Reklama:
Skladem opět všechny příchutě!
100 % Whey Protein v akci 1+1
Náš nejprodávanější protein. Více zde.

Imrich Bugár - Diskobolos
se lvíčkem na prsou (II.)

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Osobnosti

První díl rozhovoru s bývalým úspěšným československým diskařem Imrichem Bugárem
nám přiblížil jeho začátky, jak se k hodu diskem dostal a zabrousili jsme také na jeho tréninky.
Nyní ale pojďme dále, jeho úspěch v roce 1983, kdy získal titul mistra světa v hodu diskem,
mu už nikdo neodpáře. Jak on sám po letech vzpomíná na tyto časy?

Tréninkovou metodu jste tedy měli „zmáklou“. Jak jste na tom byli se stravou?

My - vrhači jsme si moc nevybírali. Jediné, co jsem neměl rád, byla játra a ty mořské potvory. Hlavně v Itálii nám stále dávali chobotnice s očima navrch. To jsem jednou vypil dva litry vína, přesto to nešlo polknout.

Jaké jídlo jste měl nejraději?

Nejradši jsem měl těstoviny se zeleninou a masem. Knedlíky jsem jíst nemusel. Nemusel jsem ani ovesné vločky k snídani. Někdy v roce 1988 totiž v Nymburku začali s programem zdravé výživy - kašičky a tak. My jsme ale věděli, že pokud nemáme k snídani hemenex a pokud to hned ráno nepromastíme, tak není síla ani chuť na trénink. Ráno jsme začínali běžně aerobikem. To jsme nemohli ani chodit, jak nás bolela lýtka. Mně to ale nedělalo problémy, protože mým trenérem byl desetibojař. Trénoval jsem tak v desetibojařské skupině. Musel jsem umět jak překážky, tak uběhnout i rovinky a další disciplíny. Kolikrát jsem na stopadesátce porazil Remigia Machuru. On byl přitom známým sprinterem, protože na startu porážel i sprintery. Měl strašně silné nohy. Museli jsme být hlavně svižní. Ludva Daněk vždycky říkal: „Normálně ti říkám, ptáku, na disk musíš mít hlavně dobrý kotníky.“ Ty byly ale fakt důležité, i když mi vždy říkali, že mám strašně tenká lýtka - „harapesky“, podle baleťáka Vlasty Harapese. Díky tomu jsme začali hodně skákat. Trojskok, pětiskok, žabáky z místa, pětižabáky a podobně. V těch mě na oplátku porážel Machura.

Jaké jste měl ve skocích výkony?

Machura skočil z žabáka 3,50 m. Já jen 3,30 m.

Z místa, z dřepu?

No, normálně z místa - žabák. Pak ale následoval můj oblíbený víceskok. V pětiskoku - pětižabáku jsem porážel i skokany. Skočil jsem 17,95 m a to nikdo nedal. Pak si ale jeden dálkař vzal tretry a zrovna foukal dobrý vítr. Skočil 18,05 m a ten vám tak jásal, že mě porazil.

Jak se v období vaší nejlepší formy měnila vaše fyzická váha? Měl jste například váhové rozdíly v létě a v zimě? Jakou jste měl největší závodní váhu?

Já osobně jsem udržoval váhu mezi 125 kg a 128 kg. Na olympiádě v Moskvě v roce 1980 jsem ale soutěžil s koulařem Vlkem, kdo za ten týden přibere nejvíce. My jsme totiž zjistili, že do tamní jídelny můžeme na bifteky chodit i v noci. Pak jsem ale najednou zjistil, že mám 136 kg. To už jsem ale funěl. Musel jsem to pak sundat - za 14 dní to bylo dole. Něco na tom ale bylo, protože jsem tehdy udělal osobák a získal stříbro. Jak ale říkám, my jsme jedli hlavně maso a zeleninu. To byla bomba a pak i síla.

Pokud byste mohl něco doporučit, co tedy podle vás z jídla nejvíce prospívá k získání síly?

Říká se, že hovězí je hovězí. Nějaké dobré bifteky a my jsme to vždy doplňovali zeleninou. Já osobně jsem měl rád médium, nepotrpěl jsem si na moc krvavé maso. K tomu pak misku salátu.

Když jsme se v minulosti bavili s Karlem Engelem, dostali jsme tip na syrové maso a syrovou hovězí krev.

To bych nemohl. To spíš máma udělala čtyřkilovou kachnu a já ji pak snědl. Ale pozor, studenou. Ona ji udělala a já ji pak celou zvládl k večeři, s domácí čalamádou. To ale nebylo pořád, protože tolik kachen zase máma neměla.

Trénink evidentně přispěl k výkonům. Jak se při tom formovala vaše postava?

Já jsem nešel na objem, netrénovali jsme jako kulturisti - bábovkáři klasický kulturistický trénink. Bylo ale jasné, že to svůj dopad mělo, a bylo to vidět. Já ale potřeboval uvolnění. Na ten disk byly potřeba uvolňovací cviky. Když jsme v zimě házeli 4kg „kouličkama“ (klasická koule o váze 7,26 kg), aby to protáhlo ruku, bylo to ideální. Hod diskem vždy vyžadoval co nejdelší dráhu nápřahu. Čím delší dráhu nápřah měl, tím větší rychlost pak nabral. A čím větší rychlost, tím dál pak disk letěl.

Měl jste pak nějakou dysbalanci mezi rameny, když jste házel především jednou rukou?

Pravidelně jsem procvičoval i levou ruku. Co jsem dělal pravou, to jsem trénoval z poloviny i levou. V hodu koulí jsem porazil levou rukou i Gejzu Valentu. Diskem jsem hodil levou rukou asi přes 40 metrů. Bylo to ale z místa, z otočky jsem to neuměl. Když jsem při tréninku házel pravou rukou, házel jsem disk zpátky levou. To samé aplikuji i při bowlingu. Netrefím to samé, ale střídám to.

Pokud jsem to pochopil dobře, tak v hodu diskem je potřeba síla, technika, obratnost. Co je ještě potřeba k nejlepšímu výkonu?

Rychlost. Tyhle čtyři věci se musí spojit. Pak je nutné vytvořit z těla luk, napnout tělo a pak celou tu sílu a rychlost dát do toho prstu, který disk roztočí. Pak to letí. Proto měl správný diskař mozoly na konkrétním místě - na ukazováku. Pokud byly jinde, bylo to špatně.

Dá se říct, že některá z uvedených priorit má větší váhu než ty ostatní?

Každý jedinec je lepší v něčem jiném. Někdo je rychlý, ale nemá dobrou techniku, někdo je zase obrovsky silný, ale stáhnutý a nedokáže se uvolnit. Důležitá je i obratnost. Abyste věděl, co v tom kruhu máte dělat. To je totiž 1,5 obrátky, kdy v tom postupujete, rotujete a zároveň hlídáte hlavu, ruce, nohy. Musíte vědět, kdy zabrat, kdy přibrzdit levou, kdy švihnout, kdy nohy srazit na zem, kdy to tam šťouchnout.

Vidíte nějaký posun v metodice a optimalizaci techniky od doby, kdy jste začínal?

V disku je technika stále stejná. Je potřeba se přiblížit vzoru původní techniky. Aby techniku zvládl, aby vedl disk dlouho a za sebou. Pak je to o umění nohou a ve správný okamžik zrychlit. Pak už to do toho švihu jen dát, dát tam pořádnou facku.

A nějaký posun v silovém přístupu k tréninku?

Tyhle věci jsme vždycky konzultovali se vzpěrači a silovými trojbojaři. Mimochodem, silový trojboj jsem zkoušel taky, takže ta síla tam určitě byla. Nicméně ty jejich rady bylo nutno brát trochu s rezervou, protože je to přece jenom trochu jiné použití síly, než je potřeba při hodu. Vzpěrači jedou víceméně pouze na tlakovou sílu, já naopak na tahovou. Měl jsem však jednu obrovskou výhodu - získanou sílu jsem nikdy neztrácel. Pamatuji si, že já měl jednou pauzu snad měsíc a půl, vrátil jsem se a hned v prvním tréninku jsem si málem udělal osobáky. Například nohy, tam jsem byl po pauze schopen dřepovat 250 kg, jako bych byl v plném tréninku. Sice jsem měl pak svalovici, že jsem si nebyl schopen utřít zadek, ale jinak dobrý. (úsměv) Nebo bench - osobák jsem měl 205 kg a po tréninkové pauze jsem dával s přehledem 190 kg.

Úctyhodné silové výkony. Nakonec letem světem k vaší soutěžní kariéře. Prvních úspěchů jste dosáhl na počátku 80. let. V roce 1983 jste získal titul mistra světa v hodu diskem a v této disciplíně jste se stal vlastně historicky prvním mistrem světa. Už je to téměř 30 let zpátky. Jak na to vzpomínáte?

Začalo to už v roce 1978, kdy jsem vyhrál republiku a šel pak na Evropu. Po 4 pokusech jsem vedl a já nevěděl, co se děje - nebyl jsem na to zvyklý. (úsměv) Pak mě přehodili Němec Schmidt a ještě jeden borec. Třetí místo pro mě tehdy byl pro velký úspěch. O 2 roky později jsem na olympiádě v Moskvě hodil osobák a bral stříbro. O další dva roky později (1982) jsem vyhrál ME v Aténách, ale to jsem fakt těžce vydřel. Všichni říkali, že v Aténách je tak hezky, že tam skoro nikdy neprší. Jo jasně… Na stadiónu slejvák jako prase, v kruhu pro disk plno vody, no hrůza. První pokus 48 m, druhý mimo výseč. Kluci desetibojaři na mě pokřikovali a už si ze mě utahovali: „To my hážeme dále v desetiboji!“ Šel jsem na třetí pokus a říkal jsem si, že musím hodit aspoň 62 m abych postoupil do finále. Byl už jsem bezradný a koukl na trenéra, ať něco poradí. Tehdy se ještě nesmělo komunikovat s trenéry na ochozech, jako je to k vidění dnes. Takže jsem jenom po očku pošilhával na nějaký jeho tip. Ten jenom zařval: „Vyser se na techniku a dej žíni!“ Našel jsem si dobré místo v kruhu, kde mi to neklouzalo, zatáhl jsem to a bum: 63,18 m. Postupuji. Ve finále pak vítězných 66,64 m, což stačilo na zlato.

Nemůžeme se nezeptat na olympiádu 1984, kdy bylo rozhodnuto, že se Sovětský svaz olympiády demonstrativně nezúčastní a spřízněné země a režimy taktéž. V tu dobu jste byl na výkonnostním vrcholu a jasný kandidát na zlato. Kdy jste se toto poprvé dozvěděl a jaký to mělo průběh?

Na vrcholu jsem nebyl jenom já, bylo nás více. Rok předtím jsme z MS v Helsinkách dovezli 9 medailí - 4 zlaté, 2 stříbrné a 3 bronzové. Měli jsme rovněž skvělé cyklisty, házenkáře, veslaře, vzpěrače a zápasníky. Co se týče toho zjištění, tak já byl v danou dobu shodou okolností v Los Angeles, to byl květen, pár měsíců před olympiádou. Týden předtím jsme byli v USA na závodech v Los Gatos, tam za námi přišel jeden náš funkcionář a oznámil, že Sověti odmítli účast na olympiádě. Tak se mnou udělali na rychlo nějaké interview, prý co tomu říkám a tak. Řekl jsem jim, že tohle jde mimo mě, že jsem Čechoslovák, a co dělají Sověti, je mi jedno. Pak to šlo do televize a já měl z toho samozřejmě velký problém. Týden nato jsme již byli v tom Los Angeles a tam oznámili, že ČSSR se k bojkotu připojila, a hned se mě ptali, jestli se hodlám zúčastnit tzv. „náhradní olympiády“, kterou připravuje Sovětský svaz. Já jim odpověděl, že jsem se připravoval na Los Angeles a nějaká sovětská soutěž mě nezajímá. A to jsem měl další "prů...". Po příjezdu už na mě čekali a kvůli tomu, jak jsem se vyjadřoval, jsem šel na kobereček k tehdejšímu šéfovi ČSTV Himlovi.

Na této „náhradní olympiádě“, která se konala v Moskvě a které se zúčastnily socialistické země bojkotující LOH v Los Angeles, jste ale nakonec závodil.

Nakonec ano. Poté, co jsme se dozvěděli, že Los Angeles padlo, jsem chtěl někam odjet, takže jsem se rozhodl, že odjedu na dovolenou - pryč od všeho. Šéf ČSTV Himl mi to nejprve zakázal, ale viděl, že se mnou nehne, takže se udělalo šalamounské rozhodnutí: na dovolenou mě poslali, ale na takovou sportovní dovolenou. Mně to vlastně vyhovovalo. Půl dne na tréninku, druhou půlku dne na pláži. Místo trenéra jsem si mohl vzít svou ženu a jeli jsme na 3 týdny do Itálie. Zároveň jsem na téhle dovolené stihl objet pár závodů a posbírat cenné trofeje. Do Moskvy jsem nakonec odjel a závodil. Házelo se o den dříve, než mě celou dobu informovali, což pro mě bylo docela nepříjemné. Hodil jsem 65,36 m, vůbec se nedařilo a skončil jsem až čtvrtý. Na olympiádě nakonec vyhrál Západní Němec Danneberg výkonem 66,64 m. V minulosti ani potom mě Danneberg už nikdy neporazil. Na dalších závodech jsem mu dal 4 metry. Nicméně olympijský vítěz je on. To mu už nikdo nevezme.





Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

09.04.13:48ervinko - http://www.svet.czsk.net/clanky/publicistika/csdoping.html
02.08.20:11Koutňa - Moc hezký a podnětný rozhovor, oba díly! Bude ještě pokrač..
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínJosef Květoň - trénink prsou a ramen...
Mikuc (19:55) • Všechno špatný k něčemu dobrý! Poskočí nohy, vršek do roka dožene a bude zas jinde! A k...
magazínJosef Květoň - trénink prsou a ramen...
havlic (14:43) • ...no ono to ještě vyleze!bude mě zajímat srovnání s Milanem Šádkem ty 2-3 týdny před s...
magazínSedmdesátiny Jana Smejkala: Můj život...
mirous (13:10) • Super článek! Takového čtení by mělo být víc. Miluji tyto retro pohledy do minulosti ku...
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Amanda (09:01) • Prima fotky. Těším se na ty soutěžní. *79*
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Ondra Hájek (19:57) • Soutěže v Kutné Hoře nemůžou zklamat, tenhle tým pořadatelů to má fakt zmáknutý. Co je...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2024 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2024 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
MAGAZÍN OBCHOD AKADEMIE
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie