Reklama:
Skladem opět všechny příchutě!
100 % Whey Protein v akci 1+1
Náš nejprodávanější protein. Více zde.

Tréninkové programy
- pohled do historie

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Trénink

Nenapadá mě nic vhodnějšího a příznačnějšího, než uvést tuto problematiku slavným výrokem ještě slavnějšího antického filozofa Herakleita: Pantha Rhei, neboli „vše plyne“. Nic není neměnného, konstantního a zvláště lidské vědění se posunuje mílovými kroky dál a dál a množství informací se každým okamžikem násobí. Vývoji se nevyhnul ani náš milovaný sport - kulturistika - a proto bych rád připomněl její kořeny, změny a proměny tréninkových postupů a principů v minulých desetiletích, kdy právě čas prověřil jejich životaschopnost, či je „odvál“ na „smetiště“ kulturistických dějin. Ne, není to zbytečné, protože současnost vždy vychází z minulosti, z metody pokusů a omylů, z Cimrmanovských průkopníků slepých uliček. I příklady těch, kteří šli špatným směrem, nejsou marné, ti nás vlastně přivedli na správnou cestu.

Úvod od antického filozofa Herakleita není vůbec náhodný, ale zcela záměrný. Ano, tušíte správně, kam mířím: kulturistika má totiž své kořeny právě v antickém Řecku, v období dávno před naším letopočtem. A pak že kulturistika je mladý sport! Samozřejmě, že se jedná o nadsázku a antičtí Řekové neměli o kulturistice v dnešním slova smyslu ani ponětí a na jejich olympiádách se v ní nesoutěžilo (jako ostatně ani na těch dnešních), ale pokud bereme kulturistiku jako kulturu těla, tak její filozofické kořeny nalézáme právě tady a nikde jinde! V době, kdy Řecko bylo na severu a západě obklopeno barbarskými kmeny a na východě sousedilo s orientálními despociemi, se vytvořila kultura, kterou nelze nazvat jinak než slovy Vojtěcha Zamarovského - řeckým zázrakem. Kultura, která dala světu demokracii, filozofii, a kde se zrodila věda a umění, které „opěvovalo“ nejen tělesnou zdatnost a výkon, ale poprvé v historii i krásu lidského těla - a tím se vracíme opět ke kulturistice. Staří Řekové nám zanechali odkaz, který nám dodnes „bere dech“ při pohledu na sochařské výtvory Myróna, Polykleita či Feidiase. Sport zde poprvé nesloužil jako příprava k boji, ale jako prostředek všestranného rozvoje osobnosti svobodných občanů, tedy dosažení ideálu „kalokagathie“ - harmonického propojení tělesné krásy a duševních schopností - kdy ani jedna z těchto stránek neměla převažovat! Až později se dostává tělesná krása a síla ve vztahu k duševním schopnostem do někdy až nesmiřitelného rozporu - na dlouhá staletí až tisíciletí převládalo přesvědčení, že kdo je silný a krásný, je hloupý, prostě komu příroda na jedné straně přidala, tak na druhé straně mu ubrala. Pozůstatky těchto názorů se křečovitě udržují ve společnosti ještě dnes, a to právě ve vztahu ke kulturistice.

Kam se ve vyspělosti našeho myšlení „hrabeme“ na staré Řeky. Na uvádění principu kalokagathie do praktického života sloužila gymnázia, kde svobodní občané nejenom získávali vědomosti od slavných filozofů, ale i vydatně tužili svoji tělesnou schránku (bohužel narozdíl od dnešních gymnázií). Ti nejlepší z nejlepších se mohli účastnit olympijských her, jednoho z nejobdivuhodnějších odkazů antické civilizace obnoveného až v roce 1896. Olympijští vítězové byli oslavováni všemi možnými způsoby - jejich podoba byla vytesána do kamene, byli opěvováni ve verších, ale i zcela pragmaticky jim rodná obec, kterou proslavili, poskytovala doživotní rentu, stali se jejími čestnými občany, prostě do konce života měli „vystaráno“, třebaže za své vítězství dostali pouze olivový věnec. Zmiňme se alespoň o jednom olympijském vítězi (zato šestinásobném!), a to o Milónovi Krotónském. Tento silák a neporazitelný zápasník by mohl být uváděn jako učebnicový příklad základního principu kulturistického tréninku, a to postupného zvyšování zátěže, neboli metody progresivního tréninku, kterou nevědomky uplatňoval. Denně nosil na ramenou tele a jak tele přibíralo na váze, tak narůstala síla starověkého atleta. Není se co divit, vždyť jeho trenérem nebyl nikdo menší než slavný matematik a filozof Pythagoras, s jehož větou se seznamují již děti na základní škole. A ten to měl dobře spočítané. V 5. století našeho letopočtu římští „okupanti“ zakázali pořádání olympijských her, které probíhaly v neúprosném čtyřletém cyklu přes tisíc let (datum jejich založení je 776 let před naším letopočtem), a tím skončilo i jedno z nejvýznamnějších období lidských dějin. Římská říše se rozpadla nedlouho poté.

Uběhlo dalších tisíc let, během kterých převládalo křesťanské náboženské dogma, díky němuž myšlenky starověkých filozofů o člověku, jak o tělesně, tak duševně rozvinuté harmonické osobnosti, byly zapomenuty a vědomě potlačovány. Ovšem tento stav nemohl trvat navěky: v 15. století se objevila renesance jako návrat k velké inspiraci v antice alespoň v oblasti umění a postupně i vědy, i když ne v uspořádání společnosti. Dva největší umělecké zjevy nejen této doby - Michelangelo Buonarotti, tvůrce slavné sochy Davida, zcela jednoznačně se inspirující slavnými antickými předlohami, a Leonardo da Vinci, univerzální umělec a vědec, jehož přesnost anatomických nákresů, které vytvořil na základě jím prvně provedených pitev, budí dodnes obdiv. Oba ve svých uměleckých dílech a celým svým životem dávali jednoznačně najevo, že středem jejich pozornosti a umělecké tvorby není jenom Bůh, ale především člověk jako umělecké dílo samo o sobě.

Muselo ovšem uplynout ještě několik století, než společenské podmínky, především v rozšíření sféry volného času v druhé polovině 19. století, umožnily opravdový a především praktický návrat k ideálům antiky, projevující se v obrovském rozmachu tělovýchovných spolků. U nás ten nejvýznamnější - Sokol - založil v roce 1862 Miroslav Tyrš, tvůrce dodnes platného a celosvětově uznávaného tělovýchovného názvosloví (bez něho by se neobešel ani náš sport, i když je často „přehlušeno“ triviálními názvy cviků a „amerikanizmy“). Sokolské slety byly v době svého založení světově zcela ojedinělou masovou přehlídkou tělesné zdatnosti a krásy lidského těla. Sokolové byli všestrannými sportovci, a to jak atlety, tak gymnasty a jako první v té době cvičili s činkami. Když to spojíme s jejich návratem k antickým ideálům, tak od kulturistiky byli vzdáleni jenom krůček.

Ale ten první kulturista v dnešním pojetí se v době založení Sokola ještě nenarodil. Pod vlastním jménem Franz Müller ho nikdo nezná, ale pod pseudonymem Eugen Sandow (1867 - 1925) se proslavil po celém světě jako propagátor tělesných cvičení, jako nepřemožitelný zápasník a cirkusový silák, který se ovšem těšil vážnosti a popularitě i v těch nejvyšších společenských kruzích (což bylo i náležitě finančně oceňováno). Z prostředí pouťových atrakcí se vypracoval až na profesora tělesné kultury. Takový vzestup zaznamenala jeho životní cesta, cesta člověka, který byl v mládí neduživý a stále nemocný (alespoň to o sobě s oblibou tvrdil), ale dokázal se vypracovat díky promyšlenému tréninku s činkami na jednoho z nejlépe stavěných mužů své doby. Všechny tyto atributy jeho osobnosti jsou jistě zajímavé, ale pro nás je mnohem důležitější fakt, že v roce 1903 vyšla jeho přelomová kniha „Body Building“, v níž definoval základní principy kulturistického tréninku, a protože každý ví, že Body Building rovná se kulturistika, je jasné, odkud toto označení pochází. Sandow neměl jenom svaly, ale i „mozek“, a tak dokázal svoje tréninkové systémy i náležitě zpeněžit.

Možná budete překvapeni, ale i Češi měli svého „Sandowa“ a nebyl jím nikdo menší než nejlepší a nejproslulejší zápasník naší historie - Gustav Frištenský (1879 - 1957) - „kulturista z Kamhájku“ (obec u Kolína, kde se narodil), obdivovatel Sandowa a především jeho tréninkových postupů, které uplatňoval v praxi. I on byl nesmírně obdivován pro svoji krásně formovanou postavu a v době, kdy jeho soupeři vážili kolem 150 kg a spíše než sportovce připomínali „bečku sádla“, je i při svém váhovém handicapu, váze méně než 100 kg, dokázal díky své kondici snadno porážet. Není se co divit, když jejich předzápasová „suplementace“ spočívala v konzumaci vepřového s knedlíkem a zelím, hojně prolívaným mnoha litry piva. Sandow položil základy, dokonce pořádal i první kulturistickou soutěž začátkem dvacátého století, ale na těchto základech se muselo teprve budovat.

Bez Sandowa by nebyla kulturistika, ale bez Joea a Bena Weiderových by se kulturistika nikdy nestala celosvětově rozšířeným a uznávaným sportovním odvětvím. Jejich činnost začala již před druhou světovou válkou pořádáním soutěže Mr. Amerika 1939 a vydáváním prvních čísel kulturistického časopisu rozmnoženého na cyklostylu, pochopitelně ničím nepřipomínajícího jejich dnešní několikasetstránkové magazíny. Světová kulturistická federace IFBB, kterou v roce 1946 založili za účasti pouhých dvou členských států (USA a Kanada), se rozrostla do současných mamutích rozměrů téměř 180 členských zemí, kterým Ben Weider dokázal jako doživotní prezident vládnout „železnou rukou“ prakticky až do své smrti v minulém roce. Joe Weider se stal zase největším byznysmenem v oblasti kulturistiky a nejenom to. Pokud mluvíme o tréninkových metodách, tak právě on vytvořil jejich „pokladnici“ svými Weiderovými tréninkovými principy, které se staly základem všech tréninkových programů. Ne, on je nevymyslel u kancelářského stolu, ale byl dobrým pozorovatelem tréninků špičkových kulturistů a jejich tréninkové postupy dokázal zevšeobecnit, popsat a pojmenovat - po sobě. A také velmi dobře zpeněžit, vždyť je to velmi dobrý obchodník. Objevitel Arnolda, sponzor těch nejlepších profesionálních kulturistů a zakladatel nejprestižnější a nejvýznamnější soutěže Mr.Olympia v roce 1965, předává každoročně vítězi sošku Sandowa a kruh se uzavírá.

Postavy špičkových světových kulturistů, jejich proměna v průběhu desetiletí, od čtyřicátých let až po dnešek, jsou „otiskem“ tréninkových postupů, metod a programů, doslova explozivního vývoje výživových doplňků a aplikace vědeckých poznatků v oblasti výživy. Neexistuje objektivní porovnání výkonnosti současných kulturistů s jejich předchůdci, vždyť jejich postavy jsou také reakcí na měnící se požadavky hodnocení, ba v průběhu doby se mění i estetická kritéria. My se v příštích pokračováních postupně podíváme do historie různých tréninkových programů a zajímavých či nestandardních postupů. Vždyť bez seznámení se s minulostí není možné dobře pochopit ani přítomnost - a to platí i pro kulturistiku.



Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

27.08.19:07Kriegel - už se těším na pokračování, palec nahoru!*79*
07.12.17:29flora - za 1 +1
07.12.16:16MikeJ Mezomorf - velmi pekne napisane!*1* *1* +3
07.12.16:13FLEGMA - pekné *2* +3
07.12.15:53eSko - Nějaké to domácí čteníčko na večer? Zajisté. Jen ať se d..+7
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínJosef Květoň - trénink prsou a ramen...
Mikuc (19:55) • Všechno špatný k něčemu dobrý! Poskočí nohy, vršek do roka dožene a bude zas jinde! A k...
magazínJosef Květoň - trénink prsou a ramen...
havlic (14:43) • ...no ono to ještě vyleze!bude mě zajímat srovnání s Milanem Šádkem ty 2-3 týdny před s...
magazínSedmdesátiny Jana Smejkala: Můj život...
mirous (13:10) • Super článek! Takového čtení by mělo být víc. Miluji tyto retro pohledy do minulosti ku...
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Amanda (09:01) • Prima fotky. Těším se na ty soutěžní. *79*
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Ondra Hájek (19:57) • Soutěže v Kutné Hoře nemůžou zklamat, tenhle tým pořadatelů to má fakt zmáknutý. Co je...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2024 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2024 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
MAGAZÍN OBCHOD AKADEMIE
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie