Jak zvýšená kyselost může narušit svalový růst (I.)

Vytvořit co nejlepší podmínky pro růst svalů - to je zcela zásadní snaha každého kulturisty. Těch podmínek je bezpočet: od správného tréninkového postupu, přes optimální výživový program, výběr suplementů, snahu maximalizovat vylučování anabolicky působících hormonů a naopak potlačit vylučování těch katabolických a tak bychom mohli pokračovat dále. Ale věřím tomu, že jeden velmi důležitý aspekt by Vás asi nenapadl, příliš se o něm totiž nemluví, a tím je acidobazická rovnováha.

Acidobazická rovnováha

Jedná se o poměr mezi kyselinami a zásadami, který určuje výslednou kyselost vnitřního prostředí. Pro svalový růst, sílu, odbourávání tuků a vůbec pro celkové zdraví je právě acidobazická rovnováha velmi důležitá. Pokud tedy chceme docílit růstu svalové hmoty a síly, tak bychom měli velmi pozorně tuto hodnotu sledovat.

Kyselost či zásaditost je dána hodnotou pH (takzvaný vodíkový exponent, neboli také koncentrace vodíkových iontů), která je charakterizována čtrnácti stupni, a to od 1 (silně kyselá - například kyselina solná v žaludku) až po 14 (silně zásaditá - například louh sodný). Rozhraním je hodnota 7, která se považuje za neutrální (voda za pokojové teploty). Musíme si uvědomit, že lidské tělo je v podstatě biochemická továrna, ve které probíhá bezpočet chemických reakcí, jejichž průběh úzce souvisí s acidobazickou rovnováhou (ABR), tedy se stálým dynamickým poměrem mezi kyselinami a zásadami v lidském těle. ABR je v různých částech těla rozdílná, například v žaludku je pro trávení bílkovin (působení enzymu pepsinu) nezbytné velmi kyselé prostředí (pH mezi 1 až 2), ale poté, co trávenina postoupí do tenkého střeva, je pro další trávení zapotřebí prostředí zásadité. To jsou ovšem procesy, při kterých kyselost nebo zásaditost můžeme těžko ovlivnit. Nás ovšem zajímá především pH tělních tekutin, a to krve, která je nositelem jak živin, tak kyslíku a jejíž změny pH mohou mít jak negativní, tak pozitivní dopady na náš organismus.

• Pokud obsahuje krev příliš mnoho kyselin (pH je nižší než 7), nachází se v kyselém stavu (překyselení).
• Pokud se pH pohybuje kolem 7, tak mluvíme o neutrálním stavu.
• Pokud je pH vyšší než 7, tak se jedná o zásaditý, neboli bazický stav.

U zdravých lidí je pH krve na hodnotě 7,41, což znamená, že krev je ve stavu acidobazické rovnováhy lehce zásaditá (neboli alkalická). Tento stav představuje ideální situaci, protože většina lidí (uvádí se až 90 %) „trpí“ takzvanou latentní (skrytou) acidózou (tedy překyselením), jejíž příčina je především v nesprávné výživě. To, co provede tak oblíbená, ale opravdu „ďábelská“ kombinace fast foodu, třeba smažené hranolky s kolou (pH o hodnotě 2,5, což je méně než ocet a téměř na úrovni žaludečních šťáv), s naší acidobazickou rovnováhou, snad ani raději nepomyslet. To ovšem není tématem našeho článku, nás totiž zajímá hodnota pH krve u kulturistů.

Hodnota pH krve u kulturistů

Jak jsme si již řekli, tak průměrná hodnota pH krve je 7,41, což je u kulturistů poměrně vzácný případ. Důvody, proč pH inklinuje ke kyselejším hodnotám, jsou následující:

• Během tréninku vytvářejí pracující svaly kyselinu mléčnou jako vedlejší produkt anaerobního metabolismu (svaly pracují s nedostatečným přísunem kyslíku), a tím se zvyšuje koncentrace vodíkových iontů a zároveň snižuje pH krve, tedy se zvyšuje její kyselost.
• Příjem bílkovin jako takových snižuje rovněž pH krve. Proteiny se skládají z aminokyselin, z nichž se vytvářejí svalové bílkoviny, a protože aminokyseliny kolují v krvi, tak snižují pH.
• Pokud držíte redukční dietu (zvláště s výrazným omezením sacharidů), tak uvolňuje tuková tkáň volné mastné kyseliny, což vede k snižujícímu se pH. Rovněž vznikající ketonické látky překyselují krev.

Jak bílkoviny ovlivňují kyselost prostředí

Uveďme si příklad odborné studie, která porovnávala rozdílný příjem bílkovin u dvou skupin osob ve vztahu na tvorbu kyselin:

1) Necvičící osoby s převážně sedavou pracovní činností a s příjmem 88 gramů bílkovin denně.

2) Kulturisté s příjmem bílkovin 128 gramů denně.

Stav kyselosti se vyhodnocoval měřením pH moče, které je o něco nižší než pH krve a hodnota se pohybuje kolem 7. Je to celkem logické, protože jednou z nejdůležitějších funkcí ledvin je právě odstraňovat kyseliny z krve. Ovšem pH moči věrně odráží veškeré změny probíhající v krvi, co se týče kyselosti. Ovšem vraťme se k výsledkům studie: u osob se sedavým zaměstnáním byla zjištěna hodnota pH 6,12, ale u kulturistů byla ještě nižší, a to 5,83. Vylučování kyselin je u kulturistů o 50 % vyšší než u osob pohybově inaktivních. To jistě není žádné překvapení, ale jenom potvrzení skutečností, že zvýšený příjem bílkovin u kulturistů a jejich trénink vede ke zvýšené tvorbě kyselin. A čím větší svalovou hmotou disponují, tím je tvorba kyselin vyšší.

A co ledviny? Neexistuje nebezpečí jejich poškození v souvislosti s jejich permanentním přetěžováním zvýšeným příjmem bílkovin? Výsledky studií prokázaly, že i mnohaletý zvýšený příjem bílkovin u kulturistů, při kterém jsou ledviny silně zatěžovány, nevede k jejich poškození a zdravé ledviny tuto zátěž bez problémů zvládnou. Tímto je vyvrácen jeden z největších mýtů, který koluje především mezi laickou veřejností.

Hodnota pH a proteosyntéza

Proč je pro kulturisty tak nevýhodné, když jejich hodnota pH krve vykazuje vyšší kyselost? Laboratorní studie prokázaly, že nižší pH omezuje anabolické procesy. Pokud se porovnávaly svalové buňky vystavené buď relativně kyselejšímu prostředí (pH = 7,1), nebo více zásaditému (pH = 7,4), tak byl proces proteosyntézy v relativně kyselejším prostředí zhruba o 14 % pomalejší než v zásaditém prostředí. U krys, které byly vystaveny zvýšené kyselosti vnitřního prostředí, se snížila proteosyntéza v průběhu jednoho dne o celých 28 %.

Hodnota pH a odbourávání svalových bílkovin

Porovnáváním katabolických procesů bílkovin v prostředí se zvýšenou kyselostí (pH = 6,95) a v alkalickém prostředí (pH = 7,4 - což je hodnota, kterou byste měli mít) se zjistilo, že katabolické procesy byly při překyselení o 30 % vyšší než při normální hodnotě pH. Kyselé prostředí tedy vyvolává celou řadu metabolických pochodů katabolického charakteru. Zvyšuje například aktivitu enzymů, které jsou zodpovědné za odbourávání větvených aminokyselin, a to až o
53 %!

Je zde i celá řada jiných aspektů negativně zasahujících do hormonální činnosti. Překyselení krve snižuje i vnímavost svalových buněk na inzulín a podporuje vylučování kortizolu. Překyselení zapříčiňuje přímo, ale i nepřímo ztráty svalové hmoty.

Hodnota pH a odbourávání tělesného tuku

Pokud překyselení organismu podporuje úbytek svalové tkáně, platí to také o tucích? Ne, bohužel ne! Při studii zaměřené na vztah uměle navozeného překyselení a ovlivňování hormonů štítné žlázy se prokázalo snížené vylučování nejdůležitějšího hormonu T3 (trijodthyronin) o 13 % a hormonu T4 (thyroxin) o 10 %. Jak víme, hormony štítné žlázy zásadním způsobem řídí bazální metabolismus a jejich nižší aktivita představuje i nižší energetický výdej v naprostém klidu, který se pokrývá spalováním tuků. Překyselení krve pravděpodobně snižuje i vylučování leptinu (hormon produkovaný tukovými buňkami regulující chuť k jídlu), což se projevuje bohužel zvýšeným apetitem. U žen s uměle vyvolaným snížením kyselosti krve z 7,36 na 7,28 se podíl volných mastných kyselin v krvi rychle snížil o 35 %, což se samozřejmě projevilo omezeným spalováním tuků.

Pokud se ovšem zvýšilo pH krve na alkalickou hodnotu, tak se rovněž zvýšil podíl volných mastných kyselin o 28 % oproti výchozímu stavu a spalování tuků se opět povýšilo.

Snížené pH krve je nepříjemným vedlejším efektem nízkoenergetických diet, protože:

• přijímáte mnoho proteinů
• snižuje se příjem alkalizujících sacharidů
• zvýšený podíl volných mastných kyselin a ketonů okyseluje krev

Výsledkem jsou zvýšené ztráty svalové hmoty, snížené odbourávání tuků, zpomalený metabolismus a zvýšená chuť k jídlu. Je tedy nejvýše důležité snažit se během diety o udržování acidobazické rovnováhy.

Hodnota pH a tréninkový výkon

Pokud bude Vaše krev překyselena již před tréninkem, sníží se Vaše silové dispozice. Protože kontrahující sval vytváří kyselinou mléčnou, tak se tento problém ještě prohlubuje. Krev je vodíkovými ionty doslova nasycena a překyselená krev nejenom že vyvolává lokální svalovou únavu, nýbrž také únavu centrální nervové soustavy. Pokud se totiž snižuje pH, dochází k uvolnění jinak vázaného tryptofanu, ten působí na mozek a stimuluje vylučování serotoninu, tedy substance, která vyvolává únavu.

V jedné studii se vyprovokovalo zvýšení kyselosti krve tím, že se příjem bílkovin u sportovců téměř zdvojnásobil, a to z 14 % na 25 % jejich kalorického příjmu. Naopak příjem sacharidů se snížil z 46 % na 10 %, a tím se omezila konzumace alkalizujících potravin. Příjem tuků se nastavil tak, aby energetická hodnota stravy obou skupin byla přibližně stejná. Vlivem této úpravy se v průběhu 24 hodin krev účastníků stále okyselovala, a to při hodnotě pH mezi 7,40 a 7,37. Následně šlapali sportovci na ergometru do vyčerpání. Předtím, než se změnila jejich strava, tak byli schopni udržovat konstantní výkon po dobu pěti minut. Poté, co nasadili „kyselou“ stravu, tak se jejich konstantní výkon snížil pouze na tři a půl minuty. Pokles tréninkového výkonu se může přirozeně částečně dávat do souvislosti s omezením příjmu sacharidů, ale větší podíl se dává „za vinu“ právě překyselení krve.

Výsledkem nižší hodnoty pH krve je nejenom nižší tréninkový výkon, ale i vyšší únava. To objasňuje proč alkalizující suplementy v mnoha studiích zvyšují nejenom sílu, ale i vytrvalost. Třebaže nízké pH krve omezuje jak svalový růst, tak odbourávání tuků a tréninkový výkon (o negativním vlivu na naše zdraví ani nemluvě), tak mnozí kulturisté si s nadměrnou produkcí kyselin vyúsťujících v překyselení krve příliš „hlavu nelámou“. A jen sporadicky berou alkalizující suplementy.