Mr. Olympia 1980
- nejkontroverznější ročník (II.)

[Text: John Hansen] Když se v létě 1980 věnoval Arnold tréninku ve World Gymu, mnoho z jeho kolegů přemýšlelo, zda se bývalý král kulturistiky nechystá na návrat na pódia a soutěžit opět o titul Mr. Olympia. Bylo to poprvé od jeho odchodu ze scény, kdy by soutěž Mr. Olympia nebyla organizována jím a Jimem Lorimerem. I když Arnold a Lorimer udělali fantastickou práci v propagaci soutěže, ostatní promotéři si stěžovali, že by také aspoň jednou chtěli organizovat soutěž Mr. Olympia, a tak v roce 1980 bylo rozhodnuto o přesunu Olympie do Sydney v Austrálii a pořádání Arnoldovým dobrým přítelem Paulem Grahamem. Graham za to musel zaplatit hodně peněz bratrům Weiderům. A nakonec dostal svolení.

Stávající Mr. Olympia Frank Zane, který vyhrál 3 tituly za sebou, měl pochybnosti o obhájení titulu. Po velmi dobré objemové přípravě vypadal skvěle, ale pak se mu stala šílená nehoda. Při slunění vedle svého bazénu se s ním zřítila zahradní židle a Zane si pořezal krkavici, což mělo za následek velké vnitřní krvácení. Poté, co ho propustili z nemocnice, ztratil Frank mnoho z nově nabyté svaloviny a nevěděl, jestli má závodit, když nebude ve své nejlepší formě. Při svých posledních třech vítězstvích na Mr. Olympia se dokázal rok po roce pokaždé zlepšit a rozhodčí to také oceňovali.

Zane se rozhodl konzultovat stávající situaci s Arnoldem, osobou, které věřil, že mu nebude lhát a bude upřímná. Předešlé 3 roky Zane vždy Arnoldovi pózoval a chtěl jeho kritiku před soutěží. Tento rok nebyl jiný a Zane žádal pravdivou kritiku od Arnolda, jestli by měl riskovat na soutěži v méně než optimální formě. Arnold se na Franka podíval a řekl, že by měl do Sydney letět a obhájit svůj titul. I když nebyl v nejlepší formě, stále to podle Arnolda stačilo na vítězství.

"A co ty, Arnolde, budeš soutěžit na Mr. Olympia? Vypadáš poslední dobou nějak dobře," zeptal se Zane šestinásobného držitele sošky Sandowa. "Ne, jen se připravuju na film Barbar Conan," odpověděl Arnold. "Budu tam jako komentátor televizní stanice ABC, ale závodit nebudu." Arnold trénoval velmi tvrdě dvakrát denně, měnil tréninkové partnery podle potřeby. Občas trénoval se svým přítelem Francem Columbem a Jusupem Wilkoszem, někdy s mladšími a méně zkušenými kulturisty. Povětšinou trénoval Arnold s lehčími váhami, popíjel dietní Pepsi a konzumoval kuličky vína během tréninku.

Na dlouhém letu do Sydney vypadal Arnold opálený, svalnatý a vyrýsovaný. Relaxoval a bavil se se svojí přítelkyní Marií Schriver a Joem Weiderem. V tento moment stále nikdo nevěděl, že Arnold plánuje soutěžit. Předsoutěžní favorit Mike Mentzer si prošel peklem, aby byl ve skvělé formě, a v roce 1979 vyhrál téměř všechny soutěže. Ten rok vyhrál svoji kategorii nad 200 liber a utkal se se Zanem o celkový titul. Naneštěstí měl Zane více zkušeností a tím Mentzera porazil v posledních okamžicích finálového pózování. Ovšem 1980 měl být jeho rok. Mike tomu věřil celým svým srdcem i duší. Podle informací měl mít o 5 kilogramů svalů více a před soutěží dělal neskutečné množství kardia na kole a sundal svůj kalorický příjem na téměř minimum v týdnech před soutěží. Jakmile dorazil na hotel v Sydney, tak dal termostat na maximum, aby si vytvořil svojí vlastní saunu a vypotil zbytečky podkožní vody.

Když Arnold dorazil do Sydney, zapózoval svému příteli Francovi Columbovi a ptal se, co se sakra stalo. Arnold zadržoval hodně vody a nevypadal tak, jako ve fitku v Kalifornii. Franco se zeptal Arnolda, jestli bral nějaké léky, a Arnold se přiznal, že mimo obvyklé věci si nechal dát kortizolovou injekci kvůli špatnému ramenu. Franco málem omdlel: "Ty idiote, to je ono. Jak sakra dostaneme tu vodu pryč?" A tak Arnold strávil celý večer pózováním a opět pózováním a snažil se přebytečnou vodu z podkoží vypotit. Bylo těsně nad ránem, když polomrtvý Arnold konečně zkolaboval na svojí posteli.

Když se konečně objevilo 16 borců na pódiu soutěže Mr. Olympia 1980, byli ohlašováni postupně, jak přicházeli na scénu. Publikum vybouchlo, když bylo oznámeno, že závodník číslo 4 není nikdo jiný než Arnold Schwarzenegger. Legendární "Rakouský dub", který vyhrál šest titulů Mr. Olympia a zářil ve filmu Pumping Iron, byl zpět v boji o sedmý titul. Zde se píše historie!

Každý závodník byl zavolán na pódium, aby předvedl svoje povinné pózy. Když Arnold předvedl svůj dvojitý biceps zepředu, publikum hlasitě ocenilo největší paže v soutěži. Ale pouze s osmi týdny přípravy některé svalové partie stále postrádaly dřívější objemy a plnost. Jeho paže byly ovšem excelentní. Ohromné bicepsy a krásně separované tricepsy byly Arnoldovou devizou, a tak je upřednostňoval při každé příležitosti. Před odchodem z pódia si všiml nepozornosti hlavního rozhodčího a hodil pro diváky ještě jednu "most muscular" pózu, což bylo publikem velmi kvitováno.

Posléze mělo přijít porovnávání. Ze všech 16 závodníků na pódiu si rozhodčí volali 3 - 5 z nich pro porovnávání. Závodníci byli hodnoceni podle svých uvolněných postojů a podle povinných póz. Hned bylo jasné, kdo bude ve hře o titul Mr. Olympia. Arnold Schwarzenegger, Chris Dickerson, Frank Zane, Mike Mentzer, Boyer Coe, Roger Walker a Roy Callendar byli ti, kteří byli nejvíce porovnáváni mezi sebou a opakovaně.

Arnold se od všech ostatních lišil výškou a úsměvem. Většina závodníků jako Mentzer nebo australský Roger Walker pózovala s vážnou tváří. Arnold se usmíval a hrál si s publikem. Nad Dickersonem přímo čněl a zastiňoval vyrýsovaného, ale menšího Franka Zanea. Když byl porovnáván s ostatními, vždy udělal malý krok dopředu k rozhodčím, aby vypadal větší. Když ho následovali ostatní, opět ustoupil do pozadí a nechal rozhodčí, aby ostatní postavili opět do řady.

Dickerson měl nejkompletnější postavu ze všech ten den. I když vezmeme v potaz jeho nevelký vzrůst (165 cm) a špatné bicepsy, měl Dickerson vše. Jeho husté trapézy a široké svaly zádové byly daleko lepší než Arnoldovy při zadních postojích. Jeho kvadricepsy byly husté a separované, jeho lýtka perfektní. Během své volné sestavy předvedl Dickerson jednu z nejlepších show ten den.

Mike Mentzer byl vyrýsovaný a připravený. Se svými malými boky a širokými rameny doplněnými masivními pažemi byl v některých pózách neporazitelný. Jeho nohy byly jedny z nejlepších. Jeho triceps jako by mu vyšel z paže celý posetý definicí. Ovšem, i když byl více vyrýsovaný než o rok dříve, vypadal plochý oproti ostatním a jeho hrudník se v porovnání s Arnoldovým ztrácel.

Frank Zane, trojnásobný šampión, byl velmi opálený a definovaný. Mel skvělou strukturu a byl super estetický. To ho odlišovalo od ostatních. Ovšem nebyl tak mohutný jako rok předtím. Při volných postojích byl Frank těžko k poražení. Když však pózoval ze stran, chyběla mu hustota ostatních závodníků.

Boyer Coe, pětinásobný Mr. Universe, byl ve své nejlepší formě. Boyer soutěžil na Mr. Olympia každý rok od roku 1976 a každý rok se dramaticky zlepšoval. V roce 1980 byl nejlepší, jaký kdy byl. I když měl trochu horší kosterní stavbu než Zane, měl Coe špičkové pózování, které dokázalo upřednostnit jeho silné stránky a skrýt slabé.

Roger Walker z Austrálie byl domácí miláček a kromě Arnolda dostával ten největší aplaus od publika. Jeho postava byla velká a hustá. I přes trochu silnější pas byl Roger na pódiu skvělý. Ani on nechtěl dát nic Arnoldovi zadarmo.

Během mnoha porovnávání v semifinále byl Arnold centrem pozornosti. V jednu chvíli stál trochu mimo nejlepší osvětlení, a tak jeho přítel Franco vypochodoval s ručníkem na pódium a zašeptal mu do ucha, kam má jít. Arnold zvedl Francovu ruku a, aby zamaskoval jeho zjevení se na pódiu, zařval: "Franco Columbu, Mr. Olympia!"

Jakmile skončilo semifinále, ptal se Arnold svých přátel, jak to vidí. Věděl, že soutěž bude těsná a necítil se na pódiu moc dobře po pěti letech. Joe Gold, majitel World Gymu, mu po pravdě řekl, že je to velmi těsné, protože jsou všichni ve skvělé formě. Franco mu řekl, že vyhraje. Arnold byl velmi nervózní, což mu nebylo vůbec podobné. Nafoukaný vítěz z Pumping Iron nevěděl, jak skončí tento film.

Nakonec se můžeme podívat, jak šlo hodnocení podle kol. V prvním kole (uvolněné čtvrtobraty) dostal Arnold nejvyšší možnou známku (20 bodů) od pěti ze sedmi rozhodčích. Jeden mu dal 18 a jeden 19. Arnoldovo skóre bylo 99, což bylo nejlepší. Následoval Zane s 97 body, poté Dickerson s 94. Mike Mentzer dostal 92 a Boyer Coe 91 bodů.

Druhé kolo byly povinné pózy. Arnold dostal perfektních 100 bodů, Dickerson a Zane oba 97. Za nimi Mentzer a Roger Walker s 94 body a poté Boyer Coe a Dennis Tinerino s 93 body.

Třetí kolo se odehrálo ve večerním finále. V roce 1980 byla volná sestava celá jedna třetina celkového hodnocení. Většina závodníků vypadala lépe večer, po několikahodinovém semifinálovém pózování. Arnold také vypadal lépe, jelikož se mu v semifinále podařilo vypotit zbytek podkožní vody. Během své volné sestavy se zaměřil na své standardní silné pózy, aby rozburácel publikum a ukázal rozhodčím, kdo je pánem pódia. Většina jeho póz zahrnovala paže, jakožto jeho silnou stránku.

I když vypadal ve finále lépe než v semifinále, dostal Arnold za svoji sestavu pouze 96 bodů. Špičková sestava Chrise Dickersona mu vynesla 99 bodů. Frank Zane dostal 97. Boyer Coe dostal stejně jako Arnold 96 bodů.

Po třech kolech byl Arnold jistě na prvním místě s celkovým počtem bodů 295, následovaný Zanem s 291 body a Dickersonem s 290 body. Zbytek startovního pole byl již pozadu. Boyer Coe a Mike Mentzer měli oba 280 bodů, Roger Walker 277 bodů.

Finálový posedown byl hodnocen jinak než předchozí 3 kola. Rozhodčí měli dát pouze 1 bod tomu, kdo si mysleli, že měl být vítěz. 5 rozhodčích vybralo Arnolda a dostalo jeho skóre na rovných 300. Zbylí 2 rozhodčí dali jeden bod Dickersonovi, což mu pomohlo přeskočit Zanea a dostat se na druhé místo.

Při ohlašování pátého místa měl Mentzer jakési nelichotivé poznámky. Třetí Frank Zane měl údajně mrštit svojí trofejí v zákulisí o stěnu. Když byl Arnold vyhlášen vítězem a Dickerson přebíral svoje druhé místo, kroutil hlavou a při odchodu volal: "To snad není pravda, tomu nevěřím." Spousta diváků jeho názor sdílela.

Hořkost soutěže dopadla na hodně závodníků. Zane byl zdevastovaný. Boyer Coe řekl otevřeně na semináři, že vítěz Olympie 1980 má nohy, co pasují na kuře. Roger Walker řekl, že se Arnold na pódiu choval bez respektu. Nejvíce dopadla tíha soutěže a výsledku na Mika Mentzera. Nikdy více již nesoutěžil, protože cítil, že do této soutěže dal vše a byl obětí spiknutí.

Mnoho ze závodníků se rozhodlo bojkotovat následující ročník Mr. Olympia. Mezi nimi Zane, Coe, Mentzer, Walker a Dickerson. Nakonec si to rozmyslel pouze Dickerson a na poslední chvíli se přihlásil do soutěže Mr. Olympia 1981, která byla opět pořádána tandemem Arnold - Lorimer v Columbusu.

Televizní stanice CBS, která natáčela o soutěži dokument, se kvůli kontroverzi, která kolem soutěže nastala, rozhodla tento dokument nevysílat. Nakonec můžeme říct, ze Mr. Olympia 1980 byla zapsána do historie jako jedna z nejnapínavějších a nejkontroverznějších soutěží v historii vůbec. I dnes se o výsledku stále debatuje na internetových fórech po celém světě a jen tak se nepřestane...