V americkém Columbusu od čtvrtka do soboty probíhají souboje závodníků na desátém ročníku mezinárodní amatérské soutěže federace IFBB Arnold Classic Amateur. Stejně jako tomu bylo v předchozích sezónách, také letos se klání zúčastní hned několik sportovců z České republiky. Patří k nim i kulturista Martin Dajč, jehož jsme krátce před odletem do Spojených států požádali o krátký rozhovor. Dříve, než se do něj začtete, dodejme, že Martinovi se při středeční
prezentaci podařilo vtěsnat do hmotnostního limitu kategorie do 85 kg!
Martine, přibližně po dvouleté odmlce se chystáte opět závodit, poprvé v kariéře na Arnold Classic Amateur ve Spojených státech. Proč vaše volba padla právě na tuto soutěž a s jakými očekáváními do USA odlétáte?
Už jsem tam chtěl jet loni, ale v lednu jsem si utrhl biceps na levé paži, tak jsem to musel odložit. Ruka mi pořád otékala, tak jsem začal pořádně cvičit až v říjnu. Do měsíce jsem měl všechny svaly zpátky, tak už jsem to nechtěl odkládat a vybral jsem si hned první soutěž v roce. Podle toho, jak teď vypadám, bych bral finále, ale rozhoduje se až na závodech. :)
Naposledy jsme vás měli možnost na soutěžním pódiu vidět na Olympia Amateur Europe v roce 2014. Jak na tyto závody vzpomínáte, ať už po stránce vašeho umístění, anebo organizace a celkové atmosféry?
Závody to byly super. Já jsem chlapec skromný, tak jsem byl celkem spokojený. Soutěžil jsem po dlouhé pauze, tak mi trochu uniklo to, jak až mám být připravený. Jediné, co se mi nelíbí, jsou ti "paskřivci s tlusýma břichama", z toho by jeden zvracel. Já jsem si vždycky myslel, že kulturistika je o impozantní postavě.
V čem byste byl rád, aby vaše forma na Arnold Classic byla jiná proti té z amatérské Olympie?
Budu mít určitě lepší formu, celkově jsem přibral asi 4 kg od posledních závodů. Podařilo se mi ještě zúžit pas. Chtěl bych se lidem líbit.
Jedním z momentů, který mi utkvěl v paměti právě z Olympia Amateur Europe, byl pohled na vaše stehna, která jsou po léta vaší výstavní partií. Čemu za ně vděčíte? Je to trénink, genetika, anebo kombinace obojího? A jak stehna trénujete? Dřepujete často?
Většina je genetika, potom je skoro jedno, co na ty svaly děláte. Můj táta má podobné nohy a jezdil celý život jenom na kole. :) Těžké váhy už nezvedám, už se dostávám do věku, kdy se k tomu cvičení musím postavit trochu jinak. Před třemi týdny jsem dřepoval na konci tréninku 15x 180 kg, ale jinak dělám dřepy do 150 kg.
V uplynulých letech jste stál u zrodu dvou fitness center, máte rodinu… Jak náročné pro vás v posledních týdnech bylo skloubit přípravu s ostatními povinnostmi?
Máme s manželkou dva kluky ve věku 1,5 roku a 5 let - tak chci být co nejvíc s nimi. Proto chodím cvičit třeba ve 4:30 nebo až po 20. hodině, abych mohl být nějaký čas s rodinou. V pravidelnosti tréninku mám obrovské rezervy. Letos jsem jezdil celou zimu do práce na kole nebo jsem běhal. 6 km do fitka, 6 zpátky a většinou dvakrát denně. Myslím, že fyzicky jsem na tom hodně dobře, nechci být takový ten zafuněný kulturista s velkou taškou a šejkrem v ruce. :) Ke konci už jsem to jenom chodil.
Kalendáře soutěží jsou v posledních sezónách plné zajímavých akcí a platí to i letos. Plánujete po Arnold Classic Amateur nastoupit ještě k nějakým dalším závodům?
Díval jsem se ještě na ten Diamond Cup v Žilině, tam bych chtěl na sto procent soutěžit a na sto procent uspět. Na podzim objedu, co se dá. Potřebuji se dostat zpátky do toho kolotoče. Moc mě to zase baví, tělo mě poslouchá, je to paráda.
Komu byste chtěl touto cestou poděkovat za pomoc nebo podporu v přípravě?
Chtěl bych poděkovat manželce, že má se mnou trpělivost, Péťe Markové, Zdendovi Teplému, Mírovi Francovi a Jirkovi Chládkovi za pomoc. Tomášovi Burešovi, že si na mě udělal chvíli čas.
Foto:
Ronnie.cz, Jaroslav Trnka