Odhalení! David Egydy
si CrossFit neužíval!

No, proč trochu nevyužít praktik bulvárů, když se to tak hezky prodává, což? :) Dál už ale budeme zase seriózní magazín, takže bez obalu přiznáme, že titulek je vytržený z kontextu a Vy si v rozhovoru budete muset dohledat, jak to ten David Egydy vlastně má.

Každopádně pro toho, kdo právě nežije CrossFitem, a tak si ne zcela přesně vybavuje, kdo David Egydy je, nabízíme krátké připomenutí. David je bývalý lyžař, který se seznámil s CrossFitem při svém pobytu v Kanadě a následně se stal jeho průkopníkem v Čechách. Otevřel u nás jednu z prvních tělocvičen a stal se aktivním crossfitovým závodníkem, trenérem a také pořadatelem soutěže Czech Beast Challenge. Tato soutěž si za dobu své existence vybudovala pověst nejprestižnější české crossfitové akce a současně má u nás také nejdelší tradici - v letošním roce se uskuteční již popáté v řadě.

Soutěži se daří více než dobře, neustále se rozvíjí, roste a v letošním roce se dokonce přestěhuje do Prahy na Letnou, ovšem po jejím zakladateli jako by se v crossfitových kruzích slehla zem. Jeho jméno se už řádnou dobu neobjevilo na startovních listinách domácích závodů ani těch zahraničních... Co se děje? Když nevím, tak se zeptám. A David Egydy odpovídal.

Davide, ty jsi v Čechách známý především jako crossfitový atlet, trenér a pořadatel závodů. V poslední době ale jako by ses z  crossfitového světa poněkud vytratil. Kam ses poděl?

Naskytla se mi úžasná příležitost, po které jsem od malička toužil, ale myslel jsem, že už mě nepotká. Dostal jsem možnost vrátit se do reprezentace českých bobistů, čímž se mi znovu otevřela možnost účastnit se mezinárodních šampionátů a třeba i olympiády.

Říkáš, že ses do reprezentace bobistů vrátil. Znamená to tedy, že jsi na bobech jezdil už někdy dříve?

Boby, stejně jako CrossFit, jsem objevil v Kanadě, kde jsem nějaký čas pobýval. Všechno to začalo na olympiádě ve Vancouveru, kam jsme se šli s kamarády podívat na závod čtyřbobů. U trati jsme potkali českého pilota, který tam byl jako náhradník, dali jsme se s ním do řeči, a jelikož on byl nešťastně ubytovaný mimo olympijskou vesnici a stranou jeho týmu, strávil s námi de facto celý týden. Od té doby jsme se viděli ještě několikrát, on opěvoval, jak jsou boby super, a já na to, že bych to docela rád zkusil. To nebyl problém a já si nakonec boby nejen zkusil, ale také tu sezónu odjel několik závodů. Pak ale pilot, se kterým jsem jezdil, skončil a tím to skončilo i pro mě.

Letos jsem ve skříni objevil svou tréninkovou kombinézu, a tak jsem napsal klukům z reprezentace, jestli by ji z nich někdo nevyužil. Odpověděli, že určitě a jestli bych se nechtěl svézt. Samozřejmě že jsem chtěl a nakonec to dopadlo tak, že jsem s nimi odjel celou sezónu a přes rozřazovací test se dostal i do B posádky na svoje první mistrovství světa v životě.

Mám tak nějak v povědomí, že bobisté se často rekrutují z řad sprinterů a jiných rychlých a dynamických sportů. Jaké kvality jsi týmu nabídl ty?

Výkon brzdaře trvá okolo 5 vteřin a sprinter, i když je rychlý, nemusí mít patřičnou akceleraci a rychlost hned v těch prvních 1 - 2 vteřinách. Na efektivitě brzdaře se odráží frekvenční a rychlostní trénink, ale také ten silový. Znamená to, že brzdař, který dřepuje 220 kg, bude na první vteřině o něco rychlejší než brzdař, který dřepuje 140 kg. Akcelerace v prvním momentu bude větší. Takže já měl tu výhodu, že jsem přišel z kvalitního silového tréninku a nyní dolaďuji atletickou průpravu.

Z pohledu laika to vypadá, že tenhle sport není extra dřina. Bob roztlačíš, ale to je chvilička a pak už jen naskočíš a vezeš se. Do jaké míry tedy jde o sportovní výkon?

Řeknu to asi takhle - sportovní výkon je to do té míry, že má příprava na příští sezónu začala už v březnu a obnáší 8 tréninkových jednotek týdně. Každý brzdař se snaží dosáhnout co nejlepší formy, protože o obsazení závodů rozhodnou výsledky výkonnostních testů.

Jaká je náplň tvých 8 tréninkových jednotek týdně?

Pět jednotek mám nyní atletiku. Přes objemovou fázi z počátku přípravy se nyní pomaličku dostáváme k rychlostním tréninkům a stále ladíme techniku běhu.

Co obnáší objemový běžecký trénink pro bobistického brzdaře?

Běhy na vzdálenosti 300, 200, 100 a 50 metrů, teď jsem měl třeba tři sety po dvaceti padesátkách. K tomu jedeme hodně odrazů, běhání s odporem apod. Vše je pečlivě strukturované, od vzdáleností, počtů až k pauzám mezi úseky.

Baví tě atletický trénink?

Baví mě to hrozně moc. Je to teď na chvíli příjemná změna po CrossFitu.

To jako že sis crossfitový trénink neužíval?! :)

A je to tady - odhalení! David Egydy si nikdy crossfitový trénink neužíval! :) Ne, to samozřejmě není pravda, ale je fakt, že mě vždycky bavily spíš krátké výbušné věci, takové to 20minutové trpění, kdy se musí jít až na dno, jsem si příliš neužíval. Jsou lidé, kteří si v dlouhých workoutech libují, já k nim ale nepatřím.

Čemu se věnuješ během dalších třech tréninků, které zbývají do těch osmi týdně?

Tam jsou činky, klasické fitko, které jsem nikdy moc nedělal. Stejně jako u běhání i tady jsme začali objemovou fází, všechno v počtu opakování 10 - 15, pomaličku už přecházíme víc do síly. Podle toho, jak to vypadá, tak sezóna bude mít 2 vrcholy, jeden teď v září - MS v letních startech v rumunské Mamaie. Pak přijde ten druhý vrchol, a to samotná zimní sezóna.

Kdo ti připravuje tréninky? Jedeš podle nějaké předepsané týmové přípravy, nebo máš individuální plán?

Mám svůj tréninkový plán, spolupracuji na něm s kondičním specialistou Honzou Cackem, kterému tímto velmi děkuji. Honza je skutečný profík, opravdová kapacita na kondiční trénink, přednáší na sportovní fakultě, publikuje a trénuje různé profi sportovce. Velmi dobře samozřejmě ví, jak funguje periodizace, jakým způsobem by měla příprava probíhat, takže v tomhle mi hrozně pomáhá. Díky němu jsem se hodně zlepšil běžecky.

Jsi přirozený běžecký talent, nebo s během spíš bojuješ?

No, když mě Honza viděl poprvé, byl můj běh taková katastrofa, že si myslel, že to se mnou nepůjde. Teď je ale příjemně překvapený, jak jsem se během naší spolupráce běžecky posunul.

Tak přece jen jsi sportovec, umíš dobře vnímat svoje tělo a také ho mnohem lépe ovládáš než nesportující lidé. Když se tedy jedná o pohyb, pravděpodobně snáz pochopíš a převedeš do praxe, co se po tobě chce.

To za prvé a za druhé - já jsem byl atlet. Na sportovním gymnáziu jsem se nějakou dobu věnoval trojskoku.

Co tvůj crossfitový trénink? Ten jsi dal úplně k ledu? V tvém případě doslova? :)

Jo, je to moje volba, boby jsou pro mě nyní absolutní priorita. Olympiáda za dva roky je pro mě obrovské lákadlo a šance.

Myslíš, že je reálné se tam dostat?

Já tam pojedu! :) Chci tím říct, že jsem nyní ve svém životě vše přizpůsobil přípravě, takže jestli na mě nespadne z nebe šutr, věřím, že se na olympiádu dostanu, je to můj cíl. Já totiž fakt věřím, že zázraky se dějí. Když si vzpomenu, kde byl Czech Beast před 5 lety, když jsme začínali, a kde jsme teď... Všechno, co jsem chtěl, se mi plní, a tak věřím, že se splní i můj sen o olympiádě.

Výsledek na závodě ale nezávisí jen na tobě jako na brzdaři, ale také na výkonu pilota, svoji roli určitě hraje i kvalita vybavení. Jak jsou na tom v tomto ohledu čeští bobisté? Nemusíte se cítit jako kokosy na sněhu?

Určitě na závodech vídáme týmy, které mají lepší podmínky a více peněz na přípravu i vybavení, ale špatný materiál nemáme. Jeden čtyřbob máme hodně dobrý, i dvojka je docela dobrá, i když ne úplně nej. Plánuje se ale nákup nového bobu od firmy BTC. Na těch jezdí celá světová špička, takže to bude top kousek.

Boby, ať už se jedná o dvojbob, nebo čtyřbob, jsou týmová záležitost, zatímco ty jsi vždy, pokud se nemýlím, dělal individuální sport. Jak jsi do týmu zapadl a jak ses jako de facto nováček mezi ostřílenými bobisty cítil?

Tuhle sezónu to bylo ještě tak, že jsem byl spíš vzadu, rozkoukával se a čekal na příležitost, v další sezóně myslím, že už to bude trochu jinak. Díky systematickému cílenému tréninku na tom budu fyzicky zcela jistě daleko lépe, navíc už mám nějaké zkušenosti, takže předpokládám, že do sezóny budu nastupovat s mnohem větší jistotou a sebevědomím.

A možná menším strachem? Bál ses někdy na bobech? Ta rychlost je tam pořádná....

Strach bych tomu přímo neříkal, ale samozřejmě je tam určité napětí a obava z pádu, protože nikdy nevíš, co se stane. Většina pádů na bobech se obejde jen s odřeninami, ale vloni na tréninkovém kempu jedna pilotka něco hodně pokazila, vlítla do zatáčky moc pozdě, spadla na hlavu a ochrnula. Takové věci si ale člověk nesmí připouštět.

Jak ses zmínil, na bobech jsi s týmem absolvoval celou minulou závodní sezónu, dostal ses dokonce na mistrovství světa. Jak sis to užil? Musí to být úžasný pocit, být na tak velkých závodech ne jako divák, ale jako závodník, jeden z hlavních aktérů, reprezentant.

Přesně tak jsem to vnímal a pořád si o tom tak přemýšlím, protože mi to stále přijde jako hrozná pohádka. :) Už ten světový pohár byl neskutečná show - všude kamery, fotografové, ta atmosféra. A já byl tam, mezi tím vším a říkal si: "Fakt jsem tady, já jsem fakt tady!" :)

A co teprve jaký by byl zážitek zúčastnit se olympiády, co? :) Tvou motivaci naprosto chápu, nicméně mi to nedá, abych se závěrem nezeptala ještě na CrossFit. Myslíš, že se k němu ještě někdy vrátíš? A pokud ano, myslíš, že budeš ještě konkurenceschopný jako závodník? Přece jen, ostatní atleti, s kterými ses potkával na závodech, budou během celé doby tvého "výpadku" poctivě trénovat...

Ke CrossFitu se jednou určitě vrátím a je jedno, jestli to bude za 5, nebo za 10 let, můj čas na tenhle sport zase přijde. Pořád bych si moc přál jednou zažít i velký úspěch v CrossFitu, protože já nepřestávám trénovat. Trénink, který nyní mám, je tak náročný, že jsem schopný ho zvládat jenom díky CrossFitu. Na druhou stranu řada špičkových crossfiterů pochází z jiných profesionálních sportů a já myslím, že to se mnou bude to samé. Budu fyzicky skvěle připravený, jen zase doladím pracovní kapacitu. Takže já se návratu vůbec nebojím, bude to dobrý.