Reklama:
Skladem opět všechny příchutě!
100 % Whey Protein v akci 1+1
Náš nejprodávanější protein. Více zde.

Váš příběh: No Pain, No Gain!

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Ostatní

Jméno: Tomáš
Nick: baryk13
Věk: 17 let
Zaměstnání: student
Koníčky: fitness, fotbal, box a další sporty
Říká o sobě: Když něco chci, jdu za tím a dokážu to.

Vždycky jsem chtěl být nejlepší asi jako každý, vždycky jsem myslel, že být nejlepší znamená být v něčem opravdu dobrý a hele... být „velký“ za pomoci svých svalů, proč ne? Jelikož tě pak berou jako někoho, kdo se nebojí si prožít bolest den co den v oné místnosti s tunami železa... to je to, proč to všichni děláme, respekt a úcta lidí, ale hlavně taky protože nás to baví. A ani já nejsem výjimkou.

Chcete-li i Vy sdělit čtenářům nějaký zážitek, veškeré informace, jak se zúčastnit a získat za svůj text lákavou odměnu, načerpáte v počátečním článku cyklu s názvem Máte i Vy svůj příběh?

Získejte i Vy za svůj příběh doplňky dle vlastního výběru v hodnotě až 1200 Kč!

Na některé z dalších, již zveřejněných příběhů se můžete podívat po kliknutí na náhledy v souvisejících článcích pod příspěvkem či zadáním slov „váš příběh" do našeho vyhledávače.


Celá moje láska k posilovně a cvičení začala asi jako u většiny kluků v mém věku před televizí, jelikož jsem vyrůstal v době, kdy nebylo dne či večera, aby se po televizních obrazovkách neproháněli chlápci jako Arny, Sly, Seagal, Van Damme a jiní další se stejně velkými rameny. Už v době, kdy jsem měl 12 let, jsem věděl, že až vyrostu, rozhodně chci být stejně drsný jako oni. Pod slovem "drsný" jsem viděl jejich obří ruce, sílu, kterou měli, a s jakou úchvatností mlátili ostatní kolem sebe. Nikdy jsem se nezabýval tím, že ty ruce a bojové schopnosti musely stát několik stovek, či tisíce protrénovaných hodin; prostě jako každý jiný v tomhle věku jsem to bral tak, že člověk to umí od mala. Vždycky jsem si hrál před zrcadlem na Rockyho a jiné hrdiny. Jenže jak plynuly měsíce a já se dostal k věku 14 let, opakoval se v televizi Rocky, což jsem sice viděl několikrát, ale vždy jen poslední scény, kdy Rocky zápasí a vítězí. Tentokrát jsem se díval na celý film a nebyl to příběh toho filmu, který mě oslovil, ale jeho trénink. Hned po filmu se začala v mém mozku rodit myšlenka, co si občas udělat pár kliků a oprášit tu 5kg jednoručku, co už léta schovávám na horší časy... Ale absolutně jsem neměl přehled o tom, jak cvičit. Tak jsem tedy cvičil každý den okolo půl hodiny denně a naivně jsem čekal na svaly, které se přece musí dostavit. Když se nic nedělo, vyvolalo to ve mně pocit, že cvičení je k ničemu, a přestal jsem s tím.

Jenže neuběhlo ani půl roku, byly prázdniny, kamarádi odjeli někam na dovolenou a já prostě musel ten týden zde nějak přečkat. Ze začátku bylo stále něco, co bych mohl dělat, ale pak už byla nehorázná nuda, a proto jsem si udělal několik kliků a pak bicepsových zdvihů s činkami, které jsem dostal od strejdy. Byly to staré rezavé 10kg jednoručky, se kterými jsem měl výrazný problém vzít je ze země, a najednou tu byla první motivace. Plynul měsíc po měsíci a říkám si, že by bylo skvělé udělat aspoň 10 opakování s těmi pro mě těžkými jednoručkami. Jeden den jsem se rozhodl, že se o to pokusím - cítil jsem, že po několika stech klicích, co jsem denně absolvoval, jsem připravený.

1..2..3..4..5..6..7..8..9..10..11..12 a tohle byl můj konec - přesně číslo 12. O technice jsem nevěděl tehdy vůbec nic, takže několik opakování nebylo vůbec čistých, ale to jsem vůbec nebral v potaz. Měl jsem nesmírnou radost z toho, že se mi to povedlo, a tak jsem hned cvičil dál. Později si už ve škole začali všímat, že mi porostl hrudník a biceps, a proto bylo na denním pořádku, že mi spolužáci říkali: „Zatni nám.“ Nyní, s dvouletým odstupem, se tomu zasměju, jelikož si vzpomínám, že hned druhý den za mnou spolužáci chodili pro rady ke cvičení - za mnou, který jsem o tom nevěděl víc než oni. Za necelé tři čtvrtě roku cvičení jsem už byl pro spolužáky vzorem, jelikož se bralo ohled na biceps, který při 300 opakováních denně musel samozřejmě růst. Dodnes nechápu, jak jsem mohl tak špatně cvičit.

Potom přišel den D. Kamarádovi onemocněl sparingpartner a vybral si mě jako náhradu na jeden trénink. Cvičil už dlouho, ale ve třídě se tím nechlubil, natož aby jako cirkusové zvíře denně zatínal biceps, a vždycky mi říkal, že jednou přijde den, kdy poznám, jaké to je cítit pravou bolest z tréninku. Tomu jsem se zasmál, jelikož jsem si říkal, že už přece cvičím v kuse 10 měsíců, tak proč bych to neměl zvládnout. Byl jsem trochu nervózní, sbalil jsem si věci a vyrazil na tramvajovou zastávku, kde jsme měli sraz. Jeli jsme tramvají, tam na mě přišla velká nervozita, jelikož jsem si v hlavě začal představovat několik obrovských chlapů, jak řvou, pot stříká všude a já mezi nimi. Zaplatil jsem vstup a bylo mi jasné, že už není cesty zpět. Převlékal jsem se a ještě jsem si plně důvěřoval, že si odjedu své a jdu domů. Tohle bohužel skončilo hned u prvního cviku - dnes už posvátného bench-pressu, na kterém jsem tehdy ležel poprvé. Po rozcvičovací sérii jsem si nechal naložit okolo těch 50 kg a byl jsem rád, že jsem vytlačil sotva 3 čistá opakování. Další cviky byly z mého pohledu jen samé peklo. Nikdy jsem neměl pojem o mrtvém tahu, předpažování či francouzském tlaku, takže než jsme došli k mým oblíbeným bicepsům, sotva jsem se držel na nohou a ruce jsem doslova prosil, abych ten trénink aspoň trochu se ctí dokončil.

Po tréninku přišlo pro mě absolutní sci-fi, kdy se mi udělalo tak nevolno, až jsem se musel vyzvracet, ale v tu chvíli mě vůbec nenapadlo, že je to z tréninku. Kamarádovi jsem vysvětlil, že jsem snědl něco zkaženého, ale ten se jen smál a naprosto dobře věděl, z čeho to je. Po příchodu domů jsem si říkal, že i když to byla velká fuška, tak jak každý říká, že z posilovny bolí tělo, já jsem kromě únavy absolutně nic necítil a s tímhle pocitem jsem i usínal. Avšak po probuzení to byla noční můra. V danou chvíli jsem měl pocit, že jsem ochrnul na horní polovinu těla. Připadal jsem si jako po těžké autonehodě, ale trvalo ještě celý týden, než bolest úplně přešla. To bylo poprvé na dlouhou dobu, co jsem pocítil svalovou bolest z tréninku.

Po prvním okušení posilovny jsem se vrátil k domácímu tréninku s tím, že můj trénink je o mnoho lepší, jelikož druhý den mě nic nebolí a jsem tam schopen cvičit až šestkrát týdně. Čas plynul a nic se neměnilo, já stále cvičil s dobrým pocitem, že biceps je vše a zbytek je otrava. Ovšem už nějakou dobu jsem byl stále stejně velký v objemu paže a kamarád, který chodil do posilovny ani ne půl roku, začal mít pomalu větší ruce a hlavně vypadal jako pořádnější "kus chlapa" než já. Tehdy jsem si začal pohrávat s myšlenkou, že posilovna přece jen není až tak špatná, a poté to přišlo: Strýc, který navštěvoval nedalekou posilovnu, si zlomil ruku a dal mi permanentku s tím, že je pro něj zbytečná. Druhý den nato jsem se domluvil s tím spolužákem, se kterým jsem byl poprvé v posilovně, aby si mě první dva měsíce vzal pod svá křídla a naučil mě vše, co ví o posilování. Od té doby do dneška uplynulo asi rok a půl. Udělal jsem, aspoň pro mě, obrovský pokrok, který na mě jde vidět, a jsem nad míru spokojený, i když je pořád co zlepšovat. Vyzkoušel jsem několik metod od Heavy Duty až po tréninky napodobující trénink Arnyho, ale nakonec jsem zjistil, že každé tělo reaguje jinak, a proto je nejlepší si najít sám svůj trénink a často ho měnit, jelikož pro mě stagnace znamená noční můru. :)

Během rok a půl trvajícího tréninku jsem vystřídal už tři sparing partnery a pochopil jsem, že i ten druhý to musí brát vážně. Například s jedním z nich jsem nejlepší kamarád už celých 12 let a jsme jako bráchové, ale v posilovně to je něco jiného. Jelikož to odhodlání a motivaci nemá v sobě každý, často jsme se hádali kvůli toho, proč nejde do posilovny a tak... To je tak, když si někdo myslí, že během tří měsíců bude vypadat jako některý z kulturistů, co visí všude po posilovně. S dalším, se kterým jsem cvičil, to bylo o něčem jiném - měl motivaci, touhu zvedat železo, ale... Měl prostě svoji hlavu a byl přesvědčený, že každé požití proteinového nápoje ze mě dělá skoro až člověka závislého na drogách, což taky není ono, přiznejte. Pak jsem asi 2 měsíce cvičil sám a nebylo to nejhorší, ale chyběl mi takový ten povolený doping - to hecování, kolik opakování dám s touhle váhou já a kolik sparing. Po těch dvou měsících se mi ozval jeden kamarád, který se mnou chodil na základku, s tím, že na mě viděl už pořádně robustní ramena a že by chtěl taky cvičit, a ejhle, ideální tréninkový partner byl na světě, jelikož mu pánbůh nadělil ohromnou sílu… Posilovna je holka na celý život, tak si toho važme a choďme si do ní plnit naše přání a cíle.

NO PAIN, NO GAIN!


Máte i Vy svůj příběh? Umíte jej poutavě napsat a chcete se o něj podělit s ostatními čtenáři? Povzbudit je v jejich snažení a boji s nadváhou či nárůstem svalové hmoty, vylíčit překonání Vašich rekordních zvednutých vah, nebo jste vyhráli nad svými zdravotními problémy? Pošlete nám jej! Více informací naleznete zde.




Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

02.04.20:41Smile04 - pochybuju že starším kulturistům to za to stojí...ani mě n..
31.12.13:52zabekR - Ty asi taky CN nebudes ty modelguyi ;) Nechci nijak obhajo..+1
05.12.10:57model_guy - dalsi hloupe a nesmyslne reci teenagera, ktery jse sice ne..-1
27.11.21:37guruhonza - Věřím tomu, že kdyby chodily `zajímavější` příběhy, tak je..
27.11.21:28Mates-daoc - heh to by se mi líbilo kdo by napsal můj životopis a jak j..
27.11.18:27Majesty - `... biceps je vše a zbytek je otrava.` Kdyby mi tuhle ve..
27.11.14:15Johncreasy - Je to tak, své příběhy sem píší zpravidla kluci bez příběhu.+2
27.11.13:28PavelV - No je fakt, že tyhle příběhy náctiletých kluků jsou něco j..+1
27.11.12:17P.E.P.A. - pro Brixa, tady nikdo nikomu nebere hrdiny a idoly žádného..
27.11.11:28Brixa - A že jsem tak smělý, proč by autor i přes 17 let na Arniem..
27.11.10:48denny_rocx - dobrá pohádka
27.11.00:43AxelX1 - Kdybych se rozhodl psat svuj pribeh kolem 22 roku veku tak..
27.11.00:39AxelX1 - Kdybych se rozhodl psat svuj pribeh kolem 22 roku veku tak..
26.11.19:02policajt123 - mám 26r a možem povedať, že som vyrastal na Arnoldovi, Sly..+1
26.11.19:01Jimmy Rean - nic ve zlém,to nikdy,jsem rád když někdo něco takového nap..
26.11.17:29Baryk13 - Tohle naivní , vy článek nenapíšete a kritizujete x) až ně..+1
26.11.17:26lamice27 - je to zase stejnej clanek,jako uz jich tu par bylo..takze ..
26.11.12:20FLEGMA - keby , že môžem cvičiť tak nekliknem na túto stránku , a n..
26.11.12:18Janze - ale my tady nepíšeme story typu: byl jsem velká sračka, ko..+2
26.11.12:13kaspy21 - Notářským ověřením jo :-D hele možná se Vám na tom něco ne..+1
26.11.11:24drobeček - Fotky dokáže na počítači vygůglovat či upravit každý, ale ..
26.11.11:23P.E.P.A. - souhlas s Culda13. tenhle článek mi přijde jak za vlasy př..
26.11.10:48Culda13 - článek dokáže napsat každej ,ale ať jsou ty příběhy podlož..
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínJosef Květoň - trénink prsou a ramen...
Mikuc (19:55) • Všechno špatný k něčemu dobrý! Poskočí nohy, vršek do roka dožene a bude zas jinde! A k...
magazínJosef Květoň - trénink prsou a ramen...
havlic (14:43) • ...no ono to ještě vyleze!bude mě zajímat srovnání s Milanem Šádkem ty 2-3 týdny před s...
magazínSedmdesátiny Jana Smejkala: Můj život...
mirous (13:10) • Super článek! Takového čtení by mělo být víc. Miluji tyto retro pohledy do minulosti ku...
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Amanda (09:01) • Prima fotky. Těším se na ty soutěžní. *79*
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Ondra Hájek (19:57) • Soutěže v Kutné Hoře nemůžou zklamat, tenhle tým pořadatelů to má fakt zmáknutý. Co je...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2024 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2024 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
MAGAZÍN OBCHOD AKADEMIE
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie