republika. Je téměř jisté, že se, stejně jako v případě Pavola Grolmuse, jedná o historickou chybu způsobenou neznalostí rozdělení Československa a Kořínková na závodech ve skutečnosti startovala v barvách Slovenska.

V roce 1995 pro Kořínkovou přišel třetí start na Jan Tana Pro Classic. Ze soutěže si nakonec odnášela sedmé místo, když porazila i trojici profesionálek nastupující generace Vickie Gates, Yaxeni Oriquen a Cathy LeFrancois. Svého největšího úspěchu mezi profesionálkami Zuzana dosáhla v roce 1996, kdy zvítězila na bratislavském European Womens Pro Invitational. Na soutěži zároveň z rukou ředitelky kanceláře předsedy vlády SR Anny Nagyové převzala cenu za celoživotní dílo a přínos v kulturistice. Poté soutěžní plavky již znovu nenavlékla.

Vybrané úspěchy:

Vladimíra Krásová se narodila 19. srpna 1986. Svou první soutěž v kategorii bikini fitness, v níž závodí, absolvovala teprve v roce 2011, kdy vybojovala třetí místo na Grand Prix Fitness Vyškov. Následoval její start na mistrovství světa žen, kde se však v kategorii nad 163 cm musela spokojit se dvanáctým místem. O poznání lépe se Vladimíře dařilo o několik dnů později na GP PEPA Opava, kde nestačila pouze na vítěznou Slovenku Janu Majerníkovou.

Sezónu 2012 Krásová začala svým vystoupením na Arnold Classic Amateur. Mezi nejlepších deset se však neprobojovala a chuť si spravila až doma na Mistrovství České republiky, kde v kategorii bikini vybojovala absolutní vítězství. Po prvním velkém úspěchu na domácí scéně přišla i bronzová medaile z mistrovství Evropy.

Na výborné výsledky z jarní části sezóny svěřenkyně trenérky Evy Sukupové navázala i na podzim. Připsala si třetí místo na mistrovství světa žen, vítězství v kategorii nad 168 cm z amatérského Arnold Classic Europe a koncem října na domácí Amateur Bikini Olympia dosáhla na absolutní vítězství! Tím si nejenom zajistila možnost zamířit k profesionálkám, ale zároveň se přímo kvalifikovala na Bikini Olympia 2013 a již nyní se může těšit, že letos na podzim v Las Vegas změří síly s Nathalií Melo, Nicole Nagrani, Justine Munro, Amandou Latonou nebo Michelle Brannan.

O plánech pro letošní sezónu:

Vladimíry jsme se, podobně jako například Dalibora Hájka a Tomáše Bureše, koncem ledna zeptali na její plány pro letošní sezónu, v níž by měla poprvé okusit profesionální pódium.

Na jakých soutěžích plánujete letos závodit?

Svůj profesionální debut chci absolvovat na jaře, přestože vrcholem mé soutěžní sezóny je účast na Bikini Olympia, která se koná v Las Vegas na konci září. Tyto jarní soutěže jsou pro mne testem, jak se připravit na profesionální závody a co nejlépe tak zvládnout přechod z amatérské scény na profesionální. Samozřejmě jsem si vědoma, že přechod z amatérů mezi profi bikini není lehký.

S jakými ambicemi na soutěže pocestujete?

Jak už jsem napsala v předešlé odpovědi, jarní soutěže jsou pro mě hlavně testem a školou, jak co nejlépe zvládnout přechod a co nejrychleji se zařadit mezi profesionálky. Proto pro mě nejsou tak důležité z hlediska umístění jako získání zkušeností. Samozřejmě bych chtěla tyto zkušenosti v dalších závodech zúročit ve velmi dobré umístění, i když vím, že mám před sebou velký kus tvrdé práce.

V jaké fázi přípravy se v současnosti nacházíte a jak jste s ní dosud spokojená?

Mám za sebou už měsíc přípravy. Moje tréninky jsou zatím jednofázové a jsou zaměřeny na vybudování svalové hmoty. Myslím si, že každá příprava na další a další závody je u mě náročnější, a to i tím, že současně studuji a na jaře mě čekají státnice. Ale mám ráda výzvy a věřím, že zvládnu obojí.

Za zaslané odpovědi Vladimíře ještě jednou i touto cestou děkujeme a přejeme jí, ať je pro ni vstup mezi profesionálky co nejúspěšnější!

Vybrané úspěchy:

Vlastimil Křivánek se narodil 24. září 1956. Po několika startech na mistrovství Čech si v roce 1995 připsal první účast na mistrovství České republiky. V kategorii nad 90 kg vybojoval tehdy páté místo, z vítězství v jeho váze se radoval Luboš Černý. V dalších letech Vlasta s každým dalším startem na národním mistrovství stoupal výsledkovými listinami. V sezóně 1996 skončil druhý, v roce 1997 vybojoval mistrovský titul a českou republiku odcestoval reprezentovat na mistrovství Evropy. V kategorii narazil na skvělého Itala Enza Ferrariho, Ukrajince Olega Protase nebo budoucího profesionála Eda Van Amsterdama a musel se spokojit se sedmým místem.

Velkého úspěchu se dočkal několik dnů po evropském šampionátu, když zvítězil na Grand Prix PEPA Opava. Po jarní části sezóny závodil i na podzim. Na mistrovství světa mužů v kategorii nad 90 kg těsně porazil Gustava Badella a krajana Martina Marka a skončil devátý. K vidění byl pak ještě na královéhradeckém Promil Cupu, kde skončil ve své kategorii druhý za Ladislavem Kurčíkem.

V sezóně 1999 znovu závodil na Grand Prix PEPA Opava a bylo z toho čtvrté místo. Důležitější start následoval o týden později, kdy Křivánek vybojoval titul mistra světa v kategorii mužů masters nad 80 kg.

V roce 2002 se v pražském Fitness Fantom připravoval na svou další soutěž již jako profesionál. Při účasti na Masters Olympia změřil síly s takovými borci, jakými byli Don Youngblood, Vince Taylor nebo Flavio Baccianini a obsadil patnácté místo. Od té doby soutěžní plavky již nenavlékl.

Vybrané úspěchy: