Reklama:
Skladem opět všechny příchutě!
100 % Whey Protein v akci 1+1
Náš nejprodávanější protein. Více zde.

Radikální změna (VIII.):
24 kilo tuku je minulostí!

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Ostatní

Další z našich čtenářek se s námi podělila o příběh své proměny. Jmenuje se Aneta, je z Prahy, zde také žije společně se svými syny, manželem a kocourem. Baví ji čtení, věnuje se vytváření originálních šperků a také blogu a tvoření výzev s pohybem pro lidi. Sport se pro ni totiž stal obrovským koníčkem, do budoucna by chtěla také zaběhnout půlmaraton a část závodu Super na Spartan Race, který už absolvovala na úrovni Sprint, tam by svůj výkon chtěla ještě vylepšit a ráda by si také zkusila rozdat pár ran v boxu. Věří, že nikdy není na nic pozdě a že to, co teď dělá, je úžasným vzorem pro její děti. Její cestu za lepším tělem i duchem si můžete přečíst níže.


Co uděláme jako první, když někoho potkáme? Pozdravíme. Krásný den Všem, jež zabloudí až k mé cestě. Jsem Aneta a jsem máma, doma mi říkají Mambo a je mi 30 let. Celý život jsem nenáviděla pohyb - zařizovala jsem si omluvenky na tělocvik a vyhýbala se všemu, kde bych musela pohnout rukou navíc. A co bylo zvláštní, vždy jsem vážila na svou výšku 169 cm maximálně 57 kilo. Jednoho krásné dne - v 21 letech (psal se rok 2006) - jsem jako útloučká dívka porodila svého prvního syna. Zůstala jsem s ním sama, což vyžadovalo spoustu pohybu a mraky v té době mnou oblíbené chůze, a tak kila nabraná v těhotenství šla dolů pěkně svižně.

Po nějaké době, kdy jsem dostala po ukončení mateřské taky vyhazov v práci kvůli krizi, jsem se ocitla v obrovském stresu - žila jsem sama se synem a stále bojovala o peníze a celkově o vše, moc jsem toho nejedla a byla jsem spíše taková "holčička" než máma od dítěte. V jistou dobu jsem na jedné online hře poznala chlapa - znali jsme se pár let a strategicky spolu stavěli Divy světa. V roce 2010 jsme se poznali osobně. V roce 2011 jsme spolu začali bydlet. A tím to začalo...

Konečně normální práce, i když velmi vyčerpávající a dlouhá, ale sedavá - a z mých 56 kg se pomalu, ale jistě stalo do roka 2012 a do naší svatby 70 kg. No, ono se mi zdálo, že mi je vše menší a menší, ale nijak jsem to neřešila. Po svatbě přišlo na přetřes miminko, a protože jsem na konci roku opět získala nálepku "nadbytečná" a byla jsem odejita z práce, rozhodli jsme se pro druhé dítě, to už jsem měla o další 4 kg více. A tak jsem vesele kynula dál - první dítě jsem porodila předčasně, a tak jsem šla u druhého rovnou do fáze rizikového těhotenství. Měla jsem gestační diabetes a musela držet přísnou dietu… Pořád to totiž byla čokoládička tady a tam a hlavně sladké, hnusné, ledové čaje.

Psal se rok 2013 - vážila jsem úctyhodných 91 kilogramů a rodila o dva týdny dřív. No, nevešla jsem se ani do manželovy mikiny. Můj syn se narodil s váhou více než 4 kila. No jo, velká máma, velké dítě. Vše šlo, jak mělo - sranda sem a sranda tam, kojení a věty typu "to zhubneš, ani se nenaděješ". V porodnici jsem ponechala skoro 9 kilogramů, nicméně na konci šestinedělí jsem měla 5 kg zpátky, a to jsem nejedla nijak špatně. Začala jsem příšerně panikařit. Ono zkuste být celý život "padesátikilová holka" a najednou mít skoro metrák! Řekla jsem si, že to musí pryč.

Začala jsem úplně špatně, řekla jsem svému muži, že budeme dřepovat, ale komu kdy pomohlo shodit kila tím, že bude dřepovat jak blázen? No jistě, nikomu. Pak jsem si koupila ten šílený přístroj na břišní svaly s takovou divnou ohnutou konstrukcí a posilovala jsem břicho. Každý den. Dřepy a břicho a pak jsem přidala mávání nohama do stran a podobné blbiny. Nicméně jsem měla od porodu pohnuto stydkou kostí a nedělalo mi dobře skoro nic, a tak jsem toho nechala. K Vánocům ode mě dostal manžel nakládací činky.

Je leden 2014, je osmého ledna 2014, nazuju si sešmajdané tenisky, vezmu si na svá plně kojící prsa dvě podprsenky a pouštím si video Jillian Michaels 30 Day Shred. Po 5 minutách se mi chce brečet, po 10 minutách se klepu, po docvičení sedím, dýchám, klepu se a brečím, že tohle nikdy, ale nikdy nezvládnu, proč jen jsem nikdy necvičila?

Je únor - konec února - docvičím program od Jill, mezitím jsem měla takové bolesti v lýtkách, že mě podezírali i z trombózy. Pak se stěhujeme o pár pater níž, stále plně kojím. Stále bojuju jako lev. Naučím se víc pít vodu, učím se vynechávat čokoládu, slané chipsy, snažím se vyplňovat všechny své tabulky vylepené na stěnách. NEVZDÁM SE - SAKRA NE! U Jill mi trpěla kolena, a tak jsem přesedlala na jiná videa - YouTube je toho plný, stačí jen chtít. Vyplňuju tabulky, zapisuju měřené výsledky, pročítám stovky článků jak jíst, jak pít, jak cvičit. Zjišťuji si co nejvíc informací o kojení a cvičení a zjišťuji, že toho nikde moc není. Na sociálních sítích člověk vidí, jak má každý výsledky skoro za týden, já je prostě nevidím pár měsíců, spíš se celá nějak nafukuju. Nevzdám se… Dneska je to už taková mantra, nevzdám, nevzdám - takové bolesti, takové snahy... Zvládnu to. Pak to jde na úkor vaření, není čas, je náročné sladit to s rolí Mamby - starší syn je v první třídě a druhý pořád brečí. Přestanu na chvíli cvičit, ale pokaždé, když jdu s košem, protáhnu si to - vyběhnu všech 5 pater alespoň 5x. Bojuju o své krásné tělo - chci ho zpět. Pak objevím 30denní výzvu a koupím si jejich program "Zahoď kila startér". Naučím se, jak důležitá je pro tělo regenerace a spousta dalších věcí, a rozjede se to mnohem víc. Stále kojím. Objevím tady proměnu Martiny Koláčkové, a to včetně facebookové skupiny, kterou má, a nacházím spoustu motivace. Stáváme se více blízkými a společně cvičíme Shauna a jeho program Focus - zároveň taky cvičím "Zahoď kila pokročilák" (z nějž druhé tréninky nahrazuji právě Shaunem). Pak už cvičím všechno možné. Začínám si pohrávat s myšlenkou zúčastnit se jednou závodu Spartan Race - poznávám spoustu lidí, zúčastním se spousty soutěží týkajících se proměny a žene mě to dopředu. Můj milovaný muž mi 5 - 6x týdně hlídá děti a já v obýváku na pidi prostoru mořím své tělo, už používám jeho nakládačky a ne ty půlkilovky, co mi v únoru se smíchem koupil.

Po létě už si troufám i na Zuzku Light, protože si dávám reálné cíle, jsem vždy spokojená s výsledky. Stále kojíme, snažím se podpořit co nejvíc maminek, že kojení a cvičení je možné. Zakládám si blog. Miluju pohyb. Je září, první syn jde do druhé třídy. A pak jednou dělám knedlíky a stane se opět něco, co udělá v mém životě velký zlom. Mám e-mail - píše mi Marika z 30denní výzvy - jo, jsem zvyklá, že mi "výzva" píše takové ty obecné věci, cvičila jsem s nimi pár výzev, včetně těch dřepů atd., ale tohle je soukromý email. A tam je výzva, jež se neodmítá, spolupráce, práce, možnost stát se členem projektu, který tolik obdivuju, okamžitě odpovídám, že to beru, ačkoliv neznám ani podmínky. :) Taková jsem já, impulzivní. Od října tedy pracuju na "centru nápovědy" a pomáhám lidem s jejich trápením a potížemi. Nicméně pak přijde další výzva - psát pro ně články - a já se znovu se chytám. A pak si řeknu: proč si neudělat kurz fitness trenérky? A pak v listopadu udělám svou první výzvu na cvičení u sebe na blogu, pak i prosincovou, lednovou, únorovou a březnovou. :) (Víte, že proteinová roláda tady na Ronnie.cz je vlastně můj počin?) Ale ještě přišel prosinec - blížilo se výročí toho, co jsem dokázala, a poslala jsem fotky do soutěže s 30denní výzvou - Proměna za rok 2014… V lednu zjistím, že jsem získala 3. místo zhruba ze 150 zúčastněných. Taky si v lednu dojdu na InBody měření - 24 kg tuku dole… A co je zajímavost? Prsa mi zůstala - někdo máme to štěstí, že množství mléčných žláz je velké… :) Touhle dobou, pokud článek vyjde, už budu mít za sebou poslední zkoušky a budu osobní trenér, nicméně dále chci navázat kurzem tejpování, výživy dětí a TRX. Doteď jsem nevytáhla "paty" z bytu, cvičila jsem jen doma. Chci začít běhat. Jsem hrdá, že děti malují mámu, která dělá "panáka" a ne se cpe dortem. Jako dárek pro mámu dělají "čvyčebný deník". A ten Spartan? Já jsem ho prostě zaplatila, registrovala se a v květnu to pokořím, klidně ať jsem poslední, ale víte co? Ubližovala jsem svému tělu a nacpala ho za dva roky o víc než 32 kilo. To už nikdy nedopustím, nepotřebuju k životu vyrýsované svaly, ale pocit, že doběhnu tramvaj, že vyjdu 7 pater a nefuním, že se ohnu pro cokoliv a nelupe mi v zádech...

Jsem zdravá, věřím, že můj manžel je na mě hrdý, já jsem na sebe pyšná, je tu také pár holek, kterým jsem, doufám, obrátila život vzhůru nohama a ukázala jim, že i jako mámy to dokážou. Kojila jsem 13 měsíců, kojení jsem ukončila z vlastní vůle - přede mnou je 7 kg tuku k ideálu. Spartan Race, pár kurzů. A spousta holčin, které podpořím… Děkuji za šanci Marice a Martinovi z 30denní výzvy a přeji jim, aby se jim narodilo zdravé miminko - ačkoliv si to málokdo uvědomuje, není to samozřejmost (máme jisté psychické potíže u jednoho syna a pohyb je pro mne i vybitím).

Všem děkuji za podporu, za milé i nemilé komentáře. Víte, co Vás žene nejvíc dopředu? Kritika. Pohyb mi otevřel cestu - jako hrál můj manžel vždy fotbal a můj syn se věnuje judu, já budu pořád hledat něco nového ve světě fitness - přeci jen zítra je únorová sobota, kdy jdu poprvé v životě do posilovny, tak mi držte palce - bůh ví, kam mě to ještě zavane...

Pozn.: Autorka svůj příběh sepsala v únoru letošního roku.





Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

14.09.10:16Mablung - V této rubrice jsou většinou shit články. Ale tohle je zář..
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínJosef Květoň - trénink prsou a ramen...
Mikuc (19:55) • Všechno špatný k něčemu dobrý! Poskočí nohy, vršek do roka dožene a bude zas jinde! A k...
magazínJosef Květoň - trénink prsou a ramen...
havlic (14:43) • ...no ono to ještě vyleze!bude mě zajímat srovnání s Milanem Šádkem ty 2-3 týdny před s...
magazínSedmdesátiny Jana Smejkala: Můj život...
mirous (13:10) • Super článek! Takového čtení by mělo být víc. Miluji tyto retro pohledy do minulosti ku...
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Amanda (09:01) • Prima fotky. Těším se na ty soutěžní. *79*
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Ondra Hájek (19:57) • Soutěže v Kutné Hoře nemůžou zklamat, tenhle tým pořadatelů to má fakt zmáknutý. Co je...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2024 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2024 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
MAGAZÍN OBCHOD AKADEMIE
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie