Reklama:
Skladem opět všechny příchutě!
100 % Whey Protein v akci 1+1
Náš nejprodávanější protein. Více zde.

Úvahy o ženské kulturistice a problematice hodnocení ženskosti

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Ostatní


Iris Kyle na Ms. Olympia 2011
V současné době hýbe otázka zrušení či nezrušení ženské kulturistiky mnoha fóry a stránkami. Ráda bych tedy do diskuse přispěla několika úvahami na toto téma a možná téma ženských kategorií obecně. V hodnocení a v diskusích na toto téma vidím hned několik problémů v chápání ženského pojetí tohoto sportu, které chci nastínit.

První věc mě napadla nedávno, kdy jsem se začetla do diskusí na jednom velkém zahraničním kulturistickém fóru. Diskuse o ženské kulturistice tam měla v té době celkem 60 příspěvků, ale pouze tři z nich se týkaly nějakého konkrétního sportovního kritéria. Ptáte se asi, o čem bylo zbylých 57 příspěvků - řekněme, že všechny z nich považuji za příspěvky od lidí, kteří jsou alespoň částečně členy této fitness subkultury nebo alespoň tento sport sledují, a tedy bychom je mohli nazvat "fanoušky"... Nejde tedy o lidi, kteří by byli úplně mimo, a tím jsou tyto názory ještě více alarmující. Šlo totiž o názory veskrze sexistické. Ano, nebojím se použít tohle silné slovo - pohled na ženské kategorie je momentálně sexistický. 57 příspěvků se totiž nezabývalo sportovní výkonností žen, ale jejich prsy, ženskými partiemi a jejich případným použitím v posteli k sexu. A tento pohled není jen pro kulturistiku, ale platí pro všechny ženské kategorie! Není divu, že pak bikini, jako nejvíce sexuálně atraktivní kategorie, jsou považovány za "nejženštější".

Upřimně jako atletku - ženu mě takový názor silně uráží, jelikož deklasuje ženy na pouhé sexuální objekty. A je zvláštní, jak je tento pohled v našem sportu propojený s "ženskostí" a jejím určením. Jenže, jak už zaznělo před téměř 30 lety v Pumping Iron II, femininita NENÍ sexualita, femininita je spíše senzualita a vyjádření se, jenže 90 % lidí bohužel v odlišení těchto dvou věcí selhává a nevidí je - tyto věty pronesla tehdejší Miss Olympia Carla Dunlap. Ano, určitě teď řada z Vás řekne, že tento sport je spojen se vzhledem těla a sexuální přitažlivost též, ovšem pokud má náš sport být sportem a ne pouze určitou formou striptýzu, musí existovat ASEXUÁLNÍ hodnocení všech kategorií, založené čistě na sportovním principu, a také asexuální odlišení mužské a ženské kategorie. Ostatní sporty se koneckonců také nehodnotí "sexappealem" atletů a upřimně se nyní zamysleme - v kolika sportech ženy vyměnily část své ženskosti za atletický výkon...

Existuje řada sportů, kde ženy ztrácejí prsa, mají úzké boky a probíhají u nich změny v obličeji, a přesto jsem se nesetkala ještě s názorem, že by například ženy měly být vyloučeny z olympijských her, jelikož dostat se na takovou úroveň pro ně znamená opustit ženskost kvůli požadované atletické výkonnosti. Vlastně setkala - stejný názor vyslovil před dvěma lety jeden turecký novinář, který požadoval, aby všechny ženské kategorie na OH byly navíc hodnoceny speciálními body za "ženskost", a kritizoval mužnost atletek - nejen těch tradičně těžkých, jako jsou koulařky, diskařky a vzpěračky, ale poukazoval i na běžkyně, plavkyně, vodní sportovkyně, a dokonce některé plážové volejbalistky... Jeho názor byl celosvětově odsouzen jako šovinistický, mnoho ženských hnutí proti tomuto článku protestovalo a novinář přišel o místo. Jenže stejný názor nyní vlastně máme v kulturistice a odsuzován není - nikdo ho nenazve šovinismem, nikdo neprotestuje...

Samozřejmě dle mého názoru úplné extrémy nejsou dobrou reprezentací ženské kulturistiky ani ženské části sportu obecně, ale zamysleme se, proč tyto extrémy vznikly... Pokud se dobře podíváte na fotky vkládané jako "odstrašující", ve valné většině případů, pokud ne ve všech, půjde o profesionálky. Jenže podle dokumentu BBC z roku 2002 bylo na celém světě 75 profesionálních kulturistek... Kolik je ale amatérek? Několik tisíc? Několik set tisíc? A kolik z nich je střední nebo lehká váhová kategorie? Skutečně neexistují pěkné kulturistky? A co na třetích, čtvrtých, desátých místech? Věřím, že existují, ale současná situace je nastavená tak, že odměňuje právě extrémy. Proč tedy nyní je odpor proti něčemu, co bylo vlastně roky a roky podporováno, co vyhrávalo karty, získávalo první místa na světových závodech. Proč ti samí lidé, kteří sami nastavili tento trend, nyní volají po jeho odstranění... Celá situace by nemusela vůbec nastat, kdyby hodnocení extrémy nezvýhodňovalo. Atletky nedělají tento sport, aby byly sexy, atletky soutěží, aby vyhrály, aby získaly profesionální status stejně jako muži. A pokud toho dosáhnou, dostanou-li se do extrémního vzhledu, udělají to.


Maria Rita Bello na Toronto Pro Supershow 2013
Rozhodčí a atleti nyní obviňují jeden druhého. Jedni tvrdí, že odměňovali jen to, co atleti chtěli sami, druzí říkají, že dělali vše pro to, aby vyhrávali. Podle mě musí existovat jasně řečený nositel standardů - a tím by měli být rozhodčí. Kdyby se všichni atleti rozhodli nechat si implantovat třetí ruku - byl by to nový trend? Jistě ne. Rozhodčí na rozdíl od atletů mohou udržet konzistenci kategorie i konzistenci trendu. Problém je, že toho nejsou schopni - nejen kontinent od kontinentu, ale dokonce soutěž od soutěže se kritéria liší, a to dost podstatně. Nejlépe je to vidět nyní v nově vzniklých kategoriích mužského a ženského physique, kde dva vítězové dvou závodů mohou vypadat 100 % rozdílně.

Navíc bych řekla že v diskusích se nyní mixují dvě věci - tou jednou je odpor k extrémům, tou druhou je čistě právo žen mít svaly a soutěžit v soutěžích kulturistického typu. Odpor k extrémům je v pořádku, extrémy nikdy nejsou pozitivní složkou systému a měly by se vyskytovat okrajově... Ovšem právo žen na kategorii se svaly je nepopiratelné. Ne každá žena totiž může soutěžit v kategorii bikini - pokud bude skutečně soutěživá a nechce-li se jen vystavovat na pódiu bez ohledu na výsledek. Ty nejlepší bikini totiž mají určitý typový rámec, kostru - většina z nich je poměrně kosterně úzká, má delší končetiny v poměru k trupu a menší a kratší pánev. A takovou stavbu prostě každá žena nemá a mít nebude. Dokonce existuje pár typů žen, které se nehodí ani do figure robustností své kostry - se svaly se dá pracovat, kosti se odstranit nedají. Znamená to tedy, že ze sportu, který původně o určité mohutnosti je, budou vyloučeny všechny ženy s mohutnou postavou? To by byl zcela jistě protimluv. Nějaká kategorie pro tyto ženy by měla existovat - bez ohledu na to, jak se to bude jmenovat.

Jak ale zabránit, aby tato kategorie opět nespadla do extrémů? A jak zaručit, že hodnocení nebude šovinisticko-sexistické?

Už jsem nastínila, že je možné najít asexuální kritéria hodnocení, která ale zároveň odliší muže a ženy. Parametr hodnocení nikdy není jediný - je symetrie a elegance, je stavba, nebo řekněme struktura, je vyrýsování, je kvalita a tvrdost... Ideální vítěz kategorie by měl mít všechno zmíněné, jenže pak je malinko otázka, co preferovat, pokud ani jeden závodník nemá vše. Někdo bude mít symetrii a stavbu, ale bez tvrdosti, někdo tvrdost bez elegance a stavby. Jak mezi takovými závodníky rozhodnout? A právě tady by se měla ženská a mužská kategorie lišit. Podle mého názoru ženskost jako taková je čistě spojena s určitou stavbou těla, a to s písmenem X nebo s přesýpacími hodinami, chcete-li. Ženy se snažily tuto stavbu vlastně mít po celá staletí, neboť právě písmene X se snažily dosáhnout i ženy nesportovkyně, a to za pomoci různých konstrukcí pod šaty, šněrovaček, vycpávek v ramenou... X je prostě spojeno s vnímáním postavy jako ženské. Zatímco mužská postava je spíše písmenem T nebo Y.

V 90. letech, které považuji za ideál ženských kategorií, byly právě tento rámec a určitá elegance (která může být dána třeba proporcemi - ideální délka končetin k trupu, ideální délka trupu samotného, upnutí latissimů) hodnoceny často nad tvrdost a suchost (pamatuji tvrdé a méně symetrické závodnice už tehdy, ale zkrátka nevyhrávaly). Úmyslně neříkám kondici nebo vyrýsování, protože řadě lidí dnes bohužel termín tvrdost a kondice splývá v jedno a přitom skutečně lze být vyrýsovaný (tedy s nízkým procentem tuku) a nebýt tvrdý (tedy nemít tvrdost svalové tkáně). Upřimně právě tak měly být hodnoceny i soutěže ženského physique, to se ale neděje také. Občas mi to přijde, jako by dnešní lidé kolem sportu - fanoušci, ale často i ti, co rozhodují - pořádně rozdíl mezi nepřipraveností, připraveností, ale měkkostí a připraveností s tvrdostí ani neviděli.

Od jisté doby tvrdost dostala zelenou nad elegancí a v ten moment se na scénu začaly dostávat extrémy. Není to totiž ani tak velikost, jako právě tvrdost, kterou provází všechny negativní efekty. Málokterá závodnice je totiž schopna dosáhnout tvrdosti přirozeně a bohužel právě "tvrdnoucí" látky mají největší negativní efekty na ženskou fyziognomii - proč chodit kolem horké kaše a neříct to tak, jak to je. Tím pádem kdo chce vyhrát, musí jít do extrémní přípravy a to přináší vše, co je nyní diskutováno jako negativní. Extrémy jsou oceňovány, elegance je na vymření. Pojďme si ukázat pár příkladů.


Věra Mikulcová na Toronto Pro Supershow 2015
Krásně se to ukázalo i na posledních dvou ženských Olympiích, kde extrémně tvrdá a extrémně hutná Debbie Lazewski, která má ale právě postavu spíše typu T (široký pas, hutný střed těla) porazila několik závodnic sice měkčích, ale o to elegantnějších, a dokonce i ženštějších - Sheilu Bleck, Brigitu Brezovac i Alinu Popu. Právě posledně jmenovaná závodnice je v profi opět případem, kdy symetrie a elegance, které tvoří sportovní ženskost, byly v pozadí tvrdosti a vydřenosti. Alině trvalo 4 roky, než se dostala na vrchol, a stejně neporazila loni skutečně méně strukturálně ideální (naživo to bylo dobře patrné), zato neskutečně hustou a tvrdou Iris Kyle, která je ale kritizována stejně jako ostatní právě za "neženskost". A troufnu si říct, že Alině to trvalo tak dlouho proto, že právě na profi úrovni patřila vždy k měkčím závodnicím, přestože právě ona je naopak vzorem skloubení kulturistiky a ženskosti. A možná právě proto. Stejně tak vzpomeňme na další závodnice, které nebyly extrémy a nevyhrály - příkladem je třebaElena Sporthuna, Isabelle Turell nebo Gayle Moher. Co je tedy podle mého názoru (se kterým samozřejmě nemusí všichni souhlasit) onen ideál ženské kulturistiky nebo ženského physique? Závodnice minulosti - ty, které ještě nebyly tolik orientované na tvrdost a stavěly na eleganci - Tonya Knight, Anja Schreiner, Corey Everson, Lenda Murray (její vzhled v 90. letech), Laura Creavalle nebo koneckonců i naše Jitka Harazímová (její vzhled v 90. letech na Ms. International). Doufám že nyní vidíte, co se snažím říci...

V dobách těchto závodnic byla ženská kulturistika stále okrajová (a jakákoliv kategorie, kde ženy mají svaly, okrajová bude i nadále, to je kulturně dané a nejde to změnit), ale byla v rámci subkultury marketabilní a rozhodně přijatelnější pro více lidí. Ale nebylo to velikostí ani tvary, nýbrž právě tvrdostí a suchostí - protože jediné tyto dva parametry se změnily, změnila se jejich preference a od té doby se datují extrémní závodnice na předních místech. Jedině celosvětová a konzistentní změna kritérií, která budou asexuální, jasně daná a budou preferovat strukturu, může zachránit ženské kategorie se svaly (ať už v kulturistice, která by mohla být zachována jako právě ona o něco "tvrdší" kategorie, tak ve physique, kde by se tímto dalo vyhnout tomu, aby nesklouzlo zpět k problémům kulturistiky).

Stále je tu ale ještě jeden problém v chápání ženských kategorií se svaly, a to v neustálém srovnávání závodnic a mužů. A to v rámci subkultury. Kolikrát už jsem slyšela od začátečníka - muže nějakou trapnou poznámku na závodnice - ženy... Jenže mnoho lidí prostě nepoužívá selský rozum. Jednak srovnávat se se ženou mi přijde jako dost nesebevědomé chování, ale i tak - aby byli dva lidé srovnatelní, musí mít stejné podmínky. Když si vezmete profesionální kulturistku a postavíte ji vedle profesionálního kulturisty - tak bude nad slunce jasné, kdo je muž a kdo žena. Však ti největší profesionálové mají na pódiu kolem 280 liber, zatímco největší ženy dosáhly na cca 170 - 180 liber. Je mezi nimi tedy 100 liber rozdílu, což je asi 45,5 kg - a to ve svalech činí pořádnou hromadu. Podívejte se třeba na fotky, kdy Ronnie Coleman byl s Vickie Gates - Vickie byla ve své době považována za jednu z největších žen a proti Ronniemu je stále poloviční. Porovnejte ji ale s 50kg začátečníkem a bude 2x větší. Když ale porovnáte muže, který třeba cvičí tak 3x do týdne, kondičně, pár měsíců, s dívkou, která dělá to samé, bude stále jasné, kdo je dívka. Takže už jen z čistě logického principu argumentovat, že profesionálka, 100% oddaná sportu, trénující třeba i několik desítek let, je nadřazená někomu, kdo trénuje necelý rok, ještě navíc na půl plynu, je hloupost. Bohužel dost rozšířená hloupost. Žena, jakkoliv si pomáhající hormony, nikdy nemůže dosáhnout velikosti a hutnosti svalstva muže - v ekvivalentním pohledu.

Tolik pár úvah o sportovní stránce ženskosti a hodnocení žen na physique soutěžích. Jen podotýkám, že tyto úvahy jsou osobní, takže názorů na hodnocení může být více, jestli zrovna ten můj Vás zaujal nebo podnítil k diskusi, budu jen ráda.

Foto:
Per Bernal, Musculardevelopment.com
Dan Ray, Npcnewsonlime.com
Dan Ray, Musculardevelopment.com



Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

25.08.23:05PavelV - ...źe si Lado přesídlila do USA. V nějaké pěkné genderové..+2
25.08.22:41Seazer - Syntetická léčiva užívám běžně. Jsem tedy mimo chápání? :D..
25.08.16:34kulturistikabb - Väčšina ľudí to tak bere ale aj rozhodcovia to tak hodnotia.+1
25.08.16:33kulturistikabb - Perfektne napísané lepšie asi sa ani to nedalo napísať.
25.08.15:11grizzly65 - ***
25.08.12:25Lukasus - Zdravím, jak pravil Marcus Tullius Cicero: ,,Necháme-li s..
25.08.09:34Petey - Clanok vychadza zo zleho predpokladu. Nie je to sport, ale..+7
24.08.22:55ygg - Divit se tomu, že chlapi u ženských soutěžících `fitness` ..+21
24.08.21:57senmut - ono zeny kulturistky maju dost smolu,..napr. takeho Dorian..+1
24.08.20:45Patokras - Ne vzdy se to povede, ale urcite jsou i krasne kulturistky..-4
24.08.19:01krabidzus - Díky za super článek. Jenom bych se chtěl zeptat jestli ne..-2
24.08.18:36bob79 - hahaha..
24.08.18:28Bronwyn - Aha, muze mi Barbar okopirovat tu pasaz kde to SCHVALUJU? ..-3
24.08.18:27jari - Tys to vymyslel...
24.08.18:24wondra - to že ženy jsou znevyhodnene v kategoriích kvůli stavbě tě..+7
24.08.17:43bob79 - ..a došel jsem k úplně jednoduchému řešení aby ženy měly s..+2
24.08.17:02Barbar Conan - Cry more. Ale vážně, přestal jsem číst v momentě, kdy auto..+2
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínJosef Květoň - trénink prsou a ramen...
havlic (14:43) • ...no ono to ještě vyleze!bude mě zajímat srovnání s Milanem Šádkem ty 2-3 týdny před s...
magazínSedmdesátiny Jana Smejkala: Můj život...
mirous (13:10) • Super článek! Takového čtení by mělo být víc. Miluji tyto retro pohledy do minulosti ku...
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Amanda (09:01) • Prima fotky. Těším se na ty soutěžní. *79*
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Ondra Hájek (19:57) • Soutěže v Kutné Hoře nemůžou zklamat, tenhle tým pořadatelů to má fakt zmáknutý. Co je...
magazínLuis Rodriguez po Arnold Classic vymě...
maxpoint97 (23:38) • Za mě rozhodně Justin neměl špatnou formu, ten zakopanej pes je jinde *1* Buď se na...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2024 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2024 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
MAGAZÍN OBCHOD AKADEMIE
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie