Jméno: Daniel
Nick: Danzel012
Věk: 16 let
Zaměstnání: student
Koníčky: fitness, hudba
Říká o sobě: Za každou cenu chci dosáhnout svého cíle.
Studuji první ročník gymnázia, odmala jsem toužil být svalnatý, ale v zrcadle jsem viděl malého tlustého kluka, nenáviděl jsem se. Nenávist mě donutila začít něco dělat a můj život se od základů změnil. Snažím se dělat maximum, abych byl silnější, větší a spokojenější.
Chcete-li i Vy sdělit čtenářům nějaký zážitek, veškeré informace, jak se zúčastnit a získat za svůj text lákavou odměnu, načerpáte v počátečním článku cyklu s názvem Máte i Vy svůj příběh?
Získejte i Vy za svůj příběh doplňky dle vlastního výběru v hodnotě až 1200 Kč!
Na některé z dalších, již zveřejněných příběhů se můžete podívat po kliknutí na náhledy v souvisejících článcích pod příspěvkem či zadáním slov „váš příběh" do našeho vyhledávače.
Od prvních tříd základní školy a hlavně při vstupu do puberty jsem byl terčem mnoha posměšků na můj vzhled. Byl jsem malé tlusté dítě, rodiče si se mnou nevěděli rady, seděl jsem jen doma a mým hlavním zájmem bylo přijít ze školy domů, vzít si nějakou sladkost a sednout si ke každodenním televizním seriálům. Otec hrál celé mládí fotbal a samozřejmě chtěl, abych začal hrát také. Bylo mi 8 let, když jsem poprvé přišel na zelené hřiště, kde jsem prožíval své nejhorší období. Starší spoluhráči si ze mě neustále utahovali, že jsem "tlustý prase" a každý trénink jsem slýchával mnoho dalších nadávek. Neodhodlal jsem se k ničemu jinému, než pověsit kopačky na hřebík. Začal jsem dělat bojový sport aikido, ve kterém jsem byl docela dobrý, ale nevyhnul jsem se posměškům a šikaně. Věděl jsem, že jsem při těle, ale nevěděl jsem, co mám dělat. Styděl jsem se převlékat před tělocvikem, že by se mi spolužáci smáli, nechodil jsem na koupaliště, nosil volná trika a zatahoval břicho skoro pořád a všude. Zkoušel jsem doma cvičit, jedl jsem málo, ale bez efektu.
Mým snem bylo mít vypracované tělo. Přímo jsem to obdivoval. Pak přišel největší zlom. Bylo mi 14 let a sám sebe jsem nenáviděl. Měl jsem hrozný vztek na všechno a na všechny. A to mě donutilo začít konečně něco dělat. Zjistil jsem si posilovny po městě a všechny vyzkoušel. Nejvíce se mi zamlouvala jedna taková méně moderní posilovna, kde trénují i vzpěrači z Boskovic. Cena byla nejlevnější a nechodilo tam tolik lidí. Řekl jsem kamarádům, že začnu cvičit. Kluci byli nadšení a začali jsme chodit pohromadě. Neměl jsem tušení, jak se cvičí, a vůbec nic jsem nevěděl o stravě a doplňcích výživy. Posilovna se stala součástí mého života. Bylo to jako droga, závislost se po každém tréninku stupňovala.
Místo sezení u ICQ jsem procházel stránky o cvičení, přečetl jsem spoustu článků, ptal se mnoha lidí a začal jsem si sestavovat první tréninkový plán a jídelníček. V prvních měsících jsem se nevyhnul posměchu pár borců, co chodili do stejné posilovny, ale to mě ještě víc motivovalo a hecovalo k lepším výkonům. Moje váha byla 86 kg při výšce 182 cm. Začínala zima a kamarádi začali odpadávat, až jsem nakonec chodil sám. Prostě jsem to chtěl dokázat a nic jiného mě nezajímalo.
Přišly první výsledky - shodil jsem 4 kg, pravidelně jsem se každý měsíc fotil, abych viděl změnu, ale po 4 shozených kilech zatím moc vidět nebyla. To mě však neodradilo. Cvičil jsem dál a ještě intenzivněji. Koupil jsem si první doplňky, a to Whey protein a BCAA. Cítil jsem se plnější, shodil jsem další 3 kg a přitom se mi zpevňovalo svalstvo. Po 6 měsících cvičení jsem shodil asi 15 kg a na fotkách to bylo opravdu znát. I ostatní si toho začali všímat a říkat mi, že jsem shodil, což mne pořád motivovalo a za dva měsíce jsem shodil dalších 7 kg! To už byla opravdu bomba, byl jsem už docela hubený, ale pořád mi to nestačilo. Moje váha skončila na 62 kg. Byl jsem kost a kůže, měl jsem radost, že jsem shodil, ale kde je to vysněné svalnaté tělo? Místo svalů na mně visela kůže.
Začal jsem se více zajímat o kulturistiku a naběhl jsem na nový tréninkový plán. Z objemové přípravy jsem měl strach, že zase přiberu. Mému tréninku se nedalo říkat trénink, nedřepoval jsem, z mrtvých tahů jsem měl strach a chyběly mi další základní cviky. Ale kluci z fitka mi radili a postupně jsem začal nějak kvalitněji cvičit. Jeden kluk z posilovny mi nabídl, že spolu budeme cvičit, takže jsem měl prvního pořádného sparingpartnera, což znamenalo velkou změnu - mohl jsem si nakládat více s jistotou, že mi pomůže.
Bylo mi okolo 15 let a přibral jsem 13 kg. Vážil jsem 75 kg a začala na mě být vidět moje snaha, začal mi nový život. Na podzim jsem byl prakticky pořád nemocný a každým dnem jsem se víc a víc těšil do fitka. Po asi čtyřměsíční nemoci jsem byl opravdu slabý, ale nevzdal jsem to a dřel dál. Nastávala chvíle objemu, zařadil jsem těžké dřepy, mrtvé tahy, bench-press a hlavně tlakové cviky. Přes zimu se moje váha dostala na 84 kg a kamarádi na základní škole mi záviděli, jak vypadám - byl jsem mohutný a na svůj věk docela silný. Ale s objemovou stravou a tréninkem přišly i přírůstky tukových zásob. Chtěl jsem být dokonalejší a začal jsem zkvalitňovat. Po několika týdnech pravidelných kardií, přizpůsobeného tréninku a stravy jsem byl celkem vyrýsovaný a na koupaliště mi to bohatě stačilo. Byl jsem spokojený, že se sám za sebe nemusím stydět - takový pocit jsem nikdy nezažil a užíval jsem si to. Ale pořád jsem chtěl víc a víc.
Přes prázdniny jsem se seznámil s velice talentovaným klukem z gymplu, který už nějakou dobu cvičí a je na tom opravdu perfektně. Začali jsme spolu cvičit opravdu intenzivně a tvrdě, takové tréninky jsem nikdy nezažil. Chodíme oba na stejnou školu a o přestávkách svačíme a obědváme navařená jídla, což přineslo přírůstky.
Momentálně vážím 90 kg, jsem v objemové přípravě, připravuji sparingpartnera na jarní závody a sám bych se chtěl zúčastnit jarních závodů 2012 staršího dorostu. Největším paradoxem je, že jsem se celý život neodvážil někde ukázat a teď chci závodit v kulturistice, což je úplný opak! Návštěva posilovny mi změnila život. Rodiče tento sport sice moc nechápou, ale i přesto mě podporují alespoň v tom, že mi nakupují potraviny, z kterých si každý den vařím, za což jim moc děkuji. Cvičím třetí rok, trénuji 5x týdně a posilování se stalo mým životem. Můj život se změnil a jsem za to rád, cítím se o 100 % lépe než dříve. Dřina, úsilí = úspěch.
Máte i Vy svůj příběh? Umíte jej poutavě napsat a chcete se o něj podělit s ostatními čtenáři? Povzbudit je v jejich snažení a boji s nadváhou či nárůstem svalové hmoty, vylíčit překonání Vašich rekordních zvednutých vah, nebo jste vyhráli nad svými zdravotními problémy? Pošlete nám jej! Více informací naleznete
zde.