Dallas McCarver - ty nejlepší cviky pro V tvar trupu

Dallas McCarver patří mezi nováčky v profesionálním poli, o kterých se dnes nejvíce mluví. Ale rozhodně nepatří mezi "rychlokvašky", přestože vítězství na IFBB North American Championships 2012 v jednadvaceti letech naznačovalo, že se v jeho případě bude jednat o "raketový" vzestup, a zisk profesionální karty na základě tohoto výsledku ho opravňoval k okamžité účasti na profi soutěžích. Dallas si byl ovšem vědom, že profi úroveň je "někde jinde" než kvalita soupeřů na North American, a s filozofií "spěchej pomalu" si dal celé tři roky načas, než se odhodlal vystoupit poprvé na profesionálním pódiu. A čekání se mu vyplatilo - první soutěž a hned první vítězství na California Pro 2015 představovalo zároveň oprávnění k účasti na nejprestižnější soutěži Mr. Olympia. Tentokrát již neotálel - vždyť takováto výzva porovnat se s těmi nejlepšími z nejlepších se neodmítá. A udělal dobře - účast v semifinále a 13. místo se může zdát jako neúspěch pouze při velmi povrchním pohledu, ba právě naopak. Vždyť nechal za sebou tak zkušené a kvalitní kulturisty, jako jsou Ronny Rockel (v 43 letech stál na pódiu Mr. Olympia dokonce již podeváté), Johnnie Jackson (považován za nejsilnějšího kulturistu světa a ve veteránském věku 44 let se účastnil Mr. Olympia dokonce již podvanácté), o dalších borcích, kteří se nedostali do semifinálové patnáctky, ani nemluvě…

Jako další pozitivum je mu nutné přičíst i to, že byl ve věku 24 let nejmladším účastníkem této vrcholné soutěže. I recenzent této soutěže Garry Bartlett nešetřil slovy chvály: "Již při svém prvním vystoupení na Mr. Olympia zanechal díky svým tvarům, symetrii a vyváženosti velmi dobrý dojem. Zřídka se vidí taková estetika u sportovce, který měří více než 183 cm - především co se týká poměru mezi šíří ramen a pasu. Tento mladík disponuje kromě toho výjimečným rozvojem lýtek a s trochu větší vyzrálostí svalstva a vyšší hustotou bude představovat na budoucích profesionálních soutěžích vážné ohrožení již etablovaných borců." S ohledem na skutečnost, že toto umístění, byť představovalo v tomto kontextu opravdový úspěch, ho neopravňuje k automatické účasti na příštím ročníku, musí se kvalifikovat vítězstvím na některé profi soutěži. Prozřetelně vynechává vždy špičkově obsazené Arnold Classic a svoji přípravu soustředí až na červencové Wings of Strength Chicago, samozřejmě s jediným cílem - zvítězit! Jak fotografie z přípravy napovídají, má se současnými 139 kg velmi dobře našlápnuto…

Pokud se podíváme trochu zpět do roku 2012, kdy po půldruhém roce tréninku zvítězil na North American, tak vážil "pouhých" 109 kg, ale po třech letech na své první a vítězné profi soutěži již 120 kg při lepší formě. Rozdíl je tedy 11 kg kvalitní a čisté svalové hmoty. O tom, že se jedná o opravdovou kvalitu, nejlépe vypovídá obvod jeho pasu, který měřil při 109 kg 86,5 cm, ale při jeho vítězství na California Pro přes podstatné zvýšení tělesné váhy pouze necelých 84 cm! Většina kulturistů není schopna nabrat hmotu, aniž by nepřibrala i v pase. Ale on se snaží udržet svůj pas tak štíhlý, jak je to jen možné. Svoji strategii komentuje slovy: "Pokud přiberete pět centimetrů na hrudníku, pět centimetrů na stehnech, dva centimetry na pažích, ale zároveň pět centimetrů v pase, tak vaše snažení je marné. Vy jste totiž vaši postavu nezlepšili, protože jste pouze vytvořili větší verzi vašeho původního těla." Jeho úspěch v tomto směru připisuje hlavně svojí výživové strategii. Původně se totiž stravoval stylem "co se do mě vejde", protože takové zvyklosti si přinesl z období, kdy hrál americký fotbal. Naučil se tedy rozumně stravovat, ale Dallas má zároveň velmi rychlý metabolismus, a tak nebezpečí ukládání tukových vrstev je u něho minimální. I v dietě je jeho energetický příjem 5000 až 5500 kcal, což konzumují kulturisté, kteří jsou v objemu…

Jak jsme se již zmínili a vyplývá to i z pochvalných slov Garryho Bartletta, jeho devizou je velký rozdíl mezi šíří ramen a pasu, včetně velmi výrazného V tvaru trupu, který je rozhodně jedním z nejlepších na současné profi scéně. Není to ovšem samo sebou, jenom díky nějakým genetickým předpokladům, ale klíčem je trénink ramen, zad a břicha. Proto Vám nyní předkládám právě ty cviky, které Dallas McCarver považuje při procvičování těchto partií za nejdůležitější a za nejúčinnější a které jsou součástí následujícího tréninkového splitu:

1. den:

• dopoledne - kvadricepsy
• večer - hamstringy a lýtka

2. den:

• dopoledne - prsa
• večer - biceps a mírně triceps

3. den:

• záda

4. den:

• dopoledne - ramena a trapézy
• večer - triceps a mírně biceps

Odpočinkový den volí dle potřeby, ale většinou po dvou až třech dnech tréninku. Dopolední trénink je spíše polední, protože začíná ve 12:30 hodin, večerní obvykle o sedmé hodině.

Jeho nejoblíbenější cviky na záda, ramena a břicho

Shyby širokým úchopem

To je základní cvik jeho tréninku zad. Používá ho vždy jako první na rozehřátí, a protože ho nedělá až do vyčerpání, tak ani nepoužívá žádnou zátěž navíc. "Uvolním tím ramena, roztáhnu klíční kosti a rozehřeji záda, ramena a paže. Velmi často používám tento cvik i později v tréninku, a to tehdy, když chci zlepšit šíři horní oblasti zad".

Předpažování jednou paží

Dallas rád mění úhel při předpažování a tento cvik navíc využívá výhody unilaterálního tréninku. Opře se břichem a hrudníkem o šikmou lavici (úhel sklonu cca 45 stupňů), necvičící rukou uchopí lavičku zespodu a tím se fixuje. Předpažuje do roviny se zemí. Výhodu tohoto cviku vidí ve větší kontrakci v závěrečné fázi opakování, vyšší izolaci přední části deltoidů a odstranění pomocných pohybů (souhybu trupu) na rozdíl od provedení ve stoji.

Stahování kladky vsedě se dvěma držadly

Dallas používá velký počet variant stahování kladek seshora s rozdílnými úchopy, ale ta jeho nejoblíbenější varianta vypadá takto: místo pevného dlouhého rovného nebo lomeného držadla či trianglu používá dvě dlouhá pásková ucha, které navlékne na nějakou karabinku (popřípadě jsou ucha spojená, jako se někdy používají při stahování kladky vkleče). Jak sám uvádí, při délce jeho paží a šířce jeho ramen mu klasické pevné držadlo neumožňuje dostatečný rozsah pohybu. Ovšem použitím dvou uch, která při stahování od sebe vzdaluje, může paže od sebe podstatně více vzdálit a zároveň zatáhnout maximálně dozadu.

Přítahy spodní kladky vsedě

Tento cvik zařazuje střídavě ob jeden trénink s přítahy v předklonu s T-osou. Držadlo s úzkým paralelním úchopem (triangl) přitahuje nízko k pasu, aby se soustředil na práci spodní oblasti latissimu. Snaží se dotahovat lokty co nejdále za rovinu zad a zároveň tlačit ramena dolů od uší a tím dosáhnout maximální kontrakce. Při zpětném pohybu vytahuje ramena co nejdále dopředu za kladkou a tím maximalizuje protažení latissimů a svalů spolupracujících. Protažení a kontrakce v krajních fázích opakování zabezpečuje maximální rozsah pohybu a účinnost tohoto cviku.

Tlaky za hlavou vsedě na multipressu

Mnozí tento cvik považují za rizikový s ohledem na možnost poranění svalů rotátorové manžety. Ovšem Dallas ho nepovažuje za nebezpečný cvik. Patří dokonce mezi jeho oblíbené a zařazuje ho v každém tréninku ramen. Musíte používat nižší zátěž než při tlacích vpředu před hlavou a nesmíte se zaklánět (z tohoto důvodu máte tento cvik provádět s opřením o téměř kolmou lavičku). Držte se tedy co nejvíce vzpřímeně, ostatně kdybyste se zakláněli, tak se uhodíte činkou do hlavy.

Upažování s jednoručními činkami

Jedná se o naprosto základní a nenahraditelný cvik pro pěkný, kulatý tvar ramen, protože stimuluje nárůst hmoty středních deltoidů (co tato hlava představuje pro šíři ramen, není třeba připomínat). Dallas provádí tento cvik tak, že vytáčí mírně malíčky vzhůru a pohyb vede lokty. Zařazuje 3 až 4 série po 12 až 15 opakováních, ale zjistil, že pro maximální kontrakci a izolaci mu vyhovuje ještě vyšší počet, a tak dělá občas dvě série po 20 opakováních se čtyřmi nebo s pěti částečnými opakováními. K tomu snižuje váhu činek, aby se lépe soustředil na střední hlavu deltoidů. Dříve používal až 45kg jednoručky, ale doslova mizernou technikou. V současnosti mu postačuje 15 až 22,5 kg.

Upažování na spodní kladce

Tato varianta upažování na rozdíl od obvyklého upažování s činkami přináší protažení a zatížení deltového svalu hned v počátku pohybu a k tomu v horní fázi maximální kontrakci. Toto upažování také pozměňuje silovou křivku a tím vyvolává i odlišný účinek na střed deltového svalu.

Stahování kladky vkleče

Stahování kladky je jeho oblíbený cvik na břicho, který provádí zády ke kladce a klečí v poměrně větším odstupu od kladky, aby si zabezpečil větší protažení břišních svalů v horní fázi. Konce lanového držadla fixuje po stranách hlavy a stahuje kladku obloukovitým pohybem s lokty směrem ke kolenům. Břišní svaly se musí na začátku pohybu maximálně protáhnout a na konci zase maximálně kontrahovat - plný rozsah pohybu je základem kvalitního procvičení břišních svalů. Provádí vždy vyšší počty opakování, protože jednak nechce mít velké a masivní břicho a jednak mu nižší počet opakování než 15 nepřináší ani pocit napumpování, ani pálení.

Přednožování ve visu

Málokterý cvik je tak obtížný jako tento, a to zvláště pro kulturisty s těžkýma a silnýma nohama. Cvik dělá buď ve visu, nebo na speciálním nářadí empire s opřením předloktí. U obou variant zvedá chodidla do výše horních břišních svalů. Je nutné se plně soustředit na práci břišních svalů tak, že se nejedná o čisté přednožování, ale o současné zvedání pánve směrem vzhůru.

Zkracovačky na zemi

Každý trénink břicha začíná Dallas nějakou variantou zkracovaček. K tomuto cviku nepotřebujete žádné nářadí a on začíná vyššími počty opakování, které postupně snižuje. Nejprve se jejich počet pohybuje od 25 do 30, poté 20 až 25, 15 až 20. Je odpůrcem rychlých, švihovitých pohybů a sportovci, kteří takto provádějí nejenom zkracovačky, ale i sedy lehy, se ochuzují o pravý účinek těchto cviků. "Já osobně se zvednu do konečné polohy, vydechnu a břišní svaly silně kontrahuji. Takovýto způsob provedení opravdu účinně zatěžuje břišní svaly."

V soutěžním poli současné profesionální kulturistiky by mohl představovat Dallas McCarver svým dosti neobvyklým nordickým zjevem jistě zpestření. Pokud si dokáže uchovat estetické parametry svojí postavy, tak může vyvolávat i nostalgii na "staré dobré časy", a do jaké míry se dokáže prosadit mezi těmi nejlepšími, tak to ukáže teprve budoucnost.

Diskuse k článku:

Reklama:

Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.