Některé diskuse nikdy neztratí na popularitě. V kulturistice je to například oblíbené tipování a handrkování se o tom, kdo má vyhrát tu kterou soutěž. Aktuálně je to Arnold Classic. Wolf má dobrý skoro všechno - záda, ruce, stehna... Jen s těmi lýtky má trochu problém. Když byl malý, rodiče jej prý nechali bez dozoru venku na zahradě v kolébce a v nestřežené chvíli přiletěly vrány a bezbrannému maličkému Wolfovi lýtka uklovaly. No a s tím toho pak už moc nenaděláte, ať trénujete, jak chcete. Nemyslete si, že jsem na Wolfa zlý a že si z něj dělám srandu. Mně se totiž, když jsem byl malý, stalo to samé, pouze s tou výjimkou, že se na mě slétlo celé hejno supů a kromě lýtek mi uklovali i prsní svaly a ramena.
Dalším adeptem na vítězství by byl Branch Warren, kdyby... Kdyby trénoval tak nějak hezky a ne jako... No zkrátka tak, jak trénuje. Na soutěžích profesionálů totiž zavedli nová pravidla. Chtějí zajistit, aby si závodníci udrželi zdraví, a tak musí všichni borci na prezentaci odevzdat ne CD s hudbou na volnou sestavu, ale svoje tréninkové DVD společně se snímky z magnetické rezonance páteře. V samostatných kolech se pak posuzuje a boduje technika vykonávání cviků a zdravotní stav.
A právě tady je kámen úrazu. Branch sice disponuje svalovými objemy dobře rostlého nosorožce a tvrdostí muskulatury na úrovni diamantu, ale problém je, že se k nim dopracoval nečestně - hromadou cheatingu, neúplných opakování a zlé jazyky dokonce tvrdí, že při tréninku házel činkami a poslouchal heavymetal. V prvním kole - bodování tréninkového DVD - tudíž nemá proti soupeřům šanci. Jeho styl tréninku je jednoduše nevhodný, odpudivý a skandální. A ve druhém kole, až rozhodčí uvidí snímky jeho vyhřezlých meziobratlových plotének, padnou veškeré jeho šance na dobré umístění ke dnu. Nakonec asi vyhraje úplně někdo jiný, třeba Slovinec Brigita Brezovac. Nebo vlastně ne, to je žena, ta bude v jiné kategorii...
Kategorií totiž bude na Arnoldu opravdu hodně. K těm, co už byly, přibude ještě physique mužů, což je, soudě podle startovních listin, kategorie určená americkým plavčíkům. Nepózuje se tam, zato se hodnotí bělostný úsměv, kvalita vlasů a schopnost nasadit si šortky tak nízko jak to jen jde, aniž by Vám spadly a Vy jste zůstali stát na pódiu s holou pr... Ve druhém kole následuje sestava s pověstným červeným plovákem, který jistě znáte ze seriálu Baywatch.
Ještě že silovkáři se od těchto směšných kulturistů, fitnessáků, bodyfitnessáků a já nevím čeho všeho ještě drží stranou a jsou jedna rodina. Tedy, většinou jsou. Občas to samozřejmě zaskřípe. Vzpěrači moc neuznávají powerliftery, protože jsou pomalí a nezvedají činku nad hlavu, což je těžší. Powerlifteři moc nemusí vzpěrače, protože ti akorát zvedají činky nad hlavu a neumí bench-press. Strongmani tak trochu opovrhují powerliftery, protože jsou věčně navlečení v dresech a omotaní kilometry bandáží. Powerlifteři ohrnují nos nad strongmany, protože ti dělají akorát ty svoje divný disciplíny a to není moc o síle, ale spíš o technice. Všichni dohromady se smějí crossfiťákům, protože jsou málo hardcore a moc hubení, a crossfiťáci se smějí vzpěračům, lifterům i strongmanům, protože žádný z nich neudělá 30 shybů a nemá pořádnou kondici.
Velmi delikátní pak bývají především diskuse na téma "bench-press v dresu vs. bench-press RAW". Argumenty obou stran jsou zcela neprůstřelné a zdrcující. RAW benčeři poukazují na to, že závodníci navlečení do benčového trika vypadají jako postižení, protože chodí s rukama legračně vysunutýma před sebe, a vlastně nikdo neví, kolik by bez té legrační pružiny na sobě zvedli. Závodníci s bench-trikem pak kontrují tím, že dres na benč je hlavně pro zdraví, nikoliv pro krásu, a že je to zkrátka pomůcka ke sportu, něco jako tretry pro sprintera. Situace se stane ještě vyhrocenější v případě, že se objeví v diskusi nějakým nedopatřením například kulturista (kde se tam sakra vzal?!) přesvědčený o tom, že nejlepší bench-press má "Roný Koleman", který na rozdíl od trojbojařů "neni tlustej". V tu chvíli nastává apokalypsa. RAW benčeři nazývají benčery v triku podvodníky a slabochy, co neumí zvedat pořádně. Benčeři v triku označují RAW benčery za "socky", co nemají na dres a navíc jsou naprosto neschopní, protože se v bench-triku zvedat nenaučili. Zbloudilý kulturista ještě jednou připomene, že nejlíp benčuje Roný Koleman, načež je upozorněn, aby si vzal Kolemana s sebou do míst, kam slunce nesvítí, a už se odtamtud nevracel. Na scénu přichází RANDO, labužnicky převaluje na jazyku "stredný průd" a diskuse zcela nezadržitelně směřuje... Vy víte kam.
Ještě štěstí, že tu zbývají bojové sporty. Tam se tlučou všichni navzájem v duchu globalizace, přesto zůstávají věrni tradicím a etickému kodexu. Tedy s výjimkou situace, kdy se borci perou jak dva puberťáci na diskotéce. Podle mého názoru ale nejde o nic víc než nafouknutou mediální bublinu a snahu poškodit pověst ve skutečnosti velmi něžného Derecka Chisory. Dokumentuje to i fotografie, na které láskyplně hladí po tváři svého soupeře Vitalije Klička, a momentka, na které je zachycen s Davidem Hayem při zpěvu romantického duetu v karaoke klubu Blue Oyster.
Něha ve světě profesionálního boxu: pohlazení a polibek
Mimochodem, máte už své motivační tričko? Ne?! Jak vůbec můžete trénovat? Že nevíte, co je motivační tričko? Pozor, nepleťte si to s benčovým trikem, o kterém byla řeč o několik odstavců výše. Motivační tričko působí na Vás a na Vaše okolí velmi silně psychosomaticky, což znamená, že obrazovým nebo textovým motivem ovlivňuje Váš výkon! Příjemnými bonusy jsou pak vyšší společenský status a prestiž v oboru.
Tričkem můžete sdělit celému světu (nebo alespoň všem, kteří s Vámi aktuálně sdílí prostory fitka), že například: "Moje holka benchuje víc než ty!" Můžete vyjádřit i Váš hardcore přístup, například sloganem "Drž hubu a makej!" Pokud máte oblíbeného kulturistu, můžete mu udělat reklamu: "Arnold is numero uno!" Pokud neovládáte cizí jazyky, raději se ale do velkých akcí nepouštějte, aby z toho třeba nevzniklo "Shut up and squad!"
Problém těchto triček ale je, že si je mohou dovolit nosit pouze testosteronem nadupaní alfasamci. Tyranosauři mezi muži, na kterých každý už ze vzdálenosti několika desítek metrů pozná, že jsou tvrdí jak milevská žula, drsní jako šmirglovací papír a místo žvýkačky žvýkají hokejové puky. Co ale slaboši, hmyzáci bez jediného svalu, padavky a fňukny? Ti také chtějí nosit nějaké to tričko, kterým se zařadí do té své komunity. Měl bych pár sloganů, které by se mohly hrdě dmout na jejich propadlých hrudnících:
"I tvoje máma benčuje víc než já!"
"Drž hubu a plakej!"
"Bieber is numero uno!"
Pokud byste měli nějaké objednávky, mám čirou náhodou takových triček doma plnou skříň a jsou k mání za pouhých 499,- / kus ve velikostech M - XXXS.
