Reklama:

Tony Pearson - Michael Jackson kulturistiky

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Osobnosti

Když jsem uviděl na videu formu čerstvého šedesátníka Tonyho Pearsona, nevěřil jsem svým očím. Občas je to smutný pohled na bývalé špičkové kulturisty, kteří nemají dostatek sebereflexe, a současná realita je pouhým odleskem jejich již zašlé slávy. To ovšem není případ Pearsona ani v nejmenším. V úžasu jsem hleděl na jeho neskutečně štíhlý pás, dojem, který ještě umocňoval prezentací "vakua", svého času proslaveného především Frankem Zanem (u nás s ním sklízel obdiv Ivan Horáček v kategorii masters, který se snad jako jediný ve věku kolem šedesáti let mohl směle postavit vedle závodníků o jednu až dvě generaci mladší). Ale to není zdaleka vše! Jistě si vybavíte paže Robbyho Robinsona ("černého prince") či Alberta Becklese, označovaného za "Metuzaléma" kulturistiky (s ohledem na pokročilý věk, ve kterém se udržoval ve špičkové formě). A právě Tony jako by okopíroval jejich vrcholy bicepsů. Známý kulturistický odborník a publicista Greg Zulak vysoce hodnotil jeho nejproslulejší svalovou partii - záda - jako naprosté unikum, samostatnou kategorii, nemající srovnání. "Jeho záda připomínají křídla kondora při maximálním rozpětí", takto poeticky se vyjádřil. Disponoval více než padesáticentimetrovými pažemi při výšce 173 cm a váze 93 kg. Díky tomu, že se "nehonil" za přehnanými objemy, tak udržel obvod pasu na 76 centimetrech, což vedlo celou řadu kulturistických historiků k přesvědčení, že právě on disponoval nejpůsobivějším poměrem obvodu hrudníku a pasu (jenom těmto historikům připomínám, nezapomeňte na Briana Buchanana).

K jeho tréninku se ještě vrátíme, ale když už jsme u jeho výstavní svalové partie, tak v přípravě na NABBA Mr. Universe 1980, kde zvítězil mezi profesionály, často trénoval v legendárním Gold's Gymu ve Venice právě s Robbym Robinsonem, který ho silně motivoval. Základem jeho tréninku zad bylo osm sérií shybů po 8 až 12 opakováních, a to před i za hlavu. Pochopitelně používal přídatnou zátěž, aby udržel tento počet opakování v těchto mantinelech. Potom následovalo 5 sérií přítahů s "T" osou po 10 opakováních, jako další cvik používal opět 5 sérií přítahů velké činky v předklonu po 10 až 12 opakováních. Závěrem procvičil spodní oblast zad třemi sériemi hyperextenzí po 15 opakováních.

Abych objasnil název článku. Jedná se o příměr s popovou ikonou a nehledejte v tom nějakou hlubší myšlenku. Přirovnání je pouze povrchní v tom pravém slova smyslu, jedná se o velmi nápadnou podobnost zevnějšku těchto dvou osobností. A jistě i to přispělo k popularitě Tonyho Pearsona - i z tohoto důvodu se stal svého času vyhledávaným modelem. K jeho pěveckých schopnostem se nemohu vyjádřit, ale podobně jako jeho slavnější "dvojník" je Pearson nadán velmi slušnými pohybovými schopnostmi, které dokonale využil v kulturistické kategorii, která se stala v osmdesátých letech jeho doménou. Díky ní se také proslavil, a to v kulturistice párů. V ní se stal šestinásobným mistrem světa (!), a to s různými partnerkami. Je obrovská škoda, že právě o tuto kategorii (jednu z divácky nejatraktivnějších) není mezi našimi závodníky vůbec zájem - vždyť na mistrovství ČR se nepřihlásila ani jedna dvojice.

Vypilovat sestavu samozřejmě představuje náročný nácvik, trochu něco podobného jako taneční soutěž StarDance, ale výsledek stojí opravdu za tu námahu. Takovýto kulturistický projev se dá bez přehánění označit jako opravdové umění - a takovýto příměr by měl charakterizovat každou špičkovou sestavu kulturisty. To, co ovšem dnes často vídáváme na našich pódiích, je spíše k pláči, než aby to sneslo alespoň minimální estetická a umělecká kritéria souladu pohybového projevu a hudebního doprovodu.

Ale vraťme se zpět k Tonymu Pearsonovi. Narodil se 11. ledna 1957 v Memphisu (stát Tennessee, USA) a v průběhu jeho vysokoškolských studií si ho povšiml známý kulturistický trenér a publicista té doby George Turner. Objevil v něm výjimečný talent pro silový trénink a Tony měl opravdu štěstí, že se díky němu vyvaroval chyb začátečníků. V průběhu několika málo měsíců zaznamenal zjevné pokroky, což se projevilo v nárůstu 10 kg svalové hmoty. A tak to byla jenom otázka krátkého času, kdy se začne účastnit soutěží.

V letech 1976 až 1979 ho nalezneme ve výsledkových listinách - nejprve jako juniora a potom mezi muži - federace AAU, a to na prvních místech. V roce 1978 se stal v jednadvaceti letech překvapivým absolutním juniorským mistrem USA, když porazil favorizovaného Rona Teufela. V následujícím roce přebíhal mezi jednotlivými federacemi a tento vášnivý turismus se mu vyplatil v míře vrchovaté - ve federaci WBBG triumfoval jako Mr. Olympus (jakási skromná obdoba Mr. Olympia) a stal se profesionálním Mr. World, ve federaci NABBA sice skončil druhý na Mr. Universe ve své kategorii, ale pachuť porážky si spravil "odskokem" pro titul mistra světa do další federace WABBA (tu založil "natruc" Weiderovi Serge Nubret). Od roku 1981 byl až na dvě výjimky již věrný federaci IFBB, kde absolvoval desítky profesionálních soutěží v seriálu Grand Prix, v naprosté většině bez výrazných úspěchů. Zvítězil pouze jednou na Denver Grand Prix 1983, k tomu přidal ještě jedno druhé a třetí místo. Svoji kariéru ukončil v roce 1994 a poté se věnoval velmi úspěšně osobnímu trenérství. Mezi jeho klienty v Los Angeles nalezneme i celou řadu filmových hvězd. V průběhu let se objevil i v řadě televizních publicistických pořadů a v několika televizních seriálech v malých rolích. Možná přemýšlíte, proč věnuji takovou pozornost kulturistovi, který se neprosadil na nejrenomovanější soutěži Mr. Olympia (v letech 1984 a 1985 skončil až dvanáctý), ale fascinující jsou jeho úspěchy v kulturistice párů, jak jsem se již v článku zmínil - to byla jeho "parketa" a zde neměl v osmdesátých letech konkurenci. Možná by kraloval i mnohem déle, kdyby nebyly profesionální soutěže této kategorie později zrušené.

Počátek této veleúspěšné kariéry v párové kulturistice hledejme v roce 1979, kdy ho vedení Gold's Gymu ve Venice oslovilo s nabídkou, zdali by nechtěl společně s první mistryní světa v kulturistice Lisou Lyon absolvovat exhibiční vystoupení při příležitosti mistrovství Los Angeles. Jejich tehdejší vystoupení bylo doprovázeno saxofonem, sklidilo ovace vestoje, a tak Tony s Lisou začali psát dějiny párové kulturistiky.


Tony Pearson a Juliette Bergmann na Pro World Championship 1986
První titul na profesionálním mistrovství IFBB v párové kulturistice získal v roce 1982 společně s Shelley Gruwell. S touto partnerkou si vítězství zopakovali i o rok později. V roce 1984 měl za partnerku čerstvou Miss Olympia (1983) Carlu Dunlap, se kterou zároveň ukončil kariéru v párové kulturistice v roce 1988. Carla je o tři roky starší, ale patřila k absolutní špičce ženské kulturistiky první poloviny osmdesátých let. O tom, že tehdy kulturistky mohly ještě sloužit i jako vzor ženské krásy, svědčí nejenom dobové fotografie, ale i skutečnost, že při výšce 160 cm vážila pouhých 57 kg.

Pro úplnost ještě dodejme další titul s Tinou Plakinger v roce 1985 a hlavně rok 1986, kdy se mu postavila po bok jedna z největších osobností ženské kulturistiky vůbec - Holanďanka Juliette Bergmann. Tu ovšem ještě ty nejlepší úspěchy čekaly, a to až v našem tisíciletí, kdy se stala v roce 2001 Miss Olympia a v následujících dvou letech vyhrála svoji lehkou kategorii. Lepší zakončení více než dvacet let trvající kariéry si ani nemohla přát.

Jak si samotný Pearson vysvětluje svoje famózní výsledky v párové kulturistice? "Jsem velmi kreativní typ, a tak jsem účast v kategorii párové kulturistiky považoval za samozřejmost. Pro mne je pózování uměleckým projevem, zároveň bylo nutné si nalézt vždy takovou partnerku, se kterou jsem si rozuměl a pohybově se dokázal sladit." A to, že měl "čuch" na vynikající kulturistky, prokazují jejich výsledky.

Samozřejmě musel být vynikající kulturista sám o sobě, o čemž svědčí i jeho nepřehlédnutelné individuální úspěchy. Jeho trénink byl založen na vysoké intenzitě, kterou si zajišťoval zařazením supersérií. O tom svědčí jeho slova: "Pokud chci stimulovat určitou svalovou partii až na hranici jejích možností, používám supersérie, což znamená, že zařazuji dva cviky na stejnou svalovou partii bezprostředně za sebou." Pokud chtěl zlepšit rozvoj svých bicepsů, tak postupoval například následujícím způsobem. Použil supersérie, která se skládala ze Scottova zdvihu s velkou činkou a bicepsového zdvihu s velkou činkou ve stoji. Jakmile ukončil sérii Scottova zdvihu vsedě, tak vstal a pokračoval s klasickými bicepsovými zdvihy ve stoji, aniž by činku odložil či měnil její úchop. Rozhodně mu můžeme věřit následující slova: "Nikdy jsem necítil silnější a intenzivnější pálení svalů než při tomto druhu supersérií." Jak biceps, tak triceps procvičoval v jednom tréninku, přičemž trojhlavému svalu věnoval větší objem. Přeci jen se jedná o větší svalovou partii. Rád používal při procvičování paží kladky pro dosažení maximální kontrakce v závěru každého opakování. Každý cvik prováděl obvykle po čtyřech sériích a 12 až 15 opakováních.

Rád bych se ještě vrátil k tréninku jeho výstavní svalové partie - zad. Tajemství rozvoje této partie - a platí to jistě i pro ty ostatní - je doslova dechberoucí intenzita každé série do absolutního vyčerpání. Je tedy celkem logické, že místo obvyklých 3 až 5 sérií od každého cviku absolvoval většinou pouze dvě, ale při výše uvedené intenzitě více snad ani nebylo možné. Abyste si udělali představu, jak vypadal jeho konkrétní trénink, tak uvádím jeden z tréninků zad z jeho špičkového období první poloviny osmdesátých let.

Trénink zad Tonyho Pearsona
cvik série opakování
stahování kladky širokým úchopem ke krku 2 8 - 12
stahování kladky širokým paralelním úchopem k hrudníku 2 10 - 12
přítahy velké činky v předklonu nadhmatem 2 8 - 12
veslování se spodní kladkou 2 10 - 12

Poznámky k jednotlivým cvikům

Stahování kladky širokým úchopem ke krku


Tony Pearson - exhibice na Muscle Beach v 57 letech
Třebaže se jedná o jeden z kontroverzních cviků, ke kterému má řada odborníků výhrady s ohledem na nutnost nefyziologického předsazení hlavy, vyvolávající problémy s krční páteří, tak Pearson na tento cvik nedá dopustit. Zařazoval ho pravidelně, aby maximálně rozšířil horní oblast latissimů. Cítil, že právě tato varianta stimuluje jeho záda nejlépe.

Stahování kladky širokým paralelním úchopem k hrudníku

Tento široký úchop s možností držení dlaněmi vůči sobě představuje trochu odlišný způsob zatížení svalů horní oblasti zad. Paralelní úchop více stimuluje vnější rotátory paží, a proto je tato varianta vhodná pro začátečníky. Při stahování směrem dolů tlačíme lokty vpřed, tím umocňujeme vnější rotaci ramen (především svaly podhřebenové a malý sval oblý).

Přítahy velké činky v předklonu nadhmatem

Tony byl velký přívrženec základních cviků. Cítil, že z těchto cviků vytěží nejvíc, a to se středním rozsahem počtu opakování (8 až 12), ale do úplného vyčerpání. Tento cvik byl pro něho nejužitečnější k rozvoji hloubky a plasticity zad, což byla pro něho nutnost, aby se uplatnil oproti borcům o 10 až 20 kg těžším.

Veslování se spodní kladkou vsedě

Cvik, kterým zakončoval trénink zad, při kterém se nejvíce soustředil na jeho techniku. Zvláště v závěru opakování se snažil vždy co nejvíce stáhnout lopatky k sobě, aby co nejvíce posílil střed zad (svaly rombické), přičemž bylo nutné lokty společně s rameny zatáhnout co nejvíce dozadu za rovinu zad. Nezapomínejte stále tlačit ramena směrem dolů od uší a protáhnout latissimy v počáteční fázi cviku.

Jeho hlavu sice již nezdobí charakteristická mohutná, kudrnatá kštice jako v dobách největší kulturistické slávy, dnes je jako šedesátník holohlavý, ale to je téměř jediný rozdíl, který u něho zaznamenáváme po více než dvaceti letech po ukončení kariéry…


Foto:
www.facebook.com


Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údaje
Copyright © 2010-2017 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2017 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV NOVÉ  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra