V americkém New Yorku se o tomto víkendu konal sedmý ročník soutěže New York Pro Championships. Na klání se představili profesionální kulturisté obou hmotnostních kategorií. V kategorii open závodníci bojovali o pět postupových míst na Mr. Olympia a o podíly z finanční prémie o celkové výši 30.000 dolarů. V lehčí váze pak usilovali o umístění v první trojici. Jako tradičně znamenalo nejen podíl z odměny 6.000 dolarů, ale i kvalifikaci na Olympia 202 Showdown. Jak se závodníkům v obou hmotnostních kategoriích nakonec dařilo?
Kategorie open, která díky startu Pavola Jablonického poutala pozornost českých a slovenských fanoušků dvojnásob, měla jasného favorita. Již několik týdnů dopředu jím byl pasován Kai Greene, jenž se na newyorském pódiu objevil poprvé od svého triumfu z roku 2008. Kai svou úlohu splnil beze zbytku. Vybojoval své sedmé profesionální vítězství a zajistil si postup na letošní Olympia Weekend.
Greene celému devatenáctičlennému startovnímu poli dominoval objemy, zdál se být také o poznání ostřejší než při svém nepříliš vydařeném vystoupení na Mr. Olympia. Dvojnásobný vítěz Arnold Classic kromě obrovského množství svalové hmoty nabídl i své tradičně neuvěřitelně napruhované kvadricepsy a perfektní volnou sestavu, která vyvolala bouřlivý ohlas publika. Ačkoliv by Kai k dosažení zcela ideální formy potřeboval být ještě o málo vysušenější, již nyní se znovu zařadil mezi kandidáty na zisk medailového umístění na letošním ročníku Mr. Olympia.
Boj o druhé místo svedli Lionel Beyeke, Ronny Rockel a Craig Richardson. Ačkoliv si měl podle části fanoušků pomyslné stříbro odnést Francouz, rozhodčí nakonec upřednostnili Ronnyho Rockela, který se v posledních letech neustále mírně zlepšuje. Největší devizou osmatřicetiletého Němce je bezesporu symetrie. Ronny navíc dokáže na závody přijít pokaždé výborně připraven, a to bez ohledu na to, zda absolvuje první, nebo pátou soutěž v sezóně. Rockelovo tělo ani po šesti měsících diety nejevilo žádné známky únavy. Vítěz třech profesionálních soutěží byl vyrýsovaný, tvrdý i dostatečně ostrý. Jeho největší a pravděpodobně neodstranitelnou slabinou je jen fakt, že zřejmě nikdy nebude dostatečně mohutný, aby se mohl měřit s borci, jakými jsou Greene, Heath nebo Cutler.
Třetí místo a vysněný postup na Mr. Olympia si z New York Pro odnáší Craig Richardson. Sedmatřicetiletý závodník se netajil, že soutěži přikládá velkou důležitost a rád by se na ní představil v nejlepší možné formě. To se mu povedlo! Richardson vypadal o tomto víkendu pravděpodobně nejlépe od svého triumfu v kategorii do 90 kg na NPC Nationals 2000. Pomohla mu k tomu i znovu obnovená spolupráce s Jasonem Arntzem, se kterým Craig v posledních týdnech konzultoval svou přípravu. S výjimkou slabších zad měl Richardson všechno. Perfektní stavbu těla, vyrýsování, napruhované hýždě i obrovská lýtka. Zvolil i vhodnou úpravu pokožky a patřil k těm lepším pozérům na pódiu.
Pokud by někdo před závody řekl, že na čtvrtou příčku dosáhne Lionel Beyeke, dalo by se jej, alespoň co se předsoutěžního tipování týká, pokládat za dobrodruha. Vždyť do New Yorku se měla sjet obrovská konkurence a Lionel měl do této chvíle na kontě jen jediný profesionální start! Nakonec však fanoušci třicetiletého francouzského závodníka mohou pokládat jeho čtvrté místo z letošního New York Pro za zklamání. Podle mnoha mohlo jeho jméno ve výsledkové listině figurovat i o dvě příčky výše. Absolutní vítěz NABBA Mr. Universe z roku 2008 zaujal perfektními kvadricepsy, mohutnými rameny i plnými, hustými prsními svaly. Jeho výborné vyrýsování dokreslovaly napruhované hýždě. Pokud se mu podaří příště ještě lépe odvodnit, může být nebezpečný i pro mnohem zkušenější soupeře. Ba, co víc, při pohledu do aktuální startovní listiny soutěže Toronto Pro Supershow, která se uskuteční za dva týdny, lze Lionela v souvislosti s touto show pasovat na kandidáta na vítězství.
Pátým místem si při svém profesionálním debutu zajistil kvalifikaci na Mr. Olympia i Robert Burneika. Mohutný Litevec, který na závodech startoval pod barvami USA, předvedl dostatečné objemy, tvrdost i separaci a od svého triumfu na listopadovém NPC Nationals se viditelně zlepšil. Na newyorském pódiu však přesto působil poněkud ploše. Ve finálové části soutěže měl pak Robert drobné problémy s kontrolou břišních svalů, které by navíc potřebovaly více detailů.
Šesté místo obsadil konzistentně dobře připravený Michael Kefalianos, k jehož největším nevýhodám patří ne zcela ideální stavba těla. Závodník s řeckým a australským občanstvím do New Yorku cestoval s vědomím, že kvalifikaci na Mr. Olympia má již v kapse díky třetímu místu z Australian Pro Grand Prix.
Sedmou příčku vybojoval Nizozemec Khalid Almohsinawi, který se v posledních měsících konzistentně zlepšuje. Svěřenec trenéra Hanyho Ramboda má v jednatřiceti letech ještě dostatek času, aby mezi profesionály dosáhl i výše.
Do Jasona Huha byla před soutěží vkládána nemalá očekávání. Podle některých měl dokonce bojovat o medailové umístění. Huh však nakonec, podobně jako při svém loňském celkovém triumfu na NPC USA, nedokázal na pódium přinést ideální ostrost a v případě gluteů ani tvrdost. V pouhých šestadvaceti letech má ale ještě dostatek času, aby na recept k dosažení optimální formy přišel.
Z dalších závodníků, kteří se na závodech v kategorii open představili, nelze zapomenout na Pavola Jablonického. Newyorskými závody vstoupil do své třiadvacáté profesionální sezóny a byl suverénně nejstarším borcem na pódiu. Pavol do Ameriky přicestoval opět ve výborné formě, k jeho devizám patřila i perfektní separace. Ačkoliv je zřejmé, že Jablonický na současnou profesionální špičku již ztrácí, jeho výkon byl obdivuhodný. Do první patnáctky se osmačtyřicetiletý závodník tentokrát neprobojoval.
Výsledky kategorie open
1. Kai Greene*
2. Ronny Rockel*
3. Craig Richardson*
4. Lionel Beyeke*
5. Robert Burneika*
6. Michael Kefalianos
7. Khalid Almohsinawi
8. Jason Huh
9. Roelly Winklaar
10. Brandon Curry
11. Cedrick McMillan
12. Lou Joseph
13. Alexandre Nataf
14. David Watson
15. Grigori Atoyan
16. Milton Holloway
16. Yans Salaks
-. Ben White -. Pavol Jablonický
V kategorii do 202 liber podle očekávání svedli souboj o vítězství James "Flex" Lewis a Jose Raymond. Rozhodčí se nakonec přiklonili na stranu druhého jmenovaného borce, který si tak z New Yorku domů odváží finanční prémii ve výši 3.000 dolarů.
Pro Raymonda se jednalo o třetí profesionální vítězství v lehčí hmotnostní kategorii. Přibližně 163 cm vysoký závodník se na New York Pro prezentoval v životní formě. Byl mohutný, žilnatý a vysušený na prach. Jako jeden z mála současných profesionálů je navíc schopen předvést vakuum.
James „Flex“ Lewis letos zažívá svou dosavadní nejlepší sezónu mezi profesionály. V kategorii do 202 liber triumfoval na domácí show ve Velké Británii, o týden později vybojoval třetí místo na Mr. Europe Pro v kategorii open. Fantastickou formu, v níž se prezentoval na zmíněných březnových soutěžích, dokázal zopakovat i tentokrát. Svěřenec nutričního poradce a bývalého profesionálního kulturisty Neila Hilla se na New York Pro do pamětí fanoušků zapsal tvrdostí, vysušeností a vyvážeností postavy.
Překvapením soutěže se v lehčí váze stal pouze 158 cm vysoký Marvin Ward, který si při svém profesionálním debutu díky zisku třetího místa zajistil kvalifikaci na Olympia 202 Showdown. Devětatřicetiletý kulturista ze státu New Jersey přitom na pódium nastoupil se soutěžní hmotností, která se pohybovala jen mezi 75 - 77 kg. K Marvinovým silným stránkám patřil vosí pás, který v kombinaci s perfektními rameny a masivními stehny dodal jeho nevysoké postavě nádech impozantnosti.
Výsledky kategorie do 202 liber
1. Jose Raymond*
2. James "Flex" Lewis*
3. Marvin Ward*
4. PD Devers
5. Jason Joseph
6. Luc Molines
7. Raul Carrasco-Jimenez
8. Vincent Galanti
9. Robert Belisle
10. John Frederick Arendsz
11. Mirko Petrovski
12. Cvetko Stojmenovski
13. Ivory Papoose Turner
14. Ken Jones
-. Mboya Edwards
-. Pierre Chamoun