Kdo by neměl rád čokoládu? Většina z nás vnímá kakaovou chuť jako příjemný požitek a troufnu si říct, že se jedná o jednu z nejoblíbenějších pochutin. V poslední době však vzniká ohledně konzumace čokolády mnoho fám a byla dokonce zařazena mezi nezdravé potraviny. To je dáno hlavně tím, že dnešní běžně dostupné čokolády nemají s pravou čokoládou a často ani s kakaem nic moc společného. Většinou jde spíše o směs cukru, glukózového sirupu, ztuženého tuku a koktejlu éček. Když ale budeme mluvit o pravé čokoládě s vysokým obsahem kakaa, je pro nás naopak velmi přínosná. Hořká čokoláda v sobě ukrývá spoustu nutričně hodnotných látek a lze ji považovat za "superpotravinu". Kakao je hlavně výborným zdrojem hořčíku, železa a zinku. Pro zajímavost - 100 gramů 90% čokolády pokryje 67 % denní potřeby hořčíku a 80 % denní potřeby železa. Dříve pouhá pochutina se dnes stále častěji používá jako přírodní léčivo například při léčbě infekčních průjmovitých nemocí, při chorobách jater a močového měchýře, při astmatu a vysokém cholesterolu, kakaové máslo dokonce i při léčbě kožních defektů (akné, vrásky).
Výživové hodnoty kakaových bobů na 100 g
energie | 602 kcal |
bílkoviny | 12,0 g |
sacharidy | 34,7 g |
tuky |
46,3 g |
vláknina | 8,6 g |
Poznámka: Složení se může lišit podle druhu kakaovníku a místa jeho pěstování.
Minerální látky a stopové prvky v kakau na 100 g (5)
sodík | 35,0 mg |
draslík | 3490,0 mg |
hořčík | 520,0 mg |
vápník |
105,0 mg |
fosfor | 660,0 mg |
železo | 11,0 mg |
zinek | 6,9 mg |
jód | 2,8 µg |
selen | 1,0 µg |
Vitamíny v kakau na 100 g (5)
vitamín E | 13,40 mg |
vitamín E | 4,60 mg |
kyselina listová | 38,00 mg |
vitamín B2 |
0,20 mg |
vitamín B3 | 5,70 mg |
vitamín B6 | 0,08 mg |
vitamín B12 | 0,01 mg |
karotenoidy | 38,00 µg |
Historie konzumace kakaa
Určitě stojí za to dozvědět se něco o původu kakaa. Kakaovník byl lidstvu známý již před třemi tisíci lety, kdy jej na území dnešního Mexika pěstovali Olmékové. Po zániku říše Olméků se ve 4. století n. l. usadili na území dnešního Yucatánu a Střední Ameriky Mayové a začali pěstovat kakaové boby pro výrobu hořkého kořeněného nápoje. Po pádu mayské civilizace přišli na řadu Aztékové, pro které se stalo kakao posvátným nápojem. Považovali jej za zdroj energie a moudrosti a také za afrodiziakum. Své místo mělo kakao tehdy také v léčitelství.
K nám do Evropy se kakao dostalo zásluhou Hernanda Cortéze v 16. století, který přivezl kakaové boby do Španělska spolu s návodem a náčiním na výrobu kakaového nápoje. Nejdříve se nesetkal s úspěchem kvůli příliš hořké chuti, na kterou lidé nebyli zvyklí. Po přidání cukru a vanilky se však stal nápoj velmi oblíbeným a dostal název "chocolate". Španělsko se stalo monopolem na výrobu kakaa a toto postavení si udrželo až do poloviny 17. století, kdy se kakao rozšířilo do Francie a dalších evropských zemí. V té době bylo ještě kakao konzumováno pouze v tekuté podobě a pevnou formu dostalo až o něco později.
Úplně první čokoláda byla vyrobena v Americe roku 1765 díky pánům Bakerovi a Hannonovi. O necelých třicet let později byla v Berlíně postavena první továrna na čokoládu. První čokoládovna u nás byla založena v první polovině 19. století a jmenovala se Luna.
Fakta o kakaovníku
- Kakaovník má pravý název Theobroma cacao, což je v překladu "pokrm bohů". Tento název dostal od známého švédského přírodovědce Carla von Linného v roce 1775.
- Ročně se na světě sklidí 2 500 - 3 000 000 tun kakaových bobů.
- Největším pěstitelem kakaa je Pobřeží slonoviny (cca 43 % celosvětové sklizně).
- Z dvaceti botanických druhů kakaovníku jsou výživově významné pouze dva - Criollo (ušlechtilé kakao), pěstované ve Střední Americe, na Jávě a na Ceylonu, a Forastero (konzumní kakao), pěstované v Brazílii a v Africe.
- Nejvíce čokolády se spotřebuje ve Švýcarsku (zhruba 11 kg za rok) a Německu (10 kg za rok).
- Na zpracování kakaových bobů se podílí celosvětově nejvíce Severní Amerika.
- Roční spotřeba čokolády v České republice je přibližně 4 kg na hlavu.
Zpracování kakaa a jeho vliv na obsah účinných látek
Při zpracování kakaa se mění jeho senzorické vlastnosti (barva, chuť a vůně) i jeho nutriční hodnoty (především obsah polyfenolů). Po sklizni se kakaová semena fermentují, suší, čistí a následně praží a melou. Kakao se pak upravuje a zpracovává na další produkty.
Fermentace
Prvotním zpracováním kakaových semen je fermentace (kvašení). Ta trvá 2 až 6 dní (někdy i více) a kakaová semena se nechávají fermentovat ve speciálních nádobách při teplotě 45 až 50 °C. Uvolňuje se z nich kyselina octová, která naruší dužinu. Ta se oddělí od semen a umrtvuje se zárodek, což vede ke změně barvy. Červenohnědou barvu způsobuje kakaová červeň vznikající z glykosidu kakaoninu. Fermentace zvyšuje obsah některých bioaktivních látek v kakau a ovlivňuje chuť a vůni kakaa. Teprve po procesu fermentace mluvíme o "kakaovém bobu" v pravém slova smyslu.
Sušení
Při sušení v kakaových bobech klesá obsah vody z původních 35 % na 6 až 8 %. Hmotnost kakaa se snižuje o zhruba polovinu. K sušení se využívají buď přirozené (slunce a vzduch), nebo umělé podmínky (sušírny). Přirozené sušení trvá přibližně týden a kakaové boby jsou denně ručně obraceny a tříděny, kdežto umělé sušení trvá zhruba 36 hodin.
Sušírna kakaových bobů
Čištění
Nedílnou součástí zpracování kakaa je čištění bobů od prachu, písku, hlíny, dalších nečistot a různých úlomků. Po vytřídění poškozených kusů se kakaové boby uchovávají v suchých a dobře větraných prostorách.
Pražení
Při pražení se uvolňuje typické kakaové aroma. Částečně se odbourávají organické těkavé látky a třísloviny odpovědné za nepříjemnou až trpkou chuť. Pražení slouží také k zamezení mikrobiální kontaminace kakaa při jednotlivých fázích výroby (pěstování, fermentace, sušení nebo doprava). Vysoké teploty při pražení mají ale negativní vliv na obsah cenných polyfenolů. Dochází k jejich degradaci a jejich množství v pražených kakaových bobech je oproti syrovému kakau nižší.
Mletí a další zpracování
Při dokonalém rozmělnění kakaových bobů vznikají dva produkty - kakaové máslo a kakaový koláč. Kakaové máslo se používá při výrobě čokolády a kakaový koláč je použit na výrobu kakaového prášku.
Zdravotní přínosy kakaa
Antioxidant
Kakao je známé jako cenný zdroj bioaktivních fytochemikálií. Fytochemikálie jsou rostlinné látky, které mohou nejrůznějšími způsoby příznivě ovlivňovat zdraví člověka. Mezi významné biologicky aktivní látky patří polyfenoly a flavonoidy, látky se silnou antioxidační schopností. Nalezneme je v zeleném čaji, ovoci a zelenině, slupkách hroznů, v červeném vínu a hlavně v kakaových bobech. Právě kakao je na obsah polyfenolů nejbohatší. Antioxidanty chrání lidské buňky před reaktivními formami kyslíku, které je poškozují (včetně buněk DNA), způsobují mnohá onemocnění a jsou příčinou předčasného stárnutí organismu. Zejména u sportovců je potřeba antioxidantů vyšší v důsledku zvýšené tvorby kyslíkových radikálů v průběhu fyzické aktivity.
Kardiovaskulární choroby
Kardiovaskulární choroby (onemocnění srdce a cév) jsou u nás jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Do této skupiny chorob patří cévní mozková příhoda, ischemická choroba srdeční a ischemická choroba dolních končetin. Velkou roli zde hraje nevhodný životní styl a výživa. Na druhou stranu jsme tak schopni právě výživou těmto onemocněním předejít, zpomalit jejich nástup či zmírnit jejich progresi.
Výsledky několika studií poukazují na to, že pravidelná konzumace kakaa působí jako ochranný faktor při vzniku kardiovaskulárních chorob. Jsou to právě flavonoidy, které zvyšují vazodilataci (roztažení cév), čímž dochází k poklesu krevního tlaku a lepšímu průtoku krve a živin cévami a tím i k lepšímu zásobení buněk kyslíkem. Flavonoidy dále eliminují vznik oxidované formy LDL částic cholesterolu a tvorbu krevních sraženin, což jsou významné rizikové faktory vzniku aterosklerózy. Flavonoidy snižují i celkovou hladinu krevního cholesterolu, přičemž vliv mají dokonce už i malé dávky kakaa.
Přírodní "nakopávač"
Kakao obsahuje tzv. methylxantiny, což je skupina alkaloidů, do níž patří mimo jiné i kofein. Methylxantiny mají silný povzbudivý účinek na centrální nervovou soustavu a regulují přenos nervových vzruchů (impulzů). V kakau je obsažen theobromin (cca 2 - 10 % v závislosti na druhu kakaa a místě sklizně). Ten má oproti kofeinu slabší povzbuzující účinek, to ale na druhu stranu aspoň nevede k abstinenčním příznakům při náhlém přerušení jeho konzumace.
Antidepresivum
Kakao obsahuje látku fenylethylamin, která stimuluje nervový systém a uvolňování opiových sloučenin, jež jsou spojeny s příjemnými pocity (endorfiny). Obsahuje rovněž částice zesilující aktivitu neurotransmiterů dopaminu a serotoninu s antidepresivním působením. Kakao tak lze považovat za přírodní antidepresivum a není divu, že se po jeho konzumaci cítíme lépe.
Metabolismus sacharidů
Kakao napomáhá zpomalovat vstřebávání sacharidů do krve a udržovat stabilní hladinu krevního cukru. Kakaové boby mají schopnost pozitivně ovlivňovat patologické mechanismy zapojené do inzulínové rezistence. Inzulínová rezistence je ztráta citlivosti buněk na působení inzulínu, hormonu zapojeného do metabolismu sacharidů. Do buněk se nedostává potřebná energie (glukóza), buňky "hladoví" a dochází k únavě organismu. Pokud tento problém trvá déle, do metabolismu se zapojuje ketogeneze (tvorba ketolátek), a pokud je nekontrolovaná, může jít o život ohrožující stav.
Kakao a svalová hmota
V kakau obsažený flavanol epikatechin podle nedávných studií snižuje hladinu myostatinu. Myostatin je regulační molekula produkovaná svalovou hmotou a její hlavní rolí je potlačování svalového růstu. Dojde-li k inhibici tohoto myokinu, dochází k vyššímu nárůstu svalové hmoty. Mechanismus působení epikatechinu v kakau je pravděpodobně takový, že zvyšuje hladinu follistatinu, což je antagonista myostatinu (působí opačným způsobem). Follistatin se váže na myostatin a tlumí tak jeho "antisvalový" účinek. Epikatechin dále zvyšuje produkci oxidu dusnatého, který působí vazodilatačně a umožňuje svalům rychlejší zásobení živinami. To znamená nejen rychlejší regeneraci, ale i větší svalový růst a lepší sportovní výkon.
Další přínosy kakaa
Některé studie poukazují také na to, že polyfenoly slouží do jisté míry jako prevence slunečních popálenin, protože tlumí škodlivé účinky ultrafialového záření UVA a UVB. Polyfenoly obsažené v kakau a jiných potravinách rovněž snižují riziko rakoviny prsu.
Zdroje:
1. Ashton, M. Cocoa Powder Health Benefits (2013). Livestrong.com [online]. [cit. 2017-06-24]. Dostupné z: http://www.livestrong.com/article/519677-my-throat-burns-with-chocolate/
2. Braakhuis, A.J., Campion, P., Bishop, K.S. Reducing breast cancer recurrence: The role of dietary polyphenolics (2016). Nutrients, 8 (9), art. no. 547
3. Grassi, D., Desideri, G., Mai, F., Martella, L., De Feo, M., Soddu, D., Fellini, E., Veneri, M., Stamerra, C.A., Ferri, C. Cocoa, Glucose Tolerance, and Insulin Signaling: Cardiometabolic Protection (2015) Journal of Agricultural and Food Chemistry, 63 (45), pp. 9919-9926
4. Hu, S., Zhang, X., Chen, F., Wang, M. Dietary polyphenols as photoprotective agents against UV radiation (2017) Journal of Functional Foods, 30, pp. 108-118
5. National institute of health and welfare. [online]. [cit. 2017-06-20]. Dostupné z: http://www.fineli.fi/food.php?foodid=20&lang=en
6. Saric, S., Sivamani, R.K. Polyphenols and sunburn (2016). International Journal of Molecular Sciences, 17 (9), art. no. 1521
7. Vlachojannis, J., Erne, P., Zimmermann, B., Chrubasik-Hausmann, S. The Impact of Cocoa Flavanols on Cardiovascular Health (2016). Phytotherapy Research, 30 (10), pp. 1641-1657
8. Zajíčková, K. (2010). Bioaktivní látky v kakaových produktech (Bakalářská práce). Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta technologická
9. http://www.chocolatewrappers.info/Cz/vyroba.htm
10. http://www.cokomuzeum.cz/historie-kakaa
11. http://www.lindt.cz/svet-lindt/lindt-a-historie/historie-kakaa/
12. http://www.predatornutrition.com/articlesdetail?cid=everything-you-need-to-know-about-epicatechin
Foto:
č. 1: 1911 Encyclopædia Britannica, Cocoa article; Vol. 6
č. 2: Steve8888b / Wikimedia
č. 3: cyclonebill from Copenhagen, Denmark / Wikimedia