Jméno: Jiří
Nick: strongmanik
Věk: 49 let
Zaměstnání: obsluha CNC laseru
Koníčky: silové sporty, atletika, příroda - houbaření
Říká o sobě: Spoléhám se sám na sebe, ale jsem vděčný za podporu okolí.
Možná, že můj příběh trochu zavání červenou knihovnou, ale opravdu se vše stalo, jak popisuji, a nebýt sportu a v mém případě kulturistiky, kdo ví, kde bych se nyní nacházel a zda bych vůbec byl...
Chcete-li i Vy sdělit čtenářům nějaký zážitek, veškeré informace, jak se zúčastnit a získat za svůj text lákavou odměnu, načerpáte v počátečním článku cyklu s názvem Máte i Vy svůj příběh?
Získejte i Vy za svůj příběh doplňky dle vlastního výběru v hodnotě až 1200 Kč!
Na některé z dalších, již zveřejněných příběhů se můžete podívat po kliknutí na náhledy v souvisejících článcích pod příspěvkem či zadáním slov „váš příběh" do našeho vyhledávače.
Začalo to vlastně v protialkoholní léčebně, kam mne zavál můj způsob života. První kontakt s posilovnou a pravidelným cvičením jsem učinil na gymnáziu v třetím ročníku. Do té doby jsem se věnoval rekreačně spíše cyklistice a běhu, posilovna mne ale chytla. Byla v duchu staré činkárny s minimem strojů, ale o to více železa. Se dvěma spolužáky jsem pod vedením místního kulturisty formoval postavu. Jsem nižší postavy a byl jsem drobný, a tak jsem chtěl na sebe dostat trochu svalové hmoty, aby si mne dívky ve třídě všimly. Posiloval jsem do maturity a při výšce 168 cm a váze 72 kg jsem měl silový trojboj 330 kg. Dřepnul jsem 110 kg, vytlačil na benč 75 kg a v mrtvém tahu jsem měl maximum 145 kg. Po škole jsme se rozprchli do dalších škol a do života. Já jsem na 23 let zapomněl cestu do posilovny a ke cvičení vůbec.
A tak jsem se ocitl jako pijící kuřák s nadváhou v protialkoholní léčebně. Zde měli pro pacienty v rámci sportovní aktivity posilovací stroj, pár jednoruček a velkou betonovou činku, což se spolu s hrazdou a lavičkou stalo na tři měsíce denně navštěvovaným místem, aby mi pobyt ubíhal, a při cvičení jsem tužil pevnou vůli. Ke snížení hmotnosti jsem upravil životosprávu, o kterou se postaral i zdravotnický personál, a začal jsem při vycházkách denně běhat. Při této aktivitě mi začalo velice překážet moje kouření, tak vzniklo dilema "kouřit, či běhat?" Zvítězilo běhání, a tak jsem po ukončení pobytu odcházel s přesvědčením abstinence, co se týče alkoholu a cigaret. Vše jsem nahradil pravidelným cvičením. S hmotností jsem šel na 70 kg a získal i základ svalové hmoty, na které se nechalo stavět, a s pocitem potřeby pravidelného cvičení jsem se pustil do „nového“ života.
První rok po léčbě jsem cvičil shyby, tricepsové kliky a běhal jsem. Změna nastala, když jsem našel při úklidu ve firmě, kde jsem pracoval, starší číslo kulturistického časopisu. Do něj jsem se začetl tak, že jsem začal vyrábět zařízení domácí posilovny a objednal jeho předplatné. Z něj a později z internetu jsem čerpal informace a návody při mém posilování. Když jsem po pěti letech tréninku navzpíral při hmotnosti 72 kg 450 kg v silovém trojboji a svalový rozvoj začal být patrný, chtěl jsem své snažení nenásilnou formou prezentovat. Jako zajímavý způsob jsem zvolil korespondenční kulturistickou soutěž pořádanou jedním časopisem - umístil jsem se na jedenáctém místě. To mne motivovalo do dalšího úsilí a po osmém a desátém místě budu již počtvrté absolvovat tuto soutěž, která mne každoročně vede k úpravě hmotnosti po vánočních svátcích, jelikož má vrchol koncem května, což je akorát čas dostat se do formy.
Takže posilování mi pomohlo překonat velkou životní překážku a vneslo mi nový smysl života s velikou podporou mé rodiny a učinilo prospěch nejen pro mne, ale i pro mé okolí. A tak návrat do posilovny ze mne učinil abstinujícího nekuřáka prospěšnějšího mé rodině, společnosti a hlavně mně samotnému.
Máte i Vy svůj příběh? Umíte jej poutavě napsat a chcete se o něj podělit s ostatními čtenáři? Povzbudit je v jejich snažení a boji s nadváhou či nárůstem svalové hmoty, vylíčit překonání Vašich rekordních zvednutých vah, nebo jste vyhráli nad svými zdravotními problémy? Pošlete nám jej! Více informací naleznete
zde.