Reklama:

Vitamín A - retinol (I.)

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Výživa

V minulém článku jsme mluvili o vitamínech pouze obecně a dnes se podíváme na první z nich konkrétněji. Přestože by bylo logičtější řazení podle chemického hlediska, začneme podle abecedy, chcete-li, podle stáří objevu, u "nejstaršího" vitamínu A. S vitamínem A se můžeme setkat ve dvou základních formách, jednak jako s vlastním vitamínem, jednak jako s provitamínem a to nejčastěji ve formě beta-karotenu.

Hned na úvod bych se zmínil o přepočtech mezi jednotlivými formami i mezi mg (miligramy) látky a častěji užívaným množstvím v jednotkách UI (popř. IU, popř. m.j.).

Velmi zjednodušeně by se dalo říci, že beta-karoten je zdvojený vitamín A, tzn. že po rozložení ve střevní sliznici dává dvě molekuly vitamínu A (jak je tomu přesněji si povíme v odstavci biochemie o kousek níže). Podle stejného pravidla bychom potom mohli za zdroje jedné molekuly pokládat další provitamíny, alfa-karoten (lykopen - který se vyskytuje v rajčatech), gama-karoten a kryptoxanten. Jenomže je tu háček, ne všechen provitamín je přeměněn na samotný vitamín, tzn. nelze říci, že 1mg beta-karotenu bude odpovídat 1mg vitamínu A. Navíc je celá záležitost komplikována faktem, že míra přeměny závisí na přijaté dávce daného provitamínu. Různé literatury udávají přepočty odlišně, nejčastěji se však setkáme s čísly, že 6mg beta-karotenu odpovídá 1mg vitamínu A. Jak jsem ale zmínil, účinnost přeměny klesá s přijatou dávkou, tzn. z tohoto důvodu je obecně přijímán názor, že ani při vysokém příjmu beta-karotenu toxicita (otrava) nehrozí.

6mg beta-karotenu = 1mg vitamínu A

Druhým důležitým přepočtem je vztah mezi mezinárodními jednotkami IU (International Unit, popř. m.j. jako zkratka z českého výrazu) a miligramovým množstvím. I zde ale existují značné rozpory v jednotlivých údajích, přesto se však všeobecně přijímá, že pro vitamín pocházející z potravy platí poměr 5000 UI = 1mg a pro syntetický vitamín 1,0mg = 3300UI.

1mg = 3300 UI (syntetický)
1mg = 5000 UI (z potravy)

opačně

1UI = 0,3mcg (syntetický)
1UI = 0,2mcg (z potravy)

V praxi se ale můžeme setkat s přípravky, které obsahují vitamín A, na nějž je navěšena ještě nějaká chemická skupina (např. retinol acetát nebo retinol palmitát), která je v těle zase odstraněna, a zde je převodní poměr opět odlišný.

Historie

Šeroslepost, porucha vidění za šera (dnes víme, že způsobená nedostatkem vitaminu A), byla popsána ve starém Egyptu již kolem r. 1600 př.n.l. I staří Číňané s ní měli "zkušenosti", léčili ji játry různých zvířat (syrová i uvařená) podávanými s medem a dokonce se léčila i párami, které z vařících se jater vystupovaly.

Základ k objevu vitaminu A (ale i ostatních vitaminů) položil v roce 1906 anglický fyziolog Sir Frederick Gowland Hopkins z University v Cambridge. Ten krmil potkany čistým škrobem, cukrem, tuky a bílkovinami a zjistil, že zvířata neprospívají a nerostou a to i přesto, že dostávají jednotlivé živiny ve stejném poměru, jako jsou přítomny v mléce. Teprve když jim denně přidal půl čajové lžičky opravdového mléka, začala zvířata růst a uzdravila se. Hopkins hypothetickou látku z mléka nazval přídatným (akcesorním) faktorem - bylo to ještě šest let před Funkovým návrhem názvu vitaminy. Z Hopkinsových pozorování vyšel Dr. E. V. McCollum a „umělou" dietu doplňoval mléčným tukem (máslem) a přirozeným mléčným cukrem. Zjistil, že přimísení obou je pro prospívání zvířat nezbytné. Správně poznal, že v obou jsou nezbytné přídatné látky a tak nazval faktor z másla „v tuku rozpustný A" a faktor z mléčného cukru „ve vodě rozpustný B". Dr. McCollum se zdráhal přijmout Funkův název vitaminy (asi správně cílil, že je v podstatě mylný), ale v roce 1921 se ostatní vědci rozhodli ve Funkův prospěch. V roce 1831 byl objeven v mrkvi oranžový karoten, ale teprve za 100 let (1930) se přišlo na to, že karoten je provitamin A a že z něj v těle vlastní vitamin A vzniká. Strukturu vitamínu A popsal v roce 1931 P. Karrer.

Biochemie

Vitamin A není pouze jednou látkou, ale celou skupinou látek. Sloučenina, která v těle jako vitamin A působí, je produkt tvořený v játrech z provitaminu karotenu, žlutého barviva mrkve a jiných rostlin. Karoten je žlutý pigment (barvivo), složený ze dvou stejných polovin. Přerušením prostředku molekuly karotenu působením jaterního enzymu karoten-dioxygenázy mohou z karotenu vzniknout dvě molekuly retinolu (hlavního vitaminu A, -olu proto, že obsahuje -CH2OH neboli alkoholovou skupinu, označovanou v chemickém názvosloví koncovkou -ol), nebo jedna molekula retinolu a jedna molekula retinalu (-al je od skupiny -CH=O neboli aldehydové) nebo molekula kyseliny retinové (která má na konci skupinu -COOH, stejně jako každá organická kyselina). Pouze alkohol retinol má plnohodnotné účinky vitaminu A, ovšem i retinal (aldehyd) a kyselina retinová mají významné biologické účinky. Obecně se všechny tyto látky označují jako retinoidy. Při přeměně karotenu na retinoidy přichází část molekuly karotenu nazmar, takže karoten (ač by teoreticky mohl dát vznik dvěma molekulám retinolu) má jen asi jednu šestinu účinnosti retinolu, co do vitaminové funkce (viz. přepočet o kousek výše).

Význam v organismu

Vitamín A je většinou spojován s viděním a jistě každý z nás, když byl malý, slyšel od starostlivých maminek či babiček větu ve stylu: "Papej mrkvičku, ať dobře vidíš." O tom, že je toto tvrzení zčásti jen pohádka si povíme o kousek níže.

Mnohem méně než v souvislosti se zrakem se o významu vitamínu A mluví v souvislosti s růstem, rozmnožováním, vývojem kostí a s pravidelnou obnovu epiteliálních tkání (tedy těch tkání, které tvoří povrchy těla, ať už zvnějšku, jako např. kůže, nebo zevnitř, třeba výstelka střeva). Jednotlivé složky vitaminu A však mají specializované funkce. Například retinová kyselina sice také podporuje růst a diferenciaci orgánů, nemůže však nahradit retinal v sítnici ani retinol při rozmnožování. V pohlavních tkáních totiž retinol působí jako steroidní hormon. Dokonce jsou pro retinol receptory (vazebné bílkoviny v tkáních), které jsou velmi podobné receptorům pro steroidní hormony. Ve vědecké literatuře se mluví proto o „nadrodině" receptorů pro vitamin A a současně pro steroidní hormony.

Vitamin A však potřebujeme hlavně pro udržování normální funkce našich sliznic - cest dýchacích, trávících i močových. Důležité je to, že mnohé nádory u člověka vznikají právě ve sliznicích, které jsou na vitaminu A závislé. Experimentálně bylo u zvířat dokázáno, že při nedostatku retinoidů vznikají častěji nádory ze sliznic a naopak, že podávání retinolu může bránit nádorotvornému účinku některých kancerogenů. To vše je u člověka zatím jen ve stavu zkoumání.

Zpět ale ke zraku. Následující odstavec bude psát trochu volnějším stylem a z důvodu co největší srozumitelnosti ne zcela podrobně.

Vitamín A je významnou součástí pigmentu sítnice, tzv. sítnicového nachu neboli zrakového purpuru. Tento pigment se jmenuje rhodopsin a je přítomen ve světločivých (na světlo citlivých) buňkách oční sítnice, tzv. tyčinkách. Ty se uplatňují při vidění za šera (mimochodem čípky se uplatňují pro vidění barevné). Rhodopsin je složen z bezbarvého proteinu a červeného retinalu (skutečně retinalu, nejedná se o překlep). Vitamín je zde v tzv. "ohnuté" formě (konkrétně ve formě 11-cis-retinalu). Toto ohnutí se správně nazývá izomerizace, což není tak podstatné jako fakt, že při dopadu světla se "ohnutý" vitamín A vrací zpět na rovnou formu. Toto narovnání je klíčový jev, umožňující vidění.

Zbývá jen vyřešit problém, jak převést toto narovnání na nervový impuls, který se dostane do zrakového centra v mozku. Určitě jste již slyšeli něco o tom, že na sítnici oka jsou specializované buňky, nazývané tyčinky, pro černobílé vidění a čípky pro vidění barevné, v nichž je vidění založeno na stejném principu. Oba tyto typy buněk jsou napojeny na nervová vlákna vedoucí do mozku. V tyčince i v čípku jsou zvláštní útvary, v jejichž membránách jsou zasazeny molekuly rhodopsinu. Ten vzniká chemickým spojením ohnuté formy vitamínu s bílkovinou zvanou opsin. Po dopadu fotonu se během několika pikosekund vitamín v rhodopsinu narovná a po několika dalších dějích se do jedné vteřiny narovnaný vitamín od bílkoviny oddělí. Ovšem ještě než k tomuto rozpadu dojde, spustí v plazmě tyčinky řadu procesů, na jejichž konci je vznik nervového impulsu, který se převede přes vnitřní segment tyčinky na nervové vlákno vedoucí do zrakového centra v mozku. Jak jsem si již uvedl, barevné vidění je založeno na stejném principu, ovšem v čípcích je vitamín navázán na poněkud odlišné bílkoviny. Chemikům je známo, že vlastnosti určité části molekuly, v našem případě vitamínu, mohou být do značné míry určovány chemickými skupinami navázanými v jiných částech molekuly. Tím se dá dosáhnout toho, že se „ohnutý" vitamín narovná nejsnadněji při dopadu buď zeleného, modrého a nebo červeného světla, podle typu molekuly s níž je spojen. V každém čípku je vždy jen jeden typ molekuly s navázaným vitamínem. Vnímání všech ostatních barev a odstínu je zajištěno tím, že dojde k „narovnání" vitamínu ve více typech čípků zároveň.

Z výše uvedeného je jasné, že nadbytek vitamínu A slabozrakost (jejíž příčinou je porucha oční čočky) zlepšit nemůže. Povídání o tom, jak vám křoupání mrkvičky pomůže k dobrému vidění, je tedy z říše bájí a pohádek.

Za zmínku také stojí skutečnost, že vidění založené na rhodopsinu je velmi staré - přinejmenším 700 miliónů let. Tzv. rhodopsin - transducinový systém totiž využívají jak členovci (brouci, pavouci, raci), tak hlavonožci (chobotnice) i obratlovci. Je přitom krajně nepravděpodobné, že by se u tří tak odlišných organismů vyvinul jeden stejný mechanismus u každého zvlášť. Daleko pravděpodobnější je možnost, že tento účinný způsob se prostě u každé z těchto větví vývoje života uchoval z dob společného předka.

A to je pro dnešní díl vše. Příště se podíváme na hypovitaminózu a užití v medicíně, řekneme si, proč nejíst polárního medvěda, sepíšeme doporučené dávkování a ukážeme si obsah vitamínu A a beta-karotenu v jednotlivých potravinách.

Literatura:
[1] Vitamíny, Jan Žamboch, 1996
[2] Vitamíny, Vratislav Schreiber, 1993
[3] Biochemie, Zdeněk Vodrážka, 1999
[4] Suplementy ve výživě, Embleton a Thorne, 1998
[5] Lékařská fyziologie, Stanislav Trojan a kolektiv, 2003


Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

22.03.18:21Ronnie - test
21.03.16:46poky - Jen tak dál,velmi zajímavý článék:-9
20.03.20:29ital - :-9
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údaje
Copyright © 2010-2017 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2017 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV NOVÉ  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra