Reklama:
Skladem opět všechny příchutě!
100 % Whey Protein v akci 1+1
Náš nejprodávanější protein. Více zde.

Aditiva v potravinách: Barviva

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Výživa

Další články autorky na Ronnie.cz čtěte zde.
K dispozici je i její výživová NutriD poradna,
kterou najdete také na Facebooku.

Aditiva v potravinách
- základní informace
Co není barevné, to není lákavé. To je také příčinou toho, že se dnes téměř do všech potravinářských výrobků a sportovních nápojů přidávají barviva. Záměrně píšu potravinářských výrobků, a ne potravin, protože potraviny ve své přirozené podobě přídatná barviva samozřejmě neobsahují. Co si ale budeme nalhávat, většina lidí se dnes přirozeně nestravuje a vyhledává spíše zpracované potraviny. Právě tyto potraviny obsahují řadu nežádoucích aditiv a často i škodlivých látek. V minulých dvou dílech jsme se věnovali potravinářským sladidlům, nyní zabrousíme trochu do problematiky barviv, a to přírodních i umělých.

Co jsou barviva a proč se používají?

Barviva jsou látky dodávající potravinám barvu, která je pro ně žádoucí. Tuto barvu by bez jejich použití buď vůbec neměly, anebo měly, ale ztratily by ji při technologickém zpracování. Z toho také vyplývá hlavní důvod jejich použití, kterým je estetická stránka. Málokterý potravinářský produkt je v naturální podobě natolik atraktivní, že přiláká konzumenta na první pohled. Například margarín by byl bez použití barviv pouze nevzhledná tuhá hmota, sportovní nápoje zase zakalená voda. Také mnohé masné výrobky by příliš pozornosti neupoutaly, kdyby vypadaly jako šedá podrážka od bot. Barviva se prostě vyskytují téměř všude a vyhnout se jim je celkem obtížné. Nepříjemným faktem pak je, že se do potravin používají mnohem častěji barviva syntetická než ta přírodní. V tom hraje samozřejmě roli cena a vlastnosti umělých barviv. Syntetická barviva totiž barví mnohem intenzivněji a nezanechávají v potravině charakteristické (pa)chutě a vůně. Na nás zbývá rozhodnutí, zda se budeme věnovat složení potravin a preferovat ty, které obsahují pouze přírodní barviva (nejlépe však žádná).

Zdravotní rizikovost umělých barviv

Přestože orgány pro kontrolu (FDA) a bezpečnost potravin (EFSA) stále oficiálně nepotvrdily zdravotní závadnost syntetických barviv, neměli bychom jejich potenciální nebezpečí podceňovat. Podle těchto organizací je totiž bezpečné vše, co není prokazatelně nebezpečné. Pokud tedy není něco písemně označeno za špatné, je to tedy automaticky dobré?! Určitě ne. To, že jsou některá umělá barviva v jedné zemi zakázána a v jiné zase povolena, celé situaci na vážnosti příliš nedodává. Během posledních padesáti let se rapidně zvýšila spotřeba barviv v potravinářském průmyslu a mezi jejich hlavní konzumenty patří bohužel děti a mládež. To je velmi vážný problém, protože za posledních několik let se zvýšil také výskyt poruch chování s hyperaktivitou u dětí (ADHD) a dalších zdravotních problémů, které jsou spojovány právě s konzumací některých syntetických barviv.

Hyperaktivita u dětí

Častější výskyt poruch chování u dětí byl podnětem k bližšímu prozkoumání jejich příčiny. Mnohé studie odhalily, že děti konzumující potraviny se syntetickými barvivy jsou postiženy hyperaktivním chováním a poruchami koncentrace více než děti, jejichž strava syntetická barviva neobsahuje. Samozřejmě je nutné přihlédnout také k individuální senzitivitě na aditiva. Největší riziko představuje barvivo tartrazin, které je odpovědné za změny chování zahrnující podrážděnost, neklid, deprese a poruchy spánku. Podle několika studií vedla eliminace potravin obsahujících umělá barviva ke zlepšení těchto symptomů i symptomů ADHD.

Karcinogenita

Skupina syntetických barviv nazývaná azobarviva bývá spojována s vyšším výskytem nádorů, především tyreoidálních tumorů (nádorů štítné žlázy). Přesný mechanismus však není zcela jasný. Pravděpodobně se jedná o působení potenciálně karcinogenních látek obsažených v některých syntetických barvivech. Jde o látky benzidin, 4-aminobifenyl a 4-aminoazobenzen. Vědecký podklad však prozatím není dostatečný a s jistotou nelze říct, zda mají syntetická barviva skutečně přímý karcinogenní účinek na lidský organismus nebo zda působí zprostředkovaně skrze tato karcinogenní rezidua. Některá umělá barviva (žluť SY a tartrazin) mají v lidském těle proestrogenní aktivitu. Estrogeny jsou přirozené ženské pohlavní hormony, které působí na jednu stranu protektivně, na stranu druhou jejich dlouhodobě vysoká hladina podporuje vznik rakoviny prsu a dělohy.

Alergie

Bylo prokázáno, že mnohá syntetická barviva způsobují alergické reakce. Tartrazin podporuje vznik kopřivky a zhoršuje astmatické symptomy, nicméně alergickou reakci zhoršují i ostatní barviva, například žluť SY a červeň AC. Nejvážnější formou přecitlivělosti je pak anafylaktický šok.

Dělení barviv

Barviva se dělí na přírodní a syntetická. Přírodní barviva mohou být v potravinách obsažena přirozeně nebo se do nich přidávat pomocí barevných složek extrahovaných z přírodních zdrojů. Syntetická barviva se naopak vyrábějí chemickou cestou. Potravinářská barviva jsou označována pomocí E-kódu v rozmezí od E100 do E182.

Přírodní barviva

Karotenoidy jsou žluté, oranžové, červené až fialové látky rozpustné v tucích. Jejich metabolismus proto závisí na přísunu tuků v potravě a mohou se také v tuku, respektive tukové tkáni ukládat. Důsledkem toho bývá také tzv. karotenodermie způsobená nadměrnou konzumací potravin bohatých na karotenoidy (mrkev), která se projevuje oranžovým zbarvením pokožky. Mezi hlavní karotenoidy patří lykopen (slupka rajčat, šípky, vodní meloun, grapefruit), β-karoten (mrkev, dýně, meruňky, mango), kryptoxantin (mango, pomeranče, meruňky) a lutein (špenát). Všechny karoteinoidy mají významné antioxidační působení. Jako barviva se velmi často používají při barvení margarínu a lykopen při výrobě produktů z rajčat (kečupů, protlaků). Pro maximální využitelnost lykopenu je zapotřebí rajčata tepelně upravit, čímž dojde k narušení slupky a lepšímu uvolnění lykopenu.

Kurkumin známe asi všichni jako nažloutlé až oranžové barvivo používané do kari koření. Získává se z oddenků asijské rostliny kurkuma a uvádí se, že má protizánětlivé účinky a snižuje hladinu krevního cholesterolu. Napomáhá lepšímu trávení, protože zvyšuje tvorbu žaludečních šťáv. Podle některých studií dokáže kurkumin také selektivně ničit nádorové buňky a působit preventivně při vzniku některých druhů rakoviny.

Košenila (E120) neboli karmín se získává ze sušených těl oplodněných samiček hmyzu červce nopálového, který se vyskytuje v Peru a na Kanárských ostrovech. Barvivo má různé odstíny od červené po růžovou až fialovou. Používá se všude tam, kde byste očekávali jahody nebo maliny (ovocné nápoje, malinovky a ovocné jogurty), i do některých masných výrobků (salámy, klobásy) za účelem zachování červené masové barvy. Kromě potravin se přidává i do dámské kosmetiky - rtěnek, očních stínů a pudrů. Přestože je košenila přírodní barvivo, patří do skupiny antrachinonů, které zvyšují riziko vzniku rakoviny. Košenila je spojována také se vznikem ADHD u dětí a alergickými reakcemi. V Evropské unii je použití košenily povoleno pouze pro některé potraviny, a to v omezeném množství. Celkový denní příjem by neměl přesáhnout 5 mg/kg.

Přehled přírodních barviv
barvivooznačení E barvazdroj a výskyt
karotenyE160a oranžová mrkev, meruňky, světlé třešně, mirabelky
luteinE161b žlutá vaječný žloutek, měsíček lékařský
kapsanthin a kapsorubinE160c červená paprika
zeaxanthinE161h žlutá kukuřice
kryptoxanthinE161c žlutá vaječný žloutek, obilí
lykopenE160d červená rajčata, kečup, rajský protlak, šípky
annattoE160b červená, oranžová až nažloutlá obaly semen oreláníku barvířského
kurkuminE100 žlutooranžová kurkuma, kari, hořčice
košenilaE120 červená, růžová, purpurová sušená těla červce nopálového, masné výrobky, "ovocné" produkty
indigotinE132 tmavě modrá nealko nápoje, cereálie, sladkosti, mražené dezerty
betaninE162 červená červená řepa, borůvkové jogurty
rutin světle žlutá pohanka, chřest (komplex rutinu se železem)
anthokyanyE163 oranžová, červená, fialová, modrá ovoce (borůvky, červené hroznové víno, zelenina)
chlorofylyE140 zelená tráva, kopřiva, vojtěška, peprmintové žvýkačky, zmrzlina a sladkosti

Syntetická barviva

Syntetická barviva se kdysi získávala z uhelného dehtu, nyní se vyrábí z vysoce přečištěných ropných produktů. Konzumace čehokoliv z ropy určitě není příjemná myšlenka a jaký to bude mít vliv na naše zdraví, si můžeme pouze domyslet. Zda způsobují, či nezpůsobují syntetická barviva zdravotní problémy, je poslední dobou předmětem diskuzí mnohých odborníků i řady studií. Mezi ta nejvíce probíraná patří azobarviva.

Azobarviva jsou syntetické látky, ke kterým patří žluť SY, azorubin, amarant, červeň allura, ponceau 4R, chinolinová žluť, brilantní modř, tartrazin, čerň BN, hněď FK a HT. Výhodou azobarviv je oproti ostatním potravinářským barvivům jejich vysoká stabilita. Jsou termostabilní (odolávají vysokým teplotám) a neztrácí svou barvu ani při dlouhodobém vystavování světlu a kyslíku. Nevýhodou jsou ale jejich zdravotní rizika. Vzhledem k možným i reálným nežádoucím účinkům na lidské zdraví je používání azobarviv v potravinách legislativně usměrňováno. Od prosince roku 2008 uděluje Nařízení Evropského parlamentu a rady č. 1333/2008 povinnost výrobců označovat potraviny obsahující azobarviva. Na etiketách musí být značení E-číslem a upozornění, že výrobek může nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí. Přesto stále dochází k odhalení přítomnosti azobarviv v potravinách, kde by se vyskytovat neměly, nebo k odhalení jejich nadlimitního množství.

Žluť SY má žlutou až oranžovou barvu a využívá se do potravin s pomerančovou příchutí (želé, džemy a marmelády), při výrobě sýrových omáček, zmrzlin a marcipánu. Může vyvolávat nevolnost a způsobovat alergické reakce.

Červené barvivo azorubin (E122) neboli karmoisin se přidává do různých cukrovinek, jogurtů, marmelád, ale především do limonád. Jde o typickou sytě červenou barvu malinových limonád, které malinu neviděly ani ze vzdálenosti několika sportovních stadiónů. Azorubin se také přidává do některých alkoholických nápojů (griotka). Je potenciální alergen a podporuje vznik dětské hyperaktivity.

Amarant (E123) býval kdysi jedním z nejrozšířenějších potravinářských a kosmetických barviv. Dnes už se tak často nepoužívá. Název tohoto barviva je podobný rostlinné potravině amarant, jde však o dvě zcela odlišné věci. Amarant jako potravinářské barvivo bylo již v mnoha zemích zakázáno a v Evropě je jeho použití povoleno pouze do některých alkoholických nápojů (aperitivů a likérů).

Červeň Allura AC se nachází v některých méně kvalitních müsli tyčinkách, čokoládových tyčinkách a bonbónech. Jasně červené barvivo ponceau 4R se přidává do pudinků, sladkostí a sladkého pečiva. Chinolinová žluť (E104) pravděpodobně vyvolává alergické reakce. Používá se k obarvení zmrzlin, pudinků, sirupů a uzených ryb.

Brilantní modř (E133), nechvalně známá jako ta "šmoulová". Jde o zelenomodré barvivo, kterým se barví limonády, mléčné výrobky (kauza šmoulích jogurtů), zmrzliny a pudinky. Ačkoliv je modrá barva velmi atraktivní a člověk si s ní spojuje příjemné pocity, následky konzumace brilantní modře už tak příjemné nejsou. Dlouhodobé požívání potravin s obsahem brilantní modře vede podle mnoha studií k častějšímu riziku zhoubných nádorů a k metabolické acidóze. Jde také o významný rizikový faktor při vzniku dětské hyperaktivity.

Tartrazin (E102) je ze všech azobarviv nejméně vhodný pro alergiky, jelikož zvyšuje hladinu plazmatického histaminu - to je faktor uplatňující se při vzniku život ohrožujícího anafylaktického šoku. Tartrazin se může vyskytovat v hořčici, pudincích, cukrovinkách, ovocných sirupech, nápojích a zmrzlinách a má žlutou barvu. Smícháním tartrazinu a brilantní modře vzniká specifické zelené barvivo používané například do peprmintových alkoholických nápojů a "kiwi" sirupů.

Erytrosin (E127) se řadí k syntetickým barvivům zvaným xanthiny a přidává se do konzervovaného ovoce (třešně) a bohužel i do lososového masa. Udává se podezření na negativní ovlivnění činnosti štítné žlázy.

Indigotin (E132) - modré barvivo odvozené od indolu, které způsobuje možné alergické reakce. Najdeme jej v cukrovinkách, nápojích a některých polévkách.

Seznam potravin, které nesmí obsahovat přídatná barviva:

  • mléko a neochucené mléčné výrobky
  • máslo a oleje
  • vejce a vaječná melanž
  • ovocné a zeleninové šťávy
  • rajčatový protlak, rajčatové polokonzervy, kečup
  • mouka, chléb, těstoviny
  • med
  • maso, ryby, mořské plody
  • kakaové a čokoládové výrobky
  • káva
  • koření a směsi koření
  • víno
  • cukr
  • minerální vody

Závěr

Zaměřujte svůj jídelníček na přirozené potraviny, které přídatná barviva neobsahují. Vyhnout se barvivům úplně však není snadné, jelikož jsou téměř všudypřítomná. Důležité je proto sledovat složení potravin, suplementů a léčiv a vybírat pouze ty, které když už barviva obsahují, tak pouze přírodní. Vliv syntetických barviv na lidské zdraví je nepředvídatelný a s jejich používáním a konzumací by mělo být zacházeno velmi opatrně.


Použité zdroje:
1. Bell B. Food Dyes: Harmless or Harmful? [online] [cit. 9.4.2017]. Dostupné z: https://authoritynutrition.com/food-dyes/
2. Group E. 4 Dangers of Food Dyes [online]. Release Date: May 30, 2014, Last Updated on June 2, 2014 [cit. 8.4.2017]. Dostupné z: http://www.globalhealingcenter.com/natural-health/4-dangers-of-food-dyes/
3. Rowe KS, Rowe KJ. Synthetic food coloring and behavior: a dose response effect in a double-blind, placebo-controlled, repeated-measures study. Journal of Pediatrics. Elsevier. 1994, 125(5 Pt 1), pp. 691-8. [cit. 1.4.2017]. ISSN 0022-3476. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/7965420
4. Schab DW, Trinh NH. Do artificial food colors promote hyperactivity in children with hyperactive syndromes? A meta-analysis of double-blind placebo-controlled trials. Journal of Developmental & Behavioral Pediatrics. Lippincott Williams & Wilkins. 2004, 25(6), pp. 423-34. [cit. 28.3.2017]. ISSN 1536-7312. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15613992
6. Šafránková Š. Potravinářská barviva. Zlín, 2011. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta technologická. Vedoucí práce Marta Severová
7. Pícková Š. Nebezpečná aditiva? Brno, 2007. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně. Lékařská fakulta. Vedoucí práce Jiří Toušek

Foto:
foto č. 1: Skoot13 / Wikimedia
foto č. 2: Skoot13 / Wikimedia
foto č. 3: Maytouch L. / Wikimedia
foto č. 4: Scott Bauer, USDA ARS / Wikimedia



Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínJosef Květoň - trénink prsou a ramen...
Mikuc (19:55) • Všechno špatný k něčemu dobrý! Poskočí nohy, vršek do roka dožene a bude zas jinde! A k...
magazínJosef Květoň - trénink prsou a ramen...
havlic (14:43) • ...no ono to ještě vyleze!bude mě zajímat srovnání s Milanem Šádkem ty 2-3 týdny před s...
magazínSedmdesátiny Jana Smejkala: Můj život...
mirous (13:10) • Super článek! Takového čtení by mělo být víc. Miluji tyto retro pohledy do minulosti ku...
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Amanda (09:01) • Prima fotky. Těším se na ty soutěžní. *79*
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Ondra Hájek (19:57) • Soutěže v Kutné Hoře nemůžou zklamat, tenhle tým pořadatelů to má fakt zmáknutý. Co je...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2024 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2024 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
MAGAZÍN OBCHOD AKADEMIE
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie