Reklama:

Predator Race Dril (Liberec) 2017
- reportáž a fotogalerie

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Soutěže

Je neděle 25. června a ráno se v klidu probouzím až v 8:10. Za sebou mám včerejší liberecké závody Predator Race Run a Fast. Času mám dost, takže doběhnu na registrace a začnu pomalu balit stan. Pozvolna se začínám převlékat do závodního. Po včerejším závodě stále cítím natažené a přetížené svaly na pravé ruce. Sice mi včerejší masáž a chladivý gel pomohly, ale ještě to není ono. Přemýšlím, jak s tou rukou budu zvládat překážky. Start je v 9:20, a tak se řadím do koridoru, a to hned do prvních řad. Opět je celá vlna hrozně natěšená, až bude odstartováno a začne závod. Vzájemně se hecujeme ke startu. Přihlížející lidé nás také povzbuzují. A je tu startovní song, dýmovnice, je opět odstartováno a já se deru kupředu, sotva popadám dech. Po chvilce se to začíná trhat a mohu trochu zvolnit. Dnes se mi běží mnohem lépe než v sobotu. První překážky jsou stejné jako v sobotním závodě, až na druhé pytle. Jsou tu dva okruhy - "fast" a "slow". Jsem u hromady pytlů, a tak beru první pytel, který vidím. Odbíhám a po pár metrech si říkám, že je nějaký lehký a menší, než mají ostatní. Říkám si, že já blbec jsem si vzal dámský, a tak se vracím zpět. Hledám větší, ale nikde žádný není, sakra! Dostávám instrukce, že si mám vzít dva malé, ale nevím, jak bych je tedy nesl, a tak musím čekat, až někdo doběhne. Přibíhá závodník a já si přebírám těžký pytel na záda, aspoň že ho nemusím zvedat, což já rozhodně se svou váhou ocením. Konečně vyrážím na rychlý okruh. Je to těžké, ale jde to. Vím, že si pytel nesmím za žádných okolností sundat, jinak už ho na záda nedám a potáhnu ho jen v rukách jako na Master Weekendu. Konečně jsem zase u hromady a mám to za sebou.

Pokračuji pomalým během k plazení pod ostnáčem. Pak následují špulky a irská lavice, se kterou chvilku bojuji, a pak to vzdávám a jdu na handicap. Doběhnu na občerstvovačku a pokračuji k ručkování na kruzích. Na rychlejší variantu s přelezem na kládu se dneska nějak moc necítím, a tak musím po zvládnutí kruhů ještě absolvovat opět plazení. Dále mokřinou a lesem až ke skluzavce. Tentokrát po skluzavce následuje přeplavání rybníku na druhý břeh. Sunu se jako šnek, jelikož plavu zase náhodou prsa. Pokouším se dohnat kluky, kteří mě ve vodě předběhli, a celkem se mi to daří, takže větší část běžím lesem sám. Narážím na šikmou stěnu a s dostatečným odrazem ji přelézám. Jsem opět na louce za lesem, kousek od arény. Dávám irskou lavici a pokračuji ke zvedání závaží - deadlift. Nic těžkého, co bych nezvládl, a pokračuji až na kopeček k Icebug Traverse stěně. Šup přes ni a dostávám náramek na ruku. V kopci se na mě opět dotahují kluci, a tak se snažím při seběhu něco nahnat. Druhá Icebug Traverse stěna, tentokrát s lanem. A jsou tu rybí schůdky. Poprvé hned padám, a tak to zkouším znova. Pak už se to daří, i když je to chvílemi jen tak tak, abych nespadl.

Teď už vím, že bude ten brutální Flying Totem. Naskakuji a sklouzávám. Ruka a rameno začínají opět bolet jako čert, a tak to zkouším ještě jednou. A zase nic a padám. Vím, že to tentokrát už nepůjde, a tak běžím na handicap. Po trestu dobíhám ke stěně ve tvaru vlny. Rozbíhám se a nedoskakuji. Snažím se nabrat nějaké síly na doskok a pak vyrážím znovu. Zadrhávám nohou a opět se mi výskok nedaří. Už jsem unavený a kluci mě zde předhánějí. To mě trochu motivuje, aby mi neutekli, a tak se rozbíhám a z posledních sil se i mně daří zachytit. S touto vlnou stále ještě bojuji. Nemám asi dostatečný odraz a techniku. Budu muset někde ještě více potrénovat. Snažím se běžet rychle, přeskakuji kládu - a rychle na monkey bar. Ručkuji a snažím se ještě dohnat Ondřeje, se kterým se v závodě průběžně předbíháme. Už je na vlně a já běžím vzápětí za ním. Sice se mi ho nepodařilo dohnat, ale byl skvělým hnacím motorem v průběhu celého závodu. Vím, kde mám velké slabiny, a v průběhu času na nich mohu zkusit zapracovat. Celá pravá ruka mě hrozně bolí a myslím, že mi asi upadne, a tak okamžitě jdu do mobilní fyzioterapie, aby mi s tím zkusili něco udělat. Cokoli, jen aby to trochu přestalo bolet. Namasírují mě a použijí úžasnou věc jménem flossband. Cítím se mnohem lépe. Rozloučím se s kamarády, které jsem na závodě poznal, a pádím domů.

Vyrazit tento víkend na tak skvěle připravené závody od Predator Race stálo opět za to. Odzkoušel jsem si zde opět nové překážky jako rybí schůdky, pokořil jsem jednou i Flying Totem, který mi přišel nepřekonatelný, a potrénoval jsem na ostatních překážkách. Teď už jen zregenerovat a připravit se na odjezd do Holandska na ME v OCR. Jsem hrozně natěšený na nové překážky. A že jich podle mapy, kterou jsem viděl, nebude málo. Tak držte palce celé naší české výpravě, ať dopadneme co nejlépe.


Nejrychlejší muži - Dril

p.jménorok narozeníčas
1.Jiří Vacík1989 0:37:20,3
2.Tomáš Tvrdík1985 0:38:01,8
3.Lukáš Novák1991 0:40:29,0

Nejrychlejší ženy - Dril

p.jménorok narozeníčas
1.Zuzana Kocumová1979 0:48:54,7
2.Kristína Málková1991 0:57:27,8
3.Lucie Königová1986 0:58:02,2


Predator Race Dril (Liberec) 2017 - reportáž a fotogalerie



Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údaje
Copyright © 2010-2017 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2017 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV NOVÉ  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra