Váš příběh: Tento sport
jsem si zamiloval

Byl a jsem obyčejný kluk, kterých jsou na světě milióny, ale aspoň od těch pár lidí, co mám okolo sebe, jsem se chtěl odlišit. Vždy se mi líbily svaly, komu ne, například u mého nejoblíbenějšího herce Jeana Clauda Van Damma, kterého si hodně cením a uznávám, ve snímku Krvavý sport. Řekl jsem si, že je prostě chci taky! Jsem velký bojovník, vždy jsem byl, a proto jsem šel tvrdě za svým cílem! Ignoroval jsem pochybovače a dal jsem do toho všechno - obětování, bolest, slzy i krev! Takže doufám, že zranění se mi budou už jen vyhýbat, abych mohl tento sport pro sebe dělat na 100 % tak dlouho, dokud to jen půjde...

Chcete-li i Vy sdělit čtenářům nějaký zážitek, veškeré informace, jak se zúčastnit a získat za svůj text lákavou odměnu, načerpáte v počátečním článku cyklu s názvem Máte i Vy svůj příběh?

Na některé z dalších, již zveřejněných příběhů se můžete podívat po kliknutí na náhledy v souvisejících článcích pod příspěvkem či zadáním slov „váš příběh" do našeho vyhledávače.

Tento sport jsem si zamiloval. Proč? Moje motivace spočívala převážně v tom, že tento sport s velkým S nedokáže dělat jen tak někdo na 100 %. Nestačí pouze chtít, chtít umí každý, ale i mít tu vůli a začít něco se sebou dělat. A to nemá podle mě každý. Spousta lidí mi ze začátku nevěřila, ale důležité bylo, že jsem si věřil já sám a že jsem chtěl něco dokázat a jen tak to nevzdat.

Jmenuji se Jiří, je mi 22 let, bydlím kousek od Plzně ve městě jménem Nýřany. Moje nejvyšší dosažené vzdělání je Střední odborné učiliště stavební s výučním listem. Pracuji jako truhlář ve firmě Ardeco Interier a k posilování jsem se dostal ke konci roku 2009. Mými koníčky jsou posilování, akční filmy a dobré jídlo.

Důvod, proč jsem vlastně s tímto sportem začal, byl jednoduchý. Asi každý, koho vychovávala převážně jeho babička, tak jistě ví, že pobyt u babičky byl vždy jen o rozmazlování. V mém případě bylo rozmazlování převážně o sladkém jídle, takže z Jiříka se postupem času stalo takové dobře vykrmené prasátko. Od 15 let jsem se začal pohybovat s mými přáteli hodně mezi hospodami, což samozřejmě vedlo k dalšímu nabírání na váze. Od mých 6 let jsem hrál závodně fotbal, dostal jsem se na vysokou úroveň, jelikož jsem byl brzo vybrán do fotbalového klubu Viktoria Plzeň. Měl jsem sice hodně pohybu, ale postava se mi vůbec nelíbila, neboť alkohol a nezdravé jídlo dělaly svoje. Zde právě přichází ten zlom, kdy jsem se rozhodl se sebou začít něco dělat.

Vše to začalo tím, že jsme s kamarády investovali do posilovací věže (taková ta parádní za 5 tisíc z Tesca), nechali jsme udělat hrazdu, kliky na bradlech a JČ, později přibyl i bench. Sehnal jsem prostory v jedné z bytovek v Nýřanech, kam jsme to vše nastěhovali, a začalo se cvičit. V té době jsem ještě netušil, že existuje také nějaká strava, která by se měla dodržovat, nějaký tréninkový plán a už vůbec ne suplementace. Takto jsem chodil rok a půl do naší „posilovny“, ale jak už u nás bylo zvykem, víkendy zůstaly stále v alkoholovém režimu. Po čase se samozřejmě dostavily nějaké změny na mé postavě a mě to začalo bavit o to víc. Začal jsem hodně číst, co se týče pestré stravy a tréninkového plánu. Navíc padlo jedno z několika rozhodnutí, když už jsem se do toho chtěl pustit naplno, tak jsem v sobě musel najít tu vůli přestat s alkoholem a kouřením. Bral jsem to jako velkou výzvu a takový můj další nový start v životě.

Po tomto roce a půl jsem poprvé navštívil fitness a dal se do toho naplno. Najednou přede mnou stálo další těžké rozhodnutí, na které jsem do té doby nikdy nepomyslel. Musel jsem se rozloučit i s mým velkým koníčkem, kterým byl fotbal. Nakonec větší láska k železu byla pro mě rozhodující. Po první návštěvě fitness centra se mi trochu šoupla plotýnka, kterou jsem si vyléčil u doktora. Po následném rentgenu zjistili, že mám záda jako důchodce, a bylo mi řečeno a doporučeno, že bych měl s cvičením nadobro přestat. Byl jsem z toho velmi zklamaný, dal jsem si oddych dva měsíce, ale nechtěl jsem to vzdát jen tak, takže jsem opět začal s pomalým tréninkem. Občas se ještě překonávám s bolestí, kterou mám ve spodní části zad. Přestal jsem jak s alkoholem, tak s kouřením, začal jsem jíst zdravě a také na sobě pracovat. Z cca 75 kg jsem zhubnul na nějakých 65 kg a začal jsem pomalu nabírat svalovou hmotu. První objem začal na váze 70 kg. V zimě v roce 2011 se ručička zastavila na 85 kg a v březnu roku 2012 následovala dieta, která skončila na 77 kg. Od té doby až do teď se snažím pomocí pravidelného cvičení a pestré stravy udržet tento kvalitní objem. Nyní se připravuji na jarní soutěže a doufám, že mi vyjde forma na 100 %, abych překvapil lidi, co mě neznají, a hlavně si splnil svůj sen! Miluji tento sport a jsem rád, že jsem se rozhodl jít touto cestou a ne cestou „závisláka“ na alkoholu a cigaretách. Samozřejmě velký dík patří mým blízkým a hlavně mojí mamině za podporu a mému dobrému kamarádovi Petrovi Gallivodovi, který se mě ujal. Už si nedokážu představit týden bez toho nejlepšího sportu.

Tak doufám, že jsem aspoň trošku motivoval někoho z Vás a aspoň trošku přiblížil svůj příběh. A ještě jedna věc - mám moc rád věty, které kdysi vyslovil muž s opravdu velkým M, sám velký Arnold Schwarzenegger:

• Věřte v sami sebe.
• Porušujte pravidla.
• Nebojte se selhání.
• Ignorujte pochybovače.
• Dejte do toho všechno.
• Dávejte nazpět.

Před každým tréninkem si na to vzpomenu, protože tyto věty mě absolutně nakopnou! :)