Před napsáním příspěvku nepřehlédněte
pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.
Zdravím, na začátek bych ráda zdůraznila, že se mi články na Ronnie.cz líbí a rozhodně nehcic nějak \\`šlapat\\` po autorovi...tleskám citování, což se u spoustu jiných článků na netu moc nevidí... Nyní k věci - řešíte tu bílkoviny a ledviny. Přitom u jiného článku zmiňujete, že naopak jejich vyšší množství má na ledviny negativní vliv. Kde je prosím tedy pravda? Odkaz na zmíněný článek:
https://kulturistika.ronnie.cz/c-22927-nejcastejsi-chyby-v-prijmu-bilkovin.html
skvělý článek doktore, líbí se mi velké množství zdrojů, alespoň se zase něco přiučím :)
1)
To, že chemická umělá sladidla ovlivňují hladinu glykémie, je další mýtus. Neovlivňují.
2)
Diabetes je velmi složitá a rozsáhlá problematika stejně jako například rakovina. Určitě by se i pár studií, které poukázaly na souvislost umělých sladidel a cukrovky druhého typu, dalo najít. Já vím o studiích, které byly prováděny jen na hlodavcích a o jedné studii na lidech. Tyto studie poukázaly na negativní vliv um. sladidel na střevní mikrobiom a následně i na glukosovou toleranci (“prediabetes), což je jeden z faktorů, které se podílí na vzniku diabetu 2. typu. Média se toho samozřejmě chytla s titulky jako “Umělá sladidla vedou k diabetu” apod. Ale jak už jsem psal v článku - u zvířat v tomto případě probíhají odlišné biologické procesy než u lidí a výsledky těchto studií nelze generalizovat na naši populaci. Navíc u zmíněné studie na lidech (i na hlodavcích) byly podávány velmi vysoké dávky, které je obtížné reálně dosáhnout.
Dají se dohledat i relevantní studie, kde umělá sladidla budou v tomto ohledu k diabetu na tom lépe než například slazené nápoje. Jak už jsem psal v článku - i díky úbytku hmotnosti při nahrazení slazených nápojů za jejich dietní varianty, dojde i ke snížení rizika vzniku diabetu (který koreluje právě s obezitou).
Nechci se um. sladidel zastávat, ale nějaké démonizování sladidel určitě není na místě. Samozřejmě stále nejlepší volba bude pít vodu. Jen jsem tím ale chtěl říci, že v mnoha ohledech jsou nápoje s um. sladidly menší zlo než ty slazené cukry.
Doporučuji se podívat např. na:
(jde o review s Cochrane library, tzn. s ohledem na kvalitu zdroje se bude řadit k těm nejlepším)
href=http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/nbu.12129/full target=_blank>http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/nbu.12129/full
slinivka břišní reaguje na vzestup hladiny cukru v krvi tím,že vyloučí inzulín.Nereaguje na pocit sladkého.Tím pádem ani neznamená,že čím je jídlo sladší,že má vyšší glykemický index.Například brambory a batáty mají téměř shodný GI.Procentu sacharidů v nich je téměř identické.Pokud má sladidlo nulovou energetickou hodnotu inzulín nemá proč stoupat.Stav mírné hypo může navodit pití cocacoly zero nebo kávy s umělým sladidlem ne z důvodu umělého sladidla,ale přítomnost kofeinu,který rapidně urychluje trávení.
Jinak mám a měl jsem možnost se měřit glukometrem i v dietě na 0 cukrů,kdy jsem pil až 5 káv denně s umělým sladidlem.Hypo nebyla nikdy.Vždy 4-5 mmol.
Navíc syn je diabetik a mám i na něm odzkoušené reakce těla na různé potraviny.
Lidi strašně řeší glykemický index(GI),ale o glykemickou nálož(GL)se nezajímají.
Pak se všichni diví,že Grznár jede na jednoduchých cukrech.Ale když víš jak a co zkombinovat,tak GL jednoduchých cukrů může mít menší kolísání glykemie než rýže nebo bramory.Glykemická nálož je ten klíč...
Hmmm, ta poznámka o Grznárovi.... Myslím si, že jednoduché cukry nejsou rozhodně tím hlavním, na čem jede.
Část o červeném masu je přinejmenším zavádějící. Není pravda, že `Nevíme`, jestli je červené maso karcinogenní. WHO ho nedávno po dlouhém uvážení a s předložením komplexu studií zařadila na seznam karcinogenních látek, takže to víme. Samozřejmě je vše o množství a není nutné ho úplně vyřadit z jídelníčku. Nicméně konzumace každý den prostě vhodná není a říkat, že to vlastně nevíme, je jen výmluva, protože to holt většině lidem chutná a jsou tak navyklí.
Červené maso je podle IARC zařazeno do skupiny 2A, což znamená “pravděpodobně karcinogenní pro člověka”. Takže stejná skupina jako např. AS. O skupinu výš je například alkohol. Přímo na stránkách WHO píší: “This recommendation was based on epidemiological studies suggesting that small increases in the risk of several cancers may be associated with high consumption of red meat or processed meat. Although these risks are small”. Takže klasicky zase epidemiologické studie, které nedokazují kauzalitu, takže je to tak jak jsem napsal do článku - prostě nevíme. “Limited evidence means that a positive association has been observed between exposure to the agent and cancer but that other explanations for the observations (technically termed chance, bias, or confounding) could not be ruled out.”
zdroj WHO: href=http://www.who.int/features/qa/cancer-red-meat/en/ target=_blank>http://www.who.int/features/qa/cancer-red-meat/en/
Samotná epidemiologická studie opravdu moc nenapoví, ale pokud je jich více, jak zmiňují, už má hodnotu, jako každá jiná dlouhodobá statistika. Určitě rizika nejsou nijak závratná, ale to přispívá je prostě přinejmenším velmi `pravděpodobné` s ohledem na WHO terminologii. Osobně mluvím hlavně o zkušenostech přítelkyně, která je lékařka na gastroenterologii, a setkává se tak s kolorektálním karcinomem denně. A opravdu velmi vysoké procento takových pacientů konzumuje červené maso často s tím, že rozdíl na střevě je na vidět. Samozřejmě ani vášnivý kuřák nemusí nikdy dostat rakovinu plic, ale to riziko se zvyšuje.
A jaké procento těch, kterým je zjištěn kolorektální karcinom, splňuje každý den DDD vlákniny? Nízký příjem vlákniny je totiž mnohem vyšší RF pro vznik rakoviny v trávicím traktu než pravidelná konzumace červeného masa. ;-)
Je tam určitě víc faktorů, vláknina je jedním z nich, stejně tak genetické predispozice. Ale ani vláknina není samospásná. Představa, že si dám 2x denně 200g porci červeného masa (plus proložit svačinou se šunkou), sním k tomu kupu zeleniny a můžu si pískat, není úplně reálná.
Souhlasím s Tebou, že vláknina nevyřeší vše, ale pro to běžně konzumované množství masa napříč silovými sporty je zcela kardinálním elementem snižující riziko vzniku karcinomu TS. Ale netvrdím, že více masa = sníme více vlákniny = stále všechno v pohodě. Jistě bude určitá hranice, do kdy vláknina optimálně funguje v prevenci vzniku rakoviny, a kdy už je konzumované množství masa tak vysoké, že ani zvýšené množství vlákniny ve stravě nepomůže. Nicméně pouze se jedná o mé hypotézy.
To by mě zajímalo jak podle Tebe podporují vznik cukrovky?
dají se k tomu dohledat nějaký studie, ale selským rozumem a z vlastní praxe - zkus vypít třeba litr limonády s umělým sladidlem (třeba coly) a nic k tomu, nejíst atd., mě osobně se po docela krátký době dostaví hypoglykemie, takže se mi evidentně vyloučil insulin, tj. došlo k signálu slinivce ho vyloučit - no a ten začne otevírat buňky, ale k ničemu, protože do nich nic putovat nebude a tím se dá podle mě dlouhodobě rozvíjet jak rezistivita na inzulin, tak porucha jeho tvorby - třeba úplně plácám, a pokud jo, tak budu jen rád, ale něco na tom může být
Máš pravdu, tělo na to reaguje úplně stejně jako na reálný cukr, protože následně uvolní zásobní glykogen z jater, který zvýší glykémii. Následek je zřejmý, reakce pankreatu a výsledná hypoglykémie.
Já nerozumím svému mikrobiomu, nemluví šmejd česky. Ale myslím, že ten článek je docela jasný (i pro lamy mého typu) a pokud něco jeho závěry nevyvrátí, není důvod jim nevěřit.
Umělá sladidla bych tak nepodceňoval. Co jsem četl, je to jeden z faktorů podporujících vznik cukrovky.
článek! Obzvlášť to šíření mýtu o mléku mě na net diskuzích \\`baví\\`
Ale ti lidi tomu prostě fakt věří... už to asi nevyvrátí nikdo
IN je prostě mléko z kokosu, máku, mandlí...