"Tato soutěž, která je otevřena pouze pro držitele těch nejvyšších titulů, bude každoročně přitahovat ty nejlepší. Vítězové se budou moci každý rok vracet, aby znovu potvrdili svou velikost i v další sezóně, a tyto závody rok od roku porostou," píše neznámý autor na stránkách magazínu Muscle Builder v rámci ohlédnutí za prvním ročníkem Mr. Olympia, který se pořádal v sobotu 18. září roku 1965 v prostorách brooklynské hudební akademie. Je škoda, že se jméno tohoto redaktora nedochovalo, protože se ukázal být dobrým prorokem.
Mr. Olympia, původně soutěž určená výhradně kulturistům, se rozrostla v rozsáhlou akci, kterou dnes známe jako Olympia Fitness & Performance Weekend Joea Weidera. Jednodenní klání, jež spoluzakladatel federace IFBB Joe Weider vytvořil s cílem udržet ve sportu celkové šampióny IFBB Mr. Universe, kteří podle tehdejších pravidel nesměli svůj titul obhajovat, sice dodnes zůstává ústředním bodem Olympia Weekendu, ale na programu je toho mnohem více. Svou Olympii v současnosti kromě sportovců nastupujících v kulturistice mužů open mají i jejich kolegové z lehčí váhy, borci nastupující v mužském physique a classic physique i závodnice, které výsledky svého úsilí prezentují v kategoriích ženského physique, fitness, figure a bikiny fitness.
Letošní Olympia Weekend se kvapem blíží a to je ta pravá chvíle, abychom Vám nabídli náš letošní předsoutěžní speciál k této události. Nebude v něm chybět pohled do historie ani detailní představení účastníků Olympie v obou kulturistických kategoriích.
Pohled do historie - sedmý titul Mr. Olympia
Myšlenka, že se vítězové Olympie budou každý rok vracet, aby znovu potvrdili své kvality, se stala velkou pravdou. Za dvaapadesát let existence soutěže zde titul dokázalo vybojovat pouze třináct borců, přičemž hned deseti z nich se to podařilo několikrát. U jednoho vítězství z Mr. Olympia zůstali pouze Chris Dickerson, Samir Bannout a Dexter Jackson, Lee Haney s Ronniem Colemanem naopak společně drží rekord v počtu prvenství z Olympie, když zde přemožitele nenašli celkem osmkrát. V těsném závěsu za nimi se sedmi vítězstvími je Arnold Schwarzenegger a právě o své sedmé zlato ze soutěže se letos pokusí zabojovat i aktuální úřadující šampión klání Phil Heath.
Zda se mu to podaří, bude jasné až ve dnech 15. a 16. září, kdy se v lasvegaské Orleans Areně odehraje nejprve semifinále a poté finále soutěže. Na to, jaká byla sedmá vítězství Schwarzeneggera, Haneyho a Colemana, ale můžeme zavzpomínat u nyní.
Sedmý titul Arnolda Schwarzeneggera na Mr. Olympia 1980
Výsledky Mr. Olympia 1980 |
| |
1. | Arnold Schwarzenegger |
2. | Chris Dickerson |
3. | Frank Zane |
4. | Boyer Coe |
5. | Mike Mentzer |
6. | Roger Walker |
7. | Roy Callendar |
8. | Dennis Tinerino |
9. | Tom Platz |
10. | Danny Padilla |
11. | Ed Corney |
12. | Tony Emmott |
13. | Roy Duval |
14. | Casey Viator |
15. | Samir Bannout |
16. | Ken Waller |
|
Olympie v roce 1980, na které si připsal své sedmé vítězství Arnold Schwarzenegger, podle některých představuje nejkontroverznější ročník soutěže v celé její dosavadní historii. O Mr. Olympia 1980 se toho napsalo již mnoho a nemálo toho najdete i na Ronnie.cz. Přesto připomeňme alespoň to hlavní. Arnold, který od původně ohlášeného konce kariéry z roku 1975 žil spíše jako celebrita než jako kulturista, se v osmdesátém roce začal po fyzické stránce připravovat na ztvárnění hlavní role ve filmovém fantasy Barbar Conan. Zvýšená tělesná aktivita se pozitivně projevila i na jeho formě a Schwarzenegger se v necelých třiatřiceti letech rozhodl, že chce na Olympii ještě jednou zvítězit. Nahrála tomu i skutečnost, že se poprvé po čtyřech letech nespolupodílel na pořadatelství soutěže.
Svůj záměr pečlivě tajil, a ačkoliv se vědělo, že do Sydney, kde se soutěž konala, přiletí, všichni si mysleli, že zde bude působit v roli televizního komentátora anebo zde maximálně vystoupí exhibičně. Chaos, jaký se strhl poté, kdy na setkání závodníků krátce před soutěží oznámil, že se chce zapojit do bojů na pódiu, je již pověstný. Ačkoliv někteří z jeho soupeřů v čele s Mikem Mentzerem s Arnoldovou účastí nesouhlasili, protože se ke startu na rozdíl od nich včas nezaregistroval, nakonec svolení závodit získal.
Jak mnozí fanoušci kulturistiky vědí, Arnold se na soutěži zdaleka nepředstavil ve své nejlepší formě, když si delší přestávka od závodění v kombinaci s nepříliš dlouhým časem na přípravu vybraly svou daň. Některé svalové partie postrádaly dřívější objemy a plnost a zdálo se, že legendární kulturista nechal svým soupeřům otevřené dveře k tomu, aby jej překonali. Pravdou nicméně je, že ačkoliv Chris Dickerson, Frank Zane, Boyer Coe i zmíněný Mike Mentzer byli skvělí, u každého z nich byste našli nějakou slabinu. A to při Arnoldově popularitě a charismatu stačilo k tomu, aby jej rozhodčí ocenili tak, že to na vítězství nakonec stačilo.
Arnold Schwarzenegger na Mr. Olympia 1980
Arnoldovi konkurenti jeho vítězství nenesli lehce. Frank Zane hodil svou trofej za třetí místo proti zdi, pátý Mentzer a čtvrtý Coe nechali trofeje na pódiu a dušovali se, že se do Austrálie již nikdy nevrátí. Schwarzeneggerovu úspěchu nechtěl věřit ani druhý Chris Dickerson. Po Mr. Olympia 1980 Arnold již více nezávodil a totéž platí i o Miku Mentzerovi, který se jako jediný přes spornou porážkou od slavnějšího soka nikdy nepřenesl.
Sedmý titul Leea Haneyho na Mr. Olympia 1990
Výsledky Mr. Olympia 1990 |
| |
1. | Lee Haney |
2. | Lee Labrada |
3. | Shawn Ray |
4. | Mike Christian |
5. | Rich Gaspari |
6. | Francis Benfatto |
7. | Frank Hillebrand |
8. | Samir Bannout |
9. | Andreas Münzer |
10. | Eddie Robinson |
11. | Mike Quinn |
12. | Ron Love |
13. | Jean Luc Favre |
14. | Bernard Sealy |
|
Pokud Mr. Olympia 1980 byl zvláštní nečekaným comebackem i vítězstvím Arnolda Schwarzeneggera, pak také Olympie, která se odehrála o deset let později a přinesla sedmé vítězství Leea Haneyho, měla svou specialitu. V roce 1990 došlo v USA ke zpřísnění legislativy a užívání anabolických steroidů, které nebyly vydány na lékařský předpis, bylo postaveno mimo zákon. Vedení profesionální divize IFBB na to zareagovalo a v tomto roce poprvé profesionálové museli počítat s tím, že se minimálně na některých soutěžích budou muset podrobit antidopingové kontrole.
První soutěží, kde se testy dělaly, se stal druhý ročník březnového Arnold Classic a s ohledem na to, že se zde testovalo až po závodech, se celé klání stalo malou PR katastrofou. Kontrolou neprošli Shawn Ray, Ralf Möller, Nimrod King a Samir Bannout. Původní vítěz soutěže Shawn
Ray musel svou trofej a šek na 60.000 dolarů vrátit a šampiónem byl místo něj stanoven původně druhý Mike Ashley. Něco takového se v září na Olympii nesmělo opakovat. Představte si, že by vítěz Mr. Olympia neprošel antidopingovou kontrolou a za několik dnů by musel trofej odevzdat nějakému jinému borci v pořadí. To by představovalo blamáž pro celý sport!
Před Mr. Olympia tak celé testování bylo postaveno jinak. Závodilo se v sobotu, testy se měly dělat ve středu a v pátek měly být oznámeny výsledky kontroly. Tou nakonec neprošlo pět kulturistů, a to Berry DeMey, Mohammed Benaziza, J. J. Marsh, Van Walcott Smith a Vince Comerford, kteří tak nebyli vpuštěni na pódium. Zvláště nepříjemnou se celá situace stala pro Smitha a Comerforda. Oba se v roce 1990 měli na Olympii představit poprvé a víckrát se jim na soutěž již kvalifikovat nepodařilo.
Lee Haney a Lee Labrada na Mr. Olympia 1990
Lee Haney tedy své sedmé vítězství z Mr. Olympia a šek na 100.000 dolarů vybojoval ve startovním poli, ze kterého mu na poslední chvíli ubylo pět soupeřů. Dosáhl by na něj i pokud by DeMey, Benaziza, Marsh, Smith a Comerford závodili? Zřejmě ano, a to i přesto, že tentokrát ze zřejmých důvodů nezávodil v takové formě jako v předchozích letech. Celé vzpomínání na rok 1990 v profesionální divizi IFBB ukončeme zmínkou, že na Arnold Classic 1991 na antidopingovou kontrolu již nedošlo, byť americká legislativa zůstala beze změny.
Sedmý titul Ronnieho Colemana na Mr. Olympia 2004
Výsledky Mr. Olympia 2004 |
| |
1. | Ronnie Coleman |
2. | Jay Cutler |
3. | Gustavo Badell |
4. | Dexter Jackson |
5. | Markus Rühl |
6. | Gunter Schlierkamp |
7. | Chris Cormier |
8. | Dennis James |
9. | Victor Martinez |
10. | Darrem Charles |
11. | Pavol Jablonický |
12. | Kris Dim |
13. | Ahmad Haidar |
14. | Johnnie Jackson |
15. | Troy Alves |
16. | Craig Richardson |
17. | Mustafa Mohammad |
18. | Richard Jones |
19. | Claude Groulx |
|
Ačkoliv je to možná zvláštní, také Olympie v roce 2004 měla svou specialitu. S cílem zatraktivnit celou soutěž pro diváky byl finálový večer klání zpestřen tzv. Challenge Round. V tomto kole prvních šest nejlépe umístěných závodníků z předchozích kol mělo vyzvat na jednu pózu (dle svého výběru z povinných) každého z ostatních závodníků, a to za účelem seřazení od nejhoršího k nejlepšímu. Sbor rozhodčích pak v reálném čase oznámil vítěze každé výzvy a úspěšnější závodník získal dva body, které byly přičteny k jeho dosavadnímu skóre z Challenge Round a byly zobrazeny na výsledkové tabuli. Ke skóre z Challenge Round byly navíc připočítány body za dosavadní cestu soutěží, a to tak, že nejlepší závodník po třech kolech si připsal šest bodů a šestý v pořadí jeden bod.
Ronnie Coleman měl před Olympií v roce 2004 na kontě už šest vítězství a působil doslova neporazitelně. Challenge Round na tom nic nezměnilo. Byl ve vedení po prvních třech kolech a uspěl i během výzvy. Lonnie Teper, reportér a moderátor soutěží, na Colemanovo vystoupení na Mr. Olympia 2004 vzpomíná takto: "Ronnie přišel ještě větší než v roce 2003, kdy při výšce 180 cm vážil 130 kg, a nenechal nikoho na pochybách, že mu nikdo a nic (jako třeba Challenge Round) nebude stát v cestě.
Podle jeho nutričního poradce Chada Nichollse čtyřicetiletý borec z texaského Arlingtonu vážil 132 kg během dopoledního semifinále a poté, kdy spořádal dvě jídla předtím, než v Mandalay Bay Events Center nastoupil k finále, se jeho hmotnost blížila pravděpodobně ke 134 kg. S ohledem na to, že byl zrovna Halloween, tato hříčka přírody perfektně zapadla do sváteční atmosféry. Byl tak ostrý jako vloni? Ne tak docela, řekl bych. Ale byl opět o bezmála 5 kg těžší, což bylo obtížné vůbec pochopit, a bylo to dost na to, aby si na účet mohl uložit dalších 120.000 dolarů za první místo."
Ronnie Coleman a Arnold Schwarzenegger na Mr. Olympia 2004
Ronnie ten večer sošku Sandowa, trofej pro vítěze Mr. Olympia, symbolicky převzal z rukou Arnolda Schwarzeneggera. Challenge Round se neosvědčilo, v příštím roce představovalo již pouze doprovodný program a jeho skóre do pořadí Mr. Olympia nijak nezasahovalo. Od roku 2006 již součástí Mr. Olympia není vůbec.
Zpět na začátek článku
Jak to na Mr. Olympia bude letos?
Na v pořadí třiapadesátý ročník Mr. Olympia se kvalifikovaly rovné dvě desítky borců. Svého práva nastoupit k soutěži se tentokrát rozhodli nevyužít pouze dva profíci, a to vítěz květnového New York Pro Sergio Oliva Jr. a Juan Morel, který se k účasti na Olympii nominoval díky umístění v žebříčku. Oba před startem na vrcholné události sezóny upřednostnili práci na dalším zlepšení postavy.
Najít nejzkušenějšího kulturistu, který se na pódiu Olympie letos představí, nedá příliš práce. Je jím nestárnoucí Dexter Jackson, jenž se klání zúčastní už poosmnácté v kariéře, a to navíc jako jeden z favoritů na nejvyšší příčky. Svůj debut na Olympii naopak absolvují Gerald Williams a Jeff Beckham, přičemž třicetiletý Williams k Mr. Olympia zároveň nastoupí v roli nejmladšího borce na pódiu.
Český fanoušek pak bude s napětím očekávat, jak si při svém druhém startu na Olympii mezi těžkotonážníky povede Lukáš Osladil. Český profík se díky triumfu z jarního Arnold Classic South America k účasti na Olympii kvalifikoval podruhé v řadě, což lze samo o sobě považovat za obrovský úspěch. Ten tradičně perfektně připravený kulturista může ještě vyšperkovat, pokud by se mu na závodech podařilo vylepšit dělené šestnácté místo z minulé sezóny.
* nezúčastní se
** kliknutím na jméno závodníka přejdete k jeho profilu
Věk: 37
Zisk práva na přestup k profesionálům: NPC USA 2005
První sezóna mezi profesionály: 2006
Profesionální starty: 18
Starty na sezónu: 1,5
Profesionální vítězství: 12
Úspěšnost v boji o vítězství: 66,67 %
Starty na Mr. Olympia: 9
Nejlepší umístění na Mr. Olympia: 1. místo z let 2011
- 2016
Průměrné umístění na Mr. Olympia: 1,78
Kvalifikace na Mr. Olympia 2017: doživotně prvním místem z Mr. Olympia 2011