Reklama:
Skladem opět všechny příchutě!
100 % Whey Protein v akci 1+1
Náš nejprodávanější protein. Více zde.

Váš příběh:
Když se chce, tak to jde

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Ostatní

Jméno: Michal
Nick: nemá účet na Ronnie.cz
Věk: 26 let
Zaměstnání: specialista virtuální logistiky
Koníčky: florbal, tenis, cestování
Říká o sobě: Žijeme jen jednou, neztrácejme čas čekáním.

"Je mi 25 let, pracuji v kanceláři, špatně se stravuji a vážím 125 kg." Tak přesně toto bych Vám řekl ještě před pár měsíci. Co se tedy změnilo?

Chcete-li i Vy sdělit čtenářům nějaký zážitek, veškeré informace, jak se zúčastnit a získat za svůj text lákavou odměnu, načerpáte v počátečním článku cyklu s názvem Máte i Vy svůj příběh?

Získejte i Vy za svůj příběh doplňky dle vlastního výběru v hodnotě až 1200 Kč!

Na některé z dalších, již zveřejněných příběhů se můžete podívat po kliknutí na náhledy v souvisejících článcích pod příspěvkem či zadáním slov „váš příběh" do našeho vyhledávače.


V dnešním příběhu bych se s Vámi rád podělil o kus svého života, nebude to o tom, jak zvedám obrovské váhy, bude to hlavně o začátcích, vůli a kamarádech. Pohodlně se usaďte, začínáme.

Jako každý příběh, tak i já začnu od dětství. Již jako malý kluk jsem měl hrozně rád sporty, v té době tedy hlavně fotbal a hokej. Fotbal jsem hrál proto, že tenkrát v našem malém městečku nebylo možné žádný jiný sport praktikovat a hlavně jsme to měli v rodině. Fotbal hrál jak děda, tak táta. Nicméně již po prvním roce v "mini žácích" jsem zjistil, že fotbal mě nebaví, tak jsem toho nechal. S klukama jsme hráli akorát hokej na ulici a jezdil jsem na kolečkových bruslích. Jenže od 5. třídy, kdy jsem přestoupil z naší malé školy na gymnázium do jiného města, jsme se nevídali již tak často a sport šel v mých zálibách úplně stranou a nahradily ho počítače a s tím spojené počítačové hry. Z aktivního sportu jsem postupem času přecházel pouze na pasivní vysedávání u počítače a hraní nesmyslných her, ale v té době mi to bylo jedno. Čas plynul a já jsem se sportem přestal zabývat úplně a začal se zabývat stravou, bohužel v negativním slova smyslu. Dát si dvě velké bagety v 10 hodin ke svačině nebyl pro mě žádný problém. Naděje přišla, když jsme na škole začali hrát florbal. Florbal je sport, který mě hodně baví, ale hrál jsem jenom rekreačně, hlavně tedy při tělocviku, později jsem začal hrát amatérskou ligu a přibyly i páteční tréninky. Pohyb byl, ale na stravě se nic nezměnilo a věčné vysedávání u počítače tomu taky moc neprospívalo. Takto jsem prožil víceméně všechny dny na střední škole. Na vysoké škole se obrázek mého života nijak výrazně nezměnil, přibylo akorát vysedávání po hospodách, kavárnách a různých barech. V květnu 2009 jsem nastoupil do zaměstnání jako typická „kancelářská krysa“, která 8 hodin sedí a prakticky se vůbec nehýbe. V té době jsem měl 108 kg. V listopadu 2010 jsem měl již 120 kg a pomalu jsem si začal uvědomovat, že takhle by to nešlo. Začal jsem tedy běhat, ale to mi vydrželo týden, jezdil jsem doma na rotopedu, ale to nevydrželo o nic déle. V dubnu 2011 jsem měl již závratných 125 kg a chtěl jsem se sebou něco dělat. Brambůrky, Coca Cola, spousta seriálů, filmů a počítačových her byly ale přednější než sport, vlastně přednější než cokoliv jiného. Žil jsem ve svém světě, ze kterého nebylo úniku, alespoň jsem si to myslel…

V květnu 2011 za mnou přišel kamarád David, jestli nechci chodit na florbal zase s jinou partou lidí. A jelikož mě florbal bavil, souhlasil jsem. S Davidem jsem začal hrát ještě pravidelně 2x týdně tenis, nicméně moje rekreační tempo mělo za následek akorát samé prohry a deprese, protože jsem člověk, který extrémně nerad prohrává.

O pár týdnů později jsem se bavil s kamarádem Lukášem, kterého znám celý svůj život, a ten mě přesvědčoval, abych s ním začal chodit do posilovny. Jenže při představě, že tam půjdu s ním, jsem si nepřipadal zrovna nejlépe. On se svým vypracovaným tělem a já se svými 125 kg, to nešlo dohromady, moje reakce byla „dej mi čas, abych se psychicky připravil“, samozřejmě jsem doufal, že mě nechá na pokoji a nebudu muset chodit nikam. Nenechal… Jedno odpoledne jsem s ním tedy šel do jedné místní, starší posilovny. Bez svalů a bez znalosti čehokoliv jsem chytil činky, které jsem unesl (v té době 5kg), a začal dělat nějaké cviky, samozřejmě úplně špatně a zbytečně. Takto jsem absolvoval svůj první trénink v posilovně. V průběhu května jsem byl ještě dvakrát, ale spíše jsem doufal, že ho to omrzí a já se opět budu moci vrátit ke svým seriálům a hrám.

V červnu jsem si začal uvědomovat, že bych se sebou opravdu mohl něco udělat, 3x týdně jsem chodil na florbal, 2x týdně na tenis a občas zaskočil ještě do posilovny. Den, kdy jsem se odhodlal opravdu začít něco dělat byl přesně 19. červen. V tento den jsem si koupil svoji první permanentku do posilovny, nicméně pořád to bylo všechno ještě rekreační. Den, kdy se opravdu všechno změnilo, nastal o 2 týdny později. Byli jsme jako parta lidí v místní restauraci na večeři, přímo nad námi byla televize, kde právě běžela reklama na zmrzlinu Mrož. Dámy, které tam s námi byly, smyslně pozorovaly chlapy v reklamě a slintaly nad jejich vypracovanými těly. Když reklama skončila, pronesl jsem větu: „Za 3 roky budu taky takhle vypadat.“ Dostalo se mi obrovského výsměchu, hlavně od kamarádky Radky. V ten samý večer, když jsem ležel v posteli, jsem nemohl zapomenout na ten výsměch a stále dokola jsem si opakoval tu samou větu - „Já toho dosáhnu!“ Druhý den začal největší boj v mém životě, a to se sebou samým. Dal jsem si cíl, že do Vánoc chci mít 95 kg. Každý den jsem pravidelně sportoval a začal pročítat kvanta materiálů o posilování a změně jídelníčku. V tomto ohledu mi hodně pomohli lidé v místní posilovně, kteří mě učili techniku cviků, kolik sérií, kolik cviků, jaké cviky atd. Vynechal jsem absolutně všechno tučné, každý den jsem jedl jenom celozrnné rohlíky, zeleninu, ovoce, těstoviny, kuře a rýži, pil jenom čistou vodu (občas jsem se neudržel a dal si svoji největší drogu - broskvový ledový čaj).

Výsledky se začaly dostavovat a za měsíc a půl jsem shodil 12,5 kg. V srpnu jsem s Radkou začal chodit ještě na kolečkové brusle, už jsem musel začít sporty kombinovat, bylo to hodně namáhavé. Každé ráno jsem byl rád a šťastný, že jsem se dostal vůbec z postele na nohy a byl schopný nějakým způsobem fungovat. Nicméně jsem se nevzdával, moje touha po výsledcích stále sílila. Váha letěla i nadále dolů, v září jsem vážil 105 kg, v říjnu jsem se dostal pod 100 kg a před Vánoci jsem měl 91 kg. Svého stanoveného cíle jsem dosáhl. Přes Vánoce jsem si dal zaslouženou pauzu a vychutnal si dovolenou nicneděláním, klobásami, řízky atd. Na začátku nového roku přišla změna zaměstnání a učení se novým věcem, psychická únava se střídala s fyzickou a s velkou nechutí něco dělat. Musel jsem si dát na chvíli pauzu, abych překonal tuto krizi. Nebylo to nic jednoduchého, v hlavě jsem měl zmatek, nevěděl jsem, jestli má cenu pokračovat, nebo toho nechat, v tu chvíli jsem byl bezradný. Jednoho večera jsem procházel své staré fotky a porovnával, čeho jsem dosáhl. Rozdíl na fotkách byl neuvěřitelný a právě v tomto okamžiku jsem chytil druhý dech a následující den jsem se vrátil do plného sportovního nasazení, plný energie a hladový po výsledcích.

Nyní je duben 2012, vážím 85 kg, sportuji skoro každý den, jídelníček mám již normální, snažím se teď více jíst, abych časem nevypadal, jako kdybych utekl z koncentračního tábora. Motivace je pořád stejná, ale teď sportuji již pro zábavu a ne proto, abych vypadal jako nějaký chlap z reklamy. Pohyb se stal nedílnou součástí mého života.

Za těchto 9 měsíců se mi od základu změnil celý život. Bez svých kamarádů a hlavně toho výsměchu, který byl a je po celou dobu tím hnacím motorem, bych toho všeho určitě nedosáhl. Myslím si, že moje motivace a vůle by nebyla natolik silná. Já jsem měl obrovské štěstí, protože jsem byl vždy ve správný čas na správném místě a měl jsem kolem sebe lidi, kteří byli ochotni začít společně sportovat. Máte-li ve svém okolí někoho takového, nebojte se ho oslovit.

Pokud někdo bojujete s nadváhou jako já, věřte, že je to velice těžký boj. Každý, kdo chce zhubnout, o tom jenom mluví, ale málokdy a málokdo se k tomu opravdu odhodlá a vydrží to do konce. Ale kdo vydrží, změní se mu život. Přesně jako v mém případě. Ten vnitřní pocit uspokojení a dobře vykonané práce Vám nikdo nikdy nevezme, děláte to přeci pro sebe, ne pro ostatní. Pokud to opravdu chcete, tak toho taky dosáhnete!


Máte i Vy svůj příběh? Umíte jej poutavě napsat a chcete se o něj podělit s ostatními čtenáři? Povzbudit je v jejich snažení a boji s nadváhou či nárůstem svalové hmoty, vylíčit překonání Vašich rekordních zvednutých vah, nebo jste vyhráli nad svými zdravotními problémy? Pošlete nám jej! Více informací naleznete zde.




Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

21.05.23:09FatMan - Ahoj, muzes prosim napsat jaky mas jidelnicek? Snazim se o..
21.05.07:41Gerallt - jo,tohle bylo fakt pěkný..akorát,týpka bych opravdu tipnul..
20.05.17:48protein - První článek v týhle rubrice, kterej jsem dočetl do konce ..
20.05.13:07karlkanas - Tohle opravdu zaslouží uznání , neuvěřitelná vnitřní síla*..+2
20.05.13:04harleymaster - Diky vsem. Hlavni duvod, proc jsem se rozhodl neco napsat ..
20.05.13:02MM-1 - Nejlepsi pribeh co tu zatim byl a jedno z nejlepsich zleps..
20.05.12:50kidacekfull - Co máte proti wow .... to je nejlepší regenerace :D každé ..+3
20.05.12:49Frozz. - Tohle je nejlepší článek - příběh, co tu zatím byl. Výsled..+2
20.05.12:05downunderer - tak to je pekny vysledek!*79* +2
20.05.11:59Acht - Klobouk dolů...máme hodně společného..taky jsem jenom hrál..
20.05.11:50TommyTee - Fandim Ti!!! Sam jsem začal držet dietu! Začátek 1.2.2012 ..+2
20.05.11:34Cone - Gratulujem, tu je ukazkovy pripad toho ze ked sa chce tak ..+1
20.05.10:57Felony - ten progres je parádní*79* +2
20.05.08:36Davesix - Pěkný příběh *1* Good job!+5
20.05.08:29Frei - Nemůžu si pomoct, ale ten tvůj výsledek je naprosto skvělý..+4
20.05.08:06ALKAPONE - ***-5
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínJosef Květoň - trénink prsou a ramen...
Mikuc (19:55) • Všechno špatný k něčemu dobrý! Poskočí nohy, vršek do roka dožene a bude zas jinde! A k...
magazínJosef Květoň - trénink prsou a ramen...
havlic (14:43) • ...no ono to ještě vyleze!bude mě zajímat srovnání s Milanem Šádkem ty 2-3 týdny před s...
magazínSedmdesátiny Jana Smejkala: Můj život...
mirous (13:10) • Super článek! Takového čtení by mělo být víc. Miluji tyto retro pohledy do minulosti ku...
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Amanda (09:01) • Prima fotky. Těším se na ty soutěžní. *79*
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Ondra Hájek (19:57) • Soutěže v Kutné Hoře nemůžou zklamat, tenhle tým pořadatelů to má fakt zmáknutý. Co je...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2024 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2024 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
MAGAZÍN OBCHOD AKADEMIE
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie