Recenze: Fyziologie a klinické
aspekty pohybové aktivity

Informace nakladatelství:

Stále více se šíří a potvrzuje poznání, že dostatek pravidelného a přiměřeného pohybu patří nejen k základním podmínkám zdraví, ale i k udržení dobré kondice. Při oslabení nebo déletrvajícím onemocnění se stává součástí léčení a rehabilitační péče. Dostatek pohybové aktivity v dětství je předpokladem dobrého zdraví a výkonnosti v dospělosti a jeho důsledky sahají až do vyššího věku. Aby se těchto příznivých cílů dosáhlo, musí intenzita pohybové aktivity vyhovovat zdravotnímu stavu a musí trvat určitý čas. O tom, co je nejvhodnější pro každou věkovou kategorii, informuje tato kniha. Přináší také návody, jak čelit různým stresovým situacím, jak předcházet nebezpečí ve vysokých horách, jak se chovat v chladu i v horku, jaké jsou snesitelné hranice únavy. Velký prostor je věnován využívání pohybu v diagnostice a provádění různých typů zátěžových vyšetření potřebných ke stanovení tělesné zdatnosti, podle které se určuje druh cvičení jak zdravých, tak i nemocných.

Kniha bude užitečná pro orientaci praktického lékaře v této oblasti, pro odborníka, který chce využít přínos pohybu pro svého pacienta, pro rehabilitačního pracovníka i pro studenty medicíny a rehabilitace.

Fyziologie - kdo z Vás se někdy pokoušel proniknout do tohoto podivného světa fungování lidského organismu, tak si téměř jistojistě vzpomíná na hodiny a hodiny strávené nad učebnicí, skripty nebo nad jinou odbornou publikací. Pohyb, svalová práce, hospodaření s kyslíkem a reakce organismu na zátěžové situace a mnoho dalšího - to všechno v sobě fyziologie pohybové činnosti zahrnuje. Publikace, která tu teď přede mnou leží a na níž se podíleli autoři Miloš Máček a Jiří Radvanský, je určena už pro užší okruh čtenářů, než tomu bylo například u Fitness programů od PhDr. Daniely Stackeové PhD. Tady se už, myslím, naprostý laik bude ztrácet hned na prvních stranách. Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity je tedy spíše směřována do řad lékařů, odborných pracovníků, v problematice se orientujících trenérů, ale využijí ji i fyzioterapeuti či studenti v oblasti zdravotnictví.

Co se týče struktury knihy, má celkem 245 stran, jejichž obsah je rozčleněn do celkem 13 velkých kapitol s podkapitolami. Text je psán ve dvou sloupcích s tučně zvýrazněnými důležitými informacemi nebo s pojmy a je doplněn černobílými tabulkami, grafy a barevnými tematickými fotografiemi. Na konci každé kapitoly je uveden soupis literatury k dané problematice, včetně studií, které se prováděly se sportovci po celém světě. Poslední stránky pak uvádějí seznam použitých zkratek v textu s vysvětlením a rejstřík.

Ihned na začátku knihy naleznete seznam autorů, kteří se podíleli na psaní této publikace. Všechno jsou to vysoce vzdělaní autoři působící mimo jiné na Lékařské fakultě UK nebo na FTVS UK. Zároveň se věnují praxi na odděleních v nemocnici Motol či ÚVN. Jejich záběr vědomostní i praktických zkušeností je velice široký. Když se podíváte na obsah knihy, který je umístěn hned po seznamu autorů, zjistíte, že nouze o témata nebude. Samotný obsah totiž vydá na celkem osm stran.

Možná teď začnete váhat, jestli si pamatujete ještě vůbec nějaké základními pojmy z fyziologie, ale nezoufejte. Během první kapitoly Vás autoři zasvětí do základních dějů zátěžové fyziologie, zopakují si s Vámi fyzikální jednotky, motorické a metabolické funkce svalů, neurohumorální regulaci a jiné. Pamatujete si, že jste se něco učili stále a stále dokolečka, ale stejně se to ve Vaší hlavě neudrželo déle než jen na dobu nezbytně nutnou? U mě tomu tak bylo s využitím energetických zdrojů organismu během zátěže - citrátový cyklus, oxidativní fosforylace, glykolýza aj. - to prostě nebyl za dob studií můj šálek kávy. Ovšem během pročítání příslušné kapitoly mi vše zase "naskakovalo" a spojovalo se do souvislostí.

Nebudeme zde probírat kapitolu po kapitole a stránku po stránce. Výtah hlavních kapitol z obsahu si můžete projít níže pod textem. Pojďme se ale podívat na některé zajímavé oblasti, které mě zaujaly a do nichž jsem se začetla hlouběji.

Začínáte po nějakém úraze nebo dlouhodobé nemoci opět trénovat? Přijdete na trénink a s ubíhajícím časem zjišťujete, že jste někde daleko, daleko níž výkonnostně, než tomu bylo před úrazem. Co se děje ve Vašem těle, když jej uvedete do nějaké sportovní činnosti? Jak na danou situaci reaguje Vaše srdce, oběhový a dýchací systém, z čeho berete energii a jaké mechanismy přicházejí v době, když trénovat nemůžete a jste např. upoutáni na lůžko? Nedostatek pohybu na nás působí nejen po stránce psychické, kdy nám chybí naše pravidelná dávka "závislosti" na cvičení, ale také po stránce fyzické. Fyziologie se zabývá i touto problematikou. Už po třech týdnech strávených na lůžku dochází u trénovaných jedinců k poklesu VO₂max, a to až o 20 - 35 %. Abychom zase dosáhli hodnoty před pauzou, musíme poctivě a pravidelně trénovat dalších 40 - 60 dnů. V důsledku toho se pak zvyšuje srdeční frekvence o 5 - 10 % a snižuje se objem cirkulující krve, snižuje se objem červených krvinek a také klesá fibrinolytická aktivita se zvýšenou tendencí k tvorbě trombů.

Častokrát slýchaný pojem "negativní dusíková bilance" může být pro některé z nás doslova noční můrou, ovšem skutečností se pak stává v momentě, kdy se skutečně nehýbeme a jsme upoutáni na lůžko. Jednoduše řečeno, dochází k úbytku svaloviny. Ztráty bílkovin mohou být až k 8 gramům za den. Červená svalová vlákna ztrácí na objemu. Další, nepříliš dobrou věcí je vyplavování vápníku z kostí v důsledku hypokineze, kdy může docházet ke ztrátám až 1,5 g za týden. Zarazilo mě zjištění, že tyto ztráty se nezastaví ani pravidelným cvičením na lůžku. Pokud to ale jenom je možné, pak je dobré postavit se na vlastní nohy. A to doslova. 3 hodiny denně strávené vestoje zajistí snížení či zastavení úbytku vápníku z kostí. Víte proč?

Znám dva typy lidí - jedni na sportovní lékaře nedají dopustit a druzí se na ně dívají tak trochu skepticky. Kdybych se měla někam zařadit, pak bych si asi podala ruku s druhou jmenovanou skupinou. Moje vzpomínky na sportovní prohlídky se nesli v duchu - zvážení, změření tlaku, zvednutí pravé a levé dolní končetiny se slovy "máte zkrácený biceps femoris" a posazení na rotoped, kdy se mi na uchu bimbal jakýsi kolíček a já šlapala, co síly stačily. Po deseti minutách lékař s vážnou tváří konstatoval skvělý výsledek a že jsem rozený vytrvalec. Musela jsem se pousmát, protože já vytrvalec rozhodně nejsem. Ale dosti už povídání. Každý sportovec, více či méně významný, by měl mít svého ošetřujícího sportovního lékaře. Postavení sportovního lékaře mezi sportovci popisuje také jedna z kapitol této knihy. Nezapomíná ani na to, jak by mělo vypadat kontrolní vyšetření. Pokud jste před svojí první návštěvou lékaře, pak Vám jistě přijde vhod i seznam otázek, na které se Vás lékař bude při osobní anamnéze ptát. Sportovní lékař by měl být součástí přípravy sportovce na závody. Zdravotní péče o sportovce totiž v mnoha případech přesahuje jen prostor ordinace a preventivních prohlídek.

Děti a sport, žena a sport a sport v pozdějším věku - tři oblasti, které okolo sebe sdružují mnoho otázek. Na některé z nich Vám autoři předkládají odpovědi ověřené na studiích. Jaké jsou rozdíly mezi mužem a ženou v reakci na cvičení? Víte, že statická síla dolních končetin činí 72 % statické síly mužů a síla horních končetin pouze 56 %? Ženy mají také o 30 % menší dynamickou sílu. Nejmenší rozdíly ve sportovní disciplíně mezi muži a ženami jsou v plavání. Zde je pro nás - ženy výhodou větší zastoupení tukové tkáně na dolní polovině těla, která je tak nadlehčována a klade menší odpor. Naopak při běhu jsou pro nás dolní končetiny s větším zastoupením tuku nevýhodou, protože musíme vydávat více O₂ na jednotku aktivní tělesné hmotnosti. Otazníkem také bývá problematika ženského cyklu. Do jaké míry ovlivňuje sportovní výkon a co je to tzv. triáda sportovkyň?

A co říci na závěr? Popřemýšlejte, zda by se tato publikace nehodila i do Vaší knihovny odborné literatury. Pohybujete se v oblasti sportu a zajímá Vás něco víc než jen články o kulturistickém tréninku a výživě v objemu a dietě? Pak je tu tato kniha i pro Vás. Myslím, že autoři zahrnuli do své práce téměř všechny oblasti související jak s vrcholovým, tak kondičním sportem. Na jejich práci jsem ocenila především přehledné zpracování kapitol, závěry doplněné o podložené studie a celkové shrnutí problematiky na konci kapitoly. Tabulky, grafy a barevné fotografie přispěly k lepšímu pochopení dané problematiky a lepšímu zapamatování.

Základní údaje o knize:

• úplný název: Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity
• autor: prof. MUDr. Miloš Máček, DrSc. a doc. MUDr. Jiří Radvanský, CSc. a kol.
• nakladatelství: Galén
• rok vydání: 2011
• počet stran: 245
• rozměr: 195 x 280 mm
• typ: brožovaná bez přebalu matná

Z obsahu:

Seznam autorů • Předmluva • Fyziologie tělesné zátěže • Mechanismy působení pohybové aktivity, její nedostatek, detrénink • Zdravotní péče o sportovce • Vliv zevního prostředí na výkonnost a zdravotní stav, adaptace a aklimatizace • Vztah výživy a pohybové aktivity • Pohybová aktivita a sport v dětském věku • Pohybová aktivita ve vyšším věku • Žena a sport • Pohybový systém a tělesná zátěž • Posturální stabilizace a sportovní zátěž • Některé patologické stavy vznikající při sportovní činnosti • Pohybová aktivita a sport jako terapie • Sport osob se zdravotním postižením • Seznam zkratek • Rejstřík