Reklama:

Radek Hadrovský: "Chlap by měl být chlapem."

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Osobnosti

Všichni si někde v sobě neseme představu o svém dokonalém já. Jací bychom měli být, co bychom měli umět, co vědět, jak vypadat, abychom byli sami pro sebe obdivuhodní podle našeho žebříčku hodnot. Každý ví, jaký by chtěl být, ale většina z nás je příliš líná na to, aby pro přiblížení se svému ideálu také něco udělala. Radek Hadrovský ovšem není líný ani za mák. Nebo možná líný je, protože lenivost je prý základem lidské povahy, ovšem svou lenoru má pěkně pod zámkem a den za dnem pracuje na tom, aby se pokud možno ještě v tomhle životě stal tím správným prototypem chlapa podle svých měřítek. Jeho prostředkem k sebezdokonalování a seberozvoji je především sport.

Sportu se Radek Hadrovský věnuje intenzivně už od dětství. Začal s gymnastikou, která mu dala všeobecný pohybový základ, šikovnost a velký kus odvahy, karate a zápas ho zase naučily bránit se a nebát se rány. Několik let v závodní kulturistice a fitness mu pomohlo získat disciplínu a postavu, která vzbuzuje respekt, práce v týmu potápěčských záchranářů ho zocelila psychicky. Díky svému současnému sportu, CrossFitu, získal celou řadu nových dovedností, sílu, výkon, ale také schopnost zcela se vydat a sáhnout si na dno.

Radek již na sobě odvedl obrovský kus práce, ale ještě se sebou není hotov. Proto přijal další výzvu, která by ho měla na jeho cestě ještě dále posunout.

Radku, ty jsi v letošním roce absolvoval velmi zajímavé výběrové řízení. Můžeš prozradit, o co se jednalo?

Jednalo se o oficiální výběrové řízení do aktivních záloh 43. výsadkového praporu v Chrudimi, kterým jsem úspěšně prošel.

...byl jsem vždy zvyklý na to, že když si chlapi na něco podali ruku, nemuseli mít žádnou smlouvu a platilo to. Jeden se na druhého nevykašlal. Jenže tohle v současné společnosti postrádám.

Velká gratulace! Co to pro tebe do budoucna znamená?

Budu mít smlouvu s armádou jako záložák. Znamená to, že tam nebudu každý den v práci jako profíci, ale přijedu čtyřikrát do roka na týdenní cvičení. Při výběrovém řízení i při výcviku jsou kladeny na záložáky stejné nároky jako na profíky. Rozdíl je jen v tom, že u záložáků je z časových důvodů vše na delší lokte.

Jak tě vůbec napadlo hlásit se do armády?

Bylo to spontánní rozhodnutí. K armádě jsem tíhnul už jako malý, chtěl jsem jít na střední vojenskou školu, jenže moji rodiče si mysleli, že vojáci jsou vymatlaní bezmozci, a tak jsem dostal zákaz. Teď jsem se o výběrovém řízení k armádě dozvěděl čistě náhodou, ale dlouho jsem o tom přemýšlet nemusel.

Jak výběrové řízení k paragánům vypadalo?

Trvalo dva dny a zahrnovalo tři části. V první části jsme absolvovali fyzické testy, podobné jako když se člověk hlásí třeba na FTVS. Byly tam kliky na 3 minuty, maximální počet sedů lehů za minutu, striktní shyby na hrazdě do maxima a Cooperův běh, to je běh na 12 minut. Na to navazovalo přezkoušení ve vodě, kde jsme měli uplavat 300 m libovolným stylem, šlapala se voda na čas, potápěli jsme se, přesně jako to lidé vidí v akčních filmech o mariňácích.

A cítil ses jako v akčním filmu?

Tak ono to člověka semele. (úsměv) Navíc jak jste v tom spolu s ostatními a dřete společně, nespíte společně, jdete pěšky celou noc společně, začne se tam tvořit taková zvláštní kamarádská atmosféra. Možná to bude znít divně, ale to je jedna z věcí, kvůli které jsem tam šel. Jak se celý život pohybuji ve sportu, byl jsem vždy zvyklý na to, že když si chlapi na něco podali ruku, nemuseli mít žádnou smlouvu a platilo to. Jeden se na druhého nevykašlal. Jenže tohle v současné společnosti postrádám.

Máš pocit, že v armádě je to jinak?

Já myslím že jo, že tam to jinak ani nejde, proto tam jdu. Budu mezi lidmi, na které se mohu spolehnout, a taky si vyčistím hlavu od práce a od okolního světa.

Nebojíš se ale, že třeba jednou budeš muset narukovat?

K tomu myslím, že nedojde... Každopádně ale patřit k aktivním zálohám chrudimského 43. výsadkového praporu je pro mě výzva, stejně jako byl CrossFit výzva, když jsem s ním začínal. Samozřejmě, někdo řekne: "No jo, chce si hrát vojáky." Ale já si tam nejdu hrát na vojáky, já tam jdu, abych se něco naučil. Spoustu lidí, když se dostane k bouračce, tak neví, co dělat, jak pomoci, často to neustojí psychicky. Já jsem se v tomhle ohledu hodně naučil, když jsem pracoval jako potápěčský záchranář. A teď s těmi vojáky... chci mít pocit, proč to neříct, že jsem schopný postarat se o svou rodinu i v případě nějaké nenadálé krizové situace. Prostě mi připadá důležité, aby byl chlap fakt chlapem, aby chlap nebyl sráč.

Je fakt, že chlapi jsou čím dál častěji změkčilí, jako by si pomalu začali vyměňovat role se ženami. Čím myslíš, že to je?

Tak zase, spoustu lidí určitě řekne, že je to blbost a že plácám nesmysly, ale já si myslím, že je to tím, že kluci nemají povinnou základní vojenskou službu. Já vojnu zažil, takže vím, o čem mluvím. Nám tam třeba přišel kluk, pamatuji si to jako dnes, byl to mamánek jako blázen. Když tam šel, on brečel, maminka brečela... Dva měsíce nato za ním přišla maminka na návštěvu a on kluky na bráně prosil, ať jí řeknou, že tam momentálně není. Ten kluk se totálně změnil a samozřejmě, že k lepšímu. Dnešní mladí lidé nejsou zvyklí mít režim, mít morálku, jsou jako děti, nesamostatní a postrádají to, čemu se říká selský rozum.

A ty takový nechceš být ani náhodou, proto sport, proto záchranáři, a proto teď armáda. Vrátím se ale ještě k tomu výběrovému řízení. Co dalšího obsahovalo kromě úvodních fyzických testů, které pro tebe jako pro sporťáka asi nebyly ničím obtížným?

Fyzické testy pro mě skutečně byly to nejlehčí, to těžší přišlo až navečer a hlavně v noci.

Spánková deprivace?

To taky, za ten víkend jsem naspal asi pět hodin. Ale bylo toho víc. Po fyzických testech jsme dostali za úkol běžet 5 km v šestičlenném družstvu s kládou. Na kládě bylo vždy pět lidí, šestý nesl všem ostatním samopaly, cestou jsme se střídali. U toho se ještě dřepovalo nebo klikovalo. To bylo ještě relativně dobré. Pak přišel zrychlený přesun na 10 km s 10kg batohem a tam jsem měl krizi. Ne kvůli fyzičce, ale tou dobou jsem i v crossfitovém tréninku procházel obdobím, kdy jsem měl hodně zakřečované nohy, a to mě dostalo i tady. Na sedmém kilometru už jsem měl takové křeče, že jsem musel zastavit a protáhnout se, jinak bych dál neudělal ani krok. Už už jsem se chystal říct klukům, aby dál běželi beze mě, nechtěl jsem je zdržovat, protože družstvo muselo stihnout časový limit, jenže tam už nastoupil určitý pocit sounáležitosti, a tak mi jeden kluk vzal na zbytek cesty batoh. Jen jemu mohu děkovat za to, že se mi nakonec podařilo doběhnout.

To bylo vše?

Ne. Když jsme se vrátili na rotu, absolvovali jsme nějaké psychotesty a pak si šli lehnout. Ve tři v noci nás ale vzbudili dělobuchy, vytáhli nás ze spacáků a přišlo to, čeho jsem se bál nejvíc, protože nejsem právě vycházkový typ. Před sebou jsme měli 25km pochod s 25kg batohem na zádech, který jsme měli zvládnout v časovém limitu 6 hodin. A to bylo něco. Šlapeš za světlem čelovky, kolem tma. Pak už to světlo zhasneš a pořád jdeš a jdeš a přemýšlíš o životě...

A možná i o tom, do čeho ses to zase namočil.

Jo, to taky. (úsměv) Ale časem se dostaneš do fáze, kdy přestáváš přemýšlet, nastavíš autopilota a prostě jen šlapeš a šlapeš. Ráno to ale bylo super. Na základnu jsme se vraceli kolem osmé, šli jsme přes letiště, právě vycházelo slunce a mně to přišlo takové hrozně akčňácké. (úsměv)

Jako bych to viděla. Scéna jako z Top Gunu. Tím jste výběrové řízení končili?

Ne, dostali jsme hodinu pauzu, po které nás ještě čekal 3km běh s nosítky, ve kterých jsem se střídali. Nejvíc jsme se tam snažili házet toho kluka, co mi pomohl s batohem. Já na tom byl lépe silově, a tak jsem se mu tak snažil vrátit jeho pomoc při běhu. Pak už následovalo jen závěrečné vyhodnocení všech disciplín, celé výběrové řízení nás dokončilo 16 z 25.

To jste měli docela velký odpad. Co to vlastně bylo za lidi, kteří s tebou šli do výběrového řízení, měli kondičku? Byli to všichni sportovci?

My máme z akčních filmů zažité, že vojáci jsou všichni svalnatí, ale tady to tak nebylo a já byl se svou postavou spíše výjimka. Někteří kluci mě ale až překvapili, jak na tom byli dobře s fyzičkou. Jinak se dá říct, že naprostá většina měla dobrou představu o tom, co je čeká. Byli to často nadšenci z různých airsoftových spolků, a tak měli jasno v tom, proč tam jdou a že to chtějí.

Jestli budete, či nebudete do záložních složek přijati, jste se dozvěděli hned po výběrovém řízení?

Ještě jsme museli projít důkladnou zdravotní prohlídkou, která zahrnovala snad deset lékařů. Začínalo se psychotesty, hned druhá kontrola byla na očním, kde mi řekli, že mají podezření na zelený zákal. Byl to docela šok. Vidím normálně, barvocit mám v pořádku, měl jsem ale zvýšený nitrooční tlak, což bývá spojeno právě se zeleným zákalem. Podrobil jsem se tedy v ÚVN ještě dalšímu speciálnímu vyšetření, které naštěstí zelený zákal neprokázalo. Dál jsem měl ještě zvýšené jaterní testy. Hodnota, kterou jsem měl, je u vrcholových sportovců běžná, nicméně já se musel vrátit do Liberce a zvolnit v tréninku. Další absolvované testy už byly v pořádku. No a nedávno mi přišla zpráva, že mám před podpisem smlouvy.

Krása. Nebojíš se ale, že vás chrudimští profíci nebudou jako záložáky moc brát, že na vás budou koukat svrchu?

Zatím jsem ten pocit vůbec neměl, naopak, od těch, se kterými jsme byli při výběrovém řízení v kontaktu, jsem cítil spíše podporu. Samozřejmě nás dusili, to byla jejich role, ale když jsme po závěrečné disciplíně nastoupili, čekala nás tam na stole řada piv v plechovce a to bylo úžasný gesto. Mně se tam líbilo.

Kdy by tě mělo čekat první cvičení?

Po podpisu smlouvy bych měl nafasovat výstroj a první cvičení by mělo proběhnout v září.

Jak se těšíš na parašutistický výcvik? Už jsi někdy s padákem skákal?

Sám ne, zkoušel jsem to v tandemu. Zajímavé je, že já se výšek bojím. Ale to je super, bude to pro mě výzva.


Fotografie z archivu 43. výsadkového praporu Chrudim


Foto:
desátník Jakub Školník


Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

10.10.21:23ironfighter - Je to tak, real zeny take nechteji zadne babovky, polochla..
10.10.21:19powr - Tělesné rozměry, fyzický výkon a mávání pistolkou s tím ne..
10.10.20:59Seazer - Nekteri lide pusobi dojmem, ze jim byl velky mozek dan omy..
10.10.18:54ygg - `Je fakt, že chlapi jsou čím dál častěji změkčilí, jako by..
10.10.18:22david.senkyrik - ***
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údaje
Copyright © 2010-2017 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2017 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV NOVÉ  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra