Vzpomínám, jak jsem kdysi začal chodit s jednou holkou. Vše šlo jako po másle. Líbily se jí mé svaly. Ráda na ně sahala, hladila je a laskala... Jak jsem však chtěl jít do fitka, musel jsem poslouchat věty typu: „A to jdeš zase do fitka, jooo...?“ „Ty nechceš bejt dneska se mnou?“ „Nechooď, pojď se radši mazlinkaaat!“ A tak se stalo, že svaly odjely na dovolenou „do prčic“ a tam taky zůstaly. Když jsem si to uvědomil, vjely mi slzy do očí. Do prčic šla tentokrát holka a já konečně začal zase chodit do fitka a přibírat.
Zanedlouho jsem potkal další holčinu. Na mém vypracovaném těle mohla oči nechat. Neustále flirtovala s mým bicákem a laškovala s tricákem. Ale jakmile zjistila, že „užívám ty s*ačky“, jako je kreatin, protein a sachariďák, poslouchal jsem věty typu: „Timhle svinstvem se teda cpát nebudeš!“ „Ty už si zase dáváš protein?!“ „Hele, buďto já, nebo ta hnusná chemie!“
A tak se stalo, že milá holčina dostala kopačky a odešla hrát světovou ligu kamsi do světa. Opět mi zůstaly jen milované činky, které mě nikdy nezklamaly.
Za nějakou tu dobu se objevila slečna. Chválila mi mou postavu, líbily se jí svaly... a já si říkal „jo, jo, to tady už bylo...“ K mému překvapení se ale ukázalo, že slečna je úspěšnou světovou sportovkyní, a proto má pro blázny z oblasti sportu pochopení. Dnes tedy poslouchám věty typu: „Zlato, musim na trénink, pa!“ „Nepůjdeme dnes do fitka, nebo do bazénu?“ „Chceš k narozeninám protein, sachariďák, nebo radši kreáč?“
A co posloucháte doma Vy, pánové?
Váš kreslíř Maty
Martin Novák tvoří pod nickem Maty. Vystudoval střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou a nyní studuje na TUL tělocvik a češtinu. Jeho největším koníčkem je sport, ale umělecká tvorba mu přesto velmi chybí. Proto když má čas, usedne doma ke stolu, chopí se tužky a kreslí, co ho zrovna napadne. A jelikož má rád humor, jsou to právě vtipy...
