Reklama:
Hydro od Smartlabsu 2000 g + 908 g ZDARMA
Nejrychleji stravitelný legendární protein nyní v extrémní akci! Více zde.

Váš příběh:
Posilování je můj život

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Ostatní

Jméno: Vojtěch
Nick: Hollywood7
Věk: 22 let
Zaměstnání: finanční konzultant, student
Koníčky: posilovna, fotbal, kickbox, party
Říká o sobě: Jen já jsem zodpovědný za každý svůj úspěch, ale i neúspěch.

Přál bych si, aby měl den tak 30 hodin. Někdy je poměrně náročné stíhat práci, školu, posilovnu, fotbal, kickbox… Toto jsou hlavní činnosti, které tvoří můj život. Podle nich si plánuji dny, týdny… Když už relaxuji, tak na 100 %, nejradši ve společnosti, s přáteli. Na stole mám napsanou spoustu snů a cílů a už se jen těším, až si je všechny splním a budu připisovat další a další…

Chcete-li i Vy sdělit čtenářům nějaký zážitek, veškeré informace, jak se zúčastnit a získat za svůj text lákavou odměnu, načerpáte v počátečním článku cyklu s názvem Máte i Vy svůj příběh?

Získejte i Vy za svůj příběh doplňky dle vlastního výběru v hodnotě až 1200 Kč!

Na některé z dalších, již zveřejněných příběhů se můžete podívat po kliknutí na náhledy v souvisejících článcích pod příspěvkem či zadáním slov „váš příběh" do našeho vyhledávače.


Posilování není jen sport. Pro mě je to i důkaz, že v životě můžu dokázat cokoliv.

Nedávno jsem si dělal takový svůj osobní žebříček věcí, na kterých mi v životě nejvíce záleží, čemu bych dal přednost před ostatními (pozor, nesrovnával jsem dilemata jako rodina, zdraví, peníze…), ale uvědomil jsem si, že posilovna je na prvním místě! Tento sport ovlivňuje kompletně celý můj život 24 hodin denně. To, co jím, musí jít ruku v ruce s tréninkem a musí to dávat smysl. Když si plánuji týden, tak jako první určuji, v jaké dny a v kolik půjdu na trénink. Hraji také fotbal a chodím na kickbox, ale díky posilování jsem získal nejvíce výhod. Stále nerozumím těm, kteří se sebou nejsou spokojeni a přitom s tím nic nedělají. Proto jsem se rozhodl napsat tento příběh o tom, co pro mě znamená posilování, jaké byly mé začátky a jaká je ztráta času nic nedělat se svým tělem.

Moji rodiče nás s mladším bráchou od malička vedli ke sportu, proto jsme už od 6 let hráli fotbal za místní vesnici. Bráchovi to šlo trochu lépe, takže se postupně dostal až do nejvyšší mládežnické soutěže. Mě naopak lákaly i jiné sporty a především jsem začal koukat na filmy typu Rocky, Rambo, Terminátor, Predátor a chtěl jsem mít stejné svaly. Pamatuji si, že po jednom takovém filmu jsem na nic ani nečekal a rovnou si dal 100 opakování s 1kg jednoručkami s tím, že snad to do zítra naroste, ale pak jsem zjistil, že tak lehké to nebude…

Moje začátky posilování byly stejné jako u všech mladých nadšenců. První pokusy proběhly někdy kolem mých 14 let. To znamená každý den desítky kliků, leh sedů, dřepů s výskokem… Postupně jsem začal přidávat další cviky (oblíbené byly tlaky s jednoručkou na posteli - cvik na prsa). :) Informace jsem se snažil čerpat z knížek o posilování, které mi rodiče kupovali, ale nakonec mi sloužily spíš k prohlížení obrázků s kulturisty. Samozřejmě jsem také začal držet dietu. Bohužel bez jakýchkoliv znalostí to vypadalo spíš tak, že jsem se snažil jíst pokud možno co nejméně, hlavně abych nebyl tlustý…

Toto trvalo tak rok, kdy jsem možná trošku zesílil, ale díky „vyvážené dietě“ jsem spíše ještě víc zhubl a lidé se mě začali ptát na otázky typu: „Vojto, tobě doma nedávají najíst?“ Těchto poznámek přicházelo čím dál víc a nejen od mých kamarádů, ale např. i známí rodičů se mě ptali, proč nejím, nebo že bych si měl dávat víc polévky… Začal jsem z toho mít regulérní mindrák. Když se teď vidím na fotkách, vypadal jsem opravdu jako podvyživený, uvnitř v hlavě jsem si však myslel, že rýpavé poznámky lidí okolo mě jsou jen závistivé reakce na můj úspěch a krásné, svalnaté tělo. Zpětně vidím, jak jsem byl mimo.

K 17. narozeninám jsem dostal benčovou lavici. To byl moc hezký dárek. K tomu i velkou činku, jednoručky, kotouče, hrazdu na shyby. Z našeho rezervního pokoje jsem tak udělal domácí posilovničku. Chyběly zde akorát kladky, ale to nevadilo, cviků s volnou váhou bylo hodně. Při výšce cca 175 cm a váze 60 kg, jsem jel kulturistický trénink, kdy tělo bylo rozděleno do tří dnů a každou partii jsem odcvičil jednou týdně. I přes tento nevhodný trénink jsem zaznamenal první nárůsty váhy i síly.

V 18 letech jsem odjel na rok studovat na střední školu do Minnesoty v USA. Toto byl můj zlomový rok a zároveň i doposud nejlepší rok v životě. Ve škole byla zdarma otevřena nonstop posilovna, všude spousta energetického jídla, masa (hamburgery) - hotové slavnosti. Zde nastal největší pokrok v přetváření mé běžné postavy na mašinu. :)

Nebylo to ale tak jednoduché. Chtěl jsem si v Americe zkusit i jejich školní sporty typu americký fotbal, basketbal, atletika, ale tyto tréninky bývaly každé odpoledne hned po škole a trvaly minimálně dvě hodiny. Poté už opravdu nezbývalo moc energie na posilovnu. Proto jediná možnost posilovat byla ráno. Škola začínala pokaždé v 8:05, na trénink v posilovně jsem potřeboval minimálně hodinu. Bohužel jsem ale bydlel 5 km od školy a v Americe nejezdí veřejná městská doprava. Měl jsem tedy dvě možnosti: buď přemluvit nějakého kamaráda, ať vstane se mnou v 6 hodin ráno (občas jsem i pár amerických dětí přemluvil za 2 dolary...), nebo jsem musel na kole. V těchto chvílích poznáte, jestli něco opravdu chcete, protože vstávat v půl 6 ráno, pak jet v zimě (Minnesota je hodně studený stát - sousedí s Kanadou) na kole 20 minut do posilovny, odjet trénink, rychle protein, škola, odpoledne trénink a takto 5x týdně… To si pak lidé říkali: ten kluk to asi myslí vážně! Dobré je, že při takovém výdeji energie pak můžete jíst přes den téměř cokoliv, což jsem také jedl. Do cesty se mi občas stavěly i překážky - někdy se mi nechtělo vstávat, nebo mi kamarád, který mě měl ráno odvézt, nakonec napsal, že nejde. Nebylo to lehké, ale nelituji. Tak moc jsem chtěl, aby všem, kteří mě viděli odjíždět jako hubeného kluka, posmívali se, že jsem vyhublý, po mém návratu jen spadla čelist. A nakonec mě někteří až podezírali z užívání nedovolených látek, což ale pro mě byla naopak pochvala, pokud jsem tohoto vjemu docílil přirozeným tréninkem a stravou. Do USA jsem při výšce 185 cm přijížděl s cca 80 kg a za rok se vracel s 93 kg!

Po návratu jsem se snažil pokračovat v nabírání, ale už nebyl čas trénovat dvoufázově, tím pádem se část energie začala ukládat i do tuků a ve finále jsem měl cca 103 kg, což bylo moje maximum, co jsem kdy měl. V 16 letech by mě opravdu nenapadlo, že bych mohl někdy vážit přes sto kilo, avšak toto už bylo moc a odráželo se to i na kvalitě postavy. Začal jsem se tedy více věnovat fotbalu, kickboxu a postupně se dostal na současných 90 kg, při kterých jsem spokojený a už se jen snažím zkvalitňovat hmotu a udržovat nízkou hladinu tuku.

Kdybych měl tak nějak shrnout, co všechno mi posilování dalo nebo proč je pro mě nejlepší sport, tak argumentů je víc. Díky posilování jsem získal sebevědomí (tip pro lidi, kteří třeba nemají úspěch u opačného pohlaví - zlepšením postavy se můžete dostat do vyšší ligy...), dalo mi nové kamarády, známé, často z úplně odlišných věkových kategorií, tyto kontakty mi pak pomohly i v osobním a pracovním životě. Posilování je sport, u kterého je poznat kdykoliv, že ho děláte, aniž byste museli něco předvádět. Je to také droga, už jsem možná až závislý na endorfinech vylučovaných po každém tréninku. Sport, který můžete dělat v jakémkoliv věku, kdekoliv a hlavně s kým chcete…

Nyní bych rád napsal nejdůležitější věci, které podle mě ovlivňují finální vzhled postavy. Tyto rady jsou určeny především lidem, kteří posilují se stejným cílem jako já, a to není být za každou cenu co největší nebo nejsilnější, ale jde jim o estetický vzhled postavy (asi známe rozdíl mezi postavou kulturisty a hollywoodského herce…). Tak především, a to není klišé, 70 % úspěchu je strava. Na Ronnie.cz je spousta článků o správné výživě, je to alfa a omega, pokud nám pak jde právě o six pack a celkové vyrýsování. Základní pravidla: jíst každé tři hodiny, tzn. 6 - 7x denně. K tréninku snad jen řeknu, že opravdu se soustředit na každý trénink, když už ten čas tomu věnujete a jste v posilovně, tak jet naplno. Na druhou stranu technika je důležitější než váhy. A hlavně ten pocit. Každý cvik musíte cítit tím procvičovaným svalem. Není to prostě o tom přijít do posilky, něco tam odjet a pak si dát sachariďák a čau. Tak to nikdy nepůjde. Ještě než jdu do posilovny, projíždím si v hlavě, co zhruba pojedu, a vyloženě si představuju, jak už ty cviky cvičím... No a poslední rada je, že i lepší tělo, které je bílé, nikdy nebude vypadat lépe než to opálené, takže solárko minimálně jednou týdně udržovat…

Tento příběh by měl sloužit spíš jako motivace pro lidi, kteří třeba začínají, ale výsledky nepřichází tak rychle, jak by chtěli, nebo pro ty, kteří naopak potřebuji nový stimul. Děkuji za Váš čas!


Máte i Vy svůj příběh? Umíte jej poutavě napsat a chcete se o něj podělit s ostatními čtenáři? Povzbudit je v jejich snažení a boji s nadváhou či nárůstem svalové hmoty, vylíčit překonání Vašich rekordních zvednutých vah, nebo jste vyhráli nad svými zdravotními problémy? Pošlete nám jej! Více informací naleznete zde.



Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

29.01.18:12Cornero - Prestoze cvici hlavne pro vzhled tak to u nej beru. Vlastn..
24.12.11:52Jenda26 - White is right*88* no co no každého názor i já se džím náz..+3
23.12.21:59Hazik - Tak tohle je super článek. A naprostý souhlas opálené tělo..-1
23.12.18:11lordmate - taky mi to s tim solarkem prislo divný :D ale je to jeho v..
23.12.16:38Harpy - ale ty nohy+1
23.12.16:06Bara - Tohle už není ani k smíchu.Nedělej tady ze sebe hlupáka!+1
23.12.14:30Gerallt - pokrok rozhodně udělal,to mu neberu..vypadá fakt dobře..já..+1
23.12.13:00kubaz - no to je totalni demence,se snad stydi za to ze sme belosi..
23.12.12:41moniiik - Opravdu skvělý pokrok :) Jde vidět, že tě to opravdu baví ..
23.12.12:14CharlesWood - Omlouvám se, ale řešíte hrozný píčoviny, solárko=opálení c..+3
23.12.11:53johny c - Nevim, proč s tím máte problém je to každýho věc, co si dě..+1
23.12.11:50RadesGronych - Hodně dobrej článek i dobrá motivace ;) good luck a good j..
23.12.10:36guruhonza - eSko: Asi potkává ty, který taky choděj do solárka, to se ..+7
23.12.10:29eSko - Holkám se nelíbí, že jsi v zimě bílej? Tak ty budou mít ur..+8
23.12.10:23patRAW - mám absolutně stejný pocit.. *1* +1
23.12.10:17johny c - Mě taky:-D, ale taky na něj začínám chodit už se mi nelíbí..-2
23.12.10:13Gerallt - článek dobrej,postava dobrá,ale ta hláška se solárkem mě r..+5
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2019 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2019 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra