Legenda kulturistiky Dorian Yates
- pohled do historie

V historii kulturistiky představuje Dorian Yates jeden ze zásadních zlomů v pohledu na náš sport a jeho vnímání nejenom odbornou, ale i laickou veřejností. Jeho vstup mezi profesionální elitu v roce 1991 signalizoval změnu a trend, kterým se bude kulturistika ubírat následující desetiletí - a v podstatě až do současnosti. Již svým prvním vítězstvím na Mr. Olympia v roce 1992 prezentoval odlišné pojetí a kvalitu svalového rozvoje, na kterou jsme nebyli do té doby zvyklí a kterou jsme dosud neviděli. Tvrdost svalů a postava jak ze žuly, které nebyl žádný z jeho soupeřů po dobu šesti let schopen konkurovat - a že neměl slabé soupeře!

Přestože bylo o Dorianu Yatesovi hodně napsáno, tak si myslím, že nebude na škodu jeho kulturistickou kariéru připomenout a zvláště trénink, kterým dosáhl tak dodnes fascinujících výsledků. Jeho tréninková filosofie totiž rovněž představovala převrat s volbou tréninkové strategie do té doby v profesionální špičce nevídané. S ohledem na to, že od jeho posledního vítězství na Mr. Olympia v roce 1997 uplynulo již téměř dvacet let, tak naprostá většina čtenářů Ronnie.cz období jeho triumfů nezažila "na vlastní kůži".

Je samozřejmě otázkou do diskuse, jestli ten trend, který nastolil, je pro kulturistiku dobře, nebo špatně. Odpovědí může být, že to tak prostě je a v podstatě není cesty zpět. Pokud se vyjádříme až expresivně, tak převažuje brutalita svalových objemů nad jejich perfektním zpracováním, hmota nad tvarem a vyrýsovaností a tomu většina kulturistů obětuje štíhlé střední partie a estetický vzhled. Takovouto monstrózní svalovou hmotu již není její nositel schopen kvalitně zpracovat.

Dorian Yates, narozený 19. dubna 1962 na venkově asi 30 kilometrů od druhého největšího města Velké Británie Birminghamu, neprožil svoje dětství v nějakém slumu na periferii tohoto vyloženě průmyslového města, jak se často uvádí, ale v rodině letce a majitelky jezdecké školy. Ovšem v roce 1975 otec zemřel a Dorian se s matkou přestěhoval právě do Birminghamu. O tři roky později se matka vrátila do rodné vesnice Hurley, ale Dorianovi, kterému bylo tehdy pouze 16 let, se ve velkoměstě zalíbilo a živil se příležitostnými pracemi. Do té doby spadá jeho pověst problematického mladíka, který se dostal do špatné společnosti - jak se říká, byl ve špatnou dobu na špatném místě a za to pykal. Odseděl si v roce 1981 půl roku v nápravném zařízení pro mladistvé delikventy, ale "vše špatné je pro něco dobré", tak to dobré, či dokonce osudové pro jeho další životní dráhu bylo právě seznámení se s kulturistikou. Pobyt za mřížemi byl v podstatě epizodou v jeho životě, která se jistě i díky kulturistice definitivně uzavřela a on začal nový život. Našel si zaměstnání, přestěhoval se do malého bytu a v roce 1983 začal opravdu vážně s kulturistickým tréninkem. Začal studovat fyziologii a stal se propagátorem tréninku Heavy Duty Mika Mentzera.

V červenci 1985 se poprvé postavil na kulturistické pódium na lokální soutěži a jeho perfektně vypracovaných 95 kilogramů se stalo senzací! Na základě tohoto úspěchu byl pozván do týmu Velké Británie na Světové hry v Londýně a následovalo velké zklamání - snad poslední v jeho životě. Neudržel formu a skončil v těžké váze sedmý. Ovšem již v následujícím roce s 97 kily získal titul národního šampióna v těžké váze, ale v boji o absolutku ještě prohrál. Ovšem o dva roky později se na Britské mistrovství vrátil, nadchl svojí formou publikum a doslova převálcoval všechny svoje soupeře! Ani celkové vítězství mu neuniklo a vysněná profi karta byla doma.

Pro svoji profesionální premiéru si zvolil Noc šampiónů v New Yorku v květnu 1990 a pro jeho soupeře včetně promotéra soutěže Wayna DeMilii byl zcela neznámý. Startovní číslo 26 z celkového počtu 26 účastníků jako by signalizovalo předem jeho umístění… Ovšem jeho tvrdé a definované svaly, rovnoměrně rozmístěné na jeho 103,5 kg těžkém těle, vyvolaly v publiku jednoznačnou odezvu: "Kdo to, k čertu, je?" "Co je to za chlapíka? Rus, nebo Švéd?" "Jak je to možné, že jsme o něm ještě neslyšeli?" A v závěru večera při vyhlašování vítězů již celá masa fanoušků v momentě, kdy získal druhé místo za Alžířanem Mohamedem Benazizou, skandovala: "Dorian! Dorian! Dorian!"

V den soutěže ho ještě nikdo neznal, ale po ní již každý věděl, že se zrodila nová hvězda. Tato skutečnost se ještě posílila tím, že byl pozván do Kalifornie na řadu focení do Weiderových časopisů. O rok později se do New Yorku vrátil a odjížděl jak jinak než vítězně. Tím se kvalifikoval na nejprestižnější soutěž Mr. Olympia v roce 1991 a osminásobnému vítězi této soutěže - další legendě našeho sportu Leemu Haneymu - byl nejenom vyrovnaným soupeřem, ale dokonce jedno kolo rozhodl pro sebe. Obrazně řečeno se jednalo o střet dvou pohledů na kulturistiku, toho, který byl již na ústupu, tedy kdy dominovala estetika a ladné tvary, a toho nastupujícího - tvrdost a hustota svalů, jejich dokonalá definice, objemy, které až narušovaly estetický dojem postavy. V tomto roce ještě dokázal Haney uhájit svoje vítězství, ale zřejmě viděl, že v Dorianovi mu vyrůstá soupeř, který již bude nad jeho síly, a tak raději odešel neporažen - vždyť koneckonců je dodnes rekordmanem v počtu sošek Sandowa!

Následujících šest titulů Mr. Olympia v letech 1992 - 1997 je dostatečné popsáno a představuje dominanci Doriana v devadesátých letech. Rozhodně nepatřil mezi sběratele velkého počtu vítězství na profi soutěžích, za dobu své profesionální kariéry přijal účast pouze na sedmnácti kláních, ale na patnácti z nich se mu podařilo zvítězit a dvakrát skončil druhý.

Dorian přinesl do kulturistiky nejenom novou a dosud nepoznanou kvalitu, ale i jeho tréninkové postupy byly ve své době zcela výjimečné. V profesionálních kruzích bylo zcela obvyklé, že se trénovalo dvakrát denně, šestkrát týdně a každá svalová partie se většinou zařazovala dvakrát týdně s objemem zhruba po 20 sériích. Dorian se tomuto přístupu zcela vymykal a objem tréninku zásadním způsobem redukoval - a ejhle, fungovalo to! Cvičil pouze jednou denně, a to čtyřikrát v týdnu. Díky této filosofii se vyvaroval toho nejhoršího, čeho se kulturista musí vyvarovat - přetrénování. Dorian si velmi dobře uvědomoval, že tvorba svalové hmoty je podmíněna dostatečným regeneračním časem mezi tréninky. Co je ovšem již méně známé, tak dokázal skloubit silový trénink s vytrvalostním. Celý rok zařazoval kardio a tím neustále nutil metabolismus do vyšších obrátek, jeho organismus tak dokázal velmi efektivním způsobem využívat tuk a zároveň si mohl dovolit přijímat v objemovém období více kalorií, než je obvyklé. Na rozdíl od ostatních profesionálů se tím vyvaroval tvrdých předsoutěžních diet, které zahajoval 13 týdnů před soutěží, přičemž nikdy neshazoval více než 1 kilogram za týden na cestě k požadované závodní váze.

Již jako začátečník nezařazoval Dorian u žádného cviku více než tři série. Ale postupně, jak se zvyšovala jeho schopnost koncentrace a zvyšoval intenzitu, tak snižoval počet sérií a od konce roku 1992 neprováděl více než jedinou těžkou pracovní sérii daného cviku. Jeho typický trénink v přípravě na Mr. Olympia je uveden níže. Začátečníkům ovšem nedoporučuje zařazovat méně než již zmiňované tři série na cvik. I jemu samotnému trvalo celých devět let (od roku 1983 až do roku 1992), než se dostal do takového stavu, že byl schopen se do té míry koncentrovat, že mohl v jedné jediné sérii vyčerpat v daném cviku zatěžovaný sval na sto procent.

Dorian tvrdí, že jednou pracovní sérií dosáhl hranice svých sil. Například jeho základním objemovým cvikem na prsní svaly jsou tlaky na šikmé lavici. Po několika rozcvičovacích sériích s lehkou váhou naložil na osu činky maximální zátěž, s kterou byl schopen provést tak osm opakování s nejvyšším úsilím. Poté s pomocí sparing partnera provedl ještě dvě tři vynucená opakování a tím dospěl k absolutnímu vyčerpání. Někdy ovšem zařadil ještě několik negativních opakování, popřípadě opakování s přestávkami (rest-pause). Pokud se někdo domnívá, že takováto jedna vyčerpávající pracovní série je nedostačující k rozvoji síly a svalové hmoty, tak rád argumentuje následující analogií: "Pokud při zatloukání hřebíku uhodíte přesně a dostatečně silně na jeho hlavičku a zatlučete ho do dřeva, tak nemá smysl dále do něho tlouct - to byste nanejvýš poškodili dřevo."

---

Dorianův dělený trénink v přípravě na Mr. Olympia

1.den
Rozcvičení: Po 10 minutách na stacionárním kole následuje strečink všech procvičovaných partií.

cvik	série	opak.	zátěž (kg)
ramena
tlaky na multipressu	1*	15	55
	1*	12	110
	1	8 - 10	155
upažování vsedě	1*	12	2 x 22,5
	1	8 - 10	2 x 32,5
upažování jednoruč na kladce	1*	20	15
	1	8 - 10	30
trapézy
pokrčování ramen s jednoručkami	1*	12	2 x 18
	1	10 - 12	2 x 85
triceps
stahování kladky ve stoji	1*	15	37,5
	1*	12	60
	1	8 - 10	82,5
francouzské tlaky vleže s EZ činkou	1*	12	45
	1	8 - 10	65
jednoruční stahování kladky	1	8 - 10	30
břicho
zkracovačky	3	20 - 25
obrácené zkracovačky	3	12 - 15

2. den
Rozcvičení: viz první den

cvik	série	opak.	zátěž (kg)
záda
přítahy na přístroji Hammer	1*	15	60
	1*	12	100
	1	8 - 10	130
nebo pullovery na přístroji Nautilus (ob trénink)	1*	15	100
	1*	12	145
	1	8 - 10	200
přítahy spodní kladky vsedě	1*	12	130
	1	8 - 10	170
veslování jednoruč na přístroji Hammer	1	8 - 10	110
přítahy spodní kladky vsedě nadhmatem	1	8 - 10	celý
zadní deltoidy
na přístroji Hammer	1	8 - 10	2 x 25
upažování v předklonu	1	8 - 10	2 x 45
spodní záda
hyperextenze	1	10 - 12	17, 5
mrtvé tahy	1*	8	140
	1	8	185

4. den
Rozcvičení: viz první den

cvik	série	opak.	zátěž (kg)
prsa
tlaky na šikmé lavici s velkou činkou	1*	12	60
	1*	10	100
	1*	8	140
	1	8	192,5
bench-press vsedě na přístroji Hammer	1*	10	100
	1	6 - 8	160
upažování vleže na šikmé lavici	1*	10	2 x 35
	1	8	2 x 50
protisměrné stahování kladek	1	10 - 12	2 x 40
biceps
bicepsové zdvihy vsedě na šikmé lavici	1*	10	2 x 22,5
	1	6 - 8	2 x 30
zdvihy ve stoji s lomenou EZ činkou	1*	10	45
	1	6 - 8	65
biceps na přístroji Nautilus (Scottova lavice)	1	6 - 8	55
břicho
zkracovačky	3	20 - 25
obrácené zkracovačky	3	12 - 25

6. den
Rozcvičení: viz první den

cvik	série	opak.	zátěž (kg)
kvadricepsy
předkopávání	1*	15	60
	1*	12	90
	1*	10 - 12	120
tlaky na legpressu	1*	12	350
	1*	12	475
	1	10 - 12	575
Hacken dřepy	1*	12	200
	1	8 - 10	300
hamstringy
zakopávání vleže	1*	8 - 10	60
	1	8 - 10	82,5
mrtvé tahy s mírně pokrčenýma nohama	1	10	160
zakopávání jednonož	1	8 - 10	22,5
lýtka
výpony ve stoji	1*	10 - 12	410
	1	10 - 12	590
výpony vsedě	1	10 - 12	115

Poznámka: série označené * jsou na zapracování, rozehřátí a cvičí se s rezervou.

---

Kdoví, jak by Dorianova kariéra pokračovala, zdali by přidal ještě nějaký ten titul Mr. Olympia. Celou jeho profi kariéru ho totiž pronásledovala zranění - nejprve utržený biceps v roce 1994 těsně po jeho vítězství na Olympii a nakonec stejné zranění postihlo jeho triceps v předsoutěžní přípravě tři týdny před Mr. Olympia. Díky své nezměrné vůli dokázal ještě zvítězit, ale byla to jeho "labutí píseň". Jeho vklad do světové kulturistiky, kdy při výšce 178 cm se v nejlepší formě prezentoval se 120 kg v kvalitě v té době nepřekonatelné, je nejenom v šňůře vítězství na Olympii, ale i v jeho osobnosti, která stále patří mezi největší autority světové kulturistiky!

Diskuse k článku:

Reklama:

Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.