Příznivci kettlebelu se mohli o minulém víkendu zúčastnit třech různých sportovních seminářů vedených přední švédskou trenérkou Stinou Albihn, která trénuje například i zápasníky MMA. O pauze mezi bloky dvou tříhodinových workshopů jsme ji oslovili, abychom s ní udělali krátký rozhovor.
Stino, jste trenérkou kettlebellů, jógy, spinningu, TRX, sama hodně trénujete. Byl sport vždy součástí vašeho života?
Ano, sportem jsem byla odkojená. Trénovala jsem hodně už od malička, hrála jsem fotbal, závodila v lehké atletice a dělala řadu dalších sportovních aktivit.
Jak dlouho jste se věnovala atletice závodně?
Do svých 19 let, protože pak jsem se přestěhovala do Spojených států. Myslela jsem nejdřív, že budu mít jen roční pauzu, ale nakonec jsem se už k atletice nevrátila a začala se věnovat fitness. Ale bylo pro mě zvláštní trénovat a nemít cíl a nemít trenéra, který vás tlačí až na hranice vašich možností. Poté, co člověk závodí, je těžké najít normální intenzitu. A tak jsem se nakonec vykašlala na to, co je normální a začala trénovat pořádně. Jenže pak mě na nějakou dobu zastavilo zranění a závažná operace. (Stina ukazuje dlouhou jizvu vzadu na krku.) Ale po pouhých 12 týdnech jsem byla zpátky. To byla doba, za kterou by po takové operaci člověk normálně neměl ještě ani chodit...
Jak jste se dokázala dát tak rychle do kupy?
Prostě díky sportu rychle regeneruji. Aktivita je pro tělo zdravá. Pokud jste v kondici, rychleji se zotavíte, ať už ze zranění, nebo i z rýmy.
Ovšem jak najít tu hranici, do kdy je ještě trénink dobrý a posiluje a kdy už je tak těžký, že naopak imunitu snižuje?
Musíte poslouchat své tělo, to vám řekne. Já sama hrála někdy příliš tvrdě, a tak si přivodila zranění, ale najít tu správnou mez je jen otázka zkušenosti, je to dovednost. Hodně mi v tomto ohledu pomohla jóga. Tam vám totiž řeknou, že není kam spěchat, protože máte víc životů než jen jeden. (smích) Takže musíte poslouchat své tělo a jít dopředu krok za krokem. Důležité je si uvědomit, že vše má určité fáze. Někdo je zvládne za kratší dobu, někomu to trvá déle, ale projít jednotlivými úrovněmi musí všichni. A to také učím své studenty, že musí nejdřív ovládnout jednoduché techniky, než se dostanou k složitějším. Za sebe musím říct, že úplně nesnáším, když se někdo snaží něco z tohoto tréninkového drilu přeskočit. Nemám ani ráda, když má někdo snahu udělat za každou cenu maximální počet opakování určitého cviku, protože ta poslední už budou odbytá a technicky mizerná, což je nejrychlejší cesta ke zranění.
Říkala jste, že člověk musí poslouchat své tělo, jenže pro zapálené sportovce je občas těžké odpočívat. Vy to umíte?
Už ano. Trénuji dost, mám 10 svých tréninků týdně a k tomu ještě 8 tréninků učím, ale někdy se mi stane, že přijdu na trénink a během 2 minut zjistím, že se právě necítím, a tak to prostě zabalím. Jindy je to zas naopak. Cítím se hrozně, ale během prvních pár minut se to srovná a trénink je úžasný. Prostě řídím se podle pocitu a díky tomu trénuji víc a lépe než kdy dřív, protože tělo také potřebuje odpočinek.
Co všechno obsahuje váš trénink?
Zahrnuje všechno možné od běhu, jógy, kettlebelů až po cross training nebo strečink. Každý den mám nějakou formu pohybu, protože zastávám názor, že jelikož jsme tvorové komplexní, musí být i trénink komplexní. Proto také neustále střídám druhy pohybu a hledám varianty cviků. Aktivity pak kombinuji a dávkuji podle toho, jaký mám právě cíl.
A jaký máte cíl momentálně?
Nyní bych chtěla zvládnout pistol (dřep na jedné noze) s 24kg kettlebellem v kombinaci se shyby s 24kg kettlebellem. Je to pro mě komplexní cíl, protože obsahuje dvě disciplíny, z nichž jedna mi jde, zato ta druhá ne. Udělat pistol s 24kg kettlebellem pro mě nebude tak těžké, ale na shybech budu muset hodně zapracovat a to je výzva.
Důležitým milníkem pro váš sportovní vývoj, zdá se, bylo objevení jógy, je to tak?
Ano. S jógou jsem začala v roce 2000 a bylo to pro mě něco jako návrat domů. Stejně tak to bylo i s kettlebelly. Také láska na první pohled. Fantastické na tom je, že oba systémy jdou krásně dohromady. To, co najdete v józe, vám pak dá sílu pro kettlebel. A proto obojí při mých hodinách propojuji a díky tomu dělají moji studenti velmi rychlé pokroky.
Co je pro vaše studenty náročnější chápat - prvky jógy, nebo pohybové principy s kettlebely?
Obojí má svá úskalí a obojí je v podstatě jednoduché, ale ne lehké. Začátky jakéhokoliv sportu jsou vždy těžké a je jedno, jestli jde o jógu, kettlebell, nebo něco úplně jiného. A když se pak začnete učit, stále vidíte, co byste ještě měli umět a vědět a že jste vlastně stále nováčky, i když v porovnání s těmi začátky už toho víte mnoho. Tak to ale je.
Jaké jsou dle vašich zkušeností nejčastější příčiny, že lidé u sportu, který si vybrali, nevydrží?
Buď jsou netrpěliví, nebo tomu nedají prioritu. Dalším důvodem jsou zranění, která se dějí, když chcete něco přeskočit. Pouze když jdete od začátku a postupně se učíte všem dovednostem, reaguje tělo tak, jak má, a přinese vám to výsledky. A když máte výsledky, máte radost, baví vás to a chcete pokračovat. A aby se výsledky dostavily, neměly by v tréninku chybět tři věci - zábava, nadšení a zápal.
Více o Stině, o jejích tréninkových postupech i výkonech najdete na jejím tréninkovém logu.
Pro podrobnější informace o workshopech, které v Praze Stina vedla, zavítejte na stránky www.zeleznakoule.cz.
