Pět obvyklých chyb
mladých kulturistů

Chyba číslo 1 - nedodržená strava

[Text: Jonathan Kanevskiy] Příliš mnoho mladých spoléhá na své cestě za dosažením vysněné formy výhradně na trénink. Pro dosažení jakéhokoli cíle v oblasti kulturistiky a fitness je vedle tréninku důležitá také správná strava. A právě strava je tím faktorem, který určuje, jestli Vám kamarádi s klidem v hlase řeknou: „Hm, vypadáš dobře...“ nebo vytřeští oči a vypálí: „No sakra, vypadáš skvěle!“ Zdá se, že existuje mnoho důvodů proč začínající kulturisté nevěnují dostatečnou pozornost správné dietě. Může to být způsobeno leností, špatným příkladem v rodině, nedostatkem vědomostí nebo předsudky typu „pokud začnu držet dietu, budu malý a hubený“, případně „dieta je dobrá tak pro tlusťochy“, nebo ještě lépe „mám dobrou genetiku, já můžu jíst všechno a pořád budu vysekaný“.

Pár mých dospívajících známých se začalo poslední dobou věnovat kondiční kulturistice nebo jinému sportu a řeklo mi: „Měl jsem skvělé výsledky prvních pár měsíců po začátku cvičení, ale posledního půl roku vypadám pořád stejně! Nemůžu nabrat další svaly, síla nejde nahoru, drží se na mě tuk. Co dělám špatně? Zvýšil jsem počet sérií, opakování, frekvenci tréninků, přidal jsem kardio a nic.“ Pak se jich zeptám na jejich jídelníček a stravovací zvyky - obvykle dostanu odpověď: „Nemám nijak přesně daný jídelníček ani nesleduji čeho kolik jím, prostě jím, když mám hlad a co je právě k dispozici v lednici.“ Jakmile opraví tuhle vážnou trhlinu ve svém počínání, začnou jíst správně a konzumovat kvalitní potraviny s dostatečným množstvím bílkovin, sacharidů, tuků, minerálů a vitamínů a začnou pít dostatek tekutin, sami se podiví, jak rychle začnou dosahovat výsledků, které jim posledních pár měsíců tolik chyběly jen z důvodu mizerné stravy.

Chyba číslo 2 - příliš mnoho suplementů a málo jídla

Co je na suplementech tak přitažlivého a lákavého, že okouzlují mladé kulturisty mnohem víc než pevná plnohodnotná strava? Je to nápisy na obalu, tvrzením výrobců o kvalitách přípravku, obrázky kulturistů, kteří výrobek propagují, nebo tak nějak vším dohromady? Ať už je to čímkoliv, je to něco, co nepopiratelně pomáhá společnostem prodávat jejich výrobky. Náctiletí chtějí výsledky co nejdříve. Včera bylo pozdě. Každý je něčím naivní, ale obzvláště mládež ráda naslouchá nepravdivým prohlášením a nechá se zlákat blýskavými značkami. Pokud je v názvu slovo muscle, max, huge, ripped, shredded, mass, ultra, mega, nebo fusion, výrobek se prodává skoro sám! Stránky kulturistických časopisů jsou plné jejich reklam. Největší výskyt je na společných fotkách s IFBB profesionály, nejlepšími NPC kulturisty a fitness modelkami. Navozuje to pocit, že pokud použijete stejný přípravek jako oni, budete na nejlepší cestě k postavě profesionálních kulturistů. Nechápejte mě špatně, suplementy samy o sobě nejsou problém. Ve skutečnosti jich je většina opravdu účinná, ale ve spolupráci s kvalitní stravou a stejně kvalitním tréninkem. Problémem je to, že mnoho mladých kulturistů nadsazuje účinky suplementů nad skutečnou stravu. Suplementy neboli doplňky výživy jsou nazývány doplňky proto, že jsou to skutečně doplňky výživy, tudíž plní sekundární roli v jídelníčku postaveném na kvalitní stravě. Spalovače tuků lákají cvičence s nadváhou, protože na ně nápisy typu „ve formě za 4 týdny“ působí jako garance zázraku. Pak si mohou myslet, že pokud si jednou denně vezmou tuhle pilulku, je to v suchu. Ani si neuvědomují, že jejich strava je hrozná a jejich fyzická aktivita nedostatečná, a že toto jsou pravé příčiny jejich nadváhy.

Chyba číslo 3 - chybí propojení mysli a svalu, špatná technika cvičení

Toto směřuje k začínajícím návštěvníkům posiloven a speciálně k těm, jejichž jediným sportem je kulturistika. Jejich tréninkový plán bývá dokonalý. Jsou v něm ty nejlepší cviky, správné počty sérií, ovšem přesto nepůsobí na svaly tak, jak by měly. Myslí si, že trénují bench-press nebo dřep, ale ve skutečnosti jen působí veškerou silou svého těla ke zvednutí zátěže stejnou rychlostí, jakou směřovala dolů, i když to znamená, že zapojují úplně jiné svaly, než mají ten den v plánu. Cvik, jakým je bench-press, může být prováděn mnoha způsoby. Může zapojovat tricepsy i latissimy, ale tím hlavním by měl být hrudník - kvůli tomu byl tento cvik vymyšlen. Je důležité se zaměřit na každé opakování tak, aby vždy docházelo ke stimulaci cílových svalů. Propojení mysli a svalu je přímo závislé na provedení cviku. Správné provedení je takové, při kterém nejvíce cítíte práci požadovaného svalu. Může to být plný rozsah pohybu stejně tak jako pouze tříčtvrteční. Také úchop, který použijete, bude silně ovlivňovat pocit práce svalu. Každý z nás má odlišnou stavbu, máme různě dlouhé kosti a svalová napojení na ně, tedy způsob dosažení cíleného efektu je také odlišný. Mladí kulturisté na toto přicházejí bohužel dost pozdě.

Takhle bench-press rozhodně nedělejte

Chyba číslo 4 - častá kombinace tréninků a párty

Tato chyba je docela častá. Pokud jste mladý, čelíte neustálému pokušení vyjít si s kamarády, užívat si, odpočívat, dát si pivo, zakouřit si, jíst nějaké podřadné jídlo. Je to tak lákavé, že vás to může přimět k opuštění myšlenek na trénink, zdravý život a dobrou postavu. Někteří chápou, že párty a cvičení nejde dohromady, ale bohužel ostatní nemají absolutně ponětí, jak škodlivý vliv může tato kombinace mít a jak to může zpomalit jejich výsledky a pokrok směrem k cíli. Potom začínají stále znovu a znovu. Den za dnem trénink a strava, pětkrát až šestkrát týdně, ale jak přijde pátek, je čas vypnout a vše se otočí opačným směrem. I když si mohou myslet, že následující den začnou tam, kde předchozí skončili, je to omyl. Pouze je to posune k selhání a frustraci. Mají pocit, že tvrdě dřou a přitom se neustále vracejí.

Chyba číslo 5 - tvrdohlavé odmítání rad lepších a zkušenějších

Jedna z největších chyb, které se může začínající mladý kulturista dopustit, je odmítání rad od těch, kteří již na své cestě došli podstatně dále a jsou na tom podstatně lépe. Typický scénář: trénující dospívající kulturista, který už má slušnou postavu s kostkami na břiše, širokými prsními svaly a kulatými delty, velmi snadno přichází na myšlenku, že cokoli dělá, je správné a že nic jiného nemůže být lepší než to, jak to dělal doteď. Patří k největším na střední škole, dostane každou holku a ostatní za ním chodí pro rady. Toto všechno ho snadno přivede k domnění, že je nejchytřejší a nejzkušenější. Vyrostl na McDonaldu a na klicích a shybech a to stejné doporučuje všem kolem. Ovšem, když se jednoho dne objeví na závodních prknech i se svou dietou z fast-foodů a mizerným tréninkem, získá první cenu v dorostu. Každý mu gratuluje a to ho jen utvrzuje v jeho sebedůvěře. Napadne ho zúčastnit se nějaké větší soutěže, ale skončí hluboko v poli poražených. Slyší jen samou kritiku - měkké gluteály, stehna mohla být užší, zalité hamstringy, nevýrazné břicho, záda bez detailu. Je rozčílený a uražený. Říká si: „Kašlu na ně, mám nejlepší genetiku ze všech, nikdo nemá větší potenciál než já. Rozhodčí byli evidentně úplně slepí, okradli mě!" Čas běží a ani v následujících 5 letech se při svém tréninku a dietě ani jednou na soutěži neumístí. Má dobrou postavu a určitě má i potenciál být lepší a lepší, ale připravenost a symetrie jeho postavy nejsou zdaleka takové, jaké by měly být k zisku trofeje.

Jak to vidím já: Mohl se poučit z kritiky rozhodčích a vzít ji jako ukázku cesty, jak se stát lepším kulturistou. Jeho zatvrzelost ho udržuje v dělání stále stejných chyb rok za rokem. Vyhledání a najmutí si trenéra, který by ho na soutěž připravil, by bylo rozhodně lepší investicí než vrážet peníze do startovného na soutěžích. V tomto sportu musíte být schopní přijmout tolik kritiky, kolik je jen možné. Ne však od kohokoli (protože existují lidé, kteří nerozumějí požadavkům soutěžních rozhodčích), nýbrž od lidí, kteří soustavně dřou. Tito lidé mají přesné vědomí o slabinách, které je třeba odstranit. Vědí, jak pomoci stát se lepším, úspěšnějším kulturistou.