V neděli 25. 9. se v Budapešti konala soutěž Amino Star IFBB Cup, o čemž jsme Vás informovali v našem kalendáři soutěží. Lenka Ferenčuková se v kategorii bodyfitness umístila na čtvrtém místě, Martin Rezek vybojoval stříbro v kategorii do 100 kg a Miloš Hoffmann si z Maďarska také odvezl krásné druhé místo. Jak vypadala tato akce z pohledu posledního zmíněného závodníka, si můžete přečíst v této krátké reportáži.
[Text: Miloš Hoffmann] Hala, ve které se celá soutěž odehrávala, byla moderního vzhledu s velkým sálem a dobře nasvíceným pódiem. Prostředí bylo velice čisté a udržované. V té době se v Budapešti v areálu, kde byly asi další dvě takové budovy, odehrával fitness weekend, takže tam byly v jednom sále spinning závody, v dalším zumba, thajský box apod.
Co se týče závodu v kulturistice, registrace začala v 15 hodin a trvala asi tak hodinu, takže lehce po 16. hodině byly všechny kategorie odvážené a změřené. Jako malý nedostatek bych viděl to, že trošku vázla komunikace v angličtině a maďarštinu se člověk nenaučí během chvilky. :-) Jelikož jsme byli ochuzeni o rozcvičovnu (asi vzhledem k ostatním sportům, které se zde odehrávaly), rozcvičovali jsme se v šatnách. Byly to dvě velké místnosti, takže místa bylo dost a mně osobně to tedy ani nevadilo. Mělo se závodit od 17:00 do 22:00, nakonec se to celé posunulo a končili jsme před 23. hodinou.
Podle harmonogramu šla moje kategorie, tedy klasická kulturistika až nakonec, takže jsem čekal poměrně dlouho, než na mě přišla řada. Bylo mi řečeno, že to bude nejdříve až v devět, tak jsem si lehl na ručník a čekal, až uslyším svoje jméno a přijdu na řadu. Kluci, se kterými jsem závodil, byli Maďaři a asi byl mezi nimi i jeden Rakušan. Takže jsme si ani nepokecali, ale musím zase říct, že všichni měli více či méně povedené formy.
Když jsem cítil, že se moje chvíle blíží, začal jsem se rozcvičovat a natřel se leskem. A to je vlastně věc, kterou bych chtěl říct - stránky www.ifbb.hu jsou v maďarštině, takže se nedočtete, že používání barvy DreamTan je zakázané. Já jsem s tím ale naštěstí počítal a natřel se Jan Tanou. Jenomže závodníci z Rakouska, Slovenska nebo Itálie je neměli, takže jste nakonec na pódiu mohli vidět závodníky natřené dvěma barvami.
Hala, ve které se soutěž odehrávala.
Nejsem si jistý, jak to bylo v jiných kategoriích, ale vím, že v bodyfitness závodníky normálně vyvolávali. V mé kategorii (myslím, že z nedostatku času a prostoru pro absolutku) jsme udělali jednu posing routine a bylo rozhodnuto. Bylo to rychlé, ale objektivní. Bez ohledu na moje umístění jsem viděl umístění závodníků v mé kategorii úplně stejně. Absolutku nakonec vyhrál Emanuel Narath z Rakouska. Akorát jsem já i Martin Rezek viděli umístění závodnice Lenky Ferenčukové na lepším než 4. místě. Ale takový je holt tento sport.
