A máme tu další díl Hardcore sody, hurá! Tedy, já už tolik nejásám, protože ji musím napsat a to není nic snadného. Dost se totiž oteplilo a teplé počasí nemá příliš dobrý vliv na moje intelektuální schopnosti. Tedy, alespoň si myslím, že je to tím počasím. Mohlo by to být i věkem, ale to si raději nepřipouštím.
Nic nevzbudí takovou diskusi jako tvrzení, že zvedáte fakt pořádnej balík. To zjistil i Marek Jelínek, který se podělil o svůj příběh závodníka v bench-pressu. Asi by následná diskuse nebyla tak bouřlivá, kdyby Marek nepoznamenal, že v žádném fitku pro něj nemají dost těžké jednoručky pro tlaky na ramena a "šedesátky" už nestačí. Tohle prohlášení ale zcela pochopitelně vzbudilo opravdu velkou pozornost a značný zájem o videodokumentaci zmiňovaných silových výkonů. Tuhle prosbu Marek vyslyšel a poslal nám do redakce požadovaný materiál, který... rozpoutal ještě bouřlivější diskusi.
No, a teď kdo to rozsoudí? Rozsah pohybu je při nejlepší vůli tak poloviční (a to ještě kdoví jestli). Na druhou stranu, co si budeme povídat, kdyby většina z nás zkusila vyčarovat cokoliv s jednoručkami, z nichž každá jedna dosahuje hmotnosti blížící se aktuální hmotnosti cvičence, moc dobře by to asi nedopadlo. Jak by řekl klasik: "Unesu to, pane Lorenc?" A vyhozené rameno a přervané ramenní rotátory by ještě stihly v rychlosti odpovědět: "No to ses asi pos...".
Markovi to asi přináší výsledky, protože bench-press mu jde dobře. Pokud chce ale cvičit tlaky na ramena, nemusí mít strach, protože navzdory jeho obavám mu "šedesátky" ještě nějakou dobu budou bohatě stačit. No a pokud by nestačily, tak třeba tam, kde trénuju já, jsou i "sedmdesátky" a jsou volný, protože jsem je zatím zkoušel tak akorát kutálet po fitku a i to mi sebralo spoustu energie. Trvalo mi pak skoro půl hodiny, než jsem je zvládl vrátit zpátky na místo.
Podobný styl tréninku jako Marek zvolil Johnnie Jackson. Ten chvíli trénoval s Branchem Warrenem a usoudil, že když jsou dobrá poloviční opakování, která dělá žulová mašina z Texasu, čtvrtinová opakování budou ještě lepší. Nejsem si ale jistý, jestli to Johnnie vzal za správný konec, protože na zaostávajících nohách se to zatím moc pozitivně nepodepsalo a titul nejsilnějšího IFBB profesionála mu to asi taky nepřinese. Ne snad, že by někdy nejsilnější profík byl. Kde k tomu označení přišel, to se asi nikdo nedozví. Já bych třeba chtěl být nejvíc sexy IFBB profesionálem. Mám k tomu dobře nakročeno. O profi licenci už jsem si zažádal a teď ještě najít hodně dobrýho plastickýho chirurga...
To závodníci z kategorie physique to mají mnohem jednodušší. Ne snad, že by nohy neměli, ale když pózují v šortkách, které by jim záviděl i "Mič Bjůkenen", tak je vlastně ani moc nepotřebují. Místo tréninku nohou by energii mohli investovat do tréninku jiných partií, aby nebyli svalovým rozvojem zaměnitelní se závodnicemi kategorie figure a physique žen.
Ale nakonec, proč ne? Borci zkrátka nechtějí být tak svalnatí jako profesionální kulturisti. Oni vlastně nechtějí být skoro vůbec svalnatí, ale je fajn být profesionálem. Jen doufám, že tyhle soutěže rozhodují výhradně ženy, protože si neumím představit, že bych třeba já seděl v porotě a bodoval borce, co mají šortky proklatě nízko, laškovně se pohupují v bocích a hází na mě medové úsměvy. Vlastně, umím si to představit za předpokladu, že bych byl 4% menšina a kopal za druhý tým, jestli mi teda rozumíte. Ale i pak bych váhal, protože chlapci mají zadečky schovaný v těch šortečkách, takže bych stejně nevěděl, podle čeho si toho svýho favorizovanýho hřebce vybrat. Snad jedině podle boule na těch šortkách...
Mimochodem, všimli jste si, že už je jaro? Já to poznám podle toho, že se mi okamžitě ztrojnásobí spotřeba kapesníků a oči mám rázem červený jak angorák, když se o slovo přihlásí alergická rýma. No a někteří to poznají i podle toho, že mají zvýšenou potřebu hledat si samečka či samičku na páření (co si budeme povídat, romantickým námluvám odzvonilo a dneska už na nějaké tanečky a chození kolem horké kaše není čas). Lásce je ovšem třeba často přinášet oběti. Co byste ale pro svůj objekt zájmu neudělali, že? Třeba RANDO se svěřil, že by kvůli Míše Podnecké snědl rýži! A navrch by ještě k tomu umyl nádobí. To se možná nezdá jako tak velká oběť, ale odborníci by Vám vysvětlili, že sacharidy (tedy pochopitelně i rýže) z Vás časem udělají neduživou trosku. Takže já na tebe apeluji, RANDO, nedávej pro chvilkové poblouznění krásnou ženou všanc své zdraví. Za to žádná nestojí!
A na závěr bych si mohl udělat srandu taky sám ze sebe. To bude fér, že jo? Jednou se takhle nový kolega v redakci chystal natáčet něco důležitého a potřeboval si někde v akci vyzkoušet novou kameru, aby to pak všechno na ostro bez problémů klaplo. No a někoho v redakci nenapadlo nic lepšího, než poslat ho se mnou na trénink, aby si to vyzkoušel přímo ve fitku. Chvíli jsem se z toho ještě zkoušel vymluvit a s nadějí v hlase jsem se ho zeptal, jestli teda už dneska není unavený a jestli to nenecháme na jindy, což ovšem zcela rezolutně odmítl. Takže jsme vyrazili na trénink, já jsem něco odcvičil, kameraman natočil (za značného veselí kamarádů ve fitku) a pochopitelně jsem se chystal veškeré videozáznamy nenápadně zlikvidovat hned, jak se k nim dostanu, protože mi bylo jasné, že jestli se "tohle" dostane na veřejnost, jsem v háji. To se mi samozřejmě nepodařilo, a tak vyšel první díl mého tréninkového videologu. Přemýšlím, co přesně v dalších dílech předvedu. Nakonec asi budu prezentovat extrémní trénink vnitřních orgánů, jako to předvádí jistý Furious Pete.
Nic nevzbudí takovou diskusi jako tvrzení, že zvedáte fakt pořádnej balík. To zjistil i Marek Jelínek, který se podělil o svůj 
Ale nakonec, proč ne? Borci zkrátka nechtějí být tak svalnatí jako profesionální kulturisti. Oni vlastně nechtějí být skoro vůbec svalnatí, ale je fajn být profesionálem. Jen doufám, že tyhle soutěže rozhodují výhradně ženy, protože si neumím představit, že bych třeba já seděl v porotě a bodoval borce, co mají šortky proklatě nízko, laškovně se pohupují v bocích a hází na mě medové úsměvy. Vlastně, umím si to představit za předpokladu, že bych byl 4% menšina a kopal za druhý tým, jestli mi teda rozumíte. Ale i pak bych váhal, protože chlapci mají zadečky schovaný v těch šortečkách, takže bych stejně nevěděl, podle čeho si toho svýho favorizovanýho hřebce vybrat. Snad jedině podle boule na těch šortkách...
Víte, že...
