Reklama:
Skladem opět všechny příchutě!
100 % Whey Protein v akci 1+1
Náš nejprodávanější protein. Více zde.

Robin Kaleta:
"Do bazénu skáču s lyžemi."

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Ostatní


Jméno: Robin Kaleta
Datum narození: 1. 10. 1980
Znamení: váhy
Bydliště: Praha
Sport: freeride
B.A.S.E. jumping
ski B.A.S.E.
Úspěchy: 1. místo, Scott Czech Ride 2010
1. místo, Red Bull Thrill Qualif. on Jasna 2005
2. místo, Mystic Experience - Freeride World Qualiffier 2009, Monte Rosa, Itálie
8. místo, Snowfever - Freeride World Qualiffier 2009, Fieberbrunn, Rakousko
6. místo, Engadinsnow 2008, Engadin, Švýcarsko
4. místo, Arctix Tamok 2007, Norsko

Jste také fanouškem zimních sportů a zimu bez dovolené na horách si neumíte představit? Nedivím se. Vždyť není moc příjemnějších věcí, než prohánět se po zasněžených horských svazích na lyžích, snowboardu či jiných jezdítkách a užívat si u toho sluníčka, čerstvého vzduchu a úchvatných horských scenérií. A co teprve, když prchnete z přelidněných sjezdovek a vydáte se do volného terénu. Tam můžete být úplně prvním, kdo udělá stopu v čerstvě napadané, zcela neposkvrněné a v slunci se třpytící sněhové pokrývce. No, nezasnili jste se na chvilku? A teď si představte, že by tohle bylo Vaše povolání. Že to není možné? Ale ano. Robin Kaleta to tak má.

Ty máš to štěstí, že tvůj oblíbený sport je zároveň tvým zaměstnáním. O jaký sport se vlastně jedná?

Věnuji se převážně dvěma sportům, a to freeridingu na lyžích v zimě, to je sjíždění volných terénů, a B.A.S.E. jumpingu v létě.

Když vypíchnu ten freeriding na lyžích - čím tě dostal? Co se ti na něm nejvíc líbí?

Toho by bylo víc. Mám rád hory, sníh, jízdu na hranici světla a stínu, nebo i to, že mohu nakreslit čáru ve sněhu v místech, kde po mně ještě dlouho zůstane, protože tam moc lidí nejezdí.

Jak ses k freeridingu dostal?

Krůček po krůčku, když mě přestaly bavit sjezdovky...

Pamatuješ si na svůj první „výživnější“ freeride?

Pamatuji se, když jsem byl ještě hodně mladý a jezdili jsme s rodiči každoročně na dovolenou na Kaprun, tak jsem tam s kamarády skočil skálu, která mě dost děsila. To bylo do té doby to nejodvážnější, do čeho jsem se pustil.

Kolik ti bylo?

Patnáct, šestnáct. A od té doby jsem v tom pokračoval.

Freeriding s sebou přináší mnoho rizik, nebezpečné pády nevyjímaje. Uvědomuješ si tohle před jízdou, nebo by nad tím člověk raději moc bádat neměl?

Musí to zvážit dopředu, ale když už se rozhodne, tak by už nad tím moc přemýšlet neměl. Jen je třeba si umět spočítat kde, co a do jaké míry hrozí, kde musí být člověk opravdu opatrný, protože by mu hrozilo vážné zranění, a kde si naopak může dovolit zariskovat, protože v případě pádu se jen vykutálí ve sněhu.

K freeridingu patří i skoky. Jak je trénuješ?

V samotném freeridingu složitější skoky než salto dopředu nebo dozadu nejsou.

Ale i ty někde musíš natrénovat.

To ano. Mám na zahradě trampolínu a skáču rád do vody. Jezdíme občas i do acrobatparku do Štítů skákat na lyžích do vody z můstku.

Jak pak ale v horách víš, jestli pod skálou, kterou se chystáš skočit, je dost sněhu, nebo jestli tam není nějaký zachumelený kámen?

To se snažím nastudovat dalekohledem zespoda a z boku, pak podle fotografií a velkou roli samozřejmě hrají zkušenosti.

Z jak vysoké skály se dá skočit, aby bylo ještě možné ubalancovat dopad a pokračovat v jízdě?

Hrozně záleží na prudkosti svahu a typu a množství sněhu na dopadu. Třeba před dvěma lety někdo skočil ze 107 metrů. Ale s plynulou jízdou to moc společného nemělo.

A přežil to?

Přežil, jen se zabořil hodně hluboko a možná mu museli pomoct kamarádi, aby se vyhrabal. Ale teoreticky, kdyby skočil 30 metrů a byl dostatečně prudký svah, mohl by pokračovat v jízdě.

Sporty, kterým se věnuješ, vyžadují řádnou dávku odvahy. Musíš se strachem bojovat, nebo máš nějakou sníženou hranici strachu a jednoduše se nebojíš?

Strach překonávat musím, žádnou sníženou hranici díky bohu nemám.

Díky bohu? Vždyť strach brzdí. Člověk se pak kromě fyzické zátěže musí ještě vypořádávat s velkým psychickým tlakem…

Strach ale pomůže člověku přežít. Kdybych ho neměl, nejspíš už bych se někde zabil.

Jízda ve volném terénu má i další úskalí. Nedostal ses někdy ty nebo někdo z tvých známých do laviny?

Mě už chytly takové menší, ale z nich se mi vždy podařilo vyjet. Můj kamarád měl ale před pár dny smůlu, dostal se do laviny a zranil se. Naštěstí ho lavina ale úplně nezasypala. Před pár lety zase jiný můj kamarád v lavině zůstal, ale vyhrabali jsme ho. Tohle se v horách prostě stává. Důležité tedy je, aby byl člověk na svahu při jízdě sám, pro případ, že se něco utrhne, a aby byli nablízku lidé, kteří ho sledují a v případě potřeby pomohou. K nezbytným součástem vybavení freeridera tedy patří lavinová výbava, která zahrnuje lavinový vyhledávač, sondu a lopatku. Já teď ještě navíc jezdím s takovým speciálním batohem - Snowpulse. S ním, když se dostanu do laviny, tak se nafoukne a pomůže mi zůstat na povrchu.

Jak se vlastně dostáváte k těm svým terénům? Lanovkou asi těžko…

Často se dá od lanovky vytraverzovat, často ale musíme někam vyšlápnout a občas letíme vrtulníkem.

Ty jsi profesionální freerider. Překvapuje mě, že se u nás dá zrovna tímhle sportem uživit. Přijde mi, že když někdo není špičkový hokejista nebo fotbalista, nemá šanci.

To je pravda. Uživit se freeridingem v Čechách není jednoduché. Jsme sice velký lyžařský národ, ale s Rakouskem nebo Francií se srovnávat nemůžeme. Také nemáme žádné velké hory. Firmy tudíž toho lyžařského vybavení u nás moc neprodají, freeridového už vůbec ne a nemohou si tedy dovolit zpětně do lyžování příliš investovat.

Jak se vlastně člověk stane profesionálním freeriderem?

Začíná to tím, že děláš, co tě baví, a postupem času, když to děláš dobře a ještě u toho trochu přemýšlíš, tak máš šanci, že se ti povede někam se dostat. Nejdřív dostáváš oblečení se slevou, pak dostáváš oblečení zadarmo a pak k tomu třeba dostaneš i nějakou tu korunu. Těžko ale přesně říct, kde je ta hranice - od kdy jsi profesionální freerider a do kdy jen podporovaný jezdec.

Ve freeridu se pořádají i závody. Jak takové závody vypadají a co se při nich hodnotí?

Těch kritérií je mnoho, ale obecně se hodnotí celkový dojem z jízdy, do něhož se promítá to, jak jel člověk plynule, kudy jel, jestli skákal ze skal, jak těžkým terénem projížděl a jestli to měl pod kontrolou.

Když jsem četla o freeridingu, překvapilo mě, jaký důraz se klade na estetickou stránku věci. Jako by cílem závodů bylo spíše pořídit dobré video a působivé fotky.

To je pravda. Freeriding se dá dělat i tak, že se neúčastníš závodů, ale zaměřuješ se právě na focení a natáčení hezkých videí. Ono to vypadá opravdu efektně, když při hezkém bočním světle uděláš zatáčku v prašanu, ten se rozpráší a rozsvítí se ve slunci. Při vlastních závodech ale samozřejmě hraje prioritní roli lyžařská kvalita výkonu. I tak ale bývá snahou organizátorů pořídit ze závodů působivé a efektní záznamy, kterými propagují freeriding v médiích.

I ty ve freeridingu závodíš. Máš závody rád? Jsi ambiciózní?

Ambiciozní asi jsem, jinak bych profesionálním sportovcem být nemohl. A co se týče závodů - často si na startu říkám - mám já tohle zapotřebí? Všechen ten stres a psychický tlak? Ale na druhou stranu, vždycky, když dojedu, vím, i když jsem třeba spadnul, že to byla další skvělá lekce, která mě zase posunula někam dál.

Jsi velmi dobrý lyžař. Nestává se ti někdy, že se v euforii nad tím, jak ti to jde, pustíš do freeridu, který je nad tvoje síly?

Čím má člověk víc zkušeností z hor, tím méně má sebevědomí, respektive, tím více má pokory. Čím déle totiž člověk lyžuje, tím víc má zkušeností s padáním a zraněními. Takže já si naopak vždy pečlivě prohlížím stěnu a přemýšlím, jestli to zvládnu, nebo ne. Už totiž dost dobře vím, co se v jakém místě může stát a jaké to může mít následky.

S lyžováním jsi začal, protože tě to bavilo. Z koníčka se ale stalo zaměstnání. Zažíváš ještě někdy tu čirou radost z jízdy jako dřív, když jsi jezdil jen a jen pro svoje potěšení?

To určitě. Na horách trávím hodně času, a tak mám i dostatek prostoru lyžovat si jen tak sám pro sebe, což je super!

V úvodu jsi říkal, že v létě se věnuješ B.A.S.E. jumpingu. Jak tě napadlo začít si něco s tak nebezpečným sportem?

Nevím, prostě jsem zaregistroval, že takový sport existuje, a chtěl jsem si ho zkusit. Pak jsem potkal Martina Trdlu a domluvili jsme se, že spolu natočíme dokument, který lidem ukáže, že B.A.S.E. jumping není sportem pro sebevrahy, ale že se dá dělat i bezpečně.

Koukala jsem, že při B.A.S.E. jumpingu může být i zábava. Viděla jsem Váš velmi vtipný dokumentík (nenechte si ujít upoutávku pod článkem) o tom, jak jste skočili do Macochy. To se asi úplně nesmí, že?

No, od té doby tam mají nový kamerový systém.

Ty jsi spojil B.A.S.E. s lyžemi. Jak to „chutná“? Ono to asi nebude jen tak najít vhodný terén, kde by byl hezký sjezd zakončený skálou vhodnou pro ski B.A.S.E.

Přesně tak, takový terén je hodně obtížné najít. Takže se daleko častěji natraverzuje nad skálu, kde se uskuteční rozjezd a skok.

A jaký má tedy smysl skákat s lyžemi?

Rozdíl je v tom, že když se rozjedu na lyžích, dostanu se dál od skály, než když se jenom odrazím a skočím. Mohu tak teoreticky skákat skálu, která nemusí být na začátku úplně kolmá. A to je výhoda.

OČIMA AUTORKY

Když si zadáte do Googlu jméno Robin Kaleta, vyhrne se na Vás nekonečná řada odkazů s články, rozhovory, fotkami... Napadlo mě tedy se Robina zeptat, jestli se cítí jako celebrita. Rozesmál se, zavrtěl hlavou a sklopil oči, téměř rozpačitě. Ničím jiným jsem ho už ale nerozhodila. Na otázky odpovídal zodpovědně, jasně, polopaticky - což obzvláště oceňuji, mluvil k věci a ani nepřeskakoval od myšlenky k myšlence. Vlastně si dokážu docela dobře představit, že by dělal to, co vystudoval, tedy právníka. Sám prý už o tom také mnohokrát přemýšlel. Mám pro tebe, Robine, ale jedno doporučení. Než se k tomu třeba jednou rozhodneš definitivně, nacpi se nejdřív do obleku, pěkně si přitáhni kravatu a popřemýšlej o tom znovu.

Dočetla jsem se o tobě, že máš právnické vzdělání. Nepřijde ti někdy líto, že tolik úsilí při studiu vlastně přijde vniveč?

Nikdo neříká, že právo jednou nezačnu dělat.

To ale stejně staří kolegové už budou mít narozdíl od tebe spoustu praxe.

No, tak začnu od začátku. Ale to až kdybych měl pocit, že už mě lyžování nenaplňuje.

Ono to nebude třeba jen o tom, jestli tě to ještě bude nebo nebude naplňovat, ale třeba už to tak fyzicky nepůjde. Přijdou mladší, nažhavení, kteří tě převálcují…

To půjde myslím ruku v ruce…

Takže si dokážeš představit, že bys vyměnil tu relativní volnost a svobodu, co máš teď, za poněkud upjaté, konzervativní a nekompromisní povolání právníka?

Dokážu si to představit a mnohokrát jsem o tom přemýšlel. Byla by to samozřejmě velká změna životního stylu, ale i v lyžování dělám věci z nutnosti a věci, které dělám strašně rád. Myslím, že s právem by to bylo podobné. Určitě bych si i tam našel něco, co by pro mě mělo smysl a co by mě bavilo. Takže uvidíme.

Lyže, B.A.S.E., ski B.A.S.E.… tušíš, kam budeš pokračovat dál?

Zatím nevím. Teď chci prostě lyžovat a soustředit se na freeriding, tam se mám pořád co učit.

Robina sponzorují: Scott, Nike, LEKI, Arva


Robin Kaleta


Robin Kaleta - na lyžích i bez lyží, ale stále v pohybu


Upoutávky na filmy, na kterých se Robin podílel






Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

27.04.12:02Lucie - tak to jsme dva*1* Vypadá to nádherně, ale stačí mi se jen..
24.04.11:34sendman2 - tohle jsem vzdycky obdivoval nehorazne
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínJosef Květoň - trénink prsou a ramen...
Mikuc (19:55) • Všechno špatný k něčemu dobrý! Poskočí nohy, vršek do roka dožene a bude zas jinde! A k...
magazínJosef Květoň - trénink prsou a ramen...
havlic (14:43) • ...no ono to ještě vyleze!bude mě zajímat srovnání s Milanem Šádkem ty 2-3 týdny před s...
magazínSedmdesátiny Jana Smejkala: Můj život...
mirous (13:10) • Super článek! Takového čtení by mělo být víc. Miluji tyto retro pohledy do minulosti ku...
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Amanda (09:01) • Prima fotky. Těším se na ty soutěžní. *79*
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Ondra Hájek (19:57) • Soutěže v Kutné Hoře nemůžou zklamat, tenhle tým pořadatelů to má fakt zmáknutý. Co je...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2024 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2024 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
MAGAZÍN OBCHOD AKADEMIE
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie