Reklama:

Jaké jsou další plány Vojtěcha Koritenského?

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Osobnosti

Je mnoho kulturistů, jejichž mediální obraz tak úplně nekoresponduje s reálným chováním. U Vojty Koritenského toto neplatí. Rozhovory se nesou ve stejně pohodovém duchu jako jeho dikce známá ze série On The Top. Zprostředkovat vstřícnou atmosféru s častými výbuchy upřímného smíchu není nic jednoduchého, ale aspoň si ji dokážete vybavit. S Vojtou jsme si povídali o jeho soutěžní sezóně, o plánech do budoucna, o objemové přípravě, syntholu na soutěžích a taky o tom, jak se stát profesionálem.

Vojto, jak je možné, že se obyčejný kluk z paneláku dostane mezi profesionály, soutěží na Mr. Olympia a desetitisícům jiným, mnohdy mnohem talentovanějším borcům se to přes veškerou snahu nepovede? Čemu to přičítáš?

Nevím, asi to chce mít i štěstí. Štěstí v tom bude hrát roli určitě. Jak se říká, chce to být ve správný čas na správném místě. Samozřejmě je to tím, že vypadám perfektně. (smích) Dělám si srandu. Je to o tom, že to člověk trefí. Trefíš na sport, který ti sedne, na dobré lidi, na dobrou soutěž, sedne ti forma, prostě ty dílky postupně zapadnou do sebe a vyjde to.

Přesto tu je, nebo byla hromada lidí, kteří se urputně snaží, a nevyjde to. Něco tam musí být jinak, něco v hlavě, co tě tam dotáhne. Uměl bys to pojmenovat?

Každopádně to musíš mít v hlavě dobře nastavené. Musíš mít i trochu taktiky v hlavě. Když jsem vyhrál tu amatérskou Olympii, tak jsem mohl jít do vyšší kategorie a pravděpodobně bych ji vyhrál. Ale raději jsem se nacpal do nižší i přes riziko ztráty svalů, protože jsem šel na větší jistotu. Udělal jsem trochu krok zpátky, abych mohl jít potom zase dopředu. Ale důležité je hlavně pořád jet, nikdy nezastavovat. Když se něco pose*e, umístíš se na ho*no, musíš to hodit za hlavu a jet dál. Nesmíš se na tom zaseknout. Neřešit, proč jsem sakra byl třetí, a ne první. To se musí hodit za hlavu a jít hned na další závody. A tohle hodně lidí neumí. Jdou na jedny závody, nedopadnou podle svých představ a teď se v tom hrabou a řeší to další dva měsíce, že musí být příště lepší. Ubíjejí sami sebe. A přitom by o týden později mohli třeba vyhrát.

Musí ten člověk mít v hlavě jenom kulturistiku a upínat se na ten jeden cíl?

Já vím, že to tak spousta profíků má. Ale já ne. Spíš si myslím, že je to trochu na škodu. Bavil jsem se o tom s Tomášem Burešem, že je lepší to neřešit. Protože máš čistou hlavu. Kdybych teď neměl fitko, podnikání, tak bych stál před zrcadlem, prohlížel se a říkal, jak je to na ho*no. Ale na to já nemám čas. Jdu si zacvičit, jedu si svůj režim, mám nastavené jídlo podle období, ve kterém se nacházím, ale ve finále nemám zase tak moc času na to myslet, protože musím makat kolem fitka a tak. Mně to tak funguje. Když na tom tak nelpím, jde mi to snáz, než když jsi zaměřený jenom na to svoje tělo a jsi samozřejmě pořád nespokojený a kritický sám k sobě. To tě hodně vyčerpá.

Ty jsi letos absolvoval velmi podobnou sezónu jako vloni, bohužel bez postupu na Mr. Olympia. Jak bys tedy zhodnotil ten dosavadní průběh sezóny?

Kladně. Mám za sebou čtyři soutěže, z toho tři s finálovým umístěním. Jednou 3. místo, jednou 4. a jednou 5. místo. Jednou to bohužel ujelo až na to 10. místo, ale jinak to byla dobrá sezóna. Škoda, že nakonec pár bodíků ujelo. Kdybych to rozhodoval já, určitě bych na té Olympii byl. ( smích)


Vojtěch Koritenský na Vancouver Pro 2017
(foto: Muscle-insider.com)
Dlouho to vypadalo velmi nadějně, chyběly pouhé dva body k postupu. Vidíš zpětně nějakou chybu třeba v taktice, formě atd.?

To je těžké říct. Na ty soutěže jsem se připravoval víceméně pořád stejně, na tu poslední dokonce hodně důkladně a poctivě, protože jsme chtěli s Tomášem (Burešem - trenérem Vojty) udělat supersuchou formu. Jenže už zhruba týden před soutěží jsem si všiml, že tělo na ty osvědčené postupy nereaguje, že to nemůžeme dostat tam, kam potřebujeme. Ty svaly byly měkké a pořád to bylo jakoby pod vodou. Nakonec během superkompenzace ta voda začala odtékat, ale ty svaly byly pořád měkké. Takže v pátek před závody píši Tomášovi, že to je v pr*eli a že to vypadá úplně na pi*u. Že je sice voda fuč, ale tvrdost taky. Tak jsem to zkusil oživit tím, že jsem se nažral, co to šlo. Nakonec to bylo docela koukatelné, ale necítil jsem se úplně ve své kůži. Nohy byly takové prázdné, nebylo to ono a v podstatě jsem to chtěl mít co nejrychleji z krku. To se samozřejmě nakonec projeví i na těch závodech, protože v hlavě to máš a ta prezentace a chuť závodit není taková, jaká by měla být. Na druhou stranu si myslím, že desátý jsem být nemusel. Ale bylo to ve Vancouveru v Kanadě, bylo to úplně otočené rozhodování než týden předtím, takže nevím úplně přesně, co rozhodčí vyhledávali.

Přes tohle ojedinělé umístění jsi ale stabilní součástí finálové pětky na soutěžích. Vnímáš to, že už tě soupeři znají, že už na tebe koukají trochu jinak?

Jo, já myslím, že jo, protože většinou se tam potkávají stejné tváře, i když těch nových závodníků se teď vyrojilo strašlivě moc. Možná by stálo za úvahu oživit zase kategorii do 202 liber, protože těch profíků do 212 je momentálně šíleně moc. Ale jinak si myslím, že už mě docela berou. No, aspoň mě už teda zdraví. (smích)

Vidíš nějaký posun v trendech? Jsou spíše vyrýsovanější, nebo naopak kulatější, objemnější apod.?

To je právě těžké… Když jsem přijel do Charlotte, tak jsem měl suprovou formu a oni mě šoupli na páté místo. Dali přede mě takové baculatější, rozhodně ne tak suché a připravené závodníky. Samozřejmě Milan Šádek a ten druhý měli formy špičkové, ale ti ostatní, kteří byli přede mnou, tak takovou formu, co já, už neměli. Takže jsem si říkal, že to udělám trochu plnější na příště. To jsem udělal, přišel jsem na Toronto o 2 kg těžší a ukázalo se, že to byl dobrý nápad. Pokračoval jsem v tom, na Aljašce jsem měl o další 2 - 3 kg víc, cítil jsem se fakt dobře, veliký, přitom to bylo pořád pěkně vyrýsované, byť ne už tak suché. No a tam zase chtěli, aby to bylo úplně vysušené. Takže jsem měl smůlu. Tohle se prostě odhadnout nedá, musíš přijít vždycky skvěle připravený a uvidíš...

Ty jsi zmínil Charlotte Pro, která byla zajímavá pro českého fanouška soubojem mezi tebou a Milanem Šádkem. Nemrzí tě, že tě Milan porazil?


Vojtěch Koritenský na Europa Charlotte Pro 2017
(foto: Npcnewsonline.com / James Allen)
Ne, vůbec. Milanovi jsem to přál. Spíš mě mrzelo, že jsem byl tak daleko od něj. Docela jsem se cítil na 2. - 3. místo, protože na 4. místě byl Samir Troudi, který prostě formu neměl. Na dalších závodech byl o několik míst za mnou se stejnou formou. Třetí byl ten Švýcar (Nicolas Vullioud) s těmi brutálně napíchanými rameny, kterého bych dal někam úplně dozadu. Takže mě mrzelo, že jsem skončil za těmihle dvěma.

Narazil jsi na synthol. Setkáváš se s tím hodně v profi?

Spousta kluků má ta ramena trochu přifouklá, hlavně ty zadní delty, ale většinou to nijak netluče do očí, takže si toho kolikrát ani nevšimneš. Ale tohle byl hnus. Pohnul rukou a ten delt se v podstatě nehýbal. Každý tam má pruhy, ale tenhle tam měl nějaký krunýř. Vypadalo to vážně ošklivě. Jako nějaký velký absces.

Na dalších soutěžích už jsi ho nepotkal, že?

Ne, nebyl. Podle mě kvůli tomuhle.

Přitom si pamatuji, jak bylo kolem Nicolase Vulliouda před závodem hodně rušno na webech a sociálních sítích. Je to vlastně taková typická facebooková záležitost, kdy na základě několika fotek mobilem už je pasován do role Mr. Olympia. Ve skutečnosti to zase až taková pecka není. Jak ty vnímáš tyhle předsoutěžní pasovačky do role favoritů?

To se nemůže brát vůbec vážně. Ti lidé, kteří se častokrát ani na žádné soutěži nikdy nebyli podívat, najednou vidí na "fejsu" fotku, kde si borec vleze pod světlo v koupelně, vyfotí si ruku ze tří centimetrů, takže to vypadá, že má tři metry, prožene to deseti filtry, a jsou z toho paf. Pak tam čteš, že to je jasný vítěz, budoucí Mr. Olympia. Přitom na pódiu to je potom úplně o ničem.

Vrátím se ještě k těm česko-slovenským soubojům. Motivuje tě to víc, když si můžeš změřit síly s tuzemskou špičkou?

Spíš jsem rád, že tam jsme a že se tam takhle sejdeme. Odzávodí se a jdeme společně na večeři, na pivo, je to prostě mnohem příjemnější, než když jsi tam sám. Každopádně je to docela unikát, že se v Americe na profi soutěži sejde tolik lidí z tak malého regionu, jako je Česko a Slovensko. Závodí tam Milan, Tomáš Tabačiar, Tomáš Kašpar ve velkých, Andrej, Honza Kubík… No ale ten jel hlavně na ryby a na výlet, ten to závodění má úplně na pohodu. Ale vem si, kolik lidí tam mají třeba Němci, že jo?

Když jsi zmínil Honzu Kubíka, ten to pak na webu trochu schytal za tenhle přístup. Co si o tom myslíš ty?

Nikdo z těch lidí mu na to nedá ani korunu. Je to absolutně jeho věc, jak se k tomu závodění postaví. Honza to má hozené úplně na pohodu, jako koníčka, chce si užít závody a celý ten výlet do Ameriky. A tak by to mělo být, ne?

Asi jo, každopádně u tebe už další pokus na postup na letošní Olympii nebude, že?

Ne, to ne. Poslední šance je teď v Tampě, kam už ale nejedu. Už by mi nechyběly dva body, ale čtyři, bude to hodně našlapané a navíc už ani nedržím dietu. Takže letos se Olympie nekoná, bohužel.

Jaký je tedy další plán?

Plán je, že půjdu až v roce 2018. Určitě závodit chci, chuť mi nechybí, takže se připravím hned na nějaké první závody roku 2018.

Takže na EVLS Showdown tě zase neuvidíme?

Uvidíte. Na stánku. Ale jo, jasně, že mě to docela mrzí, že tam nebudu závodit. Hodně dlouho jsem o tom přemýšlel, rozebíral to s Tomášem, jak to udělat, ale… To tělo už je unavené. Po těch posledních závodech si řeklo o pauzu, protože úplně nefungovalo, jak mělo. Já jsem taky unavený jak psychicky, tak finančně, protože i když díky Extrifitu mohu závodit, mám proplacené letenky a pobyt, přesto tam prostě nějaké koruny necháš. Udržovat se 4 měsíce ve špičkové formě se taky na šrajtofli podepíše, takže držet ještě 2 měsíce dietu, odjet jedny závody a pak zase dlouho nic, to je prostě nerealizovatelné. Samozřejmě kdybych postoupil na Olympii, je to něco úplně jiného, to ty dva týdny ještě vydržíš, ale takhle se to budu snažit vynahradit všem fanouškům na stánku Extrifitu. Myslím, že nebudou litovat.

Takže sezóna pro tebe skončila a nastoupil jsi rovnou do objemovky?

Takovou lehčí, lehoučkou objemovku jsem nasadil. Neplánuji nějaká brutální kila nahoru. Mám nějakých 400 gramů sacharidů na den, do toho sem tam vložím nějakou dobrotu, na kterou mám chuť, a ono to jde pořád nahoru. Jak to tělo bylo teď dlouho hladové, tak to krásně leze nahoru, mám momentálně nějakých 98 kilo, tak to nechám zatím takhle být. Nechci hned teď po soutěžích skákat do nějakých přežíraček. Počkám ještě tak měsíc a pak to trochu najím.

Změnila se nějak skladba doplňků?

Největší změnou je to, že teď skoro neužívám protein. Asi každý ví, že piji po tréninku Hydro 77 nebo Super Hydro DH32, ale to jsem teď vyměnil za Go Pro 30 a náramně se na to vždycky těším. To je tak strašně dobré! Hydro nebo proteiny fajn, ale to Go Pro je tak příjemně slaďoučké, že se na něj vždycky tak strašně těším… Takže místo proteinů teď pojedu gainery, jinak glutamin, aminokyseliny, vitamíny, to je pořád stejné. Jinak jsem nasadil kloubní výživu Flexain, protože jsem měl teď potíže s ramenem. Byl jsem s tím i u doktorky a zjistila mi, že mám vyhozený klíček, takže mi to nahazovala zpátky, ale mám tam ještě chycené nějaké úpony. Takže Flexain vlastně beru na doporučení doktorky, která mi sama řekla, ať tam toho láduji fest. A taky mi řekla, že už nikdy nesmím přestat cvičit. Takže jsem jí řekl, že pěkně děkuji. (smích) Řekla mi, že ty svaly drží ten kloub natěsno u sebe a že se mám vykašlat na nějaké obstřiky, protože to jsou kortikoidy, a kdyby ty svaly povolily, může se stát nějaký úraz. Takže mám od doktorky nakázáno cvičit, cvičit, cvičit. Ne nějaké nesmysly s váhami, což už stejně nedělám, ale trochu s rozumem.

Jako poslední by mě zajímalo téma On The Top. Kanál, na kterém běžel On The Top, je zrušený. Proč?

Poslední díl jsme natočili někdy před tou Aljaškou, což je měsíc, a potom YouTube zablokovalo kanál, kde ten seriál běžel. Důvod byl ten, že byly opakovaně porušeny nějaké podmínky pro sdílení nevhodného obsahu, což je nám skutečně záhadou. Nejsem si vědom, že by tam bylo něco závadného, takže tohle se momentálně řeší přímo na centrále českého YouTube v Praze. Poslední informace je ta, že by to za týden mělo být zprovozněno. Ale bez ohledu na to, jestli to pustí, nebo ne, založíme nový kanál, který se bude jmenovat Vojta Koritenský - On The Top nebo něco takového, a tam budou postupně naházená všechna videa On The Top. Teď o víkendu jsem už točil nový díl, kde se vrátím ještě k těm závodům na Aljašce, protože mám dost doposud nepublikovaného materiálu. Určitě se vrátím k tomu, co se stalo, ještě jednou to vysvětlím a začneme se věnovat nové sezóně. Materiálu bude dost, máme před sebou společné natáčení s Extrifit Teamem, Extrifit Day, EVLS a samozřejmě tu moji objemovku a tak. Takže se nebojte, jede se dál.


Foto:
www.instagram.com/vojta_koritensky
www.muscle-insider.com
www.npcnewsonline.com / James Allen


Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
Víte, že...
...poslední objednávka v obchodě
Ronnie.cz byla před 43 sekundami?



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údaje
Copyright © 2010-2017 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2017 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV NOVÉ  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra