Na Bahňáka vyrážím z Kladna již kolem sedmé hodiny. Cesta má trvat hodinu a půl. Start mužů je plánován od 11:00, takže bych měl mít dostatek času prohlédnout si celé zázemí závodu a trochu projít trať a překážky, které mě budou čekat. Cestou mě ale čeká objížďka, jelikož došlo k nějaké dopravní nehodě, tak si celkem zajíždím a čas příjezdu se posouvá.
Nakonec přijíždím na místo určení v 9:30 s hodinovým zpožděním.
Procházím stanovým městem pátečních bahňáků, kteří okusili bahno v noční variantě. Hledám registrace kde vyzvedávám startovní obálku s propagačními materiály, startovním čipem a poukázku na občerstvení po dokončení závodu.
Procházím si v klidu závodní prostor a omrkávám nové překážky, které mě budou čekat. S malým zpožděním
začínají po desáté hodině startovat první ženské závodnice. Pozoruji, jak bojují s překážkami. Podívám se na první vlny a nastává čas dojít
se také převléci, uložit věci do úschovy a trochu se rozhýbat. Zlehka se proběhnu podél cesty a vrátím se zpět. Před závodem je i tak hromadná rozcvička, kterou nevynechávám. A už se mi zase začíná zvedat předzávodní tepovka a srdce buší jako o závod, který ještě ani nezačal. Počasí nám zatím přeje a slunce pěkně hřeje.
Po rozcvičení se přesouvám do startovního koridoru, jelikož startuji již v páté vlně. Startuje se po šesti lidech, aby se na překážkách moc nehromadili závodníci. Do startu mi již chybí vteřiny a já se těším na to, co mě čeká a jak se s tím tentokrát poperu.
Odpočet a vyrážím co nejrychleji vřed, abych si vybral trasu. Z valu skáču hned do první bahenní koupele, kde se příjemně osvěžuji. Přelézám kládu, překonávám balíky slámy a skáču do dálky, kde se propadám do keramzitové pasti až po kolena.
Vybíhám další hliněný val a sklouzávám se k betonovým sloupům. Málem jsem nedobrzdil a skončil ve vodě bez pokusu o zdolání překážky. Naštěstí se boty od Reeboku zaseknou a mohu v klidu vlézt na sloup a pokračovat dál. Zatím se vše daří celkem dobře a držím se v přední části. Čeká mě podlezení sítě na hladině. Je to dost obtížné, jelikož člověk musí stále dokola potápět hlavu do bahnité kaolínové vody. Na tvářích závodníků vytváří podobizny Fantomase. A je to tu, čeká mě zmiňovaná překážka Blátivá
opice. Rozdýchávám se, snažím se osušit ruce a pouštím se s ní do boje. Ze začátku mi to klouže a chyty jsou dost daleko. První část je mírně do kopce. Dolézám do půlky, kde se to začíná lámat a jde to z kopce. Ale jak zjistím na předposledním chytu, tak i se mnou. Už to neudržím, padám dolů a svůj boj s
opicí tentokrát prohrávám. Čeká mě první a také poslední trest závodu v podobě trestného kolečka s překonáním stěny. Jsem po tolika za sebou jdoucích překážkách již unavený. Prolézám pod jeřábem a dobíhám na jednu z nejhezčích překážek celého závodu, a to na Molo. Jedná se o zhoupnutí se do řeky z výšky asi 5 metrů.
Parádní zážitek se zabořením nohou do bahna na dně. Vyplouvám a začínám plavat k protějšímu břehu. Voda je celkem studená, a tak více lapám po vzduchu. Čeká mě ještě cesta zpět na protější břeh.
Vybíhám z koryta řeky a pokračuji v závodní trase. Přecházím do cvalu, překonávám Baxterův trojskok a naštěstí si nelámu vaz. Zato mi dávají zabrat gumové stěny v podobě stěny z pneumatik. Je čas si zahrát i na Tarzana a překonat provazovou konstrukci.
A už jsme v krásné pohádce Z pekla štěstí v podobě velké skluzavky. Byl jsem na ni tak natěšený, že jsem minul i jedinou občerstvovací stanici v závodě. Rovnou se vrhám dolů do vody a nad ničím nepřemýšlím. Pěkně jsem se proletěl. Na protějším břehu vylézám z vody a dobíhám na Antonínské jímky. V jedné z nich je pěkný marast a dost to zapáchá. Teď by se hodila voda na opláchnutí. Snažím se běžet, ale spíše se vleču jako smrad na Sokolovské náměstí,
kde mě čeká nošení klády, přelezení dvou železných kontejnerů a pak kontejnerů s vodou. Běžím náměstím, lidé pozorují, jak překonáváme přichystané překážky, a povzbuzují. V korytě řeky je poslední překážka Robinsonův ostrov a pak hurá do cíle. A jsem zachráněn. Dostávám krásnou vyřezávanou překližkovou medaili a banán s nápojem.
Závod se mi moc líbil, byla to zase příjemná změna od závodů, které jsem dosud běhal. Vyzkoušel jsem si zde jiné překážky a okusil místní kaolínové bahno. Při odchodu jsem se zastavil v jídelně, kde jsem si vyzvedl jídlo, které bylo součástí startovného. Na výběr byla polévka nebo klobása. Volím klobásu a jdu se podívat, jak jsem se umístil. Málem mě zaskočilo, když jsem se našel na
pětadvacátém místě. Tentokrát jsem s umístěním opravdu spokojen.
Bahňák 2017 - nejlepší závodníci
| p. |
muži |
p. |
ženy |
| 1. |
Martin Štíbal - 00:28:44 |
1. |
Lenka Hnízdilová - 00:38:10 |
| 2. |
Jiří Folvarčík - 00:29:10 |
2. |
Veronika Vytinová - 00:38:15 |
| 3. |
Jakub Podzimek - 00:30:44 |
3. |
Kateřina Štíbalová - 00:38:45 |
Bahňák 2017 - fotogalerie
Víte, že...
