Občas narazím na něco, o co se prostě nejde nepodělit. Ronnieho Colemana má většina z nás zafixovaného jako obra, co na pódiu hecoval dav a natřásal se v rytmu docela komerčního rapu, což mu bylo taky často vytýkáno, protože jeho prezentaci nejlepšího kulturisty na světě chyběla ona určitá dávka pompéznosti a vznešenosti, jakou by si jistě zasluhovala.
O to víc mě překvapila jeho volná sestava, kterou předvedl při svém prvním triumfu na Mr. Olympia v roce 1998. Tady se totiž představil jako opravdový vítěz - dokonalá forma, pomalá a klidná hudba, vláčné pohyby a klasické, důstojné pózování. Z Ronnieho vyzařovala ohromná energie a zdravé sebevědomí a nikdo nemohl mít pochyby o tom, kam míří. Podle mě jeden z klasických momentů historie moderní kulturistiky.
Ronnie Coleman - Mr. Olympia 1998
