Kulturisté se na závody pochopitelně pokaždé snaží přijít v nejlepší možné formě. Někteří jsou stavěni lépe než ti druzí, jiní pak ostatní borce převyšují objemy, vyrýsováním či tvrdostí. Jaký typ postavy uspěje a jakým směrem se budou ta či ona soutěž i celá kulturistika odvíjet, však vždy určují rozhodčí. Není proto bez zajímavosti ohlédnout se za nedávným Arnold Classic prostřednictvím myšlenek jednoho z nejznámějších sudí profesionální divize IFBB Steva Weinbergera. Jak viděl šestici finalistů prestižní soutěže on?
Lionel Beyeke - šesté místo
Krásné tvary, plné kulaté svaly. Trochu měkčí, než byl na Flex Pro, obzvláště na stehnech. Jeho nohy byly v Los Angeles o mnoho tvrdší.
Dexter Jackson - páté místo
Postrádal svou pověstnou tvrdost. Byl trochu měkký, což obvykle u Dextera neuvidíte. Na IFBB Pro World Masters byl tvrdý, na Arnold Classic jednoduše nikoliv. Jeho záda jsou obvykle velká, hustá a tvrdá, ale zde tomu tak nebylo. Myslím, že se měl zúčastnit již Flex Pro, a mám za to, že by mu to velmi pomohlo. Měl by tak možnost na sobě ještě zapracovat a na Arnold Classic se vrátit lepší. Jeho stehna jsou zpátky. V objemech stehen jeho problém nebyl.
Ben Pakulski - čtvrté místo
Od Flex Pro se zlepšil. Jeho slabinou jsou tvary, ale díky jeho objemům se s ním jednoduše musí počítat. Záda stále potřebují zlepšit. Stehna a ramena má ohromná. Ve chvíli, kdy zlepší záda natolik, že doženou zbytek těla a udrží si alespoň takovou připravenost, jakou předvádí letos, bude opravu dobrý.
Evan Centopani - třetí místo
Je jako "Mr. Consistency". Na každou soutěž dorazí ve formě. Má krásné tvary a na závody přichází neskutečně ostrý. Potřebuje zlepšit hrudník a záda. Pokud se tak stane, pro spoustu lidí bude lepší, když rovnou vezmou nohy na ramena. Tohohle chlapa jsem ještě nikdy neviděl závodit ve špatné formě. Od doby, kdy jsem jej viděl zvítězit na NPC Atlantic States Championships 2005, se to nestalo.
Dennis Wolf - druhé místo
Nejlepší, jakého jsem jej kdy viděl. O tolik zlepšil záda! Myslím, že měl nejlepší záda na soutěži. Samozřejmě ale, že je zde vždy ještě nějaký prostor pro zlepšení. Parádní ramena, parádní hrudník. Jeho stehna by mohla být trochu ostřejší. Vypadal maličko ploše, jako by zadržoval v podkoží trochu vody. Mohl být tvrdší. Je jako Evan. Oba se stávají pořádně nebezpečnými!
Branch Warren - první místo
Netušil jsem, že někdo může být ještě svalnatější než právě on, když jsem jej viděl naposledy. Ale on to dokázal! Bylo to, jako by byl vytesán z kamene. Všechny jeho tělesné partie byly neuvěřitelné, s výjimkou zad. To je jediná partie, která potřebuje zlepšit, a je to také ta jediná věc, která jej trochu sráží. Každý jeho sval je jako žula. Že se vrátil po zranění tak rychle a přitom vypadal tak dobře, jen dokazuje, co je to za dříče.
Souboj 1: Ben Pakulski vs. Dexter Jackson
Bylo to mezi nimi opravdu těsné. V každém kole je od sebe dělil pouhý bod. Pokud by Dexter byl o něco málo tvrdší, Bena by porazil.
Souboj 2: Dennis Wolf vs. Evan Centopani
Dennis byl jednoduše na Evana příliš mohutný. Bylo to o objemech. Ve chvíli, kdy na sebe Evan nabalí stejné množství svalů, to ale může být jiný příběh. Tihle dva chlapi jsou opravdovými hvězdami blízké budoucnosti. Nebylo by žádným překvapením, pokud by se oba jednou stali vítězi Mr. Olympia.
Souboj 3: Branch Warren vs. Dennis Wolf
Branchova připravenost rozhodla. Jak jsem již řekl dříve, byl jako ze žuly. Svou formou všechny smetl. Je mi jedno, kolikrát už tady vyhrál cenu pro nejsvalnatějšího závodníka, protože on si ji pokaždé zasloužil!
Zdroj:
Weinberger, S. View from the Judges: 2012 Arnold Classic [cit 2012-03-13]. Dostupné na http://npcnewsonline.com
