Simon Robinson: Kulturista, který
to ani po amputaci nohy nezabalil!

V uplynulých letech jsme Vás informovali o neuvěřitelných návratech Krise Dima nebo Franka McGratha, kteří se navzdory nepřízni osudu nevzdali svého milovaného sportu a zamířili zpět na profesionální pódia i přesto, že je lékaři i fanoušci již zcela odepisovali.

Brit Simon Robinson možná není tak známým kulturistou jako oba zmínění profíci, jeho cesta zpátky po vážné autonehodě však není o nic méně inspirující. V polovině devadesátých let měl 109 kg vážící závodník perfektně našlápnuto k tomu, aby následoval své krajany Alberta Becklese, Johnnyho Fullera nebo Doriana Yatese a zamířil do profesionální divize IFBB. Na kontě měl účast na více než dvaceti soutěžích lokální i mezinárodní úrovně, na nichž se přitom zpravidla neumisťoval hůře než na druhé příčce. 25. března 1998 se však stalo něco, co jeho život mělo navždy změnit. Simonův vůz dostal při jízdě smyk na olejové skvrně a následná havárie jej téměř připravila o život.

Robinson při děsivé autonehodě utrpěl frakturu lebky, zlomeninu čelisti, selhání plic, zranění obratlů, mnoho řezných ran a zhmožděnin, dýchal jen díky tracheostomii a dvanáct dnů byl v kómatu. Když se probudil, zjistil, že na levé noze utrpěl deset různých zlomenin, když se podíval o kousek vedle, pravá dolní končetina zde nebyla vůbec. Osm dnů po autonehodě mu ji lékaři kvůli přetrvávající infekci v utržených ranách museli amputovat.

Návrat do normálního života pro Simona nebyl jednoduchý. Na kulturistiku však přesto ani na okamžik nezanevřel a do posilovny se v rámci rehabilitace vrátil ihned po zahojení ran. Přesto rok a půl po autonehodě v hledišti domácí profesionální British Grand Prix přihlížel ještě z invalidního vozíku. O rok později, v roce 2000, přišel do sálu stejného klání o berlích, a když o další sezónu později dorazil i bez této pomůcky, pouze se svou protézou, navrhli mu, aby napřesrok na klání zkusil vystoupit v rámci exhibičního vystoupení. Před Robinsonem tak stál rázem velký cíl, z kterého byl na jednu stranu notně nervózní, na druhou stranu k němu však začal směřovat veškeré své úsilí.

O nějakých dvanáct měsíců později byl Simonův velký okamžik zde. Po letech strávených rehabilitací, snahou o samostatné znovuzvládání každodenních úkonů i postupné práci na ztracených objemech a nalézání tréninkové jistoty pouze s jednou nohou stál opět na pódiu před fantasticky reagujícím publikem. Nejvíce ze všeho však Robinson z toho večera zřejmě vzpomíná na společný posedown s účastníky British Grand Prix Dexterem Jacksonem, Chrisem Cormierem, Dennisem Jamesem a Erniem Taylorem. Forma, v níž se britský závodník při exhibici na domácí soutěži prezentoval, byla natolik fantastická, že Robinson záhy získal nabídku, aby zapózoval i na pódiu Mr. Olympia. Stalo se tak v roce 2003, kdy Simon před šesti tisíci diváky rázem stál na scéně nejprestižnější kulturistické show na světe a na krku se mu houpala účastnická medaile, kterou mu udělil Joe Weider.

Od té doby uplynulo již bezmála devět let, a ačkoliv je Simonu Robinsonovi již pětačtyřicet, s tréninkem ani exhibičními vystoupeními nepřestal. Jedno z nich absolvoval i 6. května na UKBFF North West Championships, odkud pochází i videozáznam, který Vám nabízíme níže. V závěru článku pak přikládáme snímky z Robinsonovi exhibice na British Grand Prix 2002 i videozáznam, jenž jej zachycuje v počátcích kariéry.

Simon Robinson - exhibice na UKBFF North West Championships (6. května 2012)

Simon Robinson - exhibice na British Grand Prix 2002

Simon Robinson - volná sestava na soutěži v roce 1991

Použité elektronické zdroje: