Na Mistrovství světa ve fitness mužů, které se konalo v září ve Španělsku, vybojoval Jan Böhm vynikající páté místo. O tom, jak je se svým umístěním spokojený i o dalších tématech jsme společně hovořili těsně před odletem zpět do České republiky.
Takže, co říkáš na své umístění?
Jsem spokojený a hodně. Nejen s tímhle závodem, ale i s celým letošním rokem.
I když třeba na GP Nutrend to nebylo ono, tam jsem se hodně chtěl dostat do
finále. Strašně moc mi ale potom dalo soustředění před MS.
Jak dlouho
jsi na něm byl?
Po celou dobu.
To znamená?
Jedenáct dní. Tým lidí, který tam byl, mi pomáhal, abych se co nejlépe
připravil. A i když si myslím, že na jaře jsem měl mnohem lepší formu než teď na
podzim, prostě to
nějak vyšlo.
Páté místo na Mistrovství světa je tvůj absolutně největší úspěch, nebo jsi ještě někdy dosáhl nějakého
podobného?
Na Mistrovství světa je toto můj největší úspěch, na Evropě mi medaile
vždycky těsně utíkaly. Tady ve Španělsku jsem nedoufal, že bych se mohl dostat do
finále a tak jsem šťastný, že se to povedlo.
Mimochodem, mám pocit,
že tě vídám na závodech neustále. Jak často vlastně závodíš?
No, dřív jsem jezdil
na soutěže pořád, tzn. jaro i podzim, ale nebylo to ono. Takže se teď snažím zvládnout tak
jedny závody ročně – většinou na jaře. Ale teď, když mi říkali, že mám dobrou
sestavu, chtěl jsem zkusit i podzim.
Škoda jen, že tady bylo tak
málo času a nemohl jsi sestavu předvést celou...
Měl jsem ale posunutý
začátek, takže jsem stihl, co jsem chtěl. Horší to bylo před odjezdem na
letišti, kdy jsem zjistil, že mám hudbu jen na CD-RW a ne na normálním cédéčku.
Naštěstí jsme ho tady nakonec zvládli přepálit.
- kliknutím obrázky zvětšíte-
Teď plánuješ zase
příští jaro?
Ještě nevím. Trenér mi radí, abych si radši pořádně odpočinul, protože
je
tělo takové vyždímané. Navíc já nejsem typ, který má postavu nějak vrozenou, takže spíš
budu potřebovat nabudovat nějaké svaly, jejich hloubku... a to bude potřebovat
čas.
Kde vlastně normálně pracuješ?
Na šachtě, povrch. Plus mám také fitko.
Je přímo tvoje? Kde ho máš?
V Klášterci. Ano, je moje.
Jak velký je Klášterec? Neuživí tě jen to fitko?
Má asi sedmnáct tisíc
obyvatel, ale neuživí. Dneska si spousta lidí myslí, že když máš fitko, vyděláš ranec. Ale tak to
bohužel není. Nějakou kačku to samozřejmě vynese, ale nic světoborného....
Na šachtě mám svoji jistotu. Dostanu svoji měsíční mzdu, fitko mám proto, že mě
prostě baví...
Jak to tím pádem ale zvládáš s časem?
No, jdu z práce... a zase do práce. Ale dělám dlouhý a krátký týden - to znamená
že dvanáctihodinový pracovní dny střídají dny volna a v těch mám čas si zajít
ráno zacvičit.
Co přítelkyně, chápe to?
Jo, jo. Je tolerantní. I když mě málem zastřelila, když zjistila, že chci jít na
Mistrovství světa. Ale zvládla to a tak jí to teď budu muset zase vynahradit.
Alespoň týden, jo?
Ne, to určitě déle!
Jak jste vlastně dneska v noci výsledky naší výpravy slavili?
Bujaré oslavy do tří do rána. Ale asi jsi to slyšel, ne?
Jasně, a nejen já (smích). Díky za rozhovor!