[Text: John Hansen] Největší kulturistická soutěž na světě byla v roce 1980 obestřena kontroverzí již od počátku roku. Po dekádě dominance Arnolda Schwarzeneggera a jeho šesti titulech v řadě a jednom vítězství jeho nejlepšího přítele Franca Columba v roce 1976 se podařilo Frankovi Zaneovi zkompletovat hattrick na konci dekády a po tři roky držet obludnější konkurenty na uzdě.
Sedmdesátá léta také stojí za zmínku díky respektu, který kulturistika získávala. Po desetiletích nepochopení a odsuzování se sport zvaný kulturistika dostával do povědomí veřejnosti. Soutěže Mr. Universe a Mr. Olympia byly přenášeny na televizní stanici ABC v pořadu Svět Sportu a byla vydána kniha Pumping Iron. Arnold a jeho charisma tomu v médiích také hodně pomohli a následné natočení filmu Pumping Iron bylo rovněž velkou událostí v tomto směru.
V roce 1980 se soutěž Mr. Olympia přesunula z Columbusu v Ohiu, kde se udály její 4 poslední ročníky pod taktovkou Arnolda a Jima Lorimera, až k protinožcům, do neznámého prostředí Sydney v Austrálii. Dalším neznámým faktorem byla otázka, kdo si tento rok odnese titul nejvyšší a sošku Sandowa.
Samozřejmě, že stávající šampión musel být považován za favorita. Jako trojnásobný Mr. Olympia prezentoval Frank Zane postavu hodnou vytesání do kamene. S nesmírnou symetrií, tvarem a vyrýsováním do tehdy nevídaným se Zane dokázal stále rok po roce zlepšovat a s každým titulem přidával i kila na svoji kostru na těch správných místech a zároveň přicházel i čím dál tím lépe vyrýsovaný.
Ten, kdo byl namotivovaný ho o titul připravit nejvíce, byl zřejmě Chris Dickerson. Po šestém místě na Mr. Olympia rok předtím Chris v roce 1980 dominoval téměř na každé soutěži, které se účastnil, a začal už pár týdnů po Olympii 1979 výhrou na Canada Cupu. Posléze vyhrál téměř všechny pohárové soutěže směřující k Olympii 1980. S perfektními tvary, pózováním a vyrýsováním letěl Chris do Sydney s úmyslem odejít jako nový Mr. Olympia.
Na druhém místě v roce 1979 skončil populární Mike Mentzer. Mentzer byl jeden z nejslavnějších a nejoblíbenějších kulturistů sedmdesátých let se svojí novou filozofií tréninku Heavy Duty, ve které doporučoval menší tréninkový objem a extra vysoké nasazení. Na svojí první Olympii skončil těsně druhý za Frankem Zanem, i když před ním po semifinále vedl a o titul přišel a ve finálovém volném pózování. Po roce brutálního tréninku se tradovalo, že přibral dalších 5 kilo svalů a byl velmi dobře připraven na Mr. Olympia 1980.
Největším překvapením na pódiu Olympie v Sydney nebyl nikdo z těch, kteří byli očekáváni, že se na pódiu v plavkách objeví, nýbrž Arnold Schwarzenegger, který plánoval šokovat všechny a ukázat těm novým profesionálům, že král může být jen jeden. Arnold na tuto soutěž trénoval jako maniak osm týdnů a to bylo ve velkém kontrastu s jeho soupeři, kteří tomu věnovali často celý rok.
Při své pětileté odmlce od pódií si žil Arnold jako celebrita. Byl častým hostem televizních pořadů, objevil se v pěti filmech a jednou v televizní adaptaci. Také se projevil jako velmi chytrý realitní investor a jako promotér soutěže Mr. Olympia, kdy se za jeho přispění zvedly odměny pro vítěze z jednoho na třicet tisíc dolarů během pouhých čtyř let.
Když se Arnold objevil na setkání závodníků den před soutěží, dal všem najevo, že zítra se také hodlá postavit na pódium. Většina ostatních závodníků to považovala za vtip. Jak může Arnold jen tak vstoupit do soutěže v poslední minutě? V oblečení vypadal hubeně a nevypadal jako kulturista, co v minulosti dominoval a byl pasován na krále kulturistiky.
Jakmile prezident IFBB Ben Weider započal setkání, nastalo to, v co Arnold doufal - chaos mezi ostatními závodníky. Všichni byli šokováni. Jako zastánce psychologické hry používal Arnold často jakékoliv výhody během svojí kariéry a toto nebyla výjimka.
Hlavním bodem setkání byla eliminace dvou kategorií (pod a nad 200 liber) ze soutěže Mr. Olympia. Většina závodníků cítila, že by měla být pouze jedna kategorie, aby byl pouze jeden vítěz. Většina až na jednoho. Arnold chtěl, aby byly kategorie zachovány. To se dalo čekat, protože Arnold věděl, že největší soupeře má v lehčích závodnících (Dickerson, Zane, Boyer Coe). Měl by daleko více šancí, pokud by nakonec musel nastoupit pouze proti jednomu z nich v závěrečném pózování než být porovnáván se všemi.
Potom, co Boyer Coe vysvětlil svoje stanovisko, proč by Mr. Olympia měl mít pouze jednu kategorii, ho Arnold hrubě přerušil. Než mohl Boyer reagovat, oznámil Mentzer Arnoldovi, že nyní byl Boyerův čas mluvit, a tak by ho tedy měl nechat dokončit, co má na srdci. Arnold Mentzera v podstatě odbyl, ať si hledí svého, a dodal: "Všichni vědí, že jsi loni prohrál se Zanem kvůli té tvojí vaně, co máš."
Naštvaný Mentzer se téměř rozběhl k Arnoldovi a ukázal na něj prstem. Není žádným tajemstvím, že se ti dva neměli rádi. Arnold byl uražen, že Mike kritizuje Arnoldův systém tréninku. Heavy Duty filozofie krátkého intenzívního tréninku byla přesný opak šesti tříhodinových tréninků týdně. Tím, že slovně Mentzera napadl před ostatními závodníky a rozhodčími, rozpoutal Arnold válku ještě před tím, než soutěž vůbec začala. Mentzer reagoval naštváním a téměř udeřením Arnolda. Jako závodník často chodící do extrémů před závody cítil Mike velký tlak od okolního světa. Jako druhý z loňské Olympie Mike prostě musel letos vyhrát. Byla to pro něj záležitost života a smrti.
Než se mohla strhnout rvačka, vstoupil do situace Ben Weider a všechny uklidnil. Na konci setkání se Arnold najednou rozhodl, že klidně může být pouze jedna kategorie a že si poradí se všemi…
Pokračování příště…
Původní článek: The Most Controversial Mr. Olympia - Part 1
Autor: John Hansen, www.naturalolympia.com
Zdroj: RX Muscle.com
Překlad: Daniel Minarský
Přeloženo se svolením autora.