Mr.Massive 2004 - reportáž

Mr.Massive byla první soutěží tohoto druhu, kterou jsem navštívil, takže následující řádky berte jako pohled laika. Můj pohled může být zkreslený i tím, že jsem soutěž sledoval přes oko kamery a tedy má pozornost byla zaměřená hlavně na pořízení co nejatraktivnějších záběrů z pódia i zákulisních příprav.

Soutěž se koná v tělocvičně základní školy Kozinova. Výhodou je, že závodníci mají k dispozici celou posilovnu, která s tělocvičnou sousedí, zázemí je tedy slušné. Prohlížím si i přítomné diváky. Je vidět, že sem nezabloudili náhodou, mnozí z nich si přinesli patřičně nadité mističky s jídlem a nyní již vychutnávají jejich obsah s očekáváním věcí příštích.

Nejedná se vlastně o jednu soutěž, ale o dvě: bench-press a kondiční kulturistiku. První dvě hodiny budou věnovány bench-pressu. Každý bude mít 3 pokusy, počítá se ten nejlepší. Nahlížím do zákulisí, kde se závodníci před samotným výkonem připravují. Kulturisté zde již trápí své svaly pod činkami, benčaři se však nenechají vyprovokovat a pozorují jejich úsilí s klidným nadhledem, šetříce prozatím své síly pro svůj nejlepší výkon. Všichni ví, kolik jsou schopni vytlačit, znají své možnosti. Ve vzduchu ale visí otázka "opravdu to dokážu?". Nervy pracují a mohou v rozhodující chvíli zradit. Každý se uklidňuje po svém. Někdo jen sedí a pozoruje stoicky své okolí, další přechází po posilovně a poslouchá svou oblíbenou hudbu, ostatní si oťukávají své soupeře.

Závod ale již začíná, opouštím tedy posilovnu a spěchám k pódiu, kde je již prvnímu borci nakládána jeho porce železa. Jednotlivé pokusy jdou po sobě v rychlém sledu a brzy už každý ví, jak se asi umístí. Váhové kategorie nejsou a výsledek se přepočítává podle váhy benčaře, používá se tzv. Wilksova tabulka. Tedy i lehčí závodník má šanci vyhrát. Nakonec ale zvítězí přeci jen nejvyšší vytlačená váha a zlatou medaili si odnáší soutěžící s č.6, Habrlík.

Zde je tabulka s výsledky (+ znamená zdařený pokus, - nezdařený):

poř.	jméno	st.č.	váha	koef.	I. pokus	II. pokus	III. pokus	max.pokus	koef * max
1	Habrlík	6	97	0,6163	+180	+190	-200	190	117,09
2	Kratochvíl	3	102	0,6039	+155	+165	-170	165	99,64
3	Demčák	9	97	0,6163	-150	+150	-155	150	92,44
4	Hrubý	8	76	0,7061	+130	-137,5	-137,5	130	91,79
5	Mojžíš	7	88	0,6459	+130	+140	-150	140	90,42
6	Grygarčík	4	92	0,6315	+130	-162,5	-162,5	130	82,09
7	Méheš	2	94	0,625	+100	+115	+130	130	81,25
8	Herzinger	1	85	0,6583	+110	+120	+122,5	122,5	80,64
9	Jeníček	5	95	0,622	+105	+115	-120	115	71,53

V přestávce mezi oběma soutěžemi vystupuje dnes nám již známý kondičkář Pavel Butor, který ale kvůli poraněnému rameni zvedne nakonec "pouze" 220kg. Při pohledu na rozlohu a mohutnost jeho ramen a zad ale nepochybuji o tom, že by zvládl i podstatně více. Pro přítomné milovníky velkých porcí železa se ale zlatým hřebem večera má nakonec stát Tomáš Šáryk, několikanásobný mistr republiky v trojboji a benči. Jeho přítomnost není do poslední chvíle jistá, ale nakonec je zde. Nejdříve se rozcvičuje s váhou, která je pro většinu z nás nedosažitelným snem. V sálu je ticho, všichni sledují s napětím jeho přípravy. Tomáš nakonec zvedá neuvěřitelných 260kg se stopkou a pokusí se ještě o 265kg. V krátké pauze mezi jednotlivými pokusy se diváci dozvídají pár informací o jeho stravě a pomůckách, které na soutěžích používá.

Nyní je před námi druhá, pestřejší část večera - kulturistika. Ani zde nejsou váhové kategorie, takže 90-ti kiloví borci se zde utkají se svými o několik kategorií lehčími kolegy. Všichni jsou již dostatečně zahřátí a nažhavení pro první disciplínu.

Jelikož jsme na soutěži kondiční kulturistiky, musí závodník ukázat nejen své svaly a schopnost umět je porotě předvést, ale i svou kondici, a to hned na dvou cvicích. Jedná se o bench-press s osou, na které je vždy naložena vlastní váha závodníka a o shyby na hrazdě libovolným úchopem. Oba cviky následují hned za sebou (první je bench), úkolem závodníka je dosáhnout co největšího počtu opakování. U shybů se počítají pouze pokusy, u kterých se závodník dostane bradou nad úroveň hrazdy (popř. se bradou hrazdy dotkne) a v dolní poloze nezapomene propnout paže. U benče je nutné dotknout se osou hrudníku, činka se ale nesmí od hrudníku odrážet, pauza zde není nutná. V horní poloze musí být propnuté paže. Výkony některých závodníků jsou pro mne opravdu jen vzdáleným snem, ostatně posuďte sami.

st.č.	jméno	váha	bench-press	shyby	součet
1	Víšek	66	4	8	12
2	Ruzha	82	17	12	29
4	Ciporanov	67	7	17	24
5	Polák	72	14	20	34
6	Krejčí	90	10	17	27
7	Vytiska	77	16	19	35
8	Sklenář	69	6	13	19

Po prověrce síly čeká teď každého závodníka volná sestava s hudbou bez omezení délky. Tuto část někteří závodníci zvládají opravdu bravurně. Obdivuji zejména soutěžícího s č.4, který se v celkovém pořadí nakonec umístí na 3.místě. Jeho sestava je dobře promyšlená a provedená s citem pro estetické vyznění. Pózy po sobě následují plynule a velice dobře ladí s hudbou. Překvapuje mě ale i nejmladší závodník (č.1), jehož sestava na skladbu "We are the champions" rozhodně nikoho neuráží. Jistě můžu prozradit, že je mu 15 let a do posilovny chodí teprve 1 rok. Cenu "Za statečnost", která mu bude později jakožto nejmladšímu udělena, si plně zasluhuje. Zvláštní ocenění za nejlepší volnou sestavu ale nakonec získává gymnastické vystoupení celkově druhého Radima Poláka, které zde rozhodně nikdo z diváků nečekal.

O přestávce závodníci pokračují v pumpování svých svalů čerstvou krví a napětí pomalu roste. Každý ví, že do semifinále postoupí jen 5 nejlepších a každý doufá, že bude mezi nimi. Navenek přátelská atmosféra, kde si závodníci nakládají kotouče na osu a vzájemně se podporují a oceňují, je prostoupena touhou vyhrát, která je u všech hlavním hnacím motorem.

A je tu semifinále. Po volných sestavách a testu kondice je konečně vybráno 5 nejlepších, kteří budou nyní nuceni ukázat nejen své silné stránky, ale i slabiny, které ještě ve volných sestavách mohli částečně skrýt. Závodníci jsou vyvoláváni po 2-3 a jelikož porovnávání probíhá v sedmi základních pózách (dvojitý biceps zepředu, široký sval zádový zepředu, hrudník zboku, břicho stehna, triceps zboku, dvojitý biceps zezadu a široký sval zádový zezadu), neunikne cvičenému oku poroty žádný tukový polštářek ani asymetrie.

Postupu do finále se ale evidentně nechce nikdo z nich vzdát. Bojují statečně! Nakonec vysílení opouštějí pódium a brzy na to jsou vyhlášeni tři nejlepší, kteří se ve finále utkají o titul nejvyšší, o titul Mr Massive 2004.

Všichni tři finalisté vstupují společně na pódium a jsou vyzváni, aby předvedli ve volném pózování na hudbu to nejlepší, co v nich je. Kdo zvítězí? Nikdo nemá ani v této chvíli titul jistý! Kdo si odnese "jen" stříbrnou medaili a kdo se bude muset spokojit se třetím místem? "Rozhodnou moje velké bicepsy nebo široká ramena vedle stojícího soupeře?", mudruje jeden. "Přece si musí všimnout, že jsem nejlepší", říká si druhý a vyzařuje z něj jistota. "Teď nesmíte udělat chybu!", poroučí svým svalům třetí a střídá své pózy s dokonalou přesností. Porota je spokojená, je dokonáno! Vítěz bude nyní vybrán pouze na základě semifinále a finále.

Na následujících fotografiích jsou tři finalisté. Zcela vlevo je konečný vítěz, uprostřed druhý v pořadí a vpravo třetí.

O přestávce před vyhlášením vítězů se koná exhibice Petra Finka, Michala Andrýska a nakonec i zakladatele a organizátora celé soutěže Miloše Plška. Zdá se, že někteří diváci čekali jen na ně. Atmosféra v sále je vynikající!

Po pauze je vyhlášeno pořadí soutěžících a tři nejlepší si odnášejí medaile, diplomy a vítěz pak ještě pohár Mr Massive 2004.

pořadí	jméno	st.č.	váha
1	Vytiska	7	77
2	Polák	5	72
3	Ciporanov	4	67
4	Krejčí	6	90
5	Ruzha	2	82
6	Sklenář	8	69
7	Víšek	1	66

A co říci závěrem? Soutěž tu je a snad i v budoucnu zůstane pro všechny, kteří mají chuť a odvahu změřit své síly s ostatními. Pro ty, kteří si chtějí zkusit, jaké to je jít předvést výsledky svého úsilí před diváky a porotu. Pro ty, kteří chtějí mít nějaký cíl pro svůj celoroční trénink. Pro diváky pak je inspirací jejich vlastního úsilí. Přesto, že jsem podobné soutěže dosud nenavštěvoval, mě atmosféra celé akce velmi oslovila. Bylo zřejmé, že zejména závodníci si celou soutěž opravdu užili. Někteří byli ale i viditelně nervózní a ulevilo se jim teprve když věděli, že dnes už po nich opravdu nikdo nebude chtít nikde vystupovat. 5 (slovy pět) exhibičních vystoupení u soutěže tohoto typu je více než dobrou vizitkou. Doufám tedy, že příští ročník bude ještě zdařilejší a bude mít i větší diváckou návštěvnost. To už je ale na vás.

Následuje fotografie několika přítomných členů fóra. Ten vepředu s vycpanými rameny je i autorem článku, který vám tímto děkuje, že jste dočetli až sem.

Na závěr poděkování sponzorům soutěže: firmě KBJ Velkoobchody a Vladimíru Soukupovi. Díky i všem, kteří byli tak ochotní a podíleli se na přípravě a organizaci celé akce.

Největší dík pak i zakladateli a organizátorovi soutěže Miloši Plškovi, bez jehož nadšení by soutěž Mr. Massive nikdy nevznikla.